Přáli byste si umět létat, mít nadlidskou sílu či být slavnou superstar? Stačí prý jen ovládnout prastarou techniku lucidního snění a ve své fantazii pak můžete navštívit nové světy a porušit fyzikální zákony. Doklady staré několik tisíciletí i nejmodernější výzkumy potvrzují, že je to skutečně možné. Jak na to, vám poradí Enigma!
Ležíte v posteli a oddáváte se posilujícímu spánku, když tu vás ohromí ledová hrůza. Ocitáte se na okraji bezedné propasti a vedle vás stojí neznámý muž a s ďábelským smíchem se vás chystá strčit dolů. Ale vždyť to není skutečnost! Je to jen sen! – uvědomíte si náhle. A ve svém snu jste to přece jen vy sami, kdo rozhoduje o jeho ději. Zcela vědomě tomu zloduchovi vedle vás podrazíte nohu a je to on, kdo letí do propasti, zatímco vy zůstáváte nezraněni. Zvítězili jste nad svou noční můrou!
Přes 5000 let stará technika
Lucidní nebo také „vědomé“ snění je stav, během něhož lze údajně ovládat vlastní sny a vytvářet si během spánku vize a příběhy dle vlastních představ. Je prokázáno, že indická kultura zná lucidní snění již přes 3000 let. Nejstarší doklady pocházejí z posvátných indických textů, Upanišád. Můžeme zde nalézt popis stavu, při němž je duše odpoutána od fyzického těla a je bdělá v astrální, tedy jakési „snové“ sféře. Indické náboženské systémy se v pozdějších staletích setkávají i s původním tibetským šamanismem. Dnes již málo známá spirituální tradice Tibetu, která se později smísila s indickým buddhismem a vytvořila tak specifický tibetský buddhismus, užívala ve svých meditacích údajně i lucidní snění – a to už o 5000 let dříve než v Indii! Co všechno je možné díky této zvláštní lidské schopnosti dokázat?
Tibetská kniha mrtvých
Spis Bardo Thödol, který krystalizuje v 8. století v Tibetu pod vlivem místního šamanismu a nově příchozího buddhismu, v sobě údajně obsahuje odkaz prastarých praktik lucidního snění. Když tento esoterický text (známý též jako Tibetská kniha mrtvých) začíná v roce 1935 překládat americký antropolog Walter Yeeling Evans-Wentz (1878–1965), dostává se poprvé do rukou západních čtenářů učení, které později ovlivní americkou transpersonální psychologii i badatele zabývající se sněním. Možnost ovládat své sny ovšem není na Západě žádnou novinkou. Několik zpráv o lucidním snění máme totiž už od antických autorů. Proč jsou lidé na celém světě, nezávisle na kulturním i geografickém prostředí, tolik fascinováni sny?
Víte, kdy spíte?
Sny mají v řecké kultuře často výsadní postavení. Řecký filozof Aristotelés (384–322 př. n. l.) například sepisuje pojednání O snech, v němž upozorňuje na zvláštní jev: „Když někdo spí, ve vědomí je něco, co nám říká, že to, co se ukazuje, je pouhý sen.” Právě tento záhadný prvek lidského vědomí je pro lucidní snění klíčový. Když si prý člověk ve spánku uvědomí, že spí a jeho vize jsou jen snem, může je potom dle libosti měnit a ovládat. Je možné, že lucidní snění praktikoval i tento věhlasný filozof? Během středověku však křesťanská Evropa zájem o sny opouští. Důvodem je podle všeho podezření italského teologa a filozofa Tomáše Akvinského (1225–1274), který se domnívá, že sny mohou obsahovat i různá pokušení a nemusí pocházet vždy od Boha, jak se dříve věřilo. Komu vděčíme za nový zájem o lucidní snění, které v poslední době zažívá hotový boom?
