Stručně si připomeňme výraznou osobnost naší polistopadové politické “pravicové elity” – Ing. Miroslava Kalouska /1960/. Je nepřehlédnutelnou politickou celebritou s přiznanou neoficiální “doživotní definitivou” na zastávání jakékoliv placené vládní funkce za libovolnou “nekomunistickou” politickou stranu, ve které se v rámci “stranické turistiky” objeví.
Miroslav Kalousek je úspěšný absolvent VŠ chemicko-technologické v Praze, kterou dokončil v roce 1984 promocí, jako inženýr v oboru chemie. Nastoupil jako technolog gumárenské firmy Mitas, kde získával praktické odborné zkušenosti, v létech 1984 – 1990. Stranicky byl činný v KDU – ČSL, v létech 1984 – 2010.
Po sametové revoluci opustil práci v gumárně, která nejlépe odpovídala jeho vysokoškolské kvalifikaci a začal vykonávat profesionální placené veřejné funkce. Jako aktivista parlamentní politické strany KDU – ČSL, neváhal přijímat významné pracovní posty z titulu své “odbornosti”, kterým v jeho tehdejší “stranické stáji” bylo “křesťanské náboženství”. Na své skryté osobní schopnosti poprvé výrazně upozornil jako náměstek ministra obrany. Zorganizoval “šikovný” nákup 2310 kusů nefunkčních padáků”, za dosud nepřiznaných, několik stovek milionů korun, pro českou armádu /1994/.
Padáky neznámé české firmy Anex-Cirus s. r. o., která ani nebyla zapsána v obchodním rejstříku, jejichž nákup za peníze daňových poplatníků pro armádu prosadil, měly jednu “velkou výhodu”. Nemusely se znovu balit, protože se vůbec neotevíraly. Při pokusných seskocích kvůli tomu zahynulo několik zkušených armádních výsadkářů. Na veřejnost proniklo jediné jméno zahynulého výsadkáře – Roman Prinich, a to jen díky tomu, že se jeho rodina razantně a soudně domáhala odškodnění a potrestání viníků. Když se informace o kvalitě padáků od firmy Anex-Cirus dostaly na veřejnost, podala firma na ministerstvo trestní oznámení a začala se soudit o úhradu stovek milionů korun. Smlouva však byla uzavřena tak, že konečná cena nebyla přesně stanovena a i když se ministerstvo později v letech 1998-1999 několikrát snažilo jí vypovědět, nesmělo tak učinit a naopak muselo za nefunkční padáky řádně platit.
Kolik desítek milionů bylo z peněz daňových poplatníků za nákup “Kalouskových padáků” uhrazeno, ministerstvo obrany dosud tají. Na veřejnost pronikla pouze informace o tom, že z nefunkčních padáků armáda alespoň vytvořila vysoce kvalitní obalový materiál pro vyřazenou munici.
Jistě nebylo chybou vynikajícího křesťana a kvalifikovaného inženýra chemie, že padáky jím “odborně ” doporučené k zakoupení za špičkovou cenu, ze které jistě nebylo problémem “odklonit” přiměřenou “malou domů”, vykazovaly zmíněnou “výhodu”, avšak pro zahynulé výsadkáře podstatný “nedostatek”.
Pro předvedené prokázané osobní charakterové schopnosti byl ing. Miroslav Kalousek, jako nenahraditelný vládní činitel s “doživotní definitivou”, převzat od “pravověrných křesťanů” do nově vzniklé stranické stáje TOP 09, kterou s knížetem Schwarzenbergem v létech 2009 – 2010 spoluzakládal a po úspěšných volbách následně do Nečasova vládního kabinetu “rozpočtové zodpovědnosti” /2010/. Ve vládě mu byl svěřen post nejvyššího šéfa rezortu financí i když vzhledem k vysokoškolské odbornosti a skutečné pracovní praxi v gumárně Mitas, nelze důvodně předpokládat, že ekonomii a finančnictví rozumí nějak podstatně “odborněji”, než připomenutým armádním padákům.
Státník Miroslav Kalousek nezapře ani křesťanskou lásku k bližnímu. V letošním roce se veřejnosti předvedl jako dobrovolný aktivista ve výchově naší mládeže k povinné úctě k výkonným představitelům politické moci a pochopení zásad občanské podřízenosti “obyčejných lidí”, vůči demokraticky zvoleným “nadobčanům” – českým politikům. Těmto “vyjímečným občanům”, které si volíme jako “nejlepší z nás”, máme čest a potěšení ze svých daní saturovat jejich nadstandardní životní úroveň, aby netrpěli hmotnou nouzí při výkonu svých zodpovědných povinností k národu. Naši volení zástupci, jako naši spoluobčané “neobyčejní”, mají oproti nám právo si beztrestně přiměřeně tajně “přilepšovat” ze státního a nás – obyčejné občany, pokud se nám něco nelíbí a opovážíme se to vyslovit nahlas, třeba i “výchovně profackovat” na veřejných prostorách, jak předvedl právě ministr Kalousek v září 2011.
