DNA, která byla ruskými specialisty rozluštěna, je nejstarší na světě. Jako materiál k výzkumu posloužilo několik zetlených větví vykopaného dřeva, jehož zkamenělé zbytky byly objeveny na severu Kanady na konci minulého století. Před několika miliony let se nedaleko Severního pólu neprostíraly sněhové pláně, ale tropický porost obřích metasekvojí, stromů z čeledi cypřišovitých. Dodnes se takové lesy částečně zachovaly v Sečuánské kotlině v Číně. Specialisté z Altajské university se rozhodli porovnat jejich genotyp s genotypem jejích fosilních prarodičů, aby bylo možné zjistit, jak se tyto rostliny od prehistorických dob změnily. Úkol se zdál být neřešitelný, protože za 50 milionů let byly všechny organické molekuly zničeny, prozradil Hlasu Ruska účastník výzkumu biolog-genetik Jevgenij Davydov.Získat DNA je možné pouze u čerstvých vzorků. Jeden až dva roky. Deset let je obvykle hranice. Existuje případ, kdy se ze sto let starého herbáře podařilo získat DNA, ale to už je svého druhu senzace. Normální výsledek se zpravidla podaří získat v průběhu pěti let. Poté už DNA degraduje. V Altajské universitě se podařilo najít nový způsob získání DNA. Tento způsob je založen na zcela nových metodách, jež se dříve nepoužívaly.
Vědcům se nejen podařilo přečíst genom fosilního dřeva, ale také stanovit, že se za miliony let prakticky nezměnil. Při porovnávání řetězců DNA fosilních a současných druhů byly objeveny jen marginální rozdíly, poznamenává Jevgenij Davydov.
Výzkum ukázal, že evoluce metasekvoje je velmi pomalá. Za 50 milionů let bylo zjištěno jen několik změn na tisíc nukleotidů (opakující se bloky molekuly DNA). To je velice málo. Bylo tak experimentálně dokázáno, že rychlost evoluce je krajně nerovnoměrná. Vyplývá z toho, že ke všem živočichům nemůžeme přistupovat stejně. Modifikuje to koncepci tzv. molekulárních hodin. Autorem této koncepce je americký vědec Masatoši Nej. Podle ní je rychlost evoluce DNA všech organismů přibližně stejná. Na základě toho tak je možné určit, kdy se určitý druh na Zemi objevil. Je to jako ve školním příkladu – pokud známe rychlost a dráhu (počet změn), můžeme zjistit čas.
Jak však dokázali altajští genetici, v evoluci taková aritmetika neplatí. Dokázali, že jedny rostliny se mění hodně a jiné si, naproti tomu, po tisíciletí zachovávají svůj genotyp v prakticky nezměněné podobě. Jedná se právě o případ metasekvojí. Za 540 milionů let zůstala taková, jaká byla tehdy.
Mimochodem, není to tak dávno, co biologové podmoskevského Institutu fyzikálně-chemických a biologických problémů pedologie nechali vyklíčit semena silenky, které ležely v dlouhodobě zmrzlé půdě 30.000 let. Keříček, který oživili, se od současných druhů lišil jen tvarem okvětí. To svědčí o tom, že molekulární hodiny je třeba přeřídit a zcela novým pohledem se podívat na evoluci všeho živého na Zemi.
