Už dlouho se vědci snaží dokázat nejen škodlivost 5G, ale také bezdrátového záření jako například Wi-Fi, zejména pak v případě celodenní expozice. Nyní mají nemoci, kterými trpí vlivem působení bezdrátových zařízení stále více lidí, nový název: Syndrom EMR.
Pokud dojde ke schválení Roberta F. Kennedyho na post ministra zdravotnictví, nebude tato otázka zcela jistě zametena pod koberec, protože Kennedy se již dlouho zabývá i otázkami 5G a účinků doma využívaných bezdrátových zařízení, ať už jde o mobily nebo Wi-Fi.
V USA bude tomuto tématu zcela jistě věnována mnohem větší pozornost, což se pak může alespoň částečně „přelít“ i do Evropy.
Jak to bude s novým názvem moderní nemoci, která nemá jednotné pojmenování často nejen v rámci světa, ale často také v jednotlivých zemích, se teprve uvidí.
Autoři nového názvu však doufají, že zejména pro svoji jednoduchost bude postupně akceptován ve většině zemí světa.
Pokud máte tedy problémy, které pravděpodobně vznikly vlivem těchto technologií, pak máte EMR syndrom.
Již jen fakt, že toto pojmenování existuje, je potvrzením, že problémy vzniklé z bezdrátového záření jsou realitou.
Nemoc z bezdrátového záření má podle tiskové zprávy vydané projektem OneName nový a všeobecně přijatelnější název: Syndrom elektromagnetického záření neboli EMR syndrom.
EMR syndrom je „nové sjednocující jméno pro zdravotní krizi 21. století,“ uvádí se v tiskové zprávě.
Miliony lidí pociťují fyzické příznaky – včetně bolestí hlavy, nespavosti, bušení srdce a dalších – při vystavení elektromagnetickému záření (EMR), uvádí tisková zpráva.
Ale až dosud bylo pro tyto jedince obtížné obhajovat sebe sama a vzdělávat ostatní, protože pro tento stav neexistoval jediný, snadno srozumitelný termín.
Místo toho existovalo několik názvů, včetně elektromagnetické citlivosti, elektrohypersenzitivity, mikrovlnného syndromu, Havanského syndromu a dalších.
Některé tyto názvy stigmatizovaly lidi tím, že je označily za „citlivé“, místo toho, aby se svalila vina na záření, které způsobilo jejich nemoc.
Jiná jména zmátla veřejnost – například mikrovlnný syndrom a Havanský syndrom – protože zněla spíše jako odkazy na mikrovlnné trouby a hlavní město Kuby než na bezdrátové záření z mobilních telefonů, Wi-Fi routerů a chytrých zařízení.
Proto byl vytvořen „Projekt OneName.“
Projekt spojil lidi žijící s postižením souvisejícím s EMR, přední odborníky na bezdrátové záření, zastánce bezpečných technologií a lékařské odborníky, aby zvolili jeden termín – jednoduchý, nestigmatizující termín – pro označení nemoci způsobené vystavením bezdrátovému záření a elektromagnetickým polím.
„Toto rozhodnutí bylo výsledkem skutečně kolaborativního procesu,“ řekl člen organizačního výboru Kent Chamberlin, Ph.D.
„Vytvořili jsme nejen jednotnou identitu pro tento stav, ale také obnovený pocit naděje pro ty, kteří s ním žijí.“
Chamberlin je bývalým předsedou a emeritním profesorem elektrotechniky a počítačového inženýrství na University of New Hampshire.
Působil v New Hampshire Commission to Study The Environmental and Health Effects of Evolving 5G Technology, v týmu nezávislých expertů svolaných státem, aby odpovídali na otázky o dopadech a bezpečnosti mobilních věží a bezdrátového záření.
Nyní je prezidentem Environmental Health Trust (EHT).
Lidé, kteří mají syndrom EMR, a jejich spojenci nyní pracují na tom, aby byl syndrom EMR formálně uznán globálními organizacemi, jako je Světová zdravotnická organizace, uvádí tisková zpráva.
Karty, které vysvětlují termín pro osoby se syndromem EMR, které mají nosit a distribuovat pro vzdělávací účely, budou brzy k dispozici na webových stránkách syndromu EMR .
Lidé potřebují jedno jméno, které dokážou rozpoznat a zapamatovat si ho
Členka organizačního výboru Ruth F. Moss, která řídí SafeTech Westchester v New Yorku a má syndrom EMR, řekla, že její první otázka poté, co jí byla v roce 2015 diagnostikována nemoc související s EMR, byla „Co tomu říkáte?“
„Během několika měsíců jsem dostala pět různých odpovědí,“ řekla Mossová. Pracovala roky v marketingu, takže věděla, že mít pět různých termínů pro onemocnění související s EMR je problém při budování veřejného povědomí.