K institutu “výchovného profackování chodce vládním činitelem na veřejném místě”, ve zmíněném případě předvedeném ministrem financí v centru české metropole, na chodníku v podloubí Malostranského náměstí, které se nachází v podhradí sídla české hlavy státu, lze shrnout, že kdyby nešlo o správnou věc, tak by s tím jistě nesouhlasil nejvyšší ústavní činitel, kterým je prezident Václav Klaus. Ten však, jak známo, Kalouskovo veřejné “výchovné bití” mladíka za hlasitě vyjádřenou kritiku člena Nečasovy vlády, prostřednictvím médií pochválil a označil za “správné, vhodné a potřebné”.
Zanechme však oceňování ministrova přínosu ke kultivaci českých poměrů “výchovným veřejným bitím mládeže” a zaměřme se na činnost, za kterou je z našich daní nadstandardně placen. Jako “nejvyšší český státní ekonom a finančník”, dne 15.5.2012, reportérce MF Dnes při rozhovoru v Bruselu, k dotazu, “co říká nečekanému propadu HDP v prvním čtvrtletí zveřejněnému Českým statistickým úřadem /ČSÚ/”, svěřil následující moudra.
Ministr Kalousek novinám ke zprávě ČSÚ pravil – “byl bych velmi zdrženlivý. Zaprvé je tam několik objektivních důvodů, s nimiž bylo nutné počítat, zadruhé bych silně polemizoval s onou metodikou očištění, kterou použil Český statistický úřad. Ta čísla vůbec nezpochybňuji, ale odmítám je brát stoprocentně vážně. Myslím, že daleko jasněji budeme mít v polovině roku…../citace/”.
Položme si otázku – má smysl k ministrově vyjádření něco namítat, když specialisty ve finanční statistice přezíravě kritizuje odborník jeho formátu – úspěšný absolvent VŠ chemicko-technologické, vystudovaný inženýr tak těžkého oboru, jako je chemie, který kromě školního vzdělání nabyl i praxe a to jako technolog známé gumárny – dokonce snad “pneumatikárny”?
K dalšímu dotazu reportérky – “chystáte nějaká prorůstová opatření?”, ministr financí pravil – “Česká vláda se zabývá materiálem prorůstových impulzů, rád bych ale řekl, že dnes se stává nesmírně populární věta, která zní – k prosperitě se nelze proškrtat. S tím souhlasím, je to hezká věta, ale pak musí někdo říci, jaké prorůstové impulzy jsou skutečně efektivní investicí, a hlavně, kde na tu investici vezmeme /x/? To je otázka, kterou se teď vláda zabývá /konec citace/”.
x) Pokládám za vhodné připodotknout, že podle odborných odhadů českých ekonomů je v ČR ze státního rozpočtu veřejnými činiteli každoročně rozkradeno za cca 300 – 400 miliard Kč.
Přiznávám, že pro mne není obtížné pochopit, že vysokoškolsky kvalifikovaný odborník, avšak v oboru chemie a nikoliv v oboru ekonomie, či finančnictví, nemusí mít dostatečně jasno, pokud jde o “prorůstové impulzy” k oživení upadající státní ekonomiky. Obtížnější pro mne je však porozumět tomu, proč člověk v oboru ekonomie nijak nevzdělaný, ve státě kde žiji a odvádím daně, zastává vládní post nejvyššího šéfa rezortu financí? Tomu opravdu nerozumím. Je snad u nás málo vystudovaných ekonomů /xx/?
xx) Vystudovaným ekonomem nemyslím právě “Profesora” Klause. Přiznávám, že v jeho případě pokládám za celospolečensky hospodářsky únosnější, když se nevěnuje ekonomii, nýbrž klimatologii a propagaci “globálního neoteplování”, jehož skutečný průběh stejně nemůže ovlivnit.
Zaráží mne také ta skutečnost, že Miroslav Kalousek, který možná v sobě skrývá ohromný tvůrčí potenciál v oboru chemie, kterou vystudoval a kterému se bohužel profesionálně nijak nevěnuje, nezná lépe aspoň českou historii. Mohl by si třeba vzpomenout na legendární a dosud u nás dobře viditelný “prorůstový impulz” ze XIV. století. Dosud stojí v tehdejší hlavní evropské metropoli, kterou za Karla IV. česká Praha byla.