Zasnění osvícenci
Jedním z prvních, kdo začíná tradici lucidního snění v Evropě obnovovat, je francouzský filozof René Descartes (1596–1650). Vášnivě o svých prožitcích a snech píše do svého deníku Olympica. Právě snové deníky jsou přitom klíčové při rozvíjení schopnosti ovládat své sny. Ještě větším expertem na lucidní sny je v 17. století bezpochyby britský lékař a esoterik Thomas Browne (1605–1682). Ve své knize Religio Medici uvádí: „Tak mohu v jediném snu sestavit celou komedii, sledovat její jednání, porozumět vtipům a následně se smíchy probudit.” I když lucidní snění bylo pevně zakořeněno v lidské historii, jeho současný název známe teprve od roku 1913. Tehdy holandský psychiatr Frederik van Eeden (1860–1932) užije ve svém článku Studie o snech pojem „lucidní snění”, a to právě pro sny, které jsou výjimečně živé. Ačkoliv by pro naše téma byl vhodnější termín „vědomé snění”, označení „lucidní” začaly užívat vědecké kruhy a později i široká veřejnost. Je vůbec ovládání snů podle současné vědy možné? Nebo se jedná jen o pověru, jež láká snílky a milovníky tajemna?
Sny v laboratoři
Věřte tomu nebo ne, ale i podle některých předních vědců je lucidní snění skutečně možné. Americký neurolog John Allan Hobson (*1933) předpokládá, že člověk si může své snění uvědomit díky dorzolaterální prefrontální kůře mozkové (je nejblíže boční straně mozku a nejdále od čela – pozn. red.). Ta je deaktivována během spánkové fáze REM (rychlé pohyby očí), kdy se nám zdají ty nejbarvitější sny. Během druhé fáze nonREM, kdy spíše myslíme, než sníme, je však tato kůra aktivní. Právě tehdy můžeme podle Hobsona zapojit svou představivost a začít lucidně snít. To by prý dokonce mohlo pomoci v léčbě lidí často trpících nočními můrami. Pacienti jsou v tomto případě cvičeni odborným terapeutem v řízené imaginaci a lucidním snění. Existuje mnoho případů, kdy se tito lidé naučili zvládat své pravidelné noční můry kreativním způsobem. Nejprve se snaží rozpoznat, zda spí, a následně se hrozivé prvky snu snaží konstruktivně přeměnit v něco pozitivního.
Zasněte se i vy!
Pokud máte pocit, že lucidní snění je pouze pro trénované profesionály či pacienty vedené terapeutem, mýlíte se. Nevyžaduje žádný zvláštní talent ani vrozené vlohy. Jak si můžete vědomé snění vyzkoušet vy sami? Ze začátku je zapotřebí pevné odhodlání, trpělivost a v některých případech i odvaha. Existuje totiž i pár případů, kdy se lucidní snění vymklo kontrole a spící lidé zažili velmi nepříjemné zážitky. Paralýza, tedy ochromení celého těla, přízraky či záhadná poranění totiž nejsou výjimkou! Na internetu i v různých knihách naleznete mnoho různých návodů a tipů pro lucidní snění, přičemž několik jejich základních bodů je vždy stejných. Jedná se o osvědčené metody, při nichž nebudete potřebovat nic jiného než sešit, tužku a svou fantazii.
Krok za krokem
Prvním krokem k lucidnímu snění je naučit se pamatovat si své sny. Bude bohatě stačit, když si zpočátku před každým usnutím zopakujete přání: „Chci si zapamatovat, co se mi dnes bude zdát.” Ráno ihned po probuzení se pak sami sebe zeptejte: „Co se mi to zdálo?” a pokuste se rozpomenout na vaše sny. Velmi dobrou pomůckou vám bude zápisník, který si budete nechávat ležet poblíž postele. Svůj snový deník měli dokonce i věhlasný švýcarský psycholog Carl Gustav Jung (1875–1961) či spisovatel Franz Kafka (1883–1924). Do deníku si pokaždé sen zapište se všemi jeho zvláštními detaily. Tak si sny budete lépe pamatovat a budete se k nim moci kdykoliv vrátit. Tímto způsobem si zlepšíte paměť i celkové vnímání snů. Pokud si chcete své lucidní sny úspěšně pamatovat, je nejprve nutné naučit se pamatovat si sny obyčejné.
Sním, či bdím?