„Předpokládala jsem, že se někdo v hnutí musí pokoušet ta jména spojit,“ vzpomněla si.
Během následujícího roku si ale uvědomila, že tomu tak není. Také si uvědomila, že pro onemocnění související s EMR neexistuje jen pět jmen, ale 10 nebo 15 pojmenování.
Bylo jasné, že ona a další s nemocí související s EMR potřebovali jeden termín.
„Nikdo si nebude pamatovat zdravotní stav, pokud se tomu říká 10 různými názvy. Lidé potřebují jedno jméno, které dokážou rozpoznat a zapamatovat si,“ řekla Mossová. „Je to způsob, jakým fungují naše mozky.“
Projekt byl důkladný, nezávislý a nebyl ovlivněn zaujatostí
Bylo to skličující úkol rozhodnout o jednom názvu pro elektrosenzitivitu, řekli členové organizačního výboru projektu.
„Mnoho měsíců jsme přemýšleli o nejlepším způsobu, jak toho dosáhnout,“ řekl Andrew Molnar, který pomáhal vést organizační výbor. Molnar řídí Ithacans pro zodpovědnou technologii a má EMR syndrom.
Mossová souhlasila. „Žádné rozhodnutí nebylo učiněno rychle,“ řekla. „Členové týmu byli ochotni promluvit o všem až do nejspravedlivějšího závěru.
Chamberlin řekl, že pro členy výboru je důležité, aby proces výběru jména byl důkladný, nezávislý a nebyl ovlivněn zaujatostí.
Organizační výbor vyvinul řadu kroků, které se zavázal dodržovat, pomocí transparentního procesu, počínaje online veřejným fórem, které probíhalo čtyři měsíce.
Fórum vyvolalo názory lidí, kteří mají syndrom EMR, zastánci bezpečných technologií a širokou veřejnost o tom, jaká kritéria byla pro ně důležitá při výběru nového jména. Fórum také shromáždilo nápady na nový název.
Zpočátku si členové organizačního výboru mysleli, že z veřejného fóra by mohla vzejít shoda na novém názvu. Ale i když byla kritéria pro nové jméno jasná, žádný termín nevyplul na povrch jako první volba každého.
„Postupem času,“ řekl Molnar, „jsme si uvědomili, že potřebujeme dát dohromady skupinu expertů, aby se podívali na data.“
Organizační výbor tedy svolal rozhodovací výbor složený z 11 mezinárodních lékařských profesionálů, výzkumných vědců a předních zastánců se syndromem EMR, kteří byli známí v oblasti EMR a bezpečných technologií.
Organizační výbor předal připomínky veřejnosti členům rozhodovacího výboru spolu se seznamem navržených kritérií odvozených z připomínek.
Dvěma nejdůležitějšími kritérii pro nové jméno bylo, že bude snadno srozumitelné veřejnosti a nebude stigmatizovat nebo obviňovat osoby s tímto onemocněním.
Rozhodovací výbor se v září 2024 sešel dvakrát. Molnár moderoval jejich diskuse.
Rozhodli se pro „syndrom EMR,“ protože dosáhl křehké rovnováhy mezi tím, co bylo lékařsky a vědecky věrohodné, a tím, co veřejnost řekla, že chce pod novým názvem.
„Tato rovnováha byla pro celý proces prvořadá,“ řekla členka organizačního výboru Pam Wallaceová, která řídí SafeTech Forward v Michiganu a má EMR syndrom.
„To je důvod, proč jsme v Rozhodovacím výboru měli profesionály z lékařské, vědecké, právní a vzdělávací komunity.“
Dr. Sharon Goldberg, doktorka integrativní a funkční medicíny se zkušenostmi s léčbou pacientů se syndromem EMR, byla v rozhodovacím výboru. Podělila se o důvody, proč komise zvolila „syndrom EMR.“
„Předchozí názvy – jako elektrohypersenzitivita – byly problémem, když osoba šla k lékaři,“ řekla. Takové výrazy označily osobu za příliš citlivou. „To bylo potřeba změnit.“
„Etiologie EMR syndromu je jasná. Zaměřuje se na EMR jako příčinu symptomů osoby, aniž by stigmatizoval osobu, která symptomy hlásila,“ řekla Goldbergová.
