Jen máloco na naší planetě má tak masivní reklamu jako očkování, odborně zvaný fuckcinace. A nemyslim tim ty nedávný paskvily od čtyř jezdců apokalypsy, co ve skutečnosti nejsou fuckcíny. Ty měly sice asi největší reklamu všech dob, ale fuckcíny obecně byly vždycky propagovaný s až nesmyslnou zuřivostí a netolerancí ke komukoliv, kdo měl na věc jinej názor – a to navzdory faktům.

Fuckcíny jsou propagovaný jako “jeden z největších výdobytků civilizace” (mimo jiné i jednim z největších dobytků dnešní civilizace, masovym sterilizátorem deBillem gAIDSem). Podle odporníků je totiž příroda hloupá, a abysme byli zdraví, musíme si do těla nechat napíchat cizí a obvykle značně toxický látky. Nic vás totiž “neposílí” tak jako trocha(?) hliníku a rtuti v krvi. A abyste byli chráněni před “viry”, tak se do vás s tim hliníkem a rtutí píchne virus, protože to zaručeně pomáhá.

A evidentně nejdůležitější na celym tomhle procesu je co nejvíc šikanovat kohokoliv, kdo o tom trochu přemejšlí a klade nejapně logický otázky, na který se nikomu nechce odpovídat. Jako třeba proč máme epidemie v komunitách se stoprocentní proočkovaností, nebo proč jsou lidi v nejvyfuckcinovanější zemi na světě nejnemocnější.

Když budete pokládat takovýhle nemístně a zákeřně racionální otázky, budete označeni za antivaxery a dezinformátory, a bude vám omlacováno o hlavu, že se pokoušíte “zvrátit pokrok” a vrátit nás do doby kamenný, protože fuckcíny přece “vymýtily nemoci”, který nás zabíjely po… nějakejch velkejch číslech.

To je ale ta skutečná dezinformace, o čemž by měl člověk pojmout podezření už ve chvíli, kdy vidí, jak agresivně je to propagovaný a kym, a k čemuž by si následně měl nastudovat, jak to bylo doopravdy, čímž samozřejmě zjistí – jako skoro u všeho – že to bylo úplně jinak.

Tvrdit, že “očkování vymýtilo nějakou nemoc”, je jako tvrdit, že “Petr Fiala vymýtil komunismus”. Jednak přišel na scénu roky po jeho pádu, a jednak dosazování komunistů do vysokejch funkcí neni zrovna něco, co by přispívalo k jeho vymýcení. Až by se myslim dalo argumentovat, že je to malinko kontraproduktivní.

Stejně tak fuckcíny přišly na scénu až když byla daná nemoc dlouho v úpadku, a často ty epidemie ještě způsobovaly. Fuckcína na černej kašel se objevila v době, kdy už úmrtnost na tuhle nemoc klesla o víc než 99%. Kdo neví, kolik je 99%, tak to je největší možný množství procent, o který může něco klesnout, než to zmizí úplně.

A podobně je to i se všema ostatníma nemocema, který prej fuckcinování “vymýtilo”. Ve skutečnosti ale o žádnym “vymýcení fuckcínama” nemůže bejt řeč (leda tak o “vymyšlení mýtu o fuckcínách”). Úmrtnost na všechny nemoci, který dneska podléhaji tomuhle barbarskýmu zásahu do zdravýho vývoje člověka, klesla o 80-100% předtim, než byly zavedený fuckcíny.

Což je pro kohokoliv, kdo si dokáže poskládat příčiny a následky do logickejch a časově posloupnejch souvislostí, evidentním důkazem toho, že ať ty daný nemoci vymýtilo cokoliv, fuckcíny to rozhodně nebyly. A po celejch 200+ let tohodle nesmyslu tu byli lidi, kteří viděli, co je to za pitomost, a pokoušeli se nás varovat.


Že ty nemoci nezabíjí a nevyskytujou se v takovej míře, jako dřív, je ale fakt, takže aby nám to dávalo smysl, potřebujeme znát nějakou jinou příčinu, která by tenhle úpadek vysvětlila. Tuhle příčinu, nebo spíš několik příčin, ale dobře známe. A na rozdíl od vpichování jedů do těla dávaji smysl.

Je to ve skutečnosti velmi jednoduchý, očividný, a dobře zdokumentovaný. Lidi tenkrát žili jak prasata a dneska žijou jak ovce, a ty jsou o dost čistotnější. (To je samozřejmě myšleno obrazně, protože prasata ve skutečnosti nikdy nebyly takový prasata jako lidi, a ovce taky nikdy nebyly takový ovce jako lidi.)

Jinými slovy, zlepšily se hygiena, sanitace, kvalita vody, výživa, a životní a pracovní podmínky obecně. Proto se zlepšilo zdraví lidí. Ne díky toxickejm injekcím kdoví čeho.

Před 200 lety by nikoho nenapadlo mejt si před jídlem ruce. Lidi byli špinaví, nijak jim to nevadilo, a těma zaprasenejma rukama, kterejma šahali na všechno možný, si šahali na xicht a strkali je do huby. Takže se jim do těla běžně dostávala všelijaká špína.

Vědci jim tenkrát tvrdili, že nemoci se šíří ne ze špíny, ale ze zápachů, a protože lidi vždycky poslouchali vědce, byli furt nemocní. (Což se moc nezměnilo.) Když pak jeden ten doktor přišel na to, že mytí rukou značně snižuje riziko onemocnění, tak se mu ostatní doktoři a vědci vysmáli a vesele pokračovali v praxi matlání špinavejma rukama po všem včetně pacientů v nemocnici. Ale to už jsme tu probírali.

Ve skutečnosti nemocnice byly spíš zdrojem infekcí než místem, kde byste se jich zbavili. V 19. století byl běžnej názor, že tyhle špinavý a přeplněný místa byly zdraví nebezpečný. (To se nám s “covidem” vrátilo – sice trochu jinak, ale jsme opět v situaci, kdy se rozumnej člověk vyhybá nemocnicím jako čert kříži.)

Běžně se stávalo, že město bylo bez infekce, zatímco nemocnice jich byla plná, a to až do takový míry, že její vlastní zaměstnanci nabádali pacienty, aby tam radši nelezli. V extrémních případech docházelo i k tomu, že jako jedinej, poslední způsob, jak nemocnici zbavit toho zamoření, bylo nutný ji zbořit a postavit znova. (Vážně. Já vim, že to vypadá, jako že si to vymyslel Antivirus, ale tohle píše John Eric Erichsen v On Hospitalism and the Causes of Death after Operations [*] z roku 1898.)

Zároveň se tenkrát před 200 lety lidi moc nesrali s nějakejma záchodama a místo toho srali, kde to šlo, a pak to vyhazovali z okna na ulici. (Nejspíš se ani nekoukali, jestli tam někdo nejde.) Průměrnej obytnej dům vypadal spíš tak trochu jako chlív, a až desítky lidí chodily srát na jedno místo, který se rozhodně nikdo neobtěžoval udržovat v čistotě.

Je teda otázka, kolik fekálních částic takovej průměrnej člověk dostal skrz svoje otřesný návyky každej den do huby. Jo, já vim, je to humus, ale má to důležitou pointu. Tenkrát se takhle prostě žilo a dneska se tak nežije, a proto jste tenhle rok neměli spalničky, černej kašel a záškrt.

No a pak je tu to jídlo. Jelikož obecně byla všude špína a chudoba, žralo se všechno možný, fráze jako “minimální trvanlivost” a “spotřebujte do” tehdy nikdo neznal, a z nějaký trochy tý zelený plísně nikdo nevyšiloval tak, jako dneska, takže si asi dokážete představit, co všechno se lidem dostalo do trávicí soustavy, která je úzce spojená s imunitním systémem.

Neni teda nijak překvapivý, že když se lidi naučili mejt si ruce, nenosit oblečení dva roky v kuse bez vyprání, nežrat plesnivý jídlo, a když mezitim někdo postavil kanalizaci a do domácností se zavedla čistá voda, tak tyhle nemoci z velký části vymizely a lidi na ně přestali umírat po tisících.

Komu se to nezdá a o historii nic neví, ten si může přečíst knihu Dissolving Illusions (DI), která tu historii popisuje tak detailně, až by se z toho mohlo některejm čtenářům dělat špatně, když zjistí, jak žila jejich prapraprapraprababička.

Pár ukázek:

Housing could not accommodate the population explosion, which resulted in overcrowding and a remarkable buildup of human and animal waste. In some cases, large buildings, originally built for breweries or sugar refineries, were later divided into numerous small, dark rooms for families to live in. These conditions contributed to high disease and death rates.

If there is an open space between them [tenements], it is never more than a slit a foot or so wide, and gets to be the receptacle of garbage and filth of every kind; so that any opening made for the purposes of ventilation becomes a source of greater danger than if there were none.

Narrow and crooked streets, want of proper sewerage and ventilation, the absence of forethought in providing open spaces for the recreation of the people, the allowance of intramural [within the walls of a building] burials, and of fetid nuisances, such as slaughterhouses and manufactories of offensive stuffs, have converted cities into pestilential enclosures, and kept Jefferson’s saying—”Great cities are great sores”—true in the most literal and mortifying sense.

Large numbers of families dwelled within poorly constructed houses. There was no running water and no toilet. An entire street would share an outdoor pump and a couple of outside privy vaults or outhouses.

Prostě tehdejší životní podmínky neměly s těma dnešníma nic společnýho. V prostředí, kde je o 90% míň špíny, je o 90% míň “infekčních” nemocí. Žádný vpichování jedů do těla neni třeba.


Když k tomu všemu přidáme známej ale zamlčovanej fakt, že nemoci jako spála a tyfus, proti kterejm populace nikdy žádnou masovou fuckcinaci nepodstoupila, vymizely zhruba ve stejnou dobu a stejnou rychlostí, jako ty fuckcinovaný, je evidentní, že fuckcinace tu byla v nejlepším případě jaksi “navíc”. Jak se říká – pátý kolo u vozu. A jak uvidíme, ještě bylo nasazený kolmo ke směru jízdy.

Jak tahle hovadina začala

Mezi dojičkama v 18. století existovala pověra, že infekce kravskejma neštovicema bránila infekci normálníma neštovicema. Týhle kravský teorie se chytil Edward Jenner a proved experiment na osmiletym dítěti. Nafuckcinoval ho kravskejma neštovicema a pak ho vystavil těm lidskejm. Kupodivu se nic nestalo.

Z tohodle pokusu na nebohym dítěti, s velikostí vzorku “jedna” a výsledkem “nic se nestalo”, Jenner usoudil, že napíchnutí jedný nemoci do člověka mu dává “doživotní imunitu” na jinou nemoc. Proč si něco takovýho naprosto nelogicky myslel, těžko říct, ale co byste čekali od debila, kterýho napadne vystavit malý dítě dvěma nemocem na bázi pověr dojiček.

Později se to tvrzení o “doživotní” imunitě zredukovalo na 10 let a pak na 1 rok, což naznačuje, že někdo moc nechápal význam slova “imunita”, ale evidentně to asi nikomu moc nevadilo. Rozhodně ne Jennerovi. Vůbec skloubení pojmů “imunita” a “přeočkování” do jedný teorie vyžaduje nějaký poškození mozkovejch funkcí. (“Jsem imunní na oheň! Akorát se každý dvě minuty musim polejt vodou. A někdy se spálim.”)

Záhy po vypuštění Jennerovy kravský teorie se ozvaly houfy veterinářů, kteří svět informovali o stovkách případů, kdy někdo po kravskejch neštovicích dostal ty lidský. V roce 1799 Dr. Drake obdržel fuckcínu přímo od Jennera a otestoval předepsanou proceduru na několika dětech. Tři z nich dostaly neštovice. Po tom následovala spousta dalších, podobnejch příkladů, včetně úmrtí. Žádná “imunita” se nekonala.

Tomu se neni co divit i proto, že – jak nás tehdy informoval Dr. Crookshank – kravský a lidský neštovice jsou naprosto odlišný nemoci, který spolu maji společný jen jméno a epidemiologicky jsou si podobný asi jako neštovice a mor.

Jenner pojmenoval svůj produkt podle krávy (vacca), takže pokud jste to nevěděli, tak překlad slova “vakcína” je v podstatě “kravina”. Tady je nutno uznat, že přesnější pojmenování se snad ani nedalo vymyslet.


Následná praxe aplikování hnisu nemocnejch zvířat do těl lidí je ještě nechutnější než životní podmínky v 18. století, takže to nebudeme moc rozebírat. Ačkoliv se tim šířily další nemoci, tahle praxe pokračovala 100 let, než byla konečně zrušená v roce 1898.

V roce 1952 Dr. Beddow Bayly shrnul situaci takhle:

Když si vybavíme, že míza pro vakcínu je v první řadě získána buď ze zdechliny na neštovice, nebo vředovitého vemene krávy, nebo hnisajících ran na patách nemocného koně, v závislosti na zemi původu a firmě, která to vyrábí, stěží se můžeme divit, že má na lidské zdraví dalekosáhlé negativní účinky.

Veškerý podobný hlasy zdravýho rozumu byly ze všech učebnic vymazaný a “experti” vám dnes budou tvrdit, že “se všichni odborníci shodujou, že očkování funguje a vymýtilo nemoci”.

Jenner, kterej v životě nesložil jedinou doktorskou zkoušku, a po 20 letech praxe svýho šarlatánství si koupil doktorskej titul za 15 liber, napíchal několik fuckcín do svýho prvorozenýho syna, kterej se pak v 21 letech odporoučel do věčnejch lovišť kvůli tuberkulóze.

Jenner se z toho kupodivu poučil a do svýho druhýho syna, ani nikoho jinýho z rodiny, už žádný svinstva necpal, což mu ale nijak nebránilo v tom, aby ty sračky cpal do všech ostatních. Jak si jistě mnozí čtenáři všimli, podobnejch dvoumetrovejch “doktorů” (tj. s dvojím metrem) máme dostatek i dnes.

Zhruba v době Jennerovy smrti se narodil další vykuk a podvodník, Louis Pasteur, kterej pak 100 let po Jennerovi přispěl k propagaci fuckcinace podobnejma podvodama, vyvražděním tisíců zvířat, a šířením dalších nemocí, který se před nim nešířily, nebo aspoň ne tolik.

Dnešní fuckcíny už nejsou ty samý, co tu páchaly škody před 200 lety, nicméně co se opravdu změnilo? Jen byl primitivní způsob ničení imunitního systému nahrazen sofistikovaným způsobem ničení imunitního systému. Efekt zůstává víceméně stejnej a destrukce imunitního systému je, zdá se, celou pointou tohodle počinu.


Celej princip fuckcinace je absurdní výmysl (což by člověk snadno odhalil zdravym rozumem, kdyby neměl vymytej mozek ze školy) a neni podloženej žádnou skutečnou vědou. Stojí čistě na propagandě a manipulaci a zatajování dat, a ty vzácný skutečně vědeckýexperimenty s kontrolníma skupinama, který byly podniknutý (o kterejch ale v mainstreamu nikdy neuslyšíte), účinnost fuckcín vyvrací.

Bývá nám tvrzeno, několika neosvícenými lidmi, že očkování je založené na vědeckých principech a je relativně nedávného původu. Tato tvrzení byla ale vyvrácena, za prvé tím, že inokulace byla praktikována a opuštěna jako neužitečná primitivními kmeny před mnoha staletími, a za druhé tím, že Jenner a moderní experimentátoři v oblasti očkování nebyli vědci a netestovali a nepotvrdili své teorie podle žádných vědeckých kritérií, než tyto nebezpečné praktiky vypustili na veřejnost.
– Eleanor McBean, The Poisoned Needle

Fuckcinace se považuje (aspoň mezi idiotama) za milník “vývoje” naší civilizace. Když se ale podíváme na mimozemský civilizace a zeptáme se, “Kdy ve svym vývoji vynalezli fuckcíny?”, odpověď je “Nikdy”. Nikdo jinej v celym vesmíru nebyl tak blbej, aby do sebe vpichoval hnis, nemocnou tkáň zvířat, nebo něco, co způsobuje nemoc, za účelem předcházení nemoci. O přídavnejch toxickejch látkách nemluvě. Ve vesmíru se najde kdeco, ale takový pitomce, jako jsou lidi na Zemi, bysme hledali těžko. (Jestli někdy existovali, tak pravděpodobně rychle vymřeli. Nás to možná brzo čeká taky.)

Efektivita fuckcín

Propaganda neúnavně už desítky let hlásá, že fuckcíny jsou “bezpečný a efektivní”. Nevíme, jaký definice slov “bezpečný” a “efektivní” se tu přesně používaji, ale vzhledem k obecný neschopnosti médií chápat význam slov, a neschopnosti politiků chápat celkem cokoliv, to asi nebudou definice, který by někomu jinýmu dávaly smysl.

