V první řadě chci zdůraznit, že mayský kalendář neříká níc o konci světa. Apokalyptické předpovědi jsou mezi lidmi poměrně populární, hodně na ně slyší. Ale spojovat je s tímto kalendářem? O to se může pokoušet snad jen člověk, který o něm neví zhola nic.
Velikou úlevu v tomto ohledu přinesl švédský mikrobiolog Carl Johan Calleman, který po dlouhém zkoumání a spolupracování s původním mayským obyvatelstvem a dalšími badateli určil vrcholové datum na 28. října 2011 a tím nadobro překonal celosvětový hype kolem konce světa a roku 2012.
Abyste mohli porozumět tomu, proč je vrchol stanoven zrovna na toto datum a co vlastně znamená, poodhalím nejprve něco více o mayské civilizaci, a především o členění a systému jejich kalendáře.
Kdo byli staří Mayové?
Mayové byli američtí indiáni – vlastně ještě jsou, jen už nemají svůj vlastní stát. Jejich kultura se však spolu s jejich kalendářem dochovala dodnes.
Mapa území říše starých Mayů
Žili na území dnešního jižního Mexika, Belize, Guatemaly a Hondurasu. Jejich vyspělá civilizace vznikala v podobném období jako římská říše. Mezi lety 200–300 n. l. se Mayové rozrostli po celém území střední Ameriky.
Dlouho byli v Americe jediným národem, který měl své vlastní písmo. Základy pro jeho rozluštění položil ruský lingvista a etnograf Jurij Knorozov v 50. letech 20. století.
Jedním z hlavních dochovaných materiálů s mayskými texty je Drážďanský kodex. Jmenuje se tak podle města, kde je uložen již od roku 1744. Byl odkoupen o 5 let dříve od soukromého vlastníka ve Vídni. S velkou dávkou štěstí se tedy dostal do těch správných rukou – záleží však na úhlu pohledu, protože jeho poměrně velká část byla poničena vodou při bombardování za 2. světové války.
Jak vypadá mayský kalendář?
Na rozdíl od naší civilizace staří Mayové používali třináctkovou soustavu. Měli také 13 bohů, jejichž jména se nedochovala, a proto se nejčastěji používají jména aztécká. Přestože jazyk Mayů a Aztéků se značně lišil, jejich obsah a kultura měly k sobě velmi blízko. Číslo 13 je pro obyvatele střední Ameriky posvátné a je také základem celého mayského kalendáře a počítání času.
V analogii k našemu měření času, každý den (kin) má 13 hodin, hodina má 13 minut, minuta 13 sekund a tak dále – do nekonečna.
První „ozubené kolo“ mayského kalendáře, tzv. tzolkin, obsahuje 20 denních znamení – odtud 1 měsíc (unial) má 20 dní (kinů) – a 13 galaktických tónů. To dává dohromady 260 dní (13 tónů × 20 znamení). V překladu tzol znamená počet, kin je den.
Každý den z tzolkinu pak navazuje na jeden z 365 dní druhého kola. To obsahuje 1 tun (360 dní), po němž vždy následuje 5 bezejmenných nešťasných dnů. Tomuto období se říká wayeb. Mayové věřili, že během těchto dní nic nebrání špatným silám v tom, aby způsobovaly katastrofy, nemoci a jiné zlé věci. Často ani nevycházeli z domů, nemyli se a nepoužívali hřeben. Naproti tomu pořádali různé obřady, aby jim bohové v tomto nebezpečném období pomohli.
Každých 52 let dojde k synchronizaci slunečního a náboženského kalendáře – tun a tzolkin se dostanou do své původní polohy. Staří Mayové tuto událost brali velmi vážně. Na konci tohoto dlouhého cyklu probíhaly velké oslavy. Uhasili veškerý oheň v zemi, smazali všechny dluhy a příští ráno začali načisto znovu. Ráno rozdělali nový oheň a ten pak kněží a poslové z chrámů předávali lidem.
Celý mayský kalendář popisuje cestu vývoje ke stavu, kdy si jednotlivec může vědomě vytvářet to, co prožívá.
Mayský zvěrokruh
Součástí mayského kalendáře je také obdoba našeho zvěrokruhu. Obsahuje celkem 20 denních znamení.
Na obrázku výše vidíte nástroj na výpočet dne narození podle mayského kalendáře.
Po kliknutí na znamení či symbol se vám objeví podrobnější výklad a popis. Máte-li problémy s angličtinou, použijte Google Překladač. Při zadávání data narození je třeba brát v úvahu také hodinu – Mayové počítali nový den až od východu slunce. Již po pár pokusech mě ohromilo, jak popisy a povahové rysy sedí.
Jaký je dnes den podle mayského kalendáře?
Na stránkách Tzolkin.cz se můžete podívat, jaký je dnes podle mayského kalendáře den a jaké denní znamení a galaktický tón ho charakterizují. Jako jednoduchý kalendář může posloužit i Maya calendar – aplikace pro Android. Ta však zatím umí pouze zobrazit aktuální datum. Snad se v příštích verzích dočkáme i dalších funkcí.
Dějiny a současnost ve světle mayského kalendáře
Nyní se dostáváme k devítistupňové pyramidě času. Stupeň představuje jedno podsvětí, které se vždy dělí na 7 dní a 6 nocí (vše prostupující číslo 13 jsem zmiňoval již dříve). Každý tento den a noc má svoji charakteristiku, která popisuje vývoj od narození až po ten nejrozvinutější stav.
Den je naplněn tvořivou energií, vzniká cosi nového nebo se rozvíjí to stávající. Noc je naopak z hlediska tvoření klidové stadium a projevuje se během ní reakce na předešlý den.