Lidé jsou také zvyklí slyšet slovo „syndrom“ k popisu zdravotních stavů. Někdy farmaceutický průmysl používá toto slovo při uvádění nových léků na trh.
Tento termín také dobře funguje ve vědeckých publikacích a soudních sporech, protože je dostatečně široký, aby pokryl všechny formy nemocí způsobených zářením v celém spektru EMR.
Lidé to berou
Mossová řekla, že již začala používat „syndrom EMR“ v rozhovoru. „Lidé to berou,“ řekla.
Členové obou výborů uznali, že přijetí nového názvu veřejností může nějakou dobu trvat, a že některé země mohou raději zůstat u starých názvů.
„Například Spojené království používá elektrohypersenzitivitu již dlouhou dobu,“ řekl člen organizačního výboru Nicholas Martin, předsedá britské organizaci zaměřené na EMR postižení.
Molnar souhlasil. „Existuje řada lékařských systémů – zejména v Evropě, kde je elektrohypersenzitivita odborným pojmem – které se mohou stále rozhodnout, že si to ponechají jako svůj technický pojem, a to je v pořádku.“
Je běžné, že existuje jak odborný, tak lidový výraz. „Například konjunktivitida je technický vědecký termín pro růžové oko,“ řekl Molnar.
US Access Board používá termín „elektromagnetická citlivost“ pro postižení související s EMR.
Molnar řekl:
„Ačkoli by to bylo ideální, nemusíme nakonec přesvědčit každou jednotlivou vědeckou nebo vládní entitu, aby změnila svůj oficiální název. O to se tady nesnažíme. Snažíme se získat pro veřejnost jedno jméno, které skutečně pomůže zaměřit naše úsilí a přiměje veřejnost, aby se kolem nás shromáždila.“
Jsou limity bezdrátového vyzařování FCC dost dobré?
Nový název přichází v době rostoucích pochybností, že limity vystavení bezdrátového záření Federální komunikační komise (FCC) dostatečně chrání zdraví lidí. Limity nebyly aktualizovány od roku 1996.
V roce 2021 organizace Children’s Health Defense, EHT a další skupiny vyhrály soudní spor, který zpochybňuje limity expozice FCC.
Skupiny předložily 11 000 stran důkazů o škodách způsobených 5G a bezdrátovými technologiemi, které podle nich FCC ignorovala, když se rozhodla zachovat své pokyny z roku 1996. Stránky obsahovaly důkazy o rozšířené nemoci způsobené vystavením bezdrátovému záření.
FCC musí ještě splnit soudem nařízený mandát, aby vysvětlila, jak agentura zjistila, že její současné směrnice přiměřeně chrání lidi a životní prostředí před škodlivými účinky vystavení bezdrátovému záření.
Mezitím vědci a zastánci bezpečných technologií tvrdí, že existují věci, které může telekomunikační průmysl udělat, aby zmírnil vystavení lidí bezdrátovému záření. Švýcarská telekomunikační společnost to také uznala v patentové přihlášce z roku 2003.
Například Chamberlin a další vědci s Mezinárodní komisí pro biologické účinky elektromagnetických polí v roce 2023 zveřejnili recenzovanou zprávu o tom, jak by průmysl mohl provést „jednoduché technické opravy“ ke snížení záření mobilních telefonů.
K dispozici je také patentovaná technologie pro spodní prádlo, která snižuje vystavení nositele EMR.
Místní komunity mohou také pomáhat.
Města mohou přijmout vyhlášky, které vyžadují, aby mobilní věže byly alespoň 3 640 stop (cca 1,1 km) od domů, podniků a škol. To je vzdálenost, kterou komise New Hampshire doporučila k dostatečné ochraně lidského zdraví.
„Povědomí veřejnosti o syndromu EMR může toto úsilí posílit – a pomoci lidem žít zdravěji,“ řekla Goldbergová.
„Povědomí o bezdrátovém záření lze použít jako medicínu životního stylu,“ vysvětlila, „za předpokladu, že pacienti jsou motivováni a ochotni snížit své vystavení doma.“
Studie například ukazují, že snížení expozice bezdrátovému záření může pomoci snížit hladinu cukru v krvi a zlepšit spánek.
Wallace souhlasil. „Jde o naznačení cesty k většímu povědomí a bezpečnějším postupům, které lze použít k bezpečnějšímu a zdravějšímu životu.“
https://necenzurovanapravda.cz/2025/01/nemoc-z-bezdratoveho-zareni-dostava-novy-nazev-syndrom-emr/