Podíváme se teda na to, jak si fuckcíny vedou v těchhle dvou kategoriích, a začneme s efektivitou. Rozdělíme si to ještě na covid a ten zbytek, a jelikož C19 máme všichni živě v paměti, tak začneme tim.

Fuckcína by měla bránit nákaze a značně snižovat úmrtnost. Neboli by se v žádnym případě nemělo stát, co se stalo v letech 2021-2022:


Tohle jsou případy (nahoře) “covidu” a úmrtí (dole) “s covidem” pro celej svět. Levá, bílá část je období před fuckcínama, začátek žlutý oblasti ukazuje začátek fuckcinace. Vyčíst z tohodle grafu, že fuckcína je “efektivní”, lze jen ve dvou případech.
1. Pokud “efektivitou” myslíte něco úplně jinýho, než že zabraňuje nemoci nebo snižuje úmrtnost.
2. Pokud jste naprostí idioti.

Jinak je z grafů evidentní, že efekt vaxindlu (což je asi nejlepší název pro tu látku, co neni fuckcína) na tuhle vypečenou “pandemii” je asi tak stejnej, jako kdybysme do grafu zakreslili, kdy měl premiéru nějakej film, nebo kdy se nějakej Hollywoodskej hvězdě narodilo dítě. Je zjevný, že žádná z těch událostí nemá na pandu sebemenší vliv. (Nějak zázračně a nevysvětlitelně měl ale na výskyt nemoci v mnoha státech, včetně našeho, znatelnej vliv jeden specifickej fenomén, kterýmu se říká volby. Záhada…)

Na to, že to nefungovalo nikde, a že často ty největší vlny (ať už to byly ve skutečnosti vlny čehokoliv) přišly po vaxindlu, se můžete podívat tady, pokud si to náhodou nepamatujete. A jakej vliv měly tyhle pseudofuckcíny na úmrtí, je k vidění tady. Skrz celou “pandemii” se objevovaly zprávy jako:

89.7% nakažených variantou omikron v Dánsku jsou očkovaní

Britská vláda v tichosti přiznala, že 94% úmrtí na covid-19 jsou očkovaní

Vysoce proočkovaný NZ má nyní 7x vyšší nemocnost respiračními chorobami než v roce 2019

Pokud jde o “covid”, tak nemůže bejt žádná řeč o tom, že by ty vaxindly měly jakejkoliv pozitivní efekt. Ten prostě neměly, ať si ty data obracíme na jakou stranu chceme. V nejlepším případě se data daji interpretovat tak, že vaxindly byly úplně k hovnu. Pokud budeme ale upřímní, budeme muset uznat, že situace se po nich jen zhoršovala.

Skutečnost je prostě taková, že provaxindlovanější země si nevedly o nic líp než ty s vyšším výskytem zdravýho rozumu, že masovou vaxindlací se situace nikde nezlepšila, a že největší vlnu “covidu” zažila většina zemí až po pořádnym provaxindlování. To všechno ukazujou i “oficiální” data, který maji odjakživa extrémní tendenci ukazovat fuckcíny v lepším světle než jaký na ně kdy svítilo.


Tady máme graf efektivity covid vaxindlu proti nakažení z dat z Anglie. Kdyby byl výsledek nula, vaxindl by byl k ničemu. Dosáhnout efektivity -200% je sice impozantní (to se fakt často nevidí ani v žádnym jinym oboru), ale bohužel to znamená, že ty injekce dělaji opak toho, co maji, a kvůli čemu si je všichni ti naivní troubové nechali aplikovat.

Vaxindly na C19 byly největším fiaskem v historii medicíny. Nefungovaly ani trochu. Tečka! (lol)

To je zjevný i v datech našeho slavnýho ministerstva nemocnictví, který ukazujou, že ačkoliv zapíchanců je v populaci 1.85x víc než nezapíchanců, tak v jakymkoliv období bylo mezi zapíchancema 2.5x-4x víc nakaženejch, hospitalizovanejch, intenzivně opečovávanejch, i mrtvejch “s covidem”, než mezi nezapíchanejma.

To znamená, že data samotnejch propagátorů pohádky, že vaxindl nás spasí a všichni by si ho měli pětkrát aplikovat, ukazujou, že vaxindl vaši pravděpodobnost nakažení nejen nijak nesnižuje, ale zhruba 1.5-2x zvyšuje. Efektivita tu tudíž existuje pouze ve smyslu, že se efektivněji nakazíte.

Že se našlo dostatek lidí, kteří se nechali zapíchat 4x-5x během dvou let, ačkoliv to bylo úplně k hovnu, je celkem neuvěřitelný. Ukazuje nám to, že lidi velmi snadno naletí na hodně velký blbosti.

Pandemii nejhrozivější nemoci všech dob nakonec zarazil až nejmocnější muž světa, Vladimír Vladimirovič Putin, během jednoho dne, a nepoužil k tomu ani jednu fuckcínu. Dostal za to Nobelovku a postavili mu pomník – ne počkat, na to se v tom zmatku nějak zapomnělo. Nevadí.

V pozitivní účinky covid injekcí už věří jen minimum těch nejzmatenějších lidí, ale velká část populace pořád ještě věří, že ostatní fuckcíny fungujou. Je to ale pravda?


V první řadě byste těžko hledali nějaký data, který jasně ukazujou, že jakákoliv fuckcína funguje. Vychází se víceméně z primitivně zjednodušený rovnice: byly nemoci + přišly fuckcíny = nemoci (téměř) vymizely. Tahle rovnice má ale hodně problémů.

Jak vidíte na všech historickejch statistickejch datech, zavedení fuckcín je všude jen bod na dávno předtim klesající čáře, za nímž se to klesání nijak nezrychlilo. A ještě se často naopak zbrzdilo a vypukly další epidemie. Jak může z těch dat někdo vyčíst, že nějaký fuckcíny někdy fungovaly? K tak zvláštnímu závěru se dá dojít jen tehdy, když budeme skutečný data cílevědomě ignorovat.

Když se podíváme na graf nahoře, vidíme, že zavedení povinnýho zapichování na spalničky v roce 1853 nezpůsobilo nic než vlny dalších epidemií. Zpřísnění zákonů v roce 1867 (zjevně aby se zapíchali i skalní antivaxeři) mělo za následek vůbec největší epidemii spalniček za těch 140 let na grafu.

To vše v kontextu toho, že se celková situace neustále zlepšovala z důvodů, který s fuckcínama nijak nesouvisely. Fuckcíny na záškrt ve 20. letech 20. století sice korelujou s menším poklesem na modrej křivce, ale podobný poklesy na ní (stejně jako na všech ostatních) najdeme i několikrát před fuckcínama.

Fuckcína na černej kašel (whooping cough / pertusis) se objevila v době, kdy už je úmrtí na grafu tak málo, že tam ani neni vidět, jestli tam nějaký vůbec jsou. A spalničky už jsou jen špatnej vtip – “Nemoc vymizela, tak zapícháme nějaký lidi a budeme tvrdit, že fuckcína vymýtila spalničky. Lidi jsou hloupí, tak nám to určitě uvěří.” No, evidentně to zabralo.

Na obrázku máme červeně i spálu, na kterou fuckcína nebyla. Všimněte si, jak do roku 1880 na ni umíralo víc lidí než na ty ostatní nemoci, a od roku 1900 míň, ačkoliv žádný zapichování neproběhlo. Někdo mi na tom grafu vysvětlete, proč je zapichování tak hrozně dobrý, když nemoci bez něj vymizely rychlejc než ty s nim. (Ony teda ve skutečnosti fuckcíny na spálu chvíli a v malym rozsahu existovaly, kolem roku 1920, ale byla to taková katastrofa, že se o tom radši nemluví.)

Tady se pozorně podívejte na detail, jak fuckcína “vymýtila černej kašel” v Anglii a Walesu:


A tady v Americe:


Úplně zázračnej lék, že jo? Těžko si vůbec představit tu děsivou katastrofu, kdyby nebyl.

Z čeho se teda vyvozuje závěr, že fuckcíny “vymýtily černej kašel”, nebo že vůbec jakýmkoliv způsobem fungovaly? Neni to náhodou taková ta… jaxetomuřiká… dezinformace?!

V roce 1855 zavedli v Massachusetts zákony, který nařídily fuckcinaci všech dětí před věkem 2 let, a žádný neočkovaný dítě nesmělo do veřejný školy. Data z Bostonu (hlavní město Massachusetts) nám ukazujou, jakej to mělo efekt:


Evidentně vůbec žádnej. (Leda že by měl účinek 20 let zpoždění.) Zároveň se ale podívejte, jak náhodně se situace měnila rok od roku, bez ohledu na to, jestli se zapichovalo nebo ne. Je to vidět prakticky na všech těch grafech. Epidemie se vracely každejch pár let, jak před fuckcínama, tak po nich. Úmrtnost oproti předchozímu roku běžně vyskočí o 100% nahoru a další rok zase zpátky. Co nám to říká?

Jestli se situace mohla změnit o 100% jen tak náhodně, tak jak v tom někdo může poznat, že ty fuckcíny něco dělaji? To by musely ukazovat konzistentně rok za rokem zlepšení mnohem větší než to náhodný, což teda ani náhodou nikdy nedělaly.

Jakýkoliv zdánlivý zlepšení v průběhu masivní fuckcinace bylo naprosto zanedbatelný vedle náhodnejch výkyvů v předchozích letech. A samozřejmě občas nedošlo ani k tomu zlepšení, ale ke zhoršení. Což je něco, co byste čekali, kdyby fuckcína neměla vůbec žádnej efekt, neboli jinými slovy, byla úplně k prdu.

V roce 1831 vypukla epidemie neštovic ve Wurtembergu v Německu, kde onemocnělo 995 lidí zapíchanejch proti spalničkám. Ten samej rok dostalo v Marseilles ve Francii spalničky 2000 dalších zapíchanců. V desítkách dalších epidemií onemocněly desetitisíce dalších plně ofuckcinovanejch lidí. Kde je ta efektivita? V čem přesně spočívá? (Vážně, tady maji ti provaxx nadšenci šanci poskytnout nějakou kloudnou odpověď a obrátit nás všechny na víru.)

V Anglii si hráli s povinnou fuckcinací už v 19. století. Povinný zapichování dětí “proti neštovicím” bylo nařízený v roce 1853, zákony zpřísněný v roce 1867, a ještě víc v roce 1971. Což je super, protože teď máme historický data, který nám můžou říct, k čemu to vede.


Vedlo to k tomu, že v letech 1857-59 vypukla první epidemie, která zabila přes 14 tisíc lidí. V letech 1863-65 vypukla druhá a poslala do kytek 20 tisíc lidí. Když utáhla vláda fuckcinační šrouby co to šlo, vypukla ta největší epidemie 1871-72, která skosila 45 tisíc lidí.

Na grafu to vidíte na tej šedej čáře. Výkyvy jsou celkem náhodný, jako u všech těch grafů, ale jistý je, že v době povinnýho zapichování proběhly tři velký epidemie a spousta menších. Zároveň na grafu vidíte červenou čáru pro spálu, na kterou fuckcíny nebyly, ale která měla podobný výkyvy a dramaticky opadla ke konci 19. století, evidentně z jinejch důvodů.

Nemoci ustupovaly bez ohledu na fuckcíny, a žádná fuckcína nikdy nezastavila žádnou epidemii.

Dr. William Farr, autor statistik pro Londýn, píše:

Neštovice získaly svoji maximální úmrtnost po zavedení vakcín. Průměrná roční úmrtnost na 10 tisíc obyvatel mezi roky 1850 a 1869 byla 2.04, zatímco po zavedení povinného očkování, v roce 1871 byla úmrtnost 10.24. V roce 1872 byla 8.33, a to po chvályhodné snaze o rozšíření vakcinace legislativními nařízeními.

Nevim teda, co se mu na tej snaze zdálo “chvályhodnýho”. To je jako kdyby neviděl ty data, o kterejch píše. Když dělám něco, co situaci jen zhoršuje, chvályhodný by podle mě bylo s tim přestat. Ale když jde o fuckcíny, logika se vždycky rychle vypaří. Jako by v jejich okolí záhadně klesala inteligence.

Autority si s datama nikdy nedělaly starosti. Když data ukazovaly problém, řešení bylo vždycky jasný – problém nechat bejt a zmanipulovat data, aby nebyl vidět. Takhle se to koneckonců dělá dodnes. George Bernard Shaw o tom píše:

V průběhu poslední výrazné epidemie na přelomu století jsem byl členem Komise zdraví londýnské rady a dozvěděl jsem se, jak je dobrá pověst očkování statisticky udržována tím, že se všechny přeočkované případy (neštovic) diagnostikují jako vřídkovitý ekzém nebo nějaká podobná nemoc – jen ne neštovice.

To je klasickej příklad z učebnice fuckcinační propagandy – nejdřív všechno včetně odřenejch kolen označovat za danou nemoc, pak lidi opíchat, a pak většinu těch samejch symptomů označovat za jakoukoliv jinou nemoc než tu, proti kterej se opíchávalo.

Veškerý domnělý úspěchy fuckcín jsou získaný manipulací dat, nebo dokonce jejich ignorováním a čistou propagandou, neboli nekonečným opakováním lží.


Stejně jako se na úmrtnosti nic nezměnilo mimo rámec běžnejch odchylek zavedením očkování, nic se na ní nezměnilo ani když se očkování později zrušilo. Autoři článku z roku 1984 poznamenali, že ačkoliv profuckcinovanost v Anglii na přelomu 70. a 80. let dramaticky poklesla, úmrtnost se nijak nezvýšila. Studie z roku 1984 zjistila, že hospitalizace a úmrtí s černym kašlem ve skutečnosti po poklesu očkování opadly. To je sice v rozporu s předpověďma všech fuckcinačních “expertů”, ale o tom se nesmí mluvit.

Ve Švédsku v roce 1978 zjistili, že 84% dětí, který měly černej kašel, předtim dostalo tři dávky fuckcín. Jelikož Švédové nejsou úplní idioti (nebo aspoň nebyli tenkrát), nevyvodili si z toho, že je třeba napíchat do dětí čtvrtou dávku, ale správně vyhodnotili, že ty fuckcíny jsou k hovnu, a v roce 1979 je zrušili. (K velkýmu překvapení vymytejch mozků následně k žádnej katastrofě nedošlo.)

Je absurdní, že se kdy tvrdilo, že kterákoliv z těch fuckcín poskytuje “doživotní imunitu”. V DI čteme:

Stejně jako se nikdy nenaplnil slib doživotní ochrany u ostatních vakcín, nenaplnil se ani u černého kašle.

Kde vůbec kdo vzal tu směšnou představu, že fuckcína lidem poskytne “doživotní imunitu”? Testoval to snad někdo na někom? Ani náhodou. Tenhle nesmysl si prostě vymysleli, protože se jim hodil jako reklama. Prohlásit po maximálně pár letech testování (v Jennerově případě po pár dnech na jednom dítěti), že něco poskytuje “doživotní imunitu”, je vrchol drzosti a rozhodně v rozporu s jakýmkoliv vědeckým přístupem. Neexistovaly žádný data, který by takovou myšlenku podporovaly.

Co hůř, neexistujou dodnes. Nejen že se nikdy žádná doživotní imunita nekonala – nekonaly se ani ty postupně nižší a nižší odhady – 30 let, 20 let, 10 let, atd. Těžko se dá jakkoliv ukázat, že ta “imunita” existuje po jakoukoliv dobu. Když se dostaneme k tvrzení, že ta imunita existuje v rozmezí měsíců, je to už jen trapnej vtip, protože kdo dostává nějakou takovou nemoc několikrát do roka? To, že ji někdo do půl roku po fuckcíně nedostal, nijak neznamená, že byl imunní, nebo že za to mohla fuckcína.

Se stejnou logikou bysme někomu mohli dát k vánocům deštník, a když do dalších vánoc nedostane třeba rakovinu, tvrdit, že deštníky poskytujou minimálně roční imunitu proti rakovině. Tohle je bohužel celkem přesně stav fuckcinační “vědy” dodnes. Za “pavědu” se ale označuje cokoliv, co s fuckcinační teorií nesouhlasí. (Kdyby tady měl někdo poznámky o “protilátkách”, tak k tomu se ještě dostaneme.)

V roce 1928 napsal R. P. Garrow v British Medical Journal (což je obvykle “seriózní” zdroj mainstreamový propagandy), že za roky 1923-26 byla úmrtnost na neštovice pětkrát větší mezi zapíchanejma než mezi nezapíchanejma. Tenhle týpek přitom věřil ve fuckcíny. Těžko říct, kde mu to vynechávalo.

V roce 1993 vypukla v Cincinnati (Ohio) epidemie černýho kašle (nejen) mezi dětma, který byly pořádně profuckcinovaný. Jak jsou takový věci možný, jestli fuckcíny fungujou? Studie Dr. Witta z roku 2012 ukazuje, že většina dětí s laboratorně potvrzeným černým kašlem byla naočkovaná. Ze 132 pacientů do 18 let bylo 81% plně očkovanejch a 11% částečně.