Tehdejší panovník – český král a římský císař Karel IV /1316 – 1378/ přikázal poddaným stavět v sídelním městě známou “Hladovou zeď” na Petříně, z jím poskytnutých královských investic. Nikoliv pro obranu, či ozdobu zmíněného pražského vrchu, nýbrž aby zadáním placené smysluplné práce poskytl impulz k “rozjezdu” rozsáhlých stavebních aktivit, které pomohou rozhýbat “středověkou ekonomiku”. Karel IV. patrně uvažoval kreativněji, než ministr financí Nečasova “reformního” kabinetu a věděl, co si představit, jako “prorůstový impulz” i když Kalouskem použitý rétoricky působivý termín pro to, co je pro rozvoj hospodářství potřeba udělat, určitě neznal.
Karel IV., patrně věděl, že k prospěchu státu, protože jde o “spojené nádoby”, poddaní potřebují především placenou práci a nikoliv pohlavkování na veřejnosti za neuctivé pokřikování na členy vlády, zdražování životních potřeb a bezohledné zvyšování daní, nebo nucené neplacené práce, které v rámci “modernizačních reforem” vymýšlí jiný “reformátor” Nečasova kabinetu, vyznačující se neobyčejnou neupřímností a asociálnosti – ministr práce a sociálních věcí Dr. Ing. Jaromír Drábek /1965/. Některé Drábkovy “reformy” odmítají vykonávat dokonce i jeho vlastní podřízení a protestuje proti nim i ombudsman, protože v nich spatřuje rozpor s Ústavou a mezinárodní Listinou občanských práv, k jejímuž dodržování jsme se jako stát zavázali.
Ale zpět od pozoruhodného českého ministra sociálních věcí k ministru financí Kalouskovi. V dubnu letošního roku, v reakci na oznámené “Stop vládě”, představené odborářskými představiteli a občanskými platformami. Ministr Kalousek tvrdí, že “odboráři používají praktiky, které se naučili za minulého režimu v Ústředním výboru Národní fronty”. Dále médiím sdělil, že “žádná okupace jeho resort neodradí od práce, kterou je třeba vykonat”.
Podle Kalouska se z odborů stala politická síla, která již neplní své původní poslání, ale hájí své politické zájmy. “Odbory by měly hájit zájmy pracujících, avšak nezákonně vystupují jako politická síla, která během volebního období chce zvrátit výsledky voleb,” prohlásil v rozhovoru pro Českou televizi.
Uvedená tvrzení ministra Kalouska jsou ovšem poněkud v rozporu s realitou. K údajné “vládě vzešlé z výsledku voleb” lze oprávněně namítnout, že její nezbytná součást – Karolina Peak – Kvačková, v ní nesedí na základě voleb /viz dále v textu/. K tvrzení, že odbory “používají praktiky naučené za komunistů”, si pamětníci určitě dobře vzpomenou, že za vlády jediné “státostrany”, odbory rozhodně nikdy nestávkovaly, protože to vůbec nebylo myslitelné. Prostě, co k protivládním iniciativám prohlašuje ministr Kalousek, je slušně řečeno – “nonsens” /lidově “pitomost”/.
Další snadno zpochybnitelné ministrovo tvrzení je o tom, že údajně právě odbory by měly hájit zájmy pracujících. V první řadě by tyto zájmy měl hájit právě jeho již zmíněný kolega ve vládě – pozoruhodný ministr Drábek, který je za to daňovými poplatníky dobře placen. Ten však činí pravý opak. Místo prosazování sociálních opatření a zajišťování pracovních míst, v lepším případě dělá zmatky a problémy s vyplácením sociálních dávek a státem přiznaných nároků. K tomu s kolegou Kalouskem neustále prosazuje necitlivé vyprazdňování kapes nemajetných občanů, zejména dědečků a babiček, svobodných matek s dětmi a fyzicky postižených. Místo zvyšování zaměstnanosti zavádí nucené neplacené práce.
Ministr práce a sociálních věcí nově vymyslel pouze nápadité, avšak zcela neúčelné šikany nezaměstnaných – např. jejich naprosto zbytečné docházení k přepočítávání jejich počtu /nebo ověřování, že ještě žijí?/ na poštovní úřady. Tím ministr obtěžuje nejen ty, pro které není schopen zajistit práci, ale navíc zdržuje poštovní zaměstnance od jejich užitečné práce a zvyšuje tím vytváření front neobsloužených klientů na poštách.
