Začneme od začátku. Každá kultura si donedávna úzkostlivě hájila své tradice a principy, na kterých vznikla, a které ji pomohly přežít po stovky, či tisíce let. Cizí kultura byla nemilosrdně eliminována. V případě, že se to nepodařilo, bylo totiž jasné, že původní kultura bude nahrazena a leckdy i vyhlazena.
A tak se stala Evropa Evropou, mocnou, vzdělanou, sebevědomou, křesťanskou. Turek zůstal u Vídně a každý kdo tu neměl co dělat s ním. Jenže pak přišla doba přemíry blahobytu, lenosti a vyčůranosti. Přišlo studium humanitních oborů pro reálný život zcela nepotřebných, leč k udržení se v maminčině náručí nicnedělání ideálních. Takový člověk ovšem vědom si své nepoužitelnosti se musel někam upíchnout. A tak přišly s takovým člověkem i takzvané politické neziskovky. Neziskovky nikoliv primárně pomáhající dané společnosti, nýbrž na té společnosti parazitující.
A pak přišla migrační krize, kdy si pár šílených hlav řeklo, že pozvat sem půl válkami zdivočelé Afriky a muslimského světa bude výborný nápad. Co se nepodařilo Turkovi, dokonali jsme pomocí nejmenované německé političky samostatně. To obrovské valící se množství lidí před sebou ale strkalo také obrovské valící se množství peněz. Jsme přece křesťané, tak se postaráme. Jenže ne jako charitu. Ale pěkně si to od vás všech necháme zaplatit. Budete platit za to, že my jsme se rozhodli sem ty lidi vzít, a protože my na tom budeme vydělávat.
Zrovna teď na to přišli v Americe. Tam se stejně jako u nás, do migračních neziskovek lijí miliardy dolarů. Na co? No hlavně na platy těch, kteří tam pracují. Šéf jedné z nich si například přijde na milion dolarů ročně. Ostatní na tom nejsou o moc hůř. Tři největší organizace získaly v roce 2022 převážně od státu dvě miliardy dolarů. Třeba i na interakci s rostlinou, nebo hudební terapii. Usmáli jste se? No moc se nesmějte. Nejlepší zdroj peněz jsou takzvané děti bez doprovodu. Pamatujete si, jak jsme tu měli třeba v Německu ve školách ty vousaté dorostence, že?
A myslíte si, že u nás je to jiné? Máme tu úplně analogickou pavučinu vzájemně propojených neziskovek zaměstnávající stovky a tisíce na to navázaných lidí, kteří když „vyschnou“ migranti, vyschne jim penězovod. Pro zajímavost: OPPU Martina Rozumka má rozpočet 72 milionů, z toho na mzdy 46 milionů. Člověk v tísni Šimona Pánka, tam jedeme v miliardách, necelých šest. Cca 10% ze státního a 606 764 000 jen na výplaty. To jsou ty hlavní a na ně je desítky dalších navázaných. Třeba AMIGA speciálně předělaná pro Ukrajince. Nebo Agentura pro migraci s rozpočtem 25 milionů, a z toho 18 milionů jsou osobní náklady. Nebo Centrum pro integraci cizinců, které ze státního rozpočtu dostává 16 milionů, od krajů 4 miliony a na mzdy s odvody dává necelých 22 milionů. A téměř všechny jsou nějakým způsobem provázané, a úplně nejlepší je, když třeba ještě manželka dělá na ministerstvu uprchlickou koordinátorku.
Ta pavučina je impozantní a těch lidí, co se tím živí je tak moc, že je to možná jediná odpověď na otázku PROČ? Proč je sem chceme brát, proč nefunguje Frontex jako obrana, ale spíš jako hostesky, proč nikdo nezastaví ty lodě, co je loví pár metrů od pobřeží…. Proč migrační pakt a proč není skutečná chuť je tu nemít. Proč? Protože oni klidně obětují bezpečí nás všech za jejich vítačské platy a integraci lidí, kteří tu vůbec nemají být.
AUTOR: Jana Marková