V datech (na který evidentně odporníci nikdy nekoukaji) je vidět, že černej kašel je do dneška rozšířenej i ve vysoce profuckcinovanejch populacích. Většina lidí si myslí, že je to vážná a snadno identifikovatelná nemoc, ale ve skutečnosti “cirkuluje volně, často naprosto nepozorovaně” [DI].

Mainstream informuje jen o vážnejch, nejlépe smrtících, případech (protože ty ostatní jsou nuda a z reportování nudný pravdy média nic nemaji), ale většina případů je mírná a spousta ani neni hlášená. I tak ale výskyt černýho kašle narůstá, přes vysokou propíchanost zombíků. Kde je chyba?


Kvíz: Spalničky v Anglii a Walesu (nahoře) vymýtila:
a) Fuckcína
b) Velká bouřka
c) Dáda Patrasová

Všechny tři odpovědi jsou zhruba stejně pravděpodobný.


Smrt na spalničky si kdysi v Americe takhle hopsala nahoru a dolu a dělala za sebou zelenou čáru. Pak se unavila a už jen tak pomalu sestupovala. Pak přišli magoři s fuckcínou a řekli, “Zelená čáro, klesni!” A čára povídá, “Vždyť klesám celou dobu! Jste slepí?” A oni na to, “Tak klesni víc!” A čára: “Nechce se mi. Trhněte si.” A pokračovala si dál stejnym tempem.

Magoři se pak usnesli na tom, že vymýtili spalničky fuckcínou. Pak to všem rok za rokem opakovali, dokud všichni nezapomněli na to, že je to úplná hovadina. Dodnes vylejzaji ze škol chytráci, kteří se na nás vztekaji a řvou: “Ty bys zrušil vakcíny? Vždyť bysme tu pochcípali na spalničky!” Což maji velmi dobře podložený nekonečným opakováním lží a žádnejma datama. (Řikaji tomu “vzdělání”.)

Přestože spalničky téměř vymizely, dodnes se šíří v populacích se dvěma dávkama zaručeně fungujících fuckcín, neboli mezi “plně imunníma lidma”. V roce 1963, kdy s těmahle směšnejma injekcema soudruzi fuckcinologové přišli, předpovídali vymýcení spalniček do roku 1967. V tom roce jim to nevyšlo, ani v roce 1968, ani v žádnym jinym roce dodnes. To se tak stává, když svoje předpovědi zakládáte na výmyslech magorů jako Jenner a Pasteur, který zaměňujete za realitu.

V roce 1980, po překvapivym zjištění, že tři druhy antispalničkovejch fuckcín vymýtily leda prd a ani nevyprodukovaly žádnou imunitu, fuckcinologové (kteří jsou někdy mylně označováni za vědce) rozhodli, že se bude používat “živá” fuckcína a budou třeba dvě dávky. Protože když něco nefunguje, tak je samozřejmě třeba to zopakovat – to ví přece každej!

Rozdíl mezi “živou” a “mrtvou” fuckcínou jsem si musel najít, protože jak asi víte, virus nikdy neni živej, tak mě zajímalo, co s tim vlastně dělaj. “Mrtvej” virus je údajně nějak “otrávenej” třeba formaldehydem, aby se nemoh replikovat. Jak tohle imituje reálnou nákazu, nevim, ale formaldehyd je mňam.

“Živej” virus je ten normální, co neni živej podle žádný normální definice. Samozřejmě od typu vědců, pro který slovo “izolovaný” znamená “možná obsažený v břečce, kterou rozhodně nemíníme analyzovat”, nemůžete čekat, že dokážou používat správně jiný slova, jako “živý” nebo “mrtvý”.

Zajímavý bylo též zjištění, že “oslabenej” virus je pěstovanej v nějakej zvířecí tkáni, takže se zlepší jeho replikace tam a sníží se jeho schopnost replikovat se v lidech. Což – pokud mi tu neuniká nějaký speciální voodoo – znamená, že ten virus zmutuje. Což potom znamená, že se fuckcína dělá s jinou mutací viru než tou, která se normálně šíří mezi lidma.

Jestli jste jako já mnohokrát slyšeli, že fuckcína i podle fuckcinátorů obvykle nefunguje na nový/jiný mutace než na tu, na kterou byla dělaná, tak by vás mohlo zarazit, proč se ten virus pro tu fuckcínu nějak mění a jak to potom má fungovat. Po tom nepátrejte, protože ve fuckcinologii nedává smysl nic.

No, každopádně pseudovědci prohlásili, že dvě dávky nový, “živý” fuckcíny budou třeba ke spolehlivej ochraně. Vážně? A k tomu došli jak? Nějakou vědeckou metodou? Nebo to byla jen klasická hra typu: “Tohle zaručeně pomůže! Hmm, no, to nepomohlo, ale tohle už určitě! Aha, tak to taky nefungovalo, ale teď máme něco, co už na 100% fungovat bude! Jéje, asi došlo k nějakej chybě, takže zase nic, ale tentokrát to rozhodně zabere.”

Jak jste si jistě všimli, tohle je tady velmi oblíbená hra, která se jen s velmi malejma modifikacema hraje pořád dokola. Samozřejmě ani dvě dávky nedosáhly slibovanýho výsledku, ani čtyři, ani žádný jiný množství. Korunu tomu nasadilo samotný CDC, který po explozi spalniček v Illinois v roce 1984 hlásilo:

Tato epidemie ukázala, že k přenosu spalniček může dojít
i ve školní populaci s dokumentovanou proočkovaností 100%.

(Zdroj: “Measles Outbreak Among Vaccinated High School Students—Illinois,” MMWR, CDC, 1984.)

Přečtěte si to aspoň desetkrát! Tohle řekla zkurvená CDC, neboli ta organizace, která celej ten byznys s epidemiema v Americe řídí, všem ty fuckcíny vnucuje horem dolem, a všem řiká, že zaručeně fungujou a jsou bezpečný! A kterou tam (a bohužel často i tady) všichni poslouchaji a jejíma radama se řídí.

Tak tahle organizace přiznala, že i když zapíchaji úplně všechny, tak je to prd platný!

Ale jinak samozřejmě fuckcíny fungujou… kromě případů, kdy nefungujou, což jsou hlavně případy, kdy se přestanete koukat na televizi a kouknete se místo toho na skutečný data. Takže to radši nedělejte, protože pak byste nevěřili na fuckcíny, a to by bylo opravdu špatný.


Epidemie pokračovaly i v 90. letech, i se třema dávkama, a studie z roku 1994 ukázala, že s nárůstem proočkovanosti se spalničky staly nemocí zapíchanejch lidí. (Ačkoliv jsem si jistej, že stejně jako před dvěma lety, někdo lidem v televizi přesvědčivě tvrdil, že v nemocnicích jsou jen nezapíchaní.) Tohle “šokující” zjištění zpochybnilo celou teorii “stádní imunity”, ale odvážní pseudovědci se nenechali zastrašit nežádoucíma skutečnostma a svoje pevný přesvědčení si navzdory všem faktům udrželi.

V roce 2000 se někdo nasral a prohlásil spalničky v Americe za eliminovaný (asi na “důkaz”, že fuckcíny fungujou). V roce 2012 ale zaklepala na dveře realita a CDC muselo tohle prohlášení stáhnout a přiznat, že se spalničky “vrátily” a šíří se dál.

A tejhle instituci (a jí podobnejm) někdo věří? Jakou může mít důvěryhodnost někdo, kdo neustále tvrdí, že něco funguje, když to evidentně nefunguje, občas přizná, že to opravdu nefunguje, pak tvrdí dál, že to funguje, a musí neustále měnit svoji pozici ohledně toho, jestli nám hrozí epidemie nebo je nemoc vymýcená? To je nějakej spolek schizofreniků, nebo co?

Ukázek toho, že fuckcíny před ničim nechrání, existuje nespočet. V roce 1967 byla Ghana prohlášená “expertama” z WHO za osvobozenou od spalniček potom, co se podařilo zabodat 96% populace. O pět let později zažila Ghana jednu ze svejch největších epidemií spalniček, s nejvyšší úmrtností ve svojí historii. Bohužel nikoho nenapadlo informovat zbytek světa, že tahle kravina fakt nefunguje.

V Británii bylo mezi roky 1970 a 1990 přes 200 000 případů černýho kašle u plně očkovanejch dětí. V Ománu měli na přelomu 1988-1989 epidemii obrny mezi tisíci plně fuckcinovanejch dětí. Nejvíc zasaženej region měl nejvyšší zapíchanost a nejmíň zasaženej nejnižší. V roce 2014 došlo v Kalifornii k největší epidemii spalniček od jejich “vymýcení”. Místní autority byly v šoku, protože 85% nakaženejch bylo zapíchanejch.

Když máme neustále epidemie ve vysoce – nebo dokonce plně – proočkovanej populaci, jak může někdo tvrdit, že fuckcíny chrání před nemocí nebo dokonce poskytujou “imunitu”? A proč máme epidemie v místech, kde byla nemoc “vymýcená” fuckcínama? Nejsou to všechno důkazy o tom, že to nefunguje?

Bezpečnost fuckcín

Fuckcíny jsou asi tak stejně bezpečný, jako jsou efektivní. U nedávnejch pseudofuckcín na covid vzrostla nebezpečnost oproti těm starejm o tisíce procent. V USA je hlášenejch 35000 mrtvejch, 20000 infarktů, 5000 potratů, 27000 myokarditid, a tak dál – s tim, že hlášenost je 1-10%, neboli těch mrtvejch může bejt mezi 350 tisíci a třemi a půl milióny.


Ve spodní části tohodle notoricky známýho grafu vidíme rozdíl oproti předchozím letům. I nárůst o 30% by byl závažnej, ale tady je v roce 2021 nárůst víc než 30-násobnej, neboli ne o 30% nebo 300%, ale o víc než 3000%.

I ten největší debil by měl bejt schopnej pochopit, že když lidi na něco umíraji 30x víc než kdy předtim, že je něco hodně špatně, a že to, co to způsobuje, asi těžko bude bezpečný. Všichni politici a všichni v médiích tenhle graf viděli! Byl to jeden z nejsdílenějších obrázků roku 2021.

O bezpečnosti tu nelze mluvit ani náhodou, a jak poznamenali mnozí, cokoliv jinýho, co kdy mělo takovouhle úmrtnost, bylo okamžitě zakázáno. Leč tady nejen že nikdo nic nezakázal, ale ačkoliv o problémech všichni věděli, tak to ještě nařizovali povinně kdekoliv to šlo. Nařizovat povinně něco, co má takovýhle data, je zločin proti lidskosti a všichni, kdo to dělali, by měli na doživotí sedět v base.

Pokud nám na USA vychází realisticky aspoň tak milión mrtvejch po vaxindlu, na celym světě by to bylo kolem 25 miliónů. Podle oficiálních dat v covid pandemii umřelo jen 7 miliónů lidí s covidem (ale umřeli na zápaly plic, infarkty, rakoviny, pády ze schodů, atd.). I kdyby hlášenost ve VAERS byla 10%, což téměř určitě neni, bylo by extrapolací na světě mrtvejch na vaxindl víc než s covidem.


V Evropskej Unii máme hlášeno 50 tisíc mrtvejch a přes pět miliónů problémů po C19 vaxindlu obecně. Při hlášenosti 5% by to byl milión mrtvejch jen v EU. Bezpečnej produkt si teda představuju trochu jinak.

Na dalším grafu vidíme úmrtnost dětí ve věku 10-14 let v Anglii od ledna do října 2021. Z něj vyplývá, že když si dítě dá jeden vaxindl, má 10x větší šanci, že umře, a když si dá dva, má dokonce 50x větší šanci umřít.


Podobnejch grafů bysme si tu mohli ukázat stovky. I data našeho ministerstva nemocnictví, který jsou volně dostupný, konzistentně ukazujou, že s vaxindlem na covid máte mnohem větší šanci skončit v nemocnici a umřít, než bez ní.

Pro všechny, co nás přesvědčujou, že vaxindl je “bezpečnej a efektivní”, jsou dvě možnosti – buď je to nějaká hodně zákeřná forma demence a totální ztráta kontaktu s realitou, nebo tihle lidi chtěji, abyste byli víc nemocní, trpěli a umírali. První možnost je v tomhle rozsahu značně nepravděpodobná.

Stačí sledovat zprávy z posledních pár let, a situace ohledně “bezpečnosti” vaxindlu je zřejmá.

Šéf německé zdravotní pojišťovny varuje: existuje 10x více vedlejších účinků vakcíny, než je oficiálně deklarováno

833 srdečních zástav a závažných problémů u sportovců, 540 mrtvých, po injekci COVIDu
Tohle je rok stará zpráva – situace je dnes mnohem horší.

Data britské vlády ukazují, že injekce Covid-19 ničí imunitní systém
(Ale vyřeší to 6. dávka. Pak už žádnej imunitní systém nemáte a neni co zničit.)

Vládní databáze US ukazuje prudký nárůst oznámení o rakovině po zavedení covid očkování
Nárůst o deset tisíc procent… určitě jen náhoda.

Studie ukazují, že covid vakcíny poškozují krev
(To je v pohodě – krev moc nepotřebujete.)

Vědci z Harvardu a Johnse Hopkinse zjistili, že vakcíny proti Covid-19 jsou 98krát horší než virus
Tak jestli jen 98krát, tak to je ještě docela bezpečný, ne? Kdyby 100krát, tak možná…

Nadměrná úmrtnost dětí od 0 do 14 let vzrostla v roce 2022 v rámci EU o 755%!
Nebojte se, děti umíraji velmi bezpečně a efektivně.

Úmrtnost na Covid u neočkovaných Amišů je 90krát nižší než ve zbytku Ameriky
No tak vás umře 90x víc než nezapíchanejch, ale aspoň nebudete mít těžkej průběh tý smrti…

Studie Pfizer přiznává: “Neočkovaní by se měli držet dál od očkovaných”
Vaxindl je tak bezpečnej, že potratí i lidi kolem vás! A to nás bezpečně chrání před… přelidněním!

Nová studie odhaduje, že 17 milionů lidí bylo dosud zabito Covid injekcemi
Tak málo? Tak to je v pohodě. To se vyplatí! (Tady jsou k tomu zajímavý grafy.)

No a podle týhle zprávy v americkej armádě po vaxindlu narostla spousta věcí, jako například pokusy o sebevraždu o 33%, sebeublížení o 147%, napadení o 828%, nehody při pozemní dopravě o 526%, nebo nehody při vodní dopravě o 7400%. Pořád málo procent? Pořád všechno bezpečný?

Asi neni moc třeba objasňovat, že covid injekce jsou extrémně nebezpečný svinstvo. Sportovci padaji za běhu, malý děti dostávaji infarkty (což je najednou prej normální, ačkoliv to nikdy předtim nikdo neviděl), v žilách mrtvejch jsou metry amyloidovejch sraženin, máme tu explozi “záhadnejch turborakovin”, všude se od vypuštění covid injekcí šíří ta “neznámá příčina smrti“, která s vaxindlama “rozhodně nesouvisí”, umíraji zapíchaní doktoři a o všem se lže, což je vždycky jasná známka toho, že je všechno v pořádku a všechno je bezpečný, ne?


K tomu, že covid injekce jsou totální fiasko, pokud jde o efektivitu, jsou taky totální katastrofa, pokud jde o bezpečnost.

Parádní článek o tom, čím vším nás covid vaxindly obdarovaly, napsala Jane Kaufman. Kdyby vám jako to, co si přečtete tady, nějak nestačilo.

OK, už slyšim ty lidi, co řikaji, “Já mám tři dávky a moje Máňa taky, a nic nám neni!” Fajn, tak buďte rádi. Většina lidí zřejmě dostala nějaký placebo, ať už to bylo přesně cokoliv, protože víme, že za ty nejhorší problémy může jen pár šarží, spousta lidí má (zatim) jen menší problémy, a spousta lidí (zatim) žádný. Takže máte slušnou šanci, že se vám snad nic hroznýho nestane. (Kromě toho, že si trochu rozeserete imunitní systém, protože tomu se při vpichování cizích látek do těla nevyhnete.)

Ale proč kurva tuhle ruletu hrát, když efektivita je -200%?? Kdyby to bylo efektivní a nebezpečný, tak pochopim, že to někdo riskne. Kdyby to bylo neefektivní a bezpečný, tak fajn – nic neriskujete, a co kdyby to nááhodou pomohlo. Ale když to ochrannej účinek má negativní a ještě to může pořádně uškodit, i zabít, tak to už fakt nevim, proč by to do sebe někdo nechal píchat. Ale teda nikomu v tom nebránim. (Koneckonců, všechno jsou jen lekce a někdo si chce třeba vyzkoušet, jaký to je jezdit na vozejčku.)

Covid injekce jsou teda hodně, hodně špatný. Ve spoustě diskusí se ale objevujou věty typu, “Normální vakcíny si taky dáváš, tak proč ne na covid?!” (což ukazuje, že někdo nepochytil ten 30-násobnej nárůst problémů) nebo “Normální vakcínu si klidně dám, ale tyhle experimentální mRNA ne.”