Nečasova vláda, objektivně se vyznačující zpochybnitelnou ústavní legitimitou, protože “stojí a padá” s nezvolenou politickou turistkou bez legitimního mandátu od voličů – Mgr. Karolinou Peak – Kvačkovou /1975/, se kterou dle statistických průzkumů nesouhlasí 79% obyvatel, svou neschopností a nepoučitelností vytvořila v našem státě permanentní krizi a to nejen svou vlastní – vládní, nýbrž i vnitropolitickou – ztěžující život všem kategoriím občanů, až na výjimky.
Výjimkami, které hmotnou, ani jinou krizí netrpí, jsou – hradní pán, skromně spokojený z “šikovného” přivlastnění protokolárního plnicího pera v Chile /duben 2011/, kterým však on nic nepodepisoval a především z impozantního nepřiznaného osobního majetku, neméně “šikovně” nabytého po sametové revoluci, spolu s jeho Lívií.
Hmotnou nouzí jistě netrpí ani většina námi zvolených představitelů, kteří po “grossovsku”, či “rathovsku” pilně využívají vynikající podmínky vytvořené po listopadu 1989 k neoprávněnému beztrestnému osobnímu obohacování “vyvolených” na úkor “obyčejných” spoluobčanů naším nezapomenutelným “hlavním privatizátorem” a současným nejvyšším státním představitelem.
Nečasova vláda sice oficiálně deklaruje “boj proti korupci”, ale ve skutečnosti skrytě fakticky organizuje, zejména řízenou likvidací týmů policejních odborníků na potírání korupce a ekonomické kriminality, korupční prostředí nejen udržet, ale snížením nebezpečí policejního postihu, je dokonce rozvíjet. V rámci zmíněného skrytého skutečného cíle Nečasovy vlády, byl právě např. již rozprášen tým policejních specialistů, který v úterý 15. 5. 2012 přivedl poslance Parlamentu a krajského hejtmana Davida Ratha do vazební věznice v Litoměřicích.
Zkušený a schopný šéf specializovaného protikorupčního policejního týmu, který Ratha “dostal” – elitní detektiv Petr Vincenz, od letošního dubna u Policie již nepracuje, protože byl propuštěn do civilu. Nastoupil jako provozní ředitel soukromé energetické firmy v Ústí nad Labem. Zmíněný případ propuštění těžko nahraditelného osvědčeného zkušeného protikorupčního odborníka ze služeb Policie zdaleka není jediný. K cílenému snižování akceschopnosti nejvýznamnějších složek Policie, jak známo, systémově dochází v rámci “modernizačních reforem” Nečasovy vlády. Komu to v našem státě však vyhovuje? Poctivým občanům určitě ne.
Není proto nepochopitelné, že vládu premiéra Petra Nečase, složenou z ODS, TOP 09 a nikým nezvolené místopředsedkyně Karoliny Peak – Kvačkové, za stranu, která vůbec neexistuje, čeká pokračování občanských protestů. Odbory a občanské iniciativy vystavují “Stop vládě” a žádají zastavení primitivních zdražovacích reforem a škrtů, které právem považují za asociální a hloupé z hlediska nápravy ekonomického úpadku našeho státu.
Poctiví nespokojení občané žádají demisi Nečasova kabinetu, vypsání předčasných voleb a ustavení legitimní demokratické nepolitické vlády, využívající charakterní vzdělané odborníky bez stranické příslušnosti. Občanské masové protesty pochopitelně obsahují i požadavek na demisi “táty zlodějů” a následné nepředpojaté soudní přezkoumání způsobu polistopadového nabytí jeho osobního majetku, jakož i jeho choti – “první dámy” našeho státu, Lívie.
V úvahách občanských iniciativ a odborů je i celonárodní stávka, která by mohla být dokonce několikadenní, jako účinný prostředek k dosažení pádu špatné vlády, který se osvědčil za sametové revoluce. Jistě je správné a potřebné, zejména pro naše příští generace, abychom konečně přestali poslouchat obelhávání lháři a korupčníky, kteří nás nutí opět “rýt držkami v zemi” a “utahovat si opasky”, zatímco oni si na náš úkor více než dobře žijí a “hlasitě mlaskají”. Je potřeba se efektivně angažovat v protivládních protestních aktivitách!
zdroj: http://ers.blog.cz/
http://www.czechfreepress.cz/ekonomika/ministr-kalousek-nejlepsi-ekonom-mezi-chemiky.html
