Dneškem začíná odtikávat měsíční lhůta do amerických prezidentských voleb, které proběhnou první úterý v listopadu, tedy pátého. Zřejmě zase bude nějaké volební studio na České televizi a bude velmi poučné, se na to dívat. Ani ne tak proto, jak to dopadne, ale spíš abychom nebyli na pochybách, co s v rámci evropských hodnot o tom máme myslet.
Na Trumpa už dvakrát stříleli, Kamala dostala nominaci aniž by musela projít primárkami. Trumpa podporuje Elon Musk, Kamalu podporuje Marc Zuckerberg a kampaň jí platí Google. Teď bez Bidena je Trump ten starý a Kamala je zase blbá jak putštok. Ale yneteligence už dávno volby nerozhoduje. Největší srandu z toho má asi Putin, protože dneska všechny volby na světě rozhoduje Rusko. Tedy… pokud nevyhrají pravdoláskaři a lepšolidé. V tom případě rozhodla volby vůle lidu.
Ve stejný den budou volby v Gruzii… a budou podobně vyhrocené. Ládik Větvička říká, že pokud chcete tuto krásnou zemi ještě navštívit, neměli byste otálet. Pak už tam bude občanská válka, protože je to tam tak půl napůl a ti, co volby prohrají, se s tím nesmíří.
Ve Spojených státech to může být něco podobného. O prezidentovi tam totiž také nejspíš rozhodne pár voličů (nebo pár podvodů) v nějakém sving state typu Wisconsin. O budoucnosti Západu rozhodne stát, který má asi tolik obyvatel jako Slovensko… Už minulé volby byla situace v USA poměrně vyhrocená a vyvrcholila tzv. útokem na Kapitol, za který padly i velmi velmi tvrdé tresty. Tehdy z toho výbuch nebyl, ale byla to první zapálená sirka, která se dostala až do prachárny.
Nebudu předjímat, jak americké volby dopadnou. Pravidelné analýzy dělá Petr Hampl, takže se podívejte u něj. Já si jen dovolím zkonstatovat, že snad nikdy nebyla tamní nálada tak vyhrocená a snad nikdy na jejich výsledek nebylo ve světě tolik vsazeno. Dvě ze čtyř geopolitických krizových ohnisek hoří, dvě se stále ohřívají. Americké volby budou předjímat řešení konfliktu na Ukrajině i blízkém východě, určí úlohu Evropy ve strukturách Západu a buď zpomalí a nebo ještě urychlí geopolitický přechod od unipolárního světa k tomu multipolárnímu.
A také rozhodnou o Petru Fialovi, Petru Pavlovi i Janu Lipavském…
Jestli má ještě někdo ve světě nějaký trumf, který by mohl ovlivnit voličské nálady, vynese ho teď. Jestli má nastat nějaká obdoba ofenzívy Tet či operace Bagration, musí se to stát v nejbližších týdnech. Má-li někdo zapotřebí velkou válku s Íránem, musí to přijít teď. Je-li zapotřebí nějak ovlivnit americký náhled na pomoc Ukrajině, není na co čekat.
Očekávám proto, že se v příštích čtyřech týdnech dočkáme všech es v rukávech. Především od těch, kteří ve svých zápasech prohrávají a mají vsazeny kariéry i životy (především životy ostatních). Jestli je možné ještě něco vyšťourat z vojenských skladů, teď právě to přijíždí na frontu. Jestli je možné nějak udělat, aby Ukrajina útočila do hloubi Ruska a nevypadalo to jako útok NATO, teď se to použije. Je-li zapotřebí nějak vyprovokovat Írán, udělá se to teď při izraelské odvetě. Potřebuje-li Putin nějak ukázat svoji sílu a demonstrovat vůli k vítězství, udělá to teď někdy. Má-li Írán atomovou bombu, začíná být čas na jaderný test.
Stejně tak, jestli je zapotřebí cenzurovat, banovánt, mazat a omezovat svobodu slova, teď je ta pravá chvíle. Teď to ještě může přinést efekt.
Jen Evropa nemůže udělat nic, protože žádné trumfy nemá. Jen přebujelý byrokratický aparát, prázdné vojenské sklady a neurekom expertů, kteří věští budoucnost z kávové sedliny. Má v čele osobu, která zničila Bundeswehr, podkopala evropskou ekonomiku a ještě dostala šanci to dělat dalších pět let.
Už i Macron říká, že EU hrozí do tří let rozpad…