Neboli hodně lidí si evidentně myslí, že před covidem byly fuckcíny v pohodě, tj. asi “bezpečný a efektivní”. Už jsme si ukázali, že efektivní nebyly nikdy, alespoň ne v nějakej rozpoznatelnej míře. Jak je to s tou bezpečností? Bohužel, ačkoliv covid rozhodně všechno překonal, normální fuckcíny v tomhle ohledu dobrý skóre taky nikdy neměly. Někomu teď můžou připadat “dobrý”, protože jejich problémy něco několikanásobně překonalo, ale spíš je problém v tom, že o historii fuckcín nikdo neví nic než co jim říká propaganda, z čehož prakticky nic neni pravda.

Poukazovat na to, že starý fuckcíny maji “dobrý” výsledky ve srovnání s vaxindlama, je jako tvrdit, že kulomet neni moc vražednej, protože atomovka je mnohem ničivější, a dát ho na hraní dětem. A pak po letech, kdy se tim kulometem zastřelilo jen pár tisíc dětí ročně, trvat na tom, jak je to bezpečná hračka. Takhle nějak jsou “bezpečný” starý dobrý fuckcíny.

Úmrtí na fuckcíny byly ve VAERS každej rok a v posledních letech se pohybovaly kolem 500 ročně, opět s hlášeností 1-10%. Kromě toho bylo ale s fuckcínama vždycky spojeno nesčetně dalších problémů, od zvýšenýho rizika onemocnění na tu nemoc, na kterou se zapichovalo, přes vyšší riziko získání jinejch nemocí, po všelijaký komplikace po zapíchnutí.

Mnoho doktorů a studií už dávno poukázalo na to, že neurologický problémy po fuckcíně na černej kašel byly častější než po prodělání tý nemoci. Studie v 70. letech ukázaly, že risk poškození mozku z fuckcíny je daleko větší než risk úmrtí na černej kašel, a v některejch místech dokonce větší než risk nákazy černym kašlem.

Naprosto zdravý děti dostávaly v 70.-80. letech záchvaty po fuckcínách, který do nich píchali doktoři proto, aby nedostali nemoc, kterou neměly velkou šanci dostat a která je nijak zvlášť neohrožovala.

V roce 1970 byla založená nezávislá organizace The Institute of Medicine (IOM). Jejich zpráva z roku 1985 odhalila, že z 18 miliónů dávek fuckcíny na černokašel bylo hlášeno 7 miliónů menších reakcí (to už je samo o sobě neklamná známka, že píchat tyhle nesmysly do dětí se fakt vyplatí), 10 tisíc případů křečí (výborně, to zní bezpečně), 164 případů encefalitidy (zánět mozku, super), a 58 případů trvalý invalidity. Zároveň odhadovali 2-4 úmrtí ročně.

Jak v takovej situaci může někdo dojít k závěru, že je dobrej nápad to do dětí píchat dál, je záhada, leč přesně k tomu závěru došlo slavný CDC, přičemž klasicky lhali, že poškození mozku “nebylo prokázaný”. Samozřejmě kdyby někomu šlo o bezpečnost, bral by vážně i podezření na mozkový poškození, ale u fuckcín to funguje tak, že když nedokážete, že je to nebezpečný (k čemuž byste asi museli nahrát na video, jak někdo dostal fuckcínu a okamžitě umřel, i když nejspíš i tehdy by se s váma všechny autority hádaly), tak se jede dál a tvrdí se, že je to bezpečný.

Neboli normální zdravej koncept “potenciálně nebezpečný, dokud se nedokáže, že je to bezpečný”, je tu postavenej na hlavu (podobně jako klasický “nevinnej, dokud se ti nedokáže vina” se dnes taky obrací v psychopatickej přístup “jsi pro nás kriminálník, dokud nám nedokážeš, že nejsi”).

Jak se dokazuje bezpečnost a nebezpečnost? No, bezpečnost dost těžko, protože i to, že se zatim nic nestalo, ještě neznamená, že je to bezpečný. Nebezpečnost by se měla dokazovat tak, že po aplikaci dojde k nějakejm poškozením, potížím, nemocem, úmrtím, atd. Bohužel u fuckcín, ačkoliv k tomu všemu dochází pořád, to autoritám jako důkaz “z nějakýho důvodu” nestačí.


I když dostanete fuckcínu a druhej den oslepnete, a stane se to deseti lidem, tak dnešní systém funguje tak, že se řekne, že to nesouvisí, a pokud vy nějak nedokážete, že to fakt souvisí, což prakticky nejde (pokud někdo odmítá brát na vědomí očividnou vysokou korelaci a nedostatek jinejch možnejch příčin), tak se fuckcína považuje dál za bezpečnou a lidi se navádí, aby si ji nechali aplikovat.

Zatímco jako důkaz, že “máte covid”, stačí, aby si to někdo myslel, důkaz, že vaše smrt den po fuckcíně (i když se to samý stalo tisícům dalších lidí) byla zaviněná tou fuckcínou, je prakticky nemožný jakkoli poskytnout. Ten dvojí metr je tu evidentní a zatímco v případě virů se nebezpečí úplně směšně zveličuje, u fuckcín se naopak zametá pod koberec, co jim smeták stačí.

Jak může systém, kterej se rutinně prezentuje nulovou opatrností k hlášenejm problémům, vyprodukovat cokoliv bezpečnýho, je hádankou pro všechny.

První fuckcíny na spalničky obsahovaly “deaktivovanej virus” ve formě kultur ledvinovejch buněk opic namočenejch ve formaldehydu. (Mňam! Můžu to dostat s pistáciovou příchutí?) K používání opičích ledvin poznamenává Dr. Judy Mikovits, že jsou plný všelijakejch opičích virů a kdoví čeho ještě, což nikdo neřeší. Studie z roku 1967 odhalila, že ty fuckcíny můžou způsobit zápal plic nebo mozku (encefalopatii).

Kdo dostal tuhle fuckcínu, měl díky ní špatně “naprogramovanej” imunitní systém, a měl pak vysokou šanci prodělat tzv. “atypický spalničky”, což byla komplikovanější forma, která se u nezapíchanejch nevyskytovala. Tenhle efekt trval až 16 let.

Tyhle fuckcíny byly po pár letech nahrazený “živejma” (s “aktivním” virem, ať už tenhle blábol znamená cokoliv), který v polovině zapíchanců vyvolaly vyrážku, která byla zhruba ekvivalentní spalničkám. (Už všem dochází, že celá tahle praxe je naprosto idiotský voodoo s lidským zdravím?) 83% zapíchanců mělo po injekci horečky 41°C. (Párkrát si tu větu přečtěte a zamyslete se nad tim, že tu skoro všichni onemocněli, “aby neonemocněli”.)

Ačkoliv spalničkofuckcíny nikdy neobsahovaly rtuť, byly spojený s neurologickým poškozením, včetně SSPE (subacute sclerosing panencephalitis), což je vzácná forma zánětu mozku, která téměř vždy končí smrtí. (Zřejmě v nich bylo tolik jinejch toxickejch sraček, že rtuť ani nebyla třeba.)

V roce 1976 UŠÁci zapíchali 45 miliónů lidí fuckcínou na prasečí chřipku. 200 lidí tak zadarmo získalo Guillainův-Barrého syndrom (GBS) a 11 z nich na to umřelo. Epidemie se nedostavila a na prasečí chřipku umřel jeden člověk. IOM a dokonce i CDC souhlasí, že fuckcína vedla ke zvýšenýmu risku GBS.

Když fuckcíny rutinně způsobujou záněty, zápaly, horečky, alergický reakce, neurologický poškození, myokarditidy a všechny ty nemoci, proti kterejm maji chránit, proč si někdo myslí, že tahle praxe vůbec v principu dává smysl? Evidentně se do lidí vpichuje něco, co obecně neni prospěšný zdraví. Teorie “vpíchneme do tebe virus, abys byl chráněnej proti viru” je celkem průhledně zhovadilá, i bez toho, aby se do toho přidávala hromada toxickejch přísad.

A pokud by někomu ta teorie připadala rozumná, tak stačí jen se podívat na reálný data, který ukazujou, že tenhle nesmysl už od začátku páchá škody v praxi.

V Americe, kde se do malinkejch dětí napíchá přes 70 fuckcín (evidentně ti doktoři jich sami dostali dost a asi to u nich způsobilo to poškození mozku, který je vede k tejhle činnosti), se od začátku týhle praxe rozšířil takzvanej “sudden infant death syndrome” (SIDS), což je podobný jako “neznámá příčina smrti”.

Neboli kojenci náhle umíraji, naprosto “bez důvodu”, a s těma desítkama injekcí to, stejně jako “neznámá příčina smrti 2023”, vůbec nesouvisí. Je to prostě záhada.

Samozřejmě je taky naprostá náhoda, že podle policejní vyšetřovatelky ke každýmu druhýmu náhlýmu úmrtí kojence dojde do 48 hodin po očkování. Jak podotýká, “Pokud by neexistovala souvislost mezi očkováním a SIDS, náhlá úmrtí by byla rovnoměrně rozložena po celý měsíc. Namísto toho jsme svědky shluku neočekávaných úmrtí v prvním týdnu po očkování. Hlášení policistů a záchranářů tyto zveřejněné údaje potvrzují.” Ale ne, vůbec to nesouvisí.

Stejně tak je “záhada”, proč americký děti, nejprofuckcinovanější na světě, maji nejvíc autismu a mnoha dalších zdravotních problémů. Pharmafie se zuřivě brání spojení mezi fuckcínama a autismem, ale stejně jako je to s bezpečností covid fuckcín, data jim do toho neúprosně hážou vidle, což ukázal především Dr. Andy Wakefield, po kterym jdou jak po teroristovi, ale neni sám.


Steve Kirsch se nedávno nechal slyšet, že jeho vyšetřování nemůže najít neočkovaný dítě s autismem. To by sice mohlo bejt částečně proto, že to píchaji skoro do všech a jen málo rodičů odolá a svoje děti znásilnit nenechá, ale Kirsch poukazuje na to, že v komunitě Amišů, kteří fuckcíny odmítaji kompletně, nenajdete děti s autismem, ADD, autoimunitníma onemocněníma, epilepsií, a dalšíma problémama, který jsou ve zbytku americký populace naprosto běžný.

O Amiších se veřejně moc nemluví, protože žijou úplně obráceně, než podle všech doporučení americký vlády, a jsou ve většině ohledů zdravější než zbytek Američanů. Jsou jen dalším důkazem, že užitečnost a bezpečnost fuckcín je zoufalá propaganda, která má k realitě hodně daleko.

Proč se v USA ročně vyplácí až stovky miliónů dolarů odškodnýho za poškození z “naprosto bezpečnejch” fuckcín? K tomu musíme vzít v úvahu i to, jak extrémně těžký je prokázat, že vám ublížila fuckcína, a jak brutálně jsou vlády a pharmafie zaujatý proti jakýmukoliv takovýmu přiznání. U nás zatim stát na víc než 100 žádostí o odškodnění za poškození z covid fuckcín reagoval víceméně tak, že lidi poslal do prdele. Nikdo nedostal ani korunu.


V Americe to samozřejmě neni jiný. Pharmafie je proslavená tim, že se všemožně vykrucuje z jakýkoliv zodpovědnosti za fuckcíny, odmítá uznat, že páchaji škodu, a musí se stát něco dost extrémního, aby lidem něco zaplatili. I přesto ale v roce 2013 vyplatili 255 miliónů dolarů. To je odškodný jen za ten fragment případů, kterejm se nějak zázračně podařilo u soudu dokázat, že je na vině opravdu fuckcína. Kolik je případů, kde na vině fuckcína byla, ale soud to neuznal, můžeme jen hádat, ale určitě podstatně víc než těch, který soud uznal.

V tomhle velmi informativním rozhovoru (doporučuju přečíst celej) whistleblower, kterej se přes 10 let podílel na vývoji několika fuckcín a původně věřil v jejich dobro, popisuje svoje zkušenosti a cestu k procitnutí ohledně efektivity a bezpečnosti fuckcín.

Můj názor je, že všechny vakcíny jsou nebezpečné. Ovlivňují lidský imunitní systém způsobem, který obvykle imunitu narušuje. Můžou způsobit tu nemoc, které mají zabránit. Můžou způsobit jiné nemoci, než tu, které mají zabránit.

Říká, že kdyby v čele FDA (americká agentura pro schvalování léčiv) byli čestný lidi, fuckcíny by nikdy nedostaly licence k použití. Už v roce 2002 upozornil, že některý šarže fuckcín jsou nebezpečnější než jiný. Celá historie fuckcín, tak jak se nám obvykle podává, je podle něj falešná pohádka, která má za účel přesvědčit lidi, že fuckcíny jsou “safe and effective”.

Stejně jako Judy Mikovits, poukazuje na to, že fuckcíny jsou běžně kontaminovaný vším možným:

Ve vakcíně Rimavex na spalničky jsme našli různé slepičí viry. Ve vakcíně na obrnu jsme našli acanthamoebu, což je takzvaná “mozkožravá” améba. Opičí cytomegalovirus ve vakcíně na obrnu. Opičí spumavirus ve vakcíně na rotavirus. Viry ptačích rakovin ve vakcíně MMR. Různé mikroorganismy ve vakcíně proti antraxu. Našel jsem potenciálně nebezpečné inhibitory enzymů v několika vakcínách. Kachní, psí a králičí viry ve vakcíně na zarděnky. Ptačí leukocis virus ve vakcíně na chřipku. Pestivirus ve vakcíně MMR.

A zmiňuji jen některé z biologických kontaminantů. Kdo ví, kolik dalších tam je? Takových, které nenajdeme, protože nás nenapadne je hledat. Když se použije řekněme ptačí tkáň k výrobě vakcíny, kolik mikrobů v ní může být? Nemáme tušení. Netušíme, co by tam mohlo být a jaký dopad to může mít na lidi.

A samozřejmě to nikdo nijak nezkoumá, protože základem moderní vědy je předpokládat, že je všechno v pohodě, a když se náhodou objeví problémy, tak dělat, že neexistujou. Bylo totiž vědecky dokázáno, že tenhle přístup přináší větší výdělky pharmafii.

Zjistil jsem, v rozporu s tím, co jsem si myslel dřív, že vakcíny nejsou testované žádnou vědeckou metodou. Například pro žádné vakcíny neexistují dlouhodobé studie. Dlouhodobé sledování se nijak pozorně neprovádí. Protože předpoklad je opět ten, že vakcíny nezpůsobují žádné problémy. Takže proč by to někdo zkoumal? Navíc reakce na vakcínu je definovaná tak, že všechny špatné reakce se dějou velmi brzy po aplikaci vakcíny. To ale nedává smysl, protože vakcína zjevně působí v těle dlouhou dobu potom, co je aplikována. Reakce může být postupná. Zhoršení může být postupné. Neurologické problémy se můžou rozvinout postupem času.

Jon Rappoport se ptal na kombinovanou destruktivní sílu všech těch fuckcín, který se dnes dávaji dětem.

Je to fraška a zločin. Neexistují žádné studie, které by to zkoumaly do nějaké hloubky. Opět se předpokládá, že vakcíny jsou bezpečné, a tudíž jakékoliv množství vakcín najednou musí být také bezpečné. Skutečnost ale je, že vakcíny bezpečné nejsou. Potenciální škody tudíž narůstají, když jich aplikujete větší množství v krátké době.

Vysloužilej výzkumník radí, že lidi by měli požadovat dobře navržený, dlouhodobý studie, a věnovat pozornost tomu, co říkají matky o tom, co se jejich dětem stalo po fuckcínách.

Na otázku, jestli si dokáže vzpomenout na nějakej dobrej důvod, proč by se fuckcíny daly označit za úspěšný, odpovídá:

Ne, nemůžu. Kdybych měl dítě teď, to poslední, co bych dovolil, je očkování. Kdybych musel, odstěhoval bych se do jiného státu. Změnil bych si jméno. Zmizel bych se svojí rodinou.

Dodává ale, že jít tak daleko obvykle neni nutný, protože jsou způsoby, jak se fuckcínám vyhnout. Ty naštěstí existujou i u nás. Zatim.

Seznam problémů s fuckcínama je prakticky nekonečnej a snadno by vydal na celou knihovnu, takže je pozoruhodný, že většina lidí z toho neslyšela ani o desetině jednoho procenta.

Tady máte 25 historickejch knížek, který ukazujou, že fuckcíny 200 let způsobujou vážný škody – pro případ, že by pro vás tenhle článek měl málo písmenek.

Gardasil

Dlouho předtim, než covid injekce zabíjely sportovce za běhu, zabíjel Gardasil mladý holky (ale dělá to dodnes). Gardasil je fuckcína proti údajnýmu viru, kterej údajně způsobuje rakovinu děložního hrdla.