Dny a noci (13 nebes) po sobě následují takto:
1. den: Iniciace, setba → 1. noc → 2. den: Klíčení → 2. noc: Reakce → 3. den: Ukotvení, rašení → 3. noc → 4. den: Středobod, rozmnožování → 4. noc → 5. den: Průlom, pučení → 5. noc: Rozpad → 6. den: Rozkvět → 6. noc → 7. den: Dozrání.
Všimněte si, že každý stupeň pyramidy je 20× kratší než ten předchozí. To znamená, že nový stupeň je vždy součástí 7. dne toho předchozího.
Podle starých Mayů tedy vše začalo před 16,4 miliardy let. To je poněkud delší doba, než na kterou je nyní odhadováno stáří vesmíru (13,7 miliardy let). Stále jsou to však odhady, které se navíc průběžně upřesňují (prodlužují).
Zdá se vám někdy, že čas běží stále rychleji? Pocit je to oprávněný. Stále totiž přibývá událostí. Na světě se toho děje víc a víc za stále kratší časová období. Zatímco jeden den ve zvířecím podsvětí trval zhruba 63 milionů let, den planetárního podsvětí trval necelých 20 let, v současném završujícím podsvětí je to již pouhých 20 dní (resp. 18) na stejný objem událostí.
Příklad z nedávné historie
Postup vývoje daný 7 dny a 6 nocemi si můžete ověřit na libovolném období v historii. Přesnost je až ohromující.
Vše bych rád ilustroval na příkladu planetárního podsvětí. Jeho cílem bylo rozvinout úroveň vědomí do planetárního rozsahu a to se v jeho 7. dni také povedlo. Kolem roku 1992 se začal šířit internet a nyní se jakákoliv myšlenka může roznést po celém světě během několika minut.
Postup dní planetárního podsvětí vypadal takto:
- 1. den: setba – 1755–1775 – první teorie telegrafu: anonymní (1753), Bozolus (1767)
- 2. den: klíčení – 1794–1814 – optický telegraf: C. Chappe, signální linka Paříž–Lille (1794)
- 3. den: rašení – 1834–1854 – elektrický telegraf: Morse (1835), linka Washington–Baltimore (1843)
- 4. den: rozrůstání – 1873–1893 – telefon: Bellův patent (1876), první stanice – USA (1878)
- 5. den: pučení – 1913–1932 – rádio: první stálé vysílání, USA (1910), Německo (1913)
- 6. den: rozkvět – 1952–1972 – televize: první veřejné vysílání (Anglie, 1936), první barevné vysílání (USA, 1954)
- 7. den: dozrání plodu – 1992–2011 – internet (1992), globální TV kanály, mobilní telefony
Zdroj: C. J. Calleman: Mayský kalendář – Průvodce budoucností lidstva, Fontána 2006
Vstupujeme do vesmírného podsvětí
Završující 260denní cyklus tzolkinu začal 11. února. Podle posledních objevů C. J. Callemana však vesmírné podsvětí započne až 9. března 2011 a bude mít pouhých 234 dní (13×18). Zajímají-li vás podrobnější důvody, přečtěte si jeho článek An explanatory note.
Pojďme se společně těšit na toto velmi krátké a velmi důležité podsvětí. Pojďme vědomě spoluvytvářet naši každodenní realitu.
Doporučení na závěr
Mayský kalendář je velmi komplexní a v tomto článku je prostor pouze na jeho zběžné představení. Pokud vás tento kalendář zaujal aspoň z části tak jako mě, velice rád bych vás nasměroval na moc příjemnou přednášku z 22. června 2004 ve White Horse (Yukon, Canada), jejímž autorem je Ian Xel Lungold (1949–2005).
Umožní vám pochopit základy tohoto kalendáře a přiblíží vás mayské kultuře a filosofii. Možná díky ní získáte mnohem širší uvědomění a spatříte svět, jeho minulost, přítomnost i budoucnost ve velmi jasném pohledu. Přednáška je podána lidským způsobem s důrazem na správné pochopení, a pokud jen trochu umíte anglicky, neměli byste mít žádný problém jí porozumět. Video obsahuje nizozemské titulky, které si však můžete snadno vypnout ovládacím tlačítkem vpravo dole.
The Mayan Calendar Comes North 01
The Mayan Calendar Comes North 02
Tuto a další přednášky si můžete zakoupit na DVD v obchodě Mayan Majix.
Pokud by vám mluvená angličtina přece jen činila problémy, přečtěte si zatím článek An Overview of the Mayan Calendar.
Doplnění a Carl Johan Calleman
Ian Xel Lungold ve svých výzkumech velmi úzce spolupracoval se švédským mikrobiologem jménem Carl Johan Calleman, který výzkumu mayského kalendáře rovněž zasvětil velkou část svého života a napsal o něm tři knihy. Do češtiny byly zatím přeloženy dvě:
Oba zmíněné tituly mohu osobně doporučit. Jsou mezi nejlepšími, ne-li nejlepší, které byly o mayském kalendáři napsány. Chcete-li si o něm něco přečíst, tyto dvě knihy jsou jasnou volbou. Uspokojí rovněž ty z vás, kteří mají mnohem větší pochopení pro striktní vědu než pro abstraktní pojmy a úvahy. Sám jejich autor je totiž vědec a zkoumá kalendář z širší perspektivy než drtivá většina ostatních.
Přeji vám mnoho úžasných zážitků a objevů při dalších studiích.
Zdroj: http://josefstepanek.cz/1632/maysky-kalendar-v-pravem-svetle.html