Podle předního badatele a autora v oblasti lucidního snění, amerického psychofyziologa Stephena LaBerge (*1947), je velmi důležitým bodem pro vědomé snění učinit si návyk na neustálé (či alespoň časté) tázání se po podstatě reality, kterou právě žijeme. Jak se ve spánku můžete ujistit o tom, že právě sníte a vaše vize nejsou reálné? Velmi užitečným trikem je zkusit se ve snu podívat do zrcadla či se opřít o zeď. Pokud v zrcadle vidíte svůj obraz deformovaný či zdí propadnete, s velikou pravděpodobností si ve snu uvědomíte, že právě spíte. Tehdy přichází na řadu vaše fantazie a vůle – můžete si utvářet sen podle svých představ! Chcete být schopni létat, nebo běhat po vodě? Rozhodnutí je jen a jen na vás! Funguje ale tento způsob navození lucidního snění pokaždé?
Nařiďte si budík!
Stephen LaBerge vyvinul metodu MILD (mnemotechnická indukce lucidních snů), při níž je důležité nechat se budit v určitý čas – vždy jde o násobky 90 minut. Můžete si zvolit, zda vám budík má zazvonit za 4,5 hodiny, 6 hodin, nebo za 7,5 hodiny. Jakmile se probudíte, snažte se co nejvíce rozpomenout na právě sněný sen. Zdálo se vám, že jste jeli na koni? Pak tedy zkuste znovu usnout a přejte si opět sedět v sedle. Mělo by to zaručeně vyjít a vy se uvidíte jako bravurní jezdci! Pokročilejší, ovšem nebezpečnější metodou je tzv. WILD (bděním zahájený lucidní sen). Při této metodě se pokusíte do lucidního snu proniknout rovnou při usnutí. Nejprve je nutné relaxovat a uvolnit celé své tělo. Vhodné je pokusit se o meditační stav vědomí, či se soustředit na svůj dech. Jakmile se dostaví hypnagogické výjevy (proměnlivé obrazy těsně před usnutím), je nutné si z nich začít formovat lucidní sen, do nějž chcete vstoupit. Pokud se vám to nepodaří, je potřeba metodu WILD opakovat od začátku. Jelikož je složitější a vyžaduje i více cviku, můžete se při této metodě setkat i s velmi nepříjemnými zážitky. Hrozí nám při lucidním snění nějaké nebezpečí?
Spánkové halucinace
Spánek je stále natolik neprobádaný stav, že se při něm můžeme setkat s několika záhadnými fenomény. Důvěrně známé jsou například hypnagogické halucinace, které se objevují při usínání. Jedná se pouze o jakousi předehru ke snům, kdy především vizuálně vnímáme různé geometrické obrazce či věci, které se často rychle proměňují. Občas nás však mohou jejich podoby pěkně vyděsit. Nepříjemným zážitkem může být i tzv. hypnagogická zvuková halucinace neboli syndrom vybuchující hlavy. Tehdy se někteří lidé v šoku probudí, jelikož jim v hlavě zazní hlasitý výstřel nebo bzučení. Jaké jsou příčiny tohoto úkazu? Pravděpodobně je způsoben stresem či vyčerpáním, jisté to však není. Mnozí lidé také vyděšeně popisují různé hlasy a šeptání, které při usínání slýchají. Někteří to vysvětlují jako promlouvání duchů, jelikož je prý spící člověk více uvolněný, a snáze tak může přijímat vzkazy ze záhrobí. Mohou nás při lucidním snění ohrozit nějaké podobné síly mezi nebem a zemí?
Nezvaná návštěva
Noční můrou všech lidí, kteří praktikují lucidní snění, je stále neobjasněná spánková paralýza. Její oběti náhle uprostřed spánku ochromí pocit, že se nemohou pohnout a pozorují ve své blízkosti děsivé postavy. Fenomén popisovaný mezi nadšenci pro lucidní snění jako „cizinec“ (The Stranger) nebo jako „babizna“ (Old Hag), je údajně velmi častý a může se projevit i fyzicky. Kdekdo tak druhý den ráno na svém těle objevuje modřiny či škrábance. Odkud se ale tato zranění berou? Může nás během paralýzy opravdu navštívit nějaký temný přízrak, nebo se jedná jen o naší hrůzostrašnou vizi a psychosomatiku? (Na těle se objevují fyzické známky podle našich vlastních přesvědčení – pozn. red.) Přes všechny popsané hrozby je vědomé snění stále velkým pokušením pro lidi s bujnou fantazií a touhou po naprosté svobodě i během spánku. Láká lucidní snění také vás?
Marek Vinklát
Napsat komentář
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.