Gardasil se “proslavil” agresivní, lživou kampaní, která silně přeháněla riziko rakoviny a vnucovala ženám a holkám tuhle extrémně nebezpečnou látku, zrychleným uvedením na trh bez pořádnejch studií o bezpečnosti (jo, tohle se u fuckcín opakuje dost často), nestydatým lobováním pro zavedení povinnosti fuckcinace Gardasilem ve všech státech USA, a opomenutím varovat ženy před neblahejma následkama tohodle svinstva.

Holky, který si myslely, že maji život před sebou, pak si daly Gardasil, a měly ho za sebou.
V první řadě, k tejhle otřesnej fuckcíně, i kdyby nějakou záhadnou náhodou fungovala (což je prakticky nepředstavitelný), nikdy nebyl žádnej důvod. Od začátku se vědělo, že HPV (ten údajnej virus) “je často naprosto neškodnej” (což je opět zajímavý přiznání o zvláštní povaze virů), a že úmrtí na rakovinu děložního hrdla značně poklesly už před uvedením týhle sračky na trh, stejně jako tomu bylo u těch ostatních nemocí.

Doktorka Diane Harper, výzkumnice firmy Merck, která to svinstvo vyrobila, uvedla, že 70% infekcí HPV se vyřeší bez léčení během jednoho roku a po dvou letech už je to 90%. Z toho zbytku jen u poloviny dojde na rakovinu. A k 80% všech infekcí dojde ve třetím světě. Takže vaše dcera, pokud nežije někde v Zimbabwe či na Ukrajině, má mizivou pravděpodobnost, že by jí něco takovýho postihlo, zato má velkou pravděpodobnost, že si způsobí nějakou škodu, když se nechá zapíchnout touhle biologickou zbraní.

Přidal se i další bejvalej doktor od Mercku, Bernard Dalbergue:

Předpovídám, že Gardasil se stane největším skandálem v medicíně všech dob, protože v nějakém bodě se nashromáždí dostatek důkazů, které ukážou, že tato vakcína, ačkoliv je to úspěch v oblasti technologie a vědy, nemá naprosto žádný efekt na rakovinu děložního hrdla, a všechny ty mnohé negativní účinky, které ničí životy a dokonce zabíjí, neslouží ničemu jinému než generování zisků jeho výrobcům. Gardasil je k ničemu a stojí jmění.

Vlastně tu ale neni nic neobvyklýho. Zveličila se hrozba něčeho, co ve skutečnosti žádná hrozba nebyla, a rozjela se kampaň na vyděšení žen ohledně rakoviny dělohy. Pak se zrychleně, bez pořádnýho testování, uved na trh produkt, kterej byl ta “jediná záchrana”. O nebezpečích, včetně úmrtí na srdeční problémy, krevní sraženiny, atd. se mlčelo. A pak to začali vnucovat mladším a mladším, včetně kluků (zřejmě proti rakovině imaginární dělohy, založený na pocitu), a došlo i na testování na kojencích, protože ty je taky asi akutně třeba uchránit toxickejma látkama před rakovinou dělohy.

Merck sice musel vyplatit miliónový odškodnění rodičům dětí poškozenejch a zabitejch touhle naprosto bezpečnou fuckcínou, ale co je pár desítek miliónů proti těm ziskům. A takhle ten fuckcinační byznys fungoval odjakživa.

Leicester

V anglickym městě Leicester se stala ve druhej polovině 19. století zvláštní, nevídaná věc. Lidi se poučili z předchozích let a na rozdíl od zbytku Anglie změnili strategii. Odmítli fuckcíny a místo toho spolýhali na sanitaci a karanténu.

V následujících letech tam úmrtnost na neštovice drasticky poklesla a při další epidemii v 90. letech měli jen jedno úmrtí (ve městě s 300 000 obyvateli), což byl výsledek v Anglii naprosto jedinečnej. Leicester ukázal, že jediná ještě větší blbost než fuckcíny jsou povinný fuckcíny.

V Leicesteru nejen že vyřešili problém s neštovicema normální, logickou cestou, bez pseudovědeckejch nesmyslů, ale ještě se vyvarovali všech těch “vedlejších” účinků a komplikací z fuckcín.

Obrna

Pro ukázku toho, jak propaganda úplně zastínila realitu, se můžeme podívat na historii obrny. Propaganda říká, že to byla obrovská hrozba, kterou se podařilo vymýtit fuckcínama. Má to jen tři malý chybičky. Za prvý to nebyla zdaleka tak velká hrozba, jak se tvrdilo, za druhý nebyla vymýcená, a za třetí fuckcíny ji spíš způsobovaly, než aby jí zabraňovaly.


Jak vidíme na obrázku (data z Ameriky), výskyt obrny byl v předfuckcinačním období mnohem nižší než u ostatních “infekčních” nemocí. Nebyl teda žádnej důvod dělat z toho nějakou velkou aféru, a už vůbec ne vnucovat všem nějakou pochybnou fuckcínu. Hrozba obrny byla extrémně zveličená.

Dokážete si představit, že by vám dnes ve dne v noci vtloukali do hlavy, že vás ohrožuje nějaká nemoc, která je ve skutečnosti slabší než chřipka, a pak se do vás skoro násilím pokoušeli dostat fuckcíny, který páchaji víc škody než užitku? No, asi dokážete, protože jste to předloni zažili. Tak tohle bylo podobný.

To je ale jen jeden střípek obrněný mozaiky. V první polovině 20. století neměla obrna jasně stanovenou diagnózu a házelo se pod ní asi deset různejch nemocí, který se začaly rozlišovat až později. (Dokážete si představit, že by se dnes všechny možný příznaky sváděly na jednu nemoc? Jo, vlastně to jste taky nedávno zažili.)

Pokud teda výskyt obrny později, v době zapichování, opadl, bylo to proto, že ačkoliv bylo obrny pořád stejně, říkalo se jí ve většině případů jinak. (Protože jinak by bylo evidentní, že fuckcína nefachá.) Je to jako kdyby podle potřeby “mizela” a zase “se vracela” chřipka…


Před rokem 1954 se jakákoliv forma paralýzy, která trvala aspoň 24 hodin, označovala za obrnu. Po vypuštění Salkovy fuckcíny se kritéria pro diagnózu značně změnily. Pokud paralýza netrvala aspoň 60 dní, nebylo to považováno za obrnu. Jak vidíte, praxe měnění definic, aby věci vypadaly jinak, než jsou, neni nijak nová. Výskyt obrny takhle musel nutně klesnout bez ohledu na fuckcíny.

Další zápletkou byl insekticid DDT, na kterej se tenkrát taky dělala ohromná reklama jako na obranu proti mouchám, který prej šířily obrnu, a stříkalo se to na všechno – na hadry, na jídlo, na děti, a občas i na ty mouchy. Propagovalo se to s mantrou “safe and effective”, stejně jako doktor Zmrt propagoval nedávno jinej zaručenej “lék”.

Ve skutečnosti bylo DDT asi tak stejně neškodný jako Agent Orange nebo Agent Fiala. Na následujícím grafu vidíme zajímavou a určitě úplně náhodnou korelaci výskytu obrny a produkce pesticidů.


To, že vystavení se DDT vyvolávalo symptomy nerozeznatelný od obrny, taky určitě nemělo s ničim nic společnýho. DDT ale nebylo jediný, co se maskovalo jako obrna. V první polovině 20. století se do životního prostředí (ne náhodou) dostala i spousta dalších toxickejch látek, jako olovo nebo arzén, který lidem rozesraly imunitní systém a zvyšovaly pravděpodobnost paralýzy a podobnejch problémů. Otrava arzénem měla taky stejný symptomy jako obrna.

Tam, kde se tyhle látky stále používaji, se paralýza, která dřív byla označovaná za obrnu, vyskytuje dodnes, ale říká se jí “acute flaccid paralysis”, protože přejmenování věcí je vždycky dobrej trik, jak lidi zmást a svést ze stopy. V Indii je obrna stále běžná, a Indie je jednou z posledních 4 zemí, který pořád vyráběji DDT, a je jeho největším výrobcem a spotřebitelem.

To, že se nám toxický látky určený k ničení podávaji jako “naprosto bezpečný”, je opakující se motiv, ze kterýho se přihlouplá populace ne a ne poučit. DDT mělo za úkol zabíjet hmyz. Jen naprostej blbec si může myslet, že látka, která zabíjí určitý živočichy, je naprosto neškodná pro jiný živočichy. Navíc DDT ten hmyz zabíjelo pomalu, prostřednictvím paralýzy, takže by nemělo bejt tak těžký si dát dvě a dvě dohromady. (A když Aspartam zabíjí mravence, tak taky určitě bude super přidávat si ho do jídla.)

Zajímavá je též analýza dat z epidemie obrny v Michiganu v roce 1958. Budete se určitě hrozně divit, když se dovíte, že u víc než poloviny nemocnejch nenašli žádnej poliovirus. Neboli ten virus, kterej prej tu nemoc způsobuje. (Ale jinak jako virologie je seriózní věda, takže se laskavě přestaňte smát.)


Z 869 případů obrny se poliovirus našel v 292. Jo, tak ten to určitě způsobuje. Ve 173 případech našli nějaký jiný “viry”, a ve 401 případu nenašli vůbec žádnej virus. Jakou efektivitu, i kdybysme věřili všem těm autoritářskejm pohádkám, mohla mít fuckcína proti viru, kterej víc než polovina nemocnejch neměla?

Další zajímavá statistika je, že podle CDC 95% lidí “infikovanejch poliovirem” nemělo žádný symptomy. (Kde jsme jen tohle slyšeli?) Většina toho zbytku měla jen mírný, obvykle přechodný symptomy a jen necelý 1% končilo paralýzou.

Nicméně v době před fuckcinací Dr. Maurice Brodie hlásil mnohem nižší výskyt nemoci u infikovanejch. Pofuckcinační analýza CDC ukazuje o 59% větší risk onemocnění než byl hlášenej v době předtim.

Takže obrna se před fuckcínama skoro nevyskytovala, leč propaganda z ní udělala největšího zabijáka; minimálně 95% údajně zavirovanejch lidí nemělo žádný symptomy; před fuckcínou se za obrnu označovalo skoro všechno a po ní skoro nic, aby se dal ukázat nějakej pokles; výskyt obrny perfektně koreloval s používáním DDT, arzénu, atd. a symptomy byly zaměnitelný; výskyt obrny nijak nekoreloval s poliovirem; a fuckcína nejen že nepomáhala, ale spoustu obrny způsobila (k čemuž se ještě dostaneme).

V Dissolving Illusions se píše:

Aby se udržela víra veřejnosti ve vakcínu, obzvláště ve světle několika vážných případů paralytické obrny způsobené vakcínou, obraz obrny musel být v nové, vysoce proočkované populaci vymazán.

Musim říct, že až když jsem to začal sepisovat, jsem si uvědomil, jak hodně měla ta aféra s obrnou společnýho s operací “covid”. Ty paralely jsou až neuvěřitelný.

Do celkovýho obrázku si můžeme přidat další fakta, jako že izolovaní domorodci v Brazílii, jak se ukázalo jejich testováním v 50. letech, byli infikováni všema třema odrůdama polioviru úplně stejně jako USAmeričani, ale nikdo z nich nebyl nemocnej. Skoro jako by nemoc nesouvisela s přítomností “virů”, ale s tim, jestli žijete zdravě. (Náhoda! Dezinformace! Konspirační teorie! Kremelská propaganda!)

Na domorodce ale taky došlo, protože pak jim do pralesa přivezli WcDonaldy a kokainkoly, a po letech si domorodci mohli jen stěžovat: “Než přišli běloši, byli jsme zdraví a bez nemocí.”

Před kulturním obohacením z “civilizovanýho” světa bylo zdokumentováno, že ti domorodci můžou bejt nakaženi chřipkou, salmonelou, či spalničkama, ale žádná epidemie nevznikne a úmrtnost je nulová. Situace byla ale úplně jiná, tj. špatná, v kolonizujících komunitách v okolí. Problém evidentně nebyl ve viru, ale někde jinde, leč fuckcíny jsou úzce spjatý s údajným “virem”.

Brutální byla též “léčba” obrny v první polovině 20. století. Děti byly hozený na operační stůl, pod narkózou “narovnaný” a narvaný do sádry. V tej zůstaly 3-6 měsíců, a někdy až dva roky. Výsledky stály za hovno a patřily mezi ně reziduální paralýza, deformace a přetrvávající ztuhlost tkání.

Sestře Elizabeth Kenny, průkopnici fyzioterapie, trvalo 30 let, než tejhle komunitě pseudoktorů vysvětlila, že takový kraviny nemaji dělat. Fyzioterapie byla potom dalším důvodem, proč se situace zlepšila. Nicméně všechen kredit dostala jako vždy nefunkční a nebezpečná fuckcína.

Pacientům s ochrnutím plicních svalů byly tehdy taky aplikovaný takzvaný železný plíce, což bylo sice o něco lepší než železná panna, ale pořád dost děsivý. Tahle konstrukce za člověka dejchala. Dneska už se nepoužívá, protože místo toho máme ventilátory, který před dvěma lety podle mnoha doktorů zabíjely pacienty na JIPkách. Další zvláštní paralela.

Problém ale nebyl jen v tom, co doktoři dělali, ale i v tom, co dělat odmítli. Například Dr. Klenner měl téměř stoprocentní úspěšnost při léčbě obrny vysokejma dávkama intravenózního vitamínu C. Svoje data veřejně prezentoval, ale byl převážně ignorován. Pokračoval teda v úspěšnej léčbě sám a publikoval výsledky, ale ostatní se k němu odmítali přidat.

Představte si, že máte pandemii a existuje bezpečnej lék, kterej začíná na “I” nebo “H” a prokazatelně funguje, a někdo zakáže ho používat a místo toho propaguje nebezpečnou experimentální fuckcínu. No je to vůbec možný, tohleto? Evidentně jo.

Vysoký dávky intravenózního vitamínu C mimochodem pomáhaji na spoustu věcí, ale doktoři maji nějaký poškození mozku, díky němuž maji stejně nesmyslnou nedůvěru k vitamínům jako důvěru k fuckcínám, a proto tahle velmi levná a (na rozdíl od fuckcín a většiny “léků”) bezpečná léčba neni skoro nikdy použitá. Přitom je evidentní, že při nemoci tělo potřebuje víc vitamínů, aby se posílila jeho obranyschopnost, a že i kdyby to výrazně nepomohlo, tak se tim nedá nic zkazit, a je tudíž velká hloupost to nezkusit. Bohužel ale nemáme žádnej lék na blbost, takže jsme tam, kde jsme.

Komu to všechno ještě pořád nepřipadá dostatečně bizarní, pro toho bych poukázal na kuriózní “náhodu”, že epidemie obrny v New Yorku v roce 1916 vypukla čirou náhodou ve stejnou dobu a ve stejnym místě, kde si virologové v Rockefellerově Institutu pohrávali s poliovirem a vytvořili vysoce virulentní mutaci. Dr. H.V. Wyatt v roce 2011 publikoval dokument, v němž poukazuje na možnost, že největší epidemie obrny v historii USA mohla bejt způsobená únikem z laboratoře.

Vůbec to ale ani trochu neni podobný situaci s covidem, a to, že se v jednom případě objevuje známá firma Fauci a ve druhym známá firma Rockefeller, je čistá náhoda, bez sebemenšího významu.

Přesuňme se ale do období hlavního dějství obřího obrnovýho podvodu, 50. let 20. století, kdy se odehrál takzvanej “Cutter disaster”. Cutter byla americká firma, která vyráběla Salkovy fuckcíny, který byly vyrobený velmi rychle a procpaný schvalovacím systémem v rekordním čase dvou hodin.

To je zatraceně absurdní, ale možná vás to ve světle nedávnejch událostí zas tak moc nepřekvapí. A samozřejmě to tenkrát nedopadlo o nic líp než před dvěma lety. Procpávání fuckcíny v jakymkoliv zrychlenym režimu je vždycky podvod a můžete očekávat jen problémy.

Salkova fuckcína měla mít formaldehydem deaktivovanej virus. S procesem deaktivace byly ale vážný problémy a mnozí odborníci na ně poukazovali. Můžeme pochybovat o tom, jestli “deaktivace viru” je vůbec reálná věc, ale nelze zpochybnit fakt, že tyhle fuckcíny způsobily epidemii obrny, místo aby jí zabránily.

Dr. Paul Meier popsal praktiku vyhazování vědců, kteří nesouhlasili s postupem při vývoji fuckcíny:

Jonas Salk měl studii, kde tvrdil, že všechen virus byl deaktivovaný a žádný živý virus nezůstal. Ale šestá šarže na seznamu chyběla. Řekl jsem, že něco je špatně. [Salk] Vynechal určitá data, aby nebylo vidět, co se stalo s některými šaržemi.

