image35Nejstarším a zároveň i nejdelším obdobím – vždyť trvalo bezmála 3 500 000 let, tedy 99 % času dosavadní lidské existence – je doba kamenná. Své jméno získala díky hlavnímu materiálu, z něhož si naši tehdejší předci zhotovovali své nástroje.

S ohledem na délku období a na velikost Zeměkoule je logické, že data, se kterými archeologové a paleontologové operují, jsou jen přibližná a pro různé části světa se liší. Obecně je však bez námitek přijímáno, že doba kamenná začala v době před 3 500 000 lety a v Evropě skončila v roce 2200 před naším letopočtem.
Tak dlouhou dobu je však nutné z hlediska možných bádání rozparcelovat na mnohem kratší časové úseky. A k tomu historikům nejlépe slouží vývoj jednotlivých užívaných nástrojů či způsob života tehdejších obyvatel. Je třeba mít však na zřeteli fakt, že časové vymezení jednotlivých úseků se liší v jednotlivých částech světa podle okamžité vyspělosti tamních obyvatel a je víceméně orientační. Data, která uvádíme v tomto textu, jsou vztažena k území střední Evropy.

Doba: Paleolit
Čas: 3 500 000 – 8000 př. n. l.
Za počátek paleolitu je obecně uznáván okamžik, k němuž došlo ve chvíli, kdy člověk zručný poprvé použil cíleně kamene jako nástroje k ulehčení života. Pro toto období je typické střídání dob ledových a meziledových doprovázené adaptováním člověka na měnící se životné podmínky. Hlavním způsobem obživy byl v této době sběr potravin, v menší míře lov. Paleolit končí poslední dobou ledovou, po níž přišly životní podmínky nelišící se již příliš od podmínek dnešních.
Vzhledem k tomu, že jde o nejdelší součást lidských dějin, dělí se paleolit ještě na další kratší úseky: nejstarší paleolit, starý paleolit, střední paleolit, mladý paleolit a pozdní paleolit.

Doba: Mezolit
Čas: 8000 – 5500 př. n. l.
Mezolitu se též přezdívá střední doba kamenná. Začíná po posledním studeném výkyvu doby ledové, po němž následovalo rychlé oteplování až přibližně k dnešním hodnotám.
V důsledku oteplování se z jihu na sever šíří lesy. Nejdříve to jsou borovice a břízy, později je následují duby, lísky, jilmy či jasany. Voda z tajících ledovců vytváří jezera, ve kterých se daří rybám, v okolí jezer, potoků a řek žijí vydry či bobři, spolu s lesem se rozšiřuje populace losů, jelenů, medvědů, prasat a dalších zvířat. Lidé tak mohou lovit daleko širší spektrum zvěře. K lovu již užívají i luky a šípy a kromě kamenných nástrojů i nástroje vyrobené z kostí či paroží. Mezolitem též pomalu končí doba sběračů a nastává období cíleného pěstování některých plodin. Lidé se stávají zemědělci.

Doba: Neolit
Čas: 5500 – 2200 př. n. l.
Mladší doba kamenná – neolit je obdobím, v němž dominantní roli v obživě hraje namísto lovu již zemědělství. Ve střední Evropě pěstují lidé hlavně obiloviny a luštěniny a již také chovají zvířata. Zprvu jako tzv. živé konzervy, později jsou zvířata již plně domestikována. Archeologické nálezy ukazují, že lidé chovali ovce, hovězí dobytek, kozy, ale již se také objevuje domestikovaný vlk – pes. S rozšířením množství vykonávaných činností vzrůstá i potřeba specializovaných nástrojů a pomůcek. Objevuje se tak výroba keramických nádob, broušených či vrtaných nástrojů a také cílená výroba oděvů. Kromě toho zemědělství vyžaduje usedlý způsob života, nikoliv kočování. Díky tomu se začínají objevovat první obydlí.

Zdroj: Extra RF Hobby