Kalendáře byly objeveny ve zděném domě na mayském nalezišti v Xultúnu v severní Guatemale. Jedna ze zdí domu byla pokryta rytinami, většinu tvoří výpočty spojené s různými kalendářními cykly. Nic ale v těchto mayských kalendářích nenaznačuje, že by měl letos v prosinci nastat konec světa, řekl vedoucí vykopávek William Saturno z Bostonské univerzity. “Staří Mayové předpovídali, že svět bude pokračovat, a další tisíce let se nezmění,” vysvětlil. Kdyby staří Mayové čekali konec světa, nepropočítávali by kalendáře sedm tisíc let do budoucnosti. Záznamy jen potvrdily, co se už dlouho předpokládá, že konec posvátného mayského kalendáře, datovaný na 21.12. 2012, znamená jen konec jednoho jeho cyklu.
Náhodný objev
Velké mayské sídliště o rozloze 16 kilometrů čtverečních dnes pokrývá džungle. Archeologové vzácný dům našli náhodou, když prohledávali místo, které tu vykopal nějaký vykrádač hrobů. Jedná se zřejmě o pracovnu mayského písaře, v níž písaři prováděli astronomické výpočty a vytvářeli kalendáře. Žádná podobná se nedochovala, i když podobnou zřejmě mělo každé město nebo království. Klasická mayská centra se zhroutila asi v 10. století, dávno před Kolumbem.
Podle vědců se Mayové se věnovali výpočtům kalendářních cyklů na zdech stovky let předtím, než je jejich učenci zanesli do kodexů. Kodexy představují archiv této zničené předkolumbovské civilizace, ale zachoval se jich jen zlomek – španělští dobyvatelé a především jejich fanatičtí kněží je důsledně ničili v domnění, že jde o satanské kulty. Proto je každý nález velmi ceněný. Nástěnné nápisy jsou první z mayského umění, které byly nalezeny v běžném domě dnes zakrytém džunglí, upozorňuje profesor mezoamerického umění na univerzitě v texaském Austinu David Stuart, jenž glyfy dešifroval.
Vědci našly výpočty pro několik kalendářů: obřadní, sluneční, roční cyklus planety Venuše, Marsu a ještě další kalendáře lunární. Výsledky výzkumu a vykopávek v Xultúnu, který patřil k velkým mayským sídlištím v klasickém období (600-900), přineslo nejnovější číslo časopisu Science. “My stále hledáme nějaké konce,” říká Saturno. “Mayové hledali záruku, že se nic nezmění. Měli úplně odlišný postoj ke světu.” Idea cyklického času se v mayských naukách objevuje, ale zeď v Xultúnu je nejstarší nalezený záznam této koncepce.
Mayové měli svoje starosti
Xultúnští indiáni se pravděpodobně daleko víc zabývali hrozícím koncem svého světa než koncem světa obecně, protože jejich civilizace byla ohrožena extrémním suchem. Zájem mayského vládce o výpočty pohybu planet odpovídal víře, které přisuzovaly všechny starověké kultury těmto magickým energiím na vliv jednotlivců i říší. Dodnes o tom přináší důkazy existence astrologie, kterou se lidé zabývají po celém světě navzdory posměšné kritice ze strany materialistické vědy. Mayové věřili také v příchod bohů a jejich výpočty s tím souvisely. Jejich uvažování nebylo z dnešního hlediska příliš pragmatické. Vše se vysvětlovalo zásahy božských sil a nezbytností vycházet jim vstříc obětinami, i lidskými.
Staří Mayové používali několik kalendářních systémů k různým účelům –posvátný tzolkin, občanský haab a Dlouhý počet. Výchozí den aktuálního cyklu mayského Dlouhého počtu odpovídá podle mytologie 11. srpnu 3114 př.n.l. a poslední den 13. baktunu 21. prosinci 2012. Mimochodem, letos 6. června se odehraje unikátní přechod Venuše přes Slunce. Tuto planetu staří Mayové nepovažovali za bohyni lásky, ale za boha války Kukulkána, pro Aztéky to byl Opeřený had – Quetzalcoatl.
Ačkoli jsou archeologové nálezem v Xultúnu nadšeni, poškození místnosti jim nedovoluje, aby porozuměli všem souvislostem. A co je ještě horší, vykradači tu řádili v 70. letech 20. století a odnesli, co se dalo. Přestože většina archeologů zlomila nad místem hůl, dr. Saturnovi se podařil mimořádný objev.
Jak vznikla myšlenka konce světa?
Dnešní potomci starověkých Mayů se domnívají, že konec mezoamerického kalendáře Velkého počtu neznamená konec tohoto světa. Očekávají sice určité změny světa, ale nikoli záhubu. Kdo vlastně stál u kolébky představy kataklyzmatického konce světa spojeného se zimním slunovratem? Dnes to už není tak snadné vypátrat. Na počátku byla zřejmě tradice „věků světa“. Ale záznamy mayské literatury byly zkomoleny a interpretací je několik.
Podle mýtu o stvoření světa Popol Vuh žijeme nyní ve čtvrtém světě, přičemž tři staré světy bohové jako nedokonalé zničili. Podle Dlouhého počtu předchozí svět končil po 13 baktunech, zhruba po 5125 letech, tudíž tento svět by měl končit 21. prosince 2012. Jednu spekulaci moderních interpretů, že by současný svět mohl podle starých Mayů končit zánikem, lze vystopovat až k astronomovi Michaelovi D. Coe, který myšlenku zaznamenal v roce 1966. Ovšem podle odborníků stará indiánská proroctví nespojují rok 2012 s nějakou velkou změnou, jde o zcela moderní výklad, upozorňuje například mayolog badatel Mark van Stone. Možná si někteří američtí intelektuálové otrávení domácími poměry projektovali touhu po konci západní civilizace do mayského kalendáře.
Jisté je, že různí vizionáři zejména ze Spojených států (Terence a Denis McKenna, John M. Jenkins a jiní) spojují již několik desítek let zimní slunovrat 2012 s duchovní proměnou lidstva. Od té doby nalézají po celém světě mnoho nadšených následovníků. Rok 2012 se tak spíše než symbolem kataklyzmatické katastrofy v duchu Emmerichova filmu 2012 může stát symbolem transformace současné západní kultury, která tísněna velmocemi na vzestupu a svým ekonomickým úpadkem musí hledat východiska, chce-li v příštích dekádách prožívat něco více než jenom živoření.
Zdroje:
http://news.nationalgeographic.com/news/2012/05/120510-maya-2012-doomsday-calendar-end-of-world-science/
Novinky.cz
wikipedia.org
Převzato: http://pravdu.cz/konec-sveta/unikatni-nalez-v-guatemale-mayove-konec-sveta-necekali