Počkat, počkat… machinace s šaržema různý kvality? To je mi nějaký povědomý. Celej tenhle obrnovej byznys je jedno velký deja vu. Meier pokračuje:

No, NFIP [National Foundation for Infantile Paralysis] vytvořila poradní komisi. A pětkrát nebo šestkrát ji předělali. Pokaždé, když někdo nesouhlasil, ho vyřadili a vzali někoho, kdo by souhlasil.

Takže business as usual – podvody, lži, korupce, manipulace, a pak další kolo toho samýho. V důsledku ignorování kvalifikovanejch odborníků, kteří opakovaně a veřejně varovali před neadekvátností deaktivačního procesu, fuckcína nakazila, paralyzovala a zabila děti a lidi v jejich okolí.

Zazobanej vynálezce fuckcín Paul Offit, stoupenec povinnýho fuckcinování (aby kurva nebyl, když z toho má prachy), o tom napsal knihu The Cutter Incident. Dokonce i tenhle profuckcinační pošuk přiznává:

…nemoc způsobená vakcínou od Cutteru byla horší než nemoc způsobená poliovirem.

Je zdokumentováno, že dospělí v kontaktu se zapíchanejma dětma dostali obrnu “z druhý ruky”, tj. z tý fuckcíny napíchaný ne do nich, ale do těch dětí, a někteří z nich skončili vážně paralyzováni. Nevim, proč mi přišlo na mysl slovo “shedding”. Zase jako by se objevovalo to deja vu. Asi chyba v Matrixu.

Offit píše:

Nakonec bylo nejméně 220 tisíc lidí infikováno živým polio virem, obsaženým ve vakcíně od Cutteru […] 75% obětí Cutteru bylo paralyzováno na zbytek života.

Tolik komentář naprosto skalního zastánce fuckcín. Cutter navíc nebyl jedinej výrobce, kterej paralyzoval děti fuckcínou. Ale všechno je v pohodě. Co jsme si, to jsme si, fuckcína nás všechny zachránila a vymýtila obrnu, ne? Když si dáme dostatek dávek, tak určitě vymýtí i ten covid. Možná i s lidma, ale to se taky počítá.

Po velmi úspěšnym roce 1955 kongresman Percy Priest zahájil plný vyšetřování fuckcinačního fuckupu. V roce 56 připustil, že:

… v předchozím roce mnoho zodpovědných osob cítilo, že by veřejnost měla být ušetřena “obeznámenosti s kontroverzí”. Kdyby se rozneslo, že Správa veřejného zdraví udělala něco, co ve skutečnosti vedlo k poškození zdraví amerických občanů, následky by byly hrozné… Byli jsme toho názoru, že z diskreditace Správy veřejného zdraví by nevzešlo nic trvale dobrého.

Tady to máte pro jednou jasně řečený: reputace podvodníků je důležitější než pravda!!

Jako speciální vtip mi připadá použití slova “zodpovědných” v citátu nahoře, neboť to, co tyhle osoby předvedly, mi připadá jako zjevná ukázka nezodpovědnosti.

V roce 1977 Dr. Jonas Salk, autor první fuckcíny na obrnu, svědčil u soudu, že masový bodání proti obrně bylo příčinou většiny případů obrny v USA od roku 1961. Přesto většina lidí stále věří, že tyhle fuckcíny obrnu vymýtily.

Na příkladu obrny vidíme nejen to, že fuckcíny nefungujou a můžou vážně ublížit, ale i to, že korupce, podvody a lži jsou odjakživa nedílnou součástí jakýkoliv fuckcinační kampaně. A to jsem zdaleka nezmínil všechno, co se kolem toho dělo. V Dissolving Illusions má kapitola o obrně asi 50 stránek.

S ostatníma nemocema to vypadá podobně. Epidemie v plně proočkovanejch komunitách, nemoc získaná z fuckcíny, větší šíření nemoci v době povinnýho zapichování a její mizení, když byla povinnost zrušená, a tak dál, pořád dokola.

Imunita?

V těle existujou různý pochody, který zajišťujou, aby všechno fungovalo, jak má. Tyhle pochody buď fungujou optimálně, a pak je tělo odolný proti všem možnejm formám ohrožení, nebo suboptimálně, a pak můžou všelijaký věci vést k poškození zdraví.

Má-li tělo nějakou přirozenou schopnost se “infekcím” bránit, pak se k zajištění dobrý obrany nabízí dva logický kroky, ani jeden z nichž neni vpichování cizích látek do těla. Logický je: 1. nedělat věci, který by přirozenou obranyschopnost snižovaly; 2. přirozenou obranyschopnost těla posilovat.

Doktor, kterej místo aby se soustředil na tyhle dva kroky, do vás začne píchat fuckcíny, je kretén, kterej buď vůbec nechápe, jak funguje lidský zdraví, nebo je mu vaše zdraví ukradený a jde mu o prachy. Ty má totiž z píchání fuckcín a vašich nemocí a ne z vašeho zdraví.

Ironií je, že fuckcíny jsou právě jednou z těch věcí, který snižujou přirozenou obranyschopnost těla, neboli přesně to, co by se v první řadě nemělo dělat.

Celej koncept “imunity” je v mnoha směrech spornej. Když jste na něco imunní, znamená to, že vás ta věc nemůže nijak ohrozit. Něco takovýho ale v tomhle kontextu nikdy nepozorujeme. Někteří doktoři jsou proto toho názoru, že žádnej “imunitní systém” ani nemáme. Určitý s tim spojený mechanismy tu jsou, jako činnost bílejch krvinek, ale možná by se tomu mělo říkat spíš “obrannej systém”.

Jsou to funkce těla, který maji na svědomí odklízení nečistot, jedů, cizích látek, atd. Efektivita těch procesů závisí na celkovym zdraví těla a dostatečnym přísunu látek k nim potřebnejch. Stručně řečeno, když je tělo zdravý a dobře funguje, tak je odolný proti poškození.

“Imunitu” v tom smyslu, že vás určitá nemoc nemůže nijak ohrozit, v praxi nikde nepozorujeme. Pakliže ti, co maji bejt “imunní”, neustále dostávaji ty nemoci, proti nimž jsou údajně imunní, je na místě se vedle poznatku, že tu evidentně něco nefunguje, zamyslet nad tim, jestli celej koncept “imunity” na infekční nemoci neni náhodou jen výmysl.

Jeho nesmyslnost ukazujou i debaty o tom, co poskytuje “lepší imunitu”. Jaká “lepší” imunita? Buď jsem imunní, nebo nejsem, ne? Imunita nemá stupně, stejně jako jedna pani nemůže bejt “víc těhotná” než druhá. Existuje tu nanejvejš určitá odolnost, která se odvíjí od celkovýho zdraví těla.

Jelikož fuckcíny celkem univerzálně tělo a jeho obrannej systém oslabujou, odolnost můžou jen snižovat. A i kdyby ji nějakou záhadnou náhodou zvýšily pro jednu konkrétní věc, snižujou ji pro spoustu ostatních. Lidský tělo je extrémně složitej stroj – složitější než cokoliv, co jsme kdy vyrobili – a myslet si, že se jeho funkčnost zlepší, když do něj vpravíme nějaký cizí látky, který tam nepatří, je naprosto ujetá představa. Obzvlášť když půlka těch látek je toxická.

Další nesmysl je takzvaná “stádní imunita”, která údajně spočívá v tom, že když je hodně lidí “imunních”, tak to chrání i ty, co nejsou. Pokud by imunitu poskytovaly fuckcíny, tak by to znamenalo, že když se hodně lidí opíchá, tak se “nenakazí” ani ti, co se opíchat nedali.

Za covidu jsme viděli, že tohle nefungovalo nikde, ať byla proočkovanost v danym místě jakákoliv. Nejen že se “nakazili” ti nezapíchaní, ale hlavně se nakazili i ti zapíchaní. To samý se samozřejmě vždycky dělo se všema ostatníma fuckcínama. Když neexistuje individuální imunita, nemůže existovat ani ta kolektivní.

Celej koncept “nákazy” je taky značně nejasnej a nikdy nebylo demonstrováno, jak ta nákaza opravdu funguje. Naopak mnohý experimenty ukázaly, že nakazit někoho “virovou nemocí” se nepodařilo. Je ale evidentní, že “nemoc” se společností nějak šíří, ať dělá kdo chce co chce. Žádná “kolektivní imunita” neni nikde vidět. (Nebudeme teď rozebírat, co je nemoc a co je detox, aby to nebylo moc dlouhý.)

Ironií je i to, že v praxi se dnes často tvrdí, že se nemoc šíří mezi zapíchanejma kvůli antivaxerům, neboli že někdo, kdo se opíchal, onemocněl proto, že někdo jinej se neopíchal. To, že ten první, údajně imunní, měl chránit toho druhýho, se nějak obrátilo na hlavu, a naznačuje se, že ten druhej nějak “onemocněl” toho prvního, kterej měl bejt imunní. Tak je někdo imunní nebo neni?! Jak tohle funguje?

Jak můžou nezapíchanci ohrožovat zapíchance, jestli zapíchání chrání proti nemoci? Neměli by náhodou “ohrožovat” jen další nezapíchance? Proč tu fuckcínu ti, kteří jsou údajně “chránění”, vnucujou ostatním? Čeho přesně se bojí? Takhle to dopadá, když se lidi ponoří do idiotskejch teorií tak hluboko, že z nich nevidí ven.

Říká se tomu stádní imunita, protože jen stádo ovcí v ni uvěří.
Koncept stádní imunity by moh teoreticky fungovat jen v tom případě, že by imunita perfektně fungovala na individuální úrovní. To se ale nikdy nestalo, takže vnucovat fuckcíny těm, kteří o ně nestojí, aby se dosáhlo “kolektivní imunity”, je absurdní. Pokud zůstávaji ohrožení ti, co tu injekci nechtěji, tak je to jejich problém (a nikdo z nich si na ohrožení nestěžuje, takže žádnej problém neni), a pokud jsou ohrožení ti, co se zapíchat nechali, tak fuckcína nefunguje.

Tvrdit, že za epidemii můžou nezapíchanci, když v ní onemocněli převážně zapíchanci, je čirá imbecilita. Někdo by moh namítnout, že kdyby se zapíchali všichni, tak by se k vám ta nemoc vůbec nedostala. OK. Jestli ale fuckcína funguje jenom když se k vám nemoc nedostane, tak nefunguje vůbec. To je jak deštník, kterej funguje jenom když neprší.

Samozřejmě z praxe víme, že žádná fuckcína nikdy nezabránila šíření nemoci. Žádná část toho nefunguje.

Snaha o kolektivní imunitu sice nezvyšuje odolnost populace proti nemocem, ale zvyšuje zisky pharmafie. Což bude nejspíš ten důvod, proč se usiluje o maximální zapíchanost. O zdraví to fakt neni.

Nesmyslnost teorie kolektivní imunity ukazuje i to, že se nikdo nedokáže shodnout na tom, jak velkáčást populace musí bejt “imunní”, aby to fungovalo. Takže nám třeba řeknou, že musíme zapíchat aspoň 95% populace, aby “bylo dosaženo stádní imunity”. (Ale někdy je to třeba 70%.)

Kde vzali tohle číslo? Řeknu vám přesně kde – vymysleli si ho. Neni založený na jakejchkoliv datech nebo testech. Najděte mi jedinou studii, která spolehlivě ukázala, že 95% proočkovanost poskytuje stádní imunitu a 85% proočkovanost ne. Žádná taková neexistuje, protože tahle vymyšlená “stádní imunita” nefunguje ani při 100% proočkovanosti.

A to je samozřejmě ten hlavní problém – viděli jsme (včetně přiznání od CDC), že i při 100% zapíchanosti, a tudíž údajně “imunitě”, vznikaji epidemie. Stádní imunita je výmysl, kterej neni podloženej žádnou praxí, experimentem, nebo studií. (Nicméně by se dalo argumentovat, že tu máme velký stádo, který je imunní na fakta a logický uvažování.)


Kolektivní imunita nevzniká ani z fuckcín, ani přirozeně. Ty domorodý kmeny v Brazílii, než je zdecimovala západní “civilizace”, neměly žádnou “kolektivní imunitu” na nějaký pitomý viry. Měly tak leda kolektivní zdraví, protože si ho neničily toxickým životním stylem jako my.

Termín “kolektivní imunita” existuje proto, aby se v nezapíchancích vyvolal pocit viny, zvýšil se prodej a zisk z fuckcín, a nebyl v populaci dostatečně velkej vzorek nezapíchanejch, ze kterýho by bylo jasně vidět, že na tom jsou zdravotně líp než zapíchanci a celej tenhle byznys je podvod.

I když se podíváme na imunitu z pohledu fuckcinačních teoretiků, jejich přístup k problému je děravej jak řešeto. Oni sami vědí, že ta jejich “imunita” (obrannej systém) je mnohem komplexnější než jen “stav protilátek”, ale protože ty ostatní věci se těžko nějak měří, tak se celej epidemicko-fuckcinační cirkus točí kolem protilátek a těma se určuje, kdo je “imunní”.

Vědci ale s překvapením zjistili, že lidi s nefungujícím tvořením protilátek (agamma-globulinemie) se zotaví ze spalniček stejně dobře jako ti, co protilátky produkujou normálně. Protilátky teda nejsou ke zotavení nutný, a přitom jen podle nich se určuje, kdo je “imunní”, nebo jak “efektivní” je fuckcína.

Je to o to komplikovanější, že protilátky můžou někdy mít za následek větší náchylnost k onemocnění, jak tou nemocí, na kterou ty protilátky jsou, tak nějakou jinou. Podle studie Takady a Kawaoky z roku 2003 některý protilátky “zvyšují schopnost virů infikovat buňky”, což (pokud teda věříte na viry) je opak toho, čeho se celej fuckcinační byznys snaží (údajně) dosáhnout.

Tudíž, spíše než statická nebo stabilní charakteristika, schopnost protilátek navodit ochranu je pravděpodobně raději dynamická, měnící se v závislosti na čase, reakci hostitele, dostupných receptorech a zánětlivých zprostředkovatelích, a stavu mikrobů v hostiteli… S přihlédnutím k tomu, že imunitní odpověď na patogenické mikroby zahrnuje protilátky na mnoho antigenů, je snadné si představit nezměrnou komplexitu, která se stane ještě více znepokojující, když vezmeme v úvahu genetickou variaci hostitele. Je zřejmé, že definování ochranné efektivity molekuly protilátek nějakým předvídatelným způsobem je momentálně za hranicemi současné imunologické vědy a snad i nemožné se současnými redukcionistickými přístupy k vědeckým problémům… Imunologické znalosti jsou nedostačující k předpovězení charakteristik protilátek, které budou mít ochranný efekt.

– A. Casadevall et al., “A Reappraisal of Humoral Immunity Based on Mechanisms of Antibody Mediated Protection Against Intracellular Pathogens,” Advances in Immunology, vol. 91, 2006

Přeložim vám to zjednodušeně do srozumitelnýho jazyka: “Imunita je tak komplexní záležitost, že jí vůbec nerozumíme a prakticky nevíme, co děláme. Efektivitu protilátek nejsme schopni nijak definovat.”

Lidi bez protilátek můžou bejt naprosto adekvátně chráněni před nemocíprostřednictvím buněčný imunity. Nikdo nedokáže říct, kdo je opravdu “imunní”, a protilátky jsou jen náhražka, u který je nejasný, co vlastně znamená, včetně toho, že si odporníci často nedokážou ani pořádně vyjasnit, jestli protilátky znamenaji, že jste imunní, nebo že jste nemocní a umřete. Evidentně se to mění podle toho, co vám zrovna potřebujou prodat.

K imunitě patří například i stav mikrobiomu ve střevech. Kdo má hodně protilátek, ale neadekvátní střevní mikrobiom, může mít s nemocí větší potíže než někdo, kdo protilátky nemá, ale má zdravej mikrobiom. Měřit protilátky jako indikátor “imunity” je asi jako měřit objem vašeho stehna jako indikátor, jak daleko doskočíte. Je to údaj naprosto nevypovídající o vaší odolnosti proti nemoci. Ale to je to jediný, co se běžně měří, a ještě se řeší protilátky vyvolaný naprosto nepřirozenou cestou fuckcínama.

Protilátky jsou jen malou součástí celkový “imunity”. I kdyby fuckcíny fungovaly, jak se tvrdí (což nefungujou), žádnou imunitu by nikdy nezaručily.

Tak rychle na nádraží do fronty na fuckcínu, ať máte ty protilátky a můžeme vás pustit do restaurace… (To je bohužel stav “medicíny” ve 20. letech 21. století.)

Aby to bylo zajímavější, tak batolata matek narozenejch v USA po roce 1963 (neboli nafuckcinovanejch proti spalničkám) jsou ke spalničkám náchylnější než děti starších (předfuckcinačních) žen. Kdepak asi bude chyba?

Průzkumem mezi tisíci matek s ohledem na fuckcinaci a kojení bylo též zjištěno, že kojení má na riziko spalniček mnohem větší vliv než fuckcíny. Kdo by to byl řek, že z něčeho naprosto přirozenýho budete zdravější než z vpichování jedů? To je úplně šokující.

