Rostoucí čínská populace potřebuje více potravin. K jejich transportu lze využít i starobylé vodní cesty. Čínská populace překročila hranici jedné miliardy dvou set milionů obyvatel. Populace ale není rozložena rovnoměrně. Ze dvou třetin pokrývají Čínu hory, pouště a náhorní plošiny. V těchto oblastech je možné obdělávat půdu jenom s velkými obtížemi, a proto až donedávna nebyly prakticky osídleny. Číňané žili v úrodnějších oblastech nížin a kolem velkých vodních toků, osídlovali severovýchod země, střední Čínu, stejně jako úrodný a teplejší jih. Od dolního toku nejdelší čínské řeky Jang-c-ťiang ve střední Číně se pěstuje rýže. Na úrodném jihu je jí možné sklízet dvakrát až třikrát ročně. Naproti tomu sever Číny je oblast, kde se pěstuje obilí, ale také oblast, kterou v dějinách sužovala častá sucha a velké záplavy vznikající rozlitím další obrovské čínské řeky, jménem Žlutá. Pradávným nápadem, připisovaným císaři dynastie Sui z počátku 7. století, využívaným nejen pro dopravu potravin dodnes, byl Velký kanál, vodní cesta spojující střední Čínu s dnešním hlavním městem Pekingem na severu.
Velký kanál je nejdelší lidmi vybudovaná vodní cesta na světě. Měří 1800 km. Nejstarší úseky pocházejí z doby před naším letopočtem, současná podoba je ze začátku 7. století. Má řadu částí, které jsou propojeny do důmyslné sítě. Překonává převýšení okolního terénu až o 42 metrů. Užívá zdymadla s uzavíratelnými komorami, které čínští technici vymysleli již v 10. století.Uzavírají se z obou stran podobně jako moderní zdymadla. Podél kanálu, po němž dopravovali rýži na sever, vedla široká silnice lemovaná stromy, u ní byla soustava sýpek a poštovních stanic.
Kanál Číňané století za stoletím rozšiřovali a zdokonalovali. V 15. století na něj v severní Číně navazovalo 5 velkých vodních nádrží sloužících k zavodňování a jako zdroj pitné vody. Kromě potravin se dnes po kanálu přepravují velkoobjemové náklady, například uhlí, ropa, písek, stavební materiály.
Žlutou řeku v polovině 19. století postihla obrovská záplava a Velký kanál málem zanikl. Řadu let se používaly jen jeho části. Dnes se kanál upravuje, prohlubuje a rozšiřuje tak, aby se do roku 2012 jeho přepravní kapacita rozšířila o 40 procent. Velký kanál, který začali Číňané stavět v době, kdy byly Čechy součást Velkomoravské říše, je velká dopravní a zavodňovací tepna Číny. Toto pozoruhodné vodní dílo nemá v Evropě srovnání. Leda v podstatně menším, zato našem měřítku: v zavodňovací rybniční soustavě vybudované v jižních Čechách v 16. století Jakubem Krčínem z Jelčan. Ten z mokřin a bažin vytvářel síť, kterou v okolí Třeboně propojuje tzv. Zlatá stoka, kanál sloužící ke spojení rybníků a přirozenému protékání vody mezi nimi. Je to geniální dílo dalšího našeho vodního inženýra z počátku 16. století, Štěpánka Netolického. I když se čínský Velký kanál neustále používá, prudký ekonomický růst nové Číny doprovází rychlá motorizace a vzrůst počtu osobních automobilů na nově budovaných dálnicích. Podobně jako u nás ustupuje dlouhodobá udržitelnost krátkodobým ekonomickým cílům. Uvidíme, za jakou cenu.
Zdroj: http://www.rozhlas.cz/leonardo/svet/_zprava/nejdelsimu-cinskemu-vodnimu-dilu-je-1400-let–703501
