Čína je zemí s pětitisíciletou tradicí a kulturou. V čínské historii má své místo i takzvaná kultivace. Podíváme-li se tedy nazpět, ať už do historie Číny, nebo východu všeobecně, zjistíme, že už celá tisíciletí existují lidé, kteří se vydali cestou kultivace, což znamená kultivovat se, zušlechťovat se morálně, ale současně si zlepšovat i tělesnou kondici. Nám lidem ze západu se pojem kultivace zdá být něčím novým, ale přesto rychle objevíme, že nám to všechno až tak cizí zase není, jak se na první pohled zdá.
Dvě velké kultivační školy
Na východě existují hlavně dva velké kultivační směry: taoistický a buddhistický. Nesmí však být zaměňovány s taoismem či buddhismem, což jsou náboženské formy s náboženskými rituály a vším, co k tomu patří. V Číně vznikly převážně taoistické kultivační školy. Údajně tam kultivovali tao již před pěti tisíci lety. Asi před dvěma tisíci pěti sty lety se narodil Lao Tze. Ten zanechal lidstvu dílo `Tao-te-ťing´, které bylo později považováno za svaté písmo taoistické školy a Lao Tze je považován za jejího zakladatele. Jednou z nejznámějších taoistických škol je zřejmě ´Taiji’. V polovině minulého století praktikovaly tuto školu miliony Číňanů. Mezitím se „Taiji’“ stalo známým pojmem i na západě.
Těžiště taoistické školy spočívá v „Pravdivosti“ (Čen). Taoisté kladou důraz jak na tělesná cvičení, tak i na ctnost. V severovýchodní Indii se asi před dvěma tisíci pěti sty lety narodil princ Siddhartha Gautama. Ve věku třiceti let opustil otcovský palác a dal se cestou kultivace. Po dlouholeté a tvrdé meditaci dosáhl „Osvícení“ a stal se „Buddhou“. Po osvícení vedl své učedníky ke kultivaci, tak jako později Ježíš. Siddhartha Gautama je považován za zakladatele buddhismu. O pět set let později sepsali následovníci jeho slova ze vzpomínek a vydali je souhrnně jako buddhistické sútry neboli svatá písma. Oproti taoistickým školám leží těžiště buddhistických škol v „Soucitu“ (Šan). Kladou velký důraz na zlepšování charakteru. Kdo se chce kultivovat, pilně studuje sútry a pokouší se žít podle principů v nich obsažených. Zemře-li mnich, říká se, že odešel „do nirvány“, což znamená, že zde zanechá své fyzické tělo a jeho duch vystoupí s pomocí kultivační energie do nebe.
Kulturní revoluce
Tradiční kultivační cesty mají sice už dlouhou historii, ale jejich předávání neprobíhalo vždycky úplně hladce. Především v době kulturní revoluce v Číně (1966-1976) byla prastará čínská tradice z velké části zničena a tím i víra Číňanů v kultivaci. Muselo být zničeno všechno, co nesouviselo s ideologií „materialismu“ a „maoismu“. Tak se stalo, že byl zbořen velký počet chrámů a klášterů, byly rozmláceny sochy a páleny knihy a mnichové i jeptišky byli brutálně pronásledováni. Co by připomínalo starou Čínu, to už nemělo více existovat.
Po kulturní revoluci se myšlenka na kultivaci dostala nejdříve do pozadí. Ale za několik let se vynořilo něco nového a to se nazývalo čchi-kung. K jeho praktikování patří dechová cvičení, pohybová cvičení, cvičení koncentrace a meditace, což přispívá k dobrému zdraví i celkové harmonii cvičícího. Čchi-kung se stal v Číně rychle populární, takže brzy zaplnily desetitisíce cvičících lidí všechny velké parky a cvičily čchi-kung. Tato situace se stala dokonce známou zajímavostí v Číně.
Kultivace srdce
Při podrobném prostudování odpovídal čchi-kung v té době přesně součásti cvičení z kultivace, ale té duchovní složce, tedy zlepšování charakteru a morálky, se věnovalo jen málo pozornosti. Ovšem existují i výjimky, a takovou výjimkou je i Falun Gong.
Falun Gong je buddhistická kultivační škola a byla založena v roce 1992 Mistrem Li Hongzhi v Číně. Toto učení bylo poprvé šířeno ve velkém rozsahu a lidem opět přiblížilo původní význam kultivace. Vedle pěti tělesných cvičení kladou praktikující Falun Gongu velký důraz na zlepšování kultivace srdce či charakteru tím, že se řídí principy Pravdivosti, Soucitu a Snášenlivosti.
Popularita čchi-kungu všeobecně, a obzvláště pak kultivační školy Falun Gong, se dá rozpoznat podle jednoho čísla čínské sportovní komise. V roce 1998 praktikovalo dle statistiky této komise více než sedmdesát milionů Číňanů každé ráno v parku cvičení Falun Gong.
Kultivace 修煉
Pro lidi ze západu je pojem kultivace něčím novým, ale východní země jsou s tímto pojmem velmi dobře obeznámeny. Kultivace v čínštině znamená 修煉 (siou lien) – přeloženo doslova.: Kultivování a praktikování.
修 (siou) – zlepšit se.
Siou znamená zlepšit si charakter a zvýšit si „kvalitu srdce“ (čínsky Sin-sing).
煉 (lien) – zušlechťovat, čistit.
Lien znamená, že člověk cvičí cvičení, aby zušlechťoval a pročišťoval také své tělo.
Zdroj: http://www.velkaepocha.sk/2009080210627/Moudrost-ze-stare-Ciny-Tradice-kultivace.html
Copyright © Epoch Times Europe GmbH