Fuckcíny a fitamíny

Když si všimneme, jak naše parazitický autority propagujou fuckcíny a znevažujou (a někdy dokonce kriminalizujou) fitamíny, je evidentní, že tu něco smrdí. Ten rozpor je do nebe volající. Přitom je jasný, že když budete jíst fitamíny, tak budete fit, a když si necháte píchat fuckcíny, tak budete fucked.

Fitamíny jsou součástí normálního lidskýho metabolismu, vaše tělo některý samo vyrábí a jiný potřebuje konzumovat, aby přežilo, a neni teda žádnejch pochyb o tom, že tyhle látky přispívaji ke zdraví (neboli optimálnímu fungování těla). Naproti tomu fuckcíny součástí lidskýho metabolismu rozhodně nejsou, tělo nic takovýho nevyrábí, a jelikož lidstvo existovalo 99.99% svojí existence bez nich, je evidentní, že je na nic nepotřebuje.

Mizerná výživa vede k poškození buněčnejch “imunitních reakcí”, což vede k horším výsledkům při nákaze spalničkama a podobnejma nemocema. Smrt na sekundární infekce je při spalničkách známý riziko, ale je to hlavně důsledkem oslabení buněk v důsledku deficitu fitamínů.

Už v roce 1932 vědci zjistili, že úmrtnost klesla o 58%, když spalničkový děti v nemocnici dostaly olej z tresčích jater, kterej obsahuje fitamíny A a D a omega-3 mastný kyseliny. Studie z roku 1992 z Kalifornie ukázala, že polovina dětí hospitalizovanejch se spalničkama měla deficit fitamínu A.

Jak spalničky, tak spalničkový fuckcíny ochuzujou tělo o fitamín A. Takže aby to bylo dostatečně jasný – spalničky jsou spojený s deficitem fitamínu A, takže do vás napíchneme něco, co ten deficit způsobuje, abysme vás uchránili před nemocí, jejíž pravděpodobnost to zvyšuje a zhoršuje to její průběh. Jasný?

Vysoce koncentrované vakcíny, jako ty na spalničky, způsobují dlouhodobé narušení imunitního systému, včetně nerovnováhy v odpovědi T-lymfocytů.
– Kenneth Sim and Timonthy W. Evans, British Medical Journal, 1993

Dlouhodobý narušení imunitního systému vás samozřejmě chrání před nemocema… to je logický.

Součástí důvodu, proč v 19. století všechny tyhle nemoci páchaly mnohem větší škody než dnes, je to, že tenkrát většina populace trpěla značným nedostatkem fitamínů. Ačkoliv o tom dnes stěží někde uslyšíte, mnoho doktorů už tehdy úspěšně léčilo “infekční” nemoci s pomocí česneku, cibule, skořice, echinacey a různejch dalších přírodních léků, protože ty pomáhaly tělu vrátit se do rovnováhy a řešily ten deficit látek, který tělo postrádalo.

Stejně tak dnes se tyhle nemoci vyskytujou nejvíc v místech, který maji stále mizerný životní podmínky a neadekvátní výživu, jako některý oblasti Afriky a Asie. Tyhle místa potřebujou zlepšit ty životní podmínky, hygienu a stravu – ne fuckcíny.

Že se lidem doporučujou naprosto nepřirozený a nebezpečný věci, a ty přirozený se v lepším případě ignorujou a v horším zakazujou, je bohužel pro dnešní dobu příznačný. Dalo by se ale říct, že kdo všem těm nesmyslům uvěří a poškodí si v důsledku toho zdraví, ten si to za svoji důvěřivost a neschopnost se aspoň na chvíli zamyslet zaslouží.

Nevědeckej nesmysl

Fuckcíny jsou nám předhazovaný jako úspěch “moderní vědy”. Věda se ale fuckcínám vždycky vyhybala. Jenner nic vědeckýho nikdy neudělal, Pasteur si vědu překrucoval podle svejch potřeb, jak víme z jeho deníků, a veškerý historický data silně naznačujou, že fuckcíny nikdy nefungovaly.

Celej princip fuckcinační teorie – že vám způsobíme “trochu nemoci”, abyste byli odolnější, až dostanete “víc nemoci” – je na hlavu. Je to jako “dám ti trochu přes držku, abys byl odolnější, až ti přes ní někdo dá pořádně”. Kdo z vás by se na tuhle proceduru dobrovolně přihlásil?

Tělo se ubrání nemoci tím, že bude silný a bude mít dostatek všeho, co potřebuje. Fuckcíny ale způsobujou přesnej opak. Tělu způsobujou stres a o potřebný látky ho ochuzujou. Nehledě na to, že to tělo tej skutečnej nemoci ani nikdy nemusí bejt vystavený, a k tomuhle poškození teda v mnoha případech dochází úplně zbytečně. A u těch nejslabších, a tudíž nejohroženějších, jedinců to má největší šanci způsobit větší zátěž, než tělo ustojí.

Fuckcinace vychází z naprostýho nepochopení principů lidskýho zdraví. Je to nelogickej zásah do integrity těla, kterej má veskrze negativní důsledky, přesně jak by se dalo očekávat. Fuckcinátoři evidentně nemaji tušení, co vytváří zdravej a odolnej organismus.

Hlasy proti tomuhle nesmyslu se sice z lékařský komunity ozývaly vždycky, ale v mainstreamu byly samozřejmě umlčovány. Dr. Hadwen řekl v roce 1896:

Jakožto lékař se dívám na očkování jako na urážku zdravému rozumu, jako na pověrčivé ve svém původu, nevědecké v teorii i praxi, a zbytečné a nebezpečné ve svojí podstatě; jako otec a občan vnímám zákony o povinném očkování jako demoralizující ve svých tendencích, ponižujícího charakteru, kruté a nespravedlivé ve svém prosazování, a jako neospravedlnitelné zasahování do rodičovské zodpovědnosti a svobody, které by nemělo být tolerováno.

Tesat. Do. Kamene.

M.M. Gernerd říká ve svojí knize The Vaccination Imposture:

Očkování není v žádném smyslu vědecké; doktoři nikdy nevědí, jaký bude v kterémkoliv konkrétním případě výsledek; nemohou s jistotou říci, že očkování kdy zabránilo neštovicím; nikdy nevědí, jestli mají čistou vakcínu; tato praktika je zrozená z čisté pověry; a z ní se dál zrodily mnohé podobné omyly.


Kdepak věda. Doktoři, kteří fuckcíny do lidí píchaji, jsou vůbec podezřelou sebrankou. V USA jsou třetí nejběžnější příčinou smrti. Ano, doktoři. A určitě vás překvapí, že na prvních dvou místech neni ani jeden virus. Neboli doktoři jsou pro váš život nebezpečnější než jakejkoliv virus. Podle oficiálních statistik. Nějaký otázky?

A jelikož infekční nemoci opadly díky zlepšení hygieny, sanitace, výživy, atd., tak stojí za to si všimnout jednoho důležitýho detailu – tohle obecný zlepšení zdraví lidí nemaji na svědomí doktoři! Dobře se nad tim zamyslete – doktoři jsou třetí nejběžnější příčina smrti, zatímco na vymýcení infekčních nemocí se nijak nepodíleli. (Kromě Semmelweise, kterýmu se ti ostatní vysmívali.)

Co se tady vlastně děje?

Odsuneme-li stranou tu všudypřítomnou propagandu obludnejch rozměrů od ordinací až po Hollywoodský filmy o epidemiích, a podíváme-li se na skutečný data, zjistíme, že fuckcíny podle všeho nefungovaly nikdy, žádnou nemoc rozhodně nevymýtily, a vždycky s nima šly ruku v ruce stovky až tisíce zdravotních problémů, včetně závažnejch srdečních komplikací, neurologickejch poškození, ochrnutí, a náhlejch úmrtí – nemluvě o nesčetnejch případech alergií a různejch chronickejch problémů.

Ačkoliv si toho spousta lidí všimla u covidu, protože to zažili na vlastní kůži, pořád věří, že ty starýfuckcíny fungujou, protože historie 50.-70. let (a nejen těch) je v tomhle ohledu z veřejnosti prakticky vymazaná a plně nahrazená propagandou.

Zákeřnost fuckcín ani zdaleka neni záležitostí covidu. Existovala tu vždycky. Fuckcíny byly od začátku podvod, kterej má za následek rozesrání imunitního systému a oslabení lidskýho těla a ducha. S mRNA technologií se tahle zákeřnost jen značně zefektivnila.

Fuckcinační propaganda je postavená na autoritářskejch tvrzeních a spoléhá na to, že do toho nikdo nebude tahat fakta. Místo aby se tvrzení, že “fuckcíny fungujou”, podložilo datama, uráží se ti, co “nevěří vědě”. Ta “věda” už se nevysvětluje, protože to jsou právě ty data, co tu propagandu vyvrací.


K tvrzení, že “fuckcíny vymýtily nemoci”, se místo nějakejch dat, který by to doložily, přikládaji jen další tvrzení, jako to, že jste totální blázni, jestli to zpochybňujete. Že zpochybňování je jedním ze základních principů dobrý vědy, se strategicky zamlčuje.

Nejblíž k realitě se fuckcinátoři dostanou záludným tvrzením, že “před fuckcínama se na ty nemoci hodně umíralo a teď už ne”. To je sice technicky vzato pravda, ale opomíná se doplnit, že ta úmrtnost klesla až o 99% už před fuckcínama, a že zavedení fuckcín ten pokles úmrtnosti nijak nezrychlilo (někdy až naopak), čímž se argument o poklesu úmrtnosti stává irelevantním, neboť ve skutečnosti s fuckcínama nijak nesouvisí. Je to klasickej argumentační klam.

Logický obvody většiny lidí se ale vždycky vyřadí z provozu šířením strachu a vyhrožováním, co všechno by se mohlo stát (nebo se dokonce určitě stane), když lidi neposlechnou autority. Vyděšenej člověk se o data nezajímá. Chce jen slyšet, co musí udělat, aby byl v bezpečí. Že ty odpovědi očekává od lidí, kteří mu v minulosti vždycky lhali, mu v tom strachu taky uniká.

Pravda je, že když se nenecháte zapíchat, může vám nastat spousta komplikací. Dokonce je i způsobí virus. Je to ale ten starej dobrej virus jménem vláda.

Jak hodně se o všem, co souvisí s fuckcínama, lže, jsme viděli všichni za covidu, a v minulosti to nikdy nebylo jiný. A ačkoliv jsme za covidu všichni byli svědky masivní manipulace dat ve prospěch fuckcín, ty data i přesto ukazujou, že ty fuckcíny nefungujou a škodí. A stejně jako to platilo za covidu, platilo to i vždycky předtim. Jen si toho tentokrát všimlo víc lidí, protože to fuckcinační mafie trošku přepískla.

O co tu teda jde? Jak je možný, že něco, co měl bejt největší úspěch lékařský vědy, nefunguje a škodí? Proč by nám někdo měl škodit? To už je v dnešní době celkem naivní otázka. V první řadě, fuckcíny jsou masivní byznys, kterej vydělává na lidskej důvěřivosti. A že šéfům korporací je u prdele, jestli na jejich produkty chcípnete, už by mělo bejt jasný snad každýmu. Když se lidem nabízí očkování na nádraží, mělo by jim dojít, že to neni o zdraví, ale o manipulaci, okrádání, a definitivně nějakym ještě větším podrazu.

Před 100 lety to samozřejmě nebylo jiný. Vládli nám Rockefelleři, Rotschildi a podobní paraziti, jako dnes, a měli stejnou zhoubnou agendu jako dnes a podobný metody jako dnes. Rozdíl je jen v tom, že dnes maji mnohem pokročilejší technologii, takže můžou snadnějc dělat větší sviňárny.

Kdo pochopil, že tihle paraziti nás chtěji mít slabý a nemocný, abysme pro ně nepředstavovali žádnou hrozbu a generovali jim při tom nějakej pěknej profit, a že tahle chobotnice ovládá různejma metodama většinu společnosti, toho by dlouhodobej program na ničení lidskýho zdraví neměl překvapit.


Jednak je to byznys, ale zároveň je to pro parazity ohromná příležitost dostat něco přímo do tělvětšiny populace. A s tim už se daji dělat pořádný zákeřnosti! U covidu se to ukázalo dost zřetelně, ale bylo by naivní, až nesmyslný, si myslet, že to tak dřív nebylo. Jen se muselo postupovat pomalu, krok za krokem. Teď už se dělaji pořádný skoky, jednak proto, že populace už byla natolik zpacifikovaná, že se nechá oblbnout velmi snadno, a jednak proto, že parazitům teče do bot a všechno se jim hroutí.

Na vývoji fuckcín se v minulosti určitě podíleli i lidi, kteří to mysleli dobře a opravdu věřili, že fuckcíny jsou dobrej nápad, ale ti nikdy neměli rozhodující vliv na výsledek. Na vrcholu pyramidy byli vždycky zákeřní paraziti se svojí protilidskou agendou, a ti si vždycky na klíčový místa dosadili svoje lidi. Dnes se ve vývoji fuckcín asi už moc normálních lidí nenajde, a když jo, tak se obvykle daji umlčet, koupit, vydírat, atd.

Viry, epidemie, nemoci

Epidemie, ať už je způsobuje cokoliv, sledujou určitý vzorce. Objeví se něco novýho, šíří se to, zabíjí to. Ze začátku je to nejsilnější, a s časem a každou mutací (pokud se tu dá reálně mluvit o mutacích) to slábne. Nakonec to buď zmizí nebo zůstane na nějakej relativně neškodnej úrovni, kde to obvykle škodí jen v místech, kde jsou k tomu příhodný podmínky, tj. chudoba, špína, špatná výživa, atd. Dokud takový podmínky někde přetrvávaji, nemoc nikdy neni úplně vymýcená.

Tenhle vzorec historicky pozorujeme bez ohledu na to, jestli se do něj někde vmísila fuckcína.

Myšlenka, že při epidemii potřebujeme fuckcínu, je naprosto zhovadilá. I kdybysme přijali všechny ty zparchantělý teorie, tak by fuckcína nikdy nebyla vyvinutá včas, aby ovlivnila kritickou počáteční fázi epidemie. Nikdo to nedokáže, a čim rychlejc se fuckcína uvede na trh, tim víc s ní bude problémů.

Jakmile epidemie začne, můžeme se leda tak zoufale snažit, aby se tolik nešířila (což ale žádná praktika za covidu evidentně nezajistila a v dnešní době je to prakticky nemožný), ale průběh je v principu předvídatelnej – ti slabí v první fázi umřou, a pak se všechno postupně zklidní samo, ať budeme dělat cokoliv nebo nic. Nezdá se, že by naše společnost vůbec měla nějakej zaručenej způsob, jak příznivě ovlivnit průběh epidemie.

Zato zaručeným způsobem, jak jakoukoliv epidemii zhoršit, je postavit do jejího řízení politiky.

Proč nějaká epidemie vůbec začne? Dnes je to obvykle proto, že si banda kreténů hraje v biolaboratořích s nebezpečnejma věcma, který se snaží udělat ještě nebezpečnějšíma (protože tohle dává psychopatům smysl), a buď jim to unikne omylem, protože jsou to kreténi, nebo to vypustí záměrně, protože jsou to kreténi.

Z historickýho hlediska počátky epidemií často korelujou s dopadem komet, na nichž se sem odkudsi z vesmíru dostanou látky, na který tu nejsme zvyklí, a než se lidstvo adaptuje, nějakou jeho část to zkosí. Tenhle opakující se historickej vzorec mezi jinejma do detailu popsala a zdokumentovala v několika svejch knihách Laura Knight-Jadczyk (např. Comets and the Horns of Moses, 2013).

Druhej element, kterej stál u zrodů epidemií v posledních staletích, jsou vynálezy a zavedení novejch technologií, obzvlášť těch, který přenáší vzduchem elektromagnetický signály, kterejm jsme pak všichni vystaveni. Lidi se po pár letech nějak adaptujou (aspoň částečně), takže epidemie nevybije všechno, ale škody to vždycky napáchá. Timhle problémem se zabejvá Neviditelná duha.

5G “nezpůsobilo covid”, ale v rámci toho, co víme, by bylo extrémně zvláštní a neobvyklý, kdyby masový zavádění 5G nemělo silnej negativní vliv na zdraví lidí. Když ho mělo historicky všechno předchozí zavádění podobnejch technologií, proč si někdo myslí, že 5G bude nějaká výjimka? Neni to ale o tom, že by tyhle technologie tu pandemii způsobily. Je to jednoduše o tom, že naruší přirozený pochody v lidskym organismu, tim ho oslabí, a lidi jsou pak náchylnější k onemocnění všeho druhu.

Bohužel jsme se ale dostali do nějakýho prapodivnýho stádia vývoje civilizace, kdy skoro nikdo nechápe úplně nejzákladnější principy zdraví. Koneckonců se lidem musí vysvětlovat, že když si zacpou hubu hadrem, tak budou mít omezenej přísun kyslíku, a podobný věci.

Jiná otázka je, jak je to opravdu s těma virama. Na tu nedokážu uspokojivě odpovědět, a podle mě to nikdo neví. Rozhodně nikdo nebyl schopnej prokázat, že nějakej virus existuje, a instituce po celym světě přiznaly, že žádná z nich nemá čistej vzorek viru ani nikdy neměla. Operujeme v temnotě. Celá naše teorie je postavená na předpokladech a domněnkách.

Nějakej virus pravděpodobně existuje. Otázka potom ale je, co to přesně je. To nevíme, protože tyhle viry nikdo nechce izolovat a pracuje se jen s teoretickejma konstrukcema poskládanejma na počítači. Jistý je jen to, že pokud ten virus existuje, neni to něco, co “způsobuje nemoc”.

Jinými slovy, rovnice “máš virus = máš nemoc” podle jakejchkoliv vědeckejch dat rozhodně neplatí. Virus je možná něco, co se někdy na nemoci nějak může podílet, ale nikdo vám s jistotou neřekne kdy přesně, jak přesně, a odkud se ten virus vzal.

Otázka, jestli je “virus” (když ho budeme brát jako hypotetickou částici tak, jak ji vědci popisujou, tj. kus RNA s nějakym proteinovym obalem) něco “zvenku” nebo “zevnitř” těla, je taky nevyjasněná (dost možná obojí). Hlavně ale máme v praxi nespočet příkladů vzorce “máš virus a nemáš nemoc”, stejně jako vzorce “máš nemoc a nemáš virus”. Takový situace jsou oficiálně uznávaný ve velkym počtu, ačkoliv vyvrací teorii, že “viry jsou příčinou těch nemocí”.

Je teda jasný, že zavádět za takovejch okolností “fuckcíny proti viru” je naprosto nesmyslnej nápad, od kterýho se nijak nedá očekávat, že povede k zastavení epidemie nebo čemukoliv podobnýmu. Dá se očekávat jedině rozkopání obranyschopnosti vašeho těla.

O to absurdnější je nařizovat něco takovýho povinně. Vůbec nařizovat povinně cokoliv, co má jakejkoliv risk poškození zdraví, je čirý šílenství. Když je to ještě založený na přihlouplejch teoriích, pověrách a domněnkách, a historický výsledky jsou naprosto tragický, tak na to už ani nejsou slova.

Studie

Kde je nějaká pořádná studie, která dlouhodobě sleduje očkovanou a neočkovanou populaci, a jasně ukazuje, že ta očkovaná si vede líp? Kolik takovejch studií jste viděli? Fuckcinátoři často poukazujou na to, že “po x letech očkování je situace lepší než předtím”. To ale nijak neříká, že za to zlepšení můžou fuckcíny a ne spousta jinejch věcí, který se za těch x let změnily. (Obzvlášť když se jedná o období 100+ let.) Vypovídající o funkčnosti fuckcín jsou srovnávací studie mezi zapíchanejma a nezapíchanejma na stejnym místě, ve stejnejch podmínkách.

Při hledání srovnávacích studií jsem našel třeba tuhle, z května 2020, která ukazuje, že u zapíchanejch dětí ve studii v prvním roce života bylo 2x víc případů opožděnýho vývoje, 4x víc astmatu, 2x víc zánětů ucha, atd., než u nezapíchanejch. V žádnej kategorii na tom zapíchanci nebyli líp, což nám samo o sobě dává závažnej důvod se zamyslet nad tim, jestli ta fuckcína náhodou neni spíš něco zdraví škodlivýho.

A to jsem se pokoušel najít studii, která bude ve prospěch zapíchanců. Taková studie se ale dost těžko hledá. Co se najde, je hromada “fact-checků” a propagandy, která uráží antivaxery, ale ani se nesnažípředložit nějakou studii, která by jasně ukázala, že zapíchanci jsou na tom líp. Proč ne? Nebyl by to ten nejpádnější argument? Čekal bych, že takovejch studií na mě okamžitě vyskočí desítky (a celkově by jich měly existovat přinejmenším stovky), když se na tom všichni “odborníci” tak jednotně shodujou a “věda mluví jasně” ve prospěch fuckcín.

Tak kde ta věda je? Já vidim ve prospěch fuckcín mluvit politiky (profesionální lháři), média (profesionální lháři), pharmafii (lháři se ziskem z fuckcín), deBilla gAIDSe (psychopatickej genocidní maniak, kterej chce snížit populaci a má zisky z fuckcín), a doktory, kteří jsou buď podplacení nebo nechtěji přijít o práci, což je něco, co se běžně stává, když doktor promluví veřejně proti fuckcínám. Pokud se ve společnosti řeší, jestli fuckcíny fungujou nebo ne, a doktoři, kteří o funkčnosti pochybujou, jsou vyhazováni z práce, je evidentní, že se nehraje fér a informace, který dostáváme z mainstreamu, rozhodně nejsou objektivní.

V mainstreamu existuje obrovská snaha ukázat fuckcíny v co nejlepším světle, včetně masivní cenzury v médiích. Nicméně i přes to, že se studie často falšujou ve prospěch fuckcín, je dost těžký najít nějakou, která by objektivně srovnala očkovanou a neočkovanou populaci, a jasně ukázala, že ty fuckcíny maji zřetelnej přínos a nepáchaji hromadu škod, což je o to zvláštnější, že vyhledavače na netu cenzurujou všechny antifuckcinační informace a vyzdvihujou ty profuckcinační.

Naprosto absurdní je jakýkoliv tvrzení, který vám předhazuje nějaký číslo s tim, že tolik životů fuckcíny “zachránily”. Čim je takový tvrzení podložený? Nějakejma studiema? Ne. Je podložený předpokladem, že zapíchanci umíraji míň než nezapíchanci. Čim je podloženej tenhle předpoklad? Pevnou vírou. Rozhodně ne žádnejma faktama. Neni nijak možný říct, kolik životů “zachránily fuckcíny”, protože neexistujou žádný data, ze kterejch by se takový číslo dalo získat. Jsou to prostě lži.

Naproti tomu prokazatelně máme nepřeberný množství epidemií v očkovanejch populacích a ohromný množství hlášenejch zdravotních problémů a úmrtí po obdržení fuckcíny, což ukazuje jak na neefektivitu, tak na nebezpečnost. Místo aby se to pořádně prošetřovalo, všechny autority dělaji všechno pro to, aby změnily ne skutečnou situaci ve prospěch lepšího zdraví, ale mínění lidí ve prospěch fuckcín. Evidentně víra ve fuckcíny je důležitější než zdraví vašich dětí.

Když už najdeme nějakou studii, která se zdá nahrávat fuckcínám, stačí si ji obvykle pořádně přečíst, aby se ukázalo, že má buď moc malej vzorek na to, aby něco znamenala, nebo je nějak zavádějící, nebo má špatnou metodologii, atd. Za zmínku stojí i to, že většina studií, který prezentujou fuckcíny příznivě, je financovaná těma, kdo na těch fuckcínách vydělávaji. Ale i kdyby se našla nějaká, se kterou je všechno v pořádku, pořád stojí v kontrastu k mnoha jinejm studiím, který maji opačný výsledky. Z takový situace se rozhodně nedá vyvodit, že fuckcíny jsou “efektivní a bezpečný”.

Tahle studie potvrzuje, že studie financovaný pharmafií maji jednak závěry příznivější pro fuckcíny než ty veřejně financovaný, a jednak jsou mnohem častěji citovaný. Zároveň došla k závěru, že fuckcíny na chřipku maji jen minimální vliv na omezení symptomů a zkrácení doby nemoci, a žádnej vliv na přenos a komplikace jako zápal plic. Neboli celkovej efekt je zanedbatelnej, a to ještě pouze v případě, že ten kmen viru v tej fuckcíně odpovídá tomu, co cirkuluje v populaci, což se podle autorů stává dost zřídka.

Zatímco profuckcinační studie tak maximálně ukážou diskutabilní marginální zisky pro zapíchance (a při tom zamlčí pár nehodících se faktů), spousta studií ukazuje naprosto katastrofální výsledky, jako třeba tahle, podle který deBillova fuckcína zabila 10x víc Afričanek než samotná nemoc.


Doktoři v Indii též viní gAIDSe z epidemie obrny, která paralyzovala 496 000 dětí v letech 2000-2017. Indická National Advisory Board (NAB) pod vedením deBilla nařídila 50 fuckcín (z původních 5) pro dítě v prvních 5 letech jeho života. Výsledek byl tragickej (k velkýmu překvapení lidí bez mozku) a v roce 2017 deBilla z NAB vykopli, kanonádu fuckcín zase značně ztlumili, a případy paralytický obrny závratně klesly.

Data VAERS z let 1990-2019 ukazujou, že 75 procent všech případů SIDS se vyskytlo do sedmi dnů po fuckcíně. Podle všech oficiálních zdrojů tu ale neni vůbec, ale vůbec žádná souvislost, ačkoliv žádnej z oficiálních zdrojů vám nedokáže jasně říct, co SIDS způsobuje. Je to jen taková zvláštní a naprosto nepodstatná náhoda, že vám po fuckcínách z ničeho nic umíraji děti. Prostě se s tim smiřte.

Ve studii za roky 1997-2013 samotní trollové z CDC poznamenali, že “Z úmrtí u dětí [0-17] dostalo 79.4% více než jedno očkování ve stejný den”, z čehož nicméně vyvodili, že tyhle zprávy “nevykazujou výraznej vzorec”. Proč neaplikujou stejný požadavky na “výraznej vzorec” u informací, který fuckcíny podporujou, se asi nedovíme.

V 60.-70. letech se v Indii uskutečnil velkej, dobře navrženej experiment s fuckcínama na tuberkulózu pod vedením Indian Research Council a WHO s 360 000 lidí. Výsledkem bylo, že po sedmi a půl letech bylo v zapíchanej skupině mnohem víc případů tubery než v tej nezapíchanej. Tohle byla jedna z mála studií, která dlouhodobě sledovala rozdíl mezi zapíchancema a nezapíchancema, s velkym vzorkem lidí. Efektivita fuckcíny se jaksi neprokázala. Ve studii se doslova píše:

The results of the trial reported here show that BCG did not confer any protection against the development od pulmonary tuberculosis during the first 7.5 years after vaccination.

Sedm a půl roku očkování a žádnej pozitivní efekt. “Očkování ale vážně funguje. Věřte nám! Plííís!” Ne.

Mýty a fakta o očkování

Jako obvykle, všechno v tomhle dost dlouhym článku je jen ta špička ledovce. Problémů s fuckcínama je mnohem víc než tady můžu popsat. Koho to zajímá víc, může se podívat na tuhle přednášku, kde MUDr. Ludmila Eleková rozebírá spoustu dalších detailů:

Ukazuje ty důvody, který vedly k vymizení nemocí, včetně kanalizace, ledniček, nebo toho, že lidi dnes povětšinou nepracujou 16 denně v příšernym prostředí. Poukazuje na nesmyslnost tvrzení, že “kdyby se přestalo očkovat, nemoci by se vrátily”, mimo jiné tím, že pak bysme měli mít epidemie moru a dalších nemocí, na který se neočkuje. Kdy jste ale naposledy dostali mor?

MUDr. Eleková zmiňuje mnohý studie a jejich výsledky, spoustu detailů o historii, statistikách, testování fuckcín, podvodech ve studiích, a podobně. Poukazuje na to, že fuckcinace nijak neimituje přirozenej vývoj nemoci, protože fuckcína se do těla nedostává přirozenou cestou – pokud teda běžně nechytáte chřipku od kolegy v práci tak, že do vás píchá jehlama potom, co s nima píchal do sebe.

Ukazuje, že bez ohledu na vpichovanou nemoc, zapíchanci maji obecně horší zdraví, větší šanci umřít na jiný nemoci nebo komplikace, a že například jen odklad zapichování u dětí statisticky značně snižuje šanci, že dítě bude mít astma. Ukazuje spojitost mezi fuckcínama a SIDS.

Poukazuje taky na to, že zdroje předkládaný fuckinátorama, který vás maji přesvědčit, jak je fuckcína super, často obsahujou informace naprosto nekonzistentní s jejich tvrzeníma. Neboli když si ty zdroje, který vám předhazujou, opravdu přečtete, zjistíte, že informace v nich obsažený vyvrací to, co vám tihle “doktoři” tvrdí.

Na konci najdete i dobrý praktický rady pro situaci, když nechcete z nějakýho důvodu (jako třeba že nejste idioti) nechat očkovat svoje dítě. Což je vlastně další běžně rozšířenej blud – že děti museji bejt naočkovaný. Nemuseji. Jdou s tim sice ruku v ruce určitý problémy, ale dá se tomu vyhnout, a pokud je vám zdraví vašeho dítěte cennější než peníze, tak se to vyplatí.

“Slave and Defective”

Alfred Russell Wallace ve svojí knize The Wonderful Century napsal:

Série vakcinačních zákonů byla schválena na základě tvrzení, která byla zcela nepravdivá, a slibů, které zůstaly všechny nenaplněny. V moderní legislativě stojí samy jakožto hrubé zasahování do osobní svobody a nedotknutelnosti domova; zatímco jakožto pokus podvést rozhořčenou přírodu a zabránit infekčním nemocem bez odstranění těch bídných podmínek, které je způsobují a šíří, je praxe vakcinace naprosto protichůdná celému učení hygienické vědy, a je jedním z těch hrozných omylů, které jsou ve svých dalekosáhlých zhoubných následcích horší než největší ze zločinů.

Líp bych to neřek. Asi jste si všimli, že se proti fuckcínám vyjádřilo podezřelý množství vědců, doktorů, a jinejch významnejch a kvalifikovanejch osob. Představa, že všichni seriózní vědci a doktoři podporujou fuckcíny, je samozřejmě falešná.

Jedním důvodem, proč taková představa existuje, je ten, že jen ti, co hlásají tu jedinou “správnou”, schválenou a posvěcenou pravdu, se dostanou do médií a jejich hlas se donese k lidem. To je dnes ostatně vidět v mnoha směrech, a to ještě líp než před 40 lety za komunismu.

Druhým důvodem je, že většina nesouhlasících doktorů si dnes nedovolí pípnout, protože dobře vědí, že by je to stálo přinejmenším jejich zaměstnání. Což víme díky těm, kteří pípli a o to zaměstnání přišli, kterejch bylo v posledních pár letech navzdory nátlaku, aby drželi huby, celkem hodně.

Hlavním důvodem je samozřejmě vymejvání mozků ve školách a skrz média.

Tisíckrát opakovaný heslo “safe and effective” (bezpečný a efektivní) má, pokud jde o fuckcíny, k realitě tak daleko, jak jen to jde. Nahradil bych ho podobně znějícím “slave and defective”, který vám sděluje, že přistoupením na tuhle podvodnou hru se z vás stanou fyzicky/psychicky postižení otroci.

Jedním z největších problémů s napsáním tohodle článku byla otázka “kde přestat?”. Těch dat, který demonstrujou nesmyslnost fuckcín, je takový množství, že by se dalo pokračovat dál a dál, až by z toho byla sága delší než Pán Prstenů. Třeba tady je přes 300 článků a desítky videí na jednej stránce. Ještě mnohem masivnější seznam najdete tady. Pořádně se ve fuckcinační situaci zorientovat trvá roky. Když jde ale o zdraví, vaše a vašich dětí, mělo by se to vyplatit.


Fuckcíny jsou nesmyslný pseudořešení pro líný, nezodpovědný lidi, kteří se nechtěji starat o svý zdraví sami. Bohužel pro ně ale vůbec nefunguje. Kdyby lidi žili zdravě, nemusel by se celej přiblblej koncept fuckcín vůbec řešit. Jenže tomu tak trochu brání samotní doktoři, kteří svoje pacienty ke zdravýmu životu nijak nevedou, a ve většině případů ani sami neví, co vlastně vede ke zdraví a co ne. Převážně jen propagujou myšlenky, kterejma je indoktrinovaly farmaceutický firmy.

Lidský zdraví by ale po tisíciletích vývoje civilizace nemělo bejt nějakou obskurní hádankou. V zásadě to neni žádná velká záhada. Lidský tělo je dělaný na to, aby žilo v přírodě – ne na to, aby se do něj vpichovaly chemikálie. Je zarážející, jak velký množství lidí, včetně údajnejch “odborníků”, tohle nedokáže pochopit.

Fuckcíny jsou monumentální podvod, a lidi si musí uvědomit, že problémy s nima nevznikly za covidu. Problémy s fuckcínama vznikly ve chvíli, kdy vznikly fuckcíny, a nikdy nezmizely. Naopak, evidentně jsou dnes větší než kdy dřív.

 

https://antivirus.22web.org/av/231016-nebezpecny-a-neefektivni—skutecna-historie-fuckcin.htm