Mayové, stará indiánská civilizace, o které se v posledních letech začíná hovořit stále zlověstnějším tónem, se v minulosti rozkládala na území dnešního jižního Mexika a Guatemaly. Celá říše dosáhla největšího rozmachu přibližně v období úpadku Říma, její potomci na území žijí dodnes. Každé město mělo svou autonomii, bylo samostatným městským státem.
Mayové uctívali velké množství bohů. Pozemský i posmrtný život považovali za naprosto rovnocenný, proto pro obětované nebylo žádným utrpením, když byli obětováni pro potěchu předků a pro zajištění úrody i blahobytu.
Za pozornost stojí nádherné stavby a další památky, které se podařilo dochovat, jednou z nich je například město Tikal s vysokou stupňovitou pyramidou. Pravděpodobně šlo o největší město celé říše, mohlo zde žít až 100 tisíc obyvatel. Podle dostupných informací zde vládl náčelník Bouřlivé nebe. Město se nacházelo v dnešní Guatemale a před nějakou dobou bylo vyhlášeno národním parkem.. Dalším městem je mystické Palenque. Zde objevený chrám byl pojmenován Chrám nápisů, protože se uvnitř našel druhý nejdelší vytesaný text na světě. Tento zachycuje historii města, prakticky však není možné ho fyzicky spatřit, protože mexická vláda vydala celou řadu přísných omezení.
Za nejpozoruhodnější se dá považovat město Chichén Itzá na poloostrově Yucatán. Od roku 2007 je zařazeno mezi nových 7 divů světa. Název údajně znamená „v ústech studny Itzá“, mnoho studní, tzv. cenote, nalezených ve městě sloužilo jako zdroj pitné vody. Jedna z nich pravděpodobně sloužila jako obětní místo, protože uvnitř se našlo mnoho chlapeckých koster. Pyramida, která je pojmenovaná podle boha slunce a nebe Quetzalcoatla (někdy se jí také říká Kukulkánova pyramida), je postavena tak, že když při jarní rovnodennosti zapadá slunce, hra světla vytváří dojem hadího těla, které se plazí po okraji pyramidy a pak mizí. Nedaleko pyramidy bylo vybudováno hřiště na pelotu, což byla hra k uctění Slunce. Možná se jedná o tlachtli, hru, při které bylo jedno z družstev popraveno. Neví se, zda poražení nebo vítězové, otázkou totiž je, zda byla pro Maye smrt trestem nebo odměnou.
Mayské proroctví o konci světa se váže ke dvěma naposled zmiňovaným místům. V osudný den má dojít k hrůzné katastrofě – země na hřišti na pelotu se má otřást a rozevřít a z hlubin Země se má na povrch dostat sám bůh Quetzalcoatl, opeřený had. Jeho obrovské zmítající se tělo pokryté lesklými šupinami má nejen zahubit množství lidstva, ale také rozpoutat přesněji neurčenou apokalypsu.
Mayští bohové
V guatemalské vysočině se našly nejstarší prameny (z období 16. století) obsahující počátky mayské mytologie. Ta zahrnuje nejen božstva, ale veškeré příběhy Mayů, tzn. působení přírodních sil a příběhy o hrdinech. Do mytologie by správně neměly být zařazovány ostatní části ústní mayské tradice, jako jsou příběhy zvířat a vyprávění s mravním poučením.
Nejdůležitějším pramenem je epos Popol Vuh, který je rozdělen na čtyři knihy. Každá pojednává o samostatném tématu: stvoření a počátky světa, dobrodružství dvou hrdinných dvojčat v Xibalbě a původ lidí a kukuřice, historie kmene Quiché a seznam králů. Od Mayů žijících na území poloostrova Yucatán pocházejí další prameny – knihy Chilama Balama. Nejznámějšími z nich jsou Kniha Chilama Balama z Chumayelu a Kniha Chilama Balama z Tiziminu. Chilama Balama byl domorodý kněz, který předpověděl příchod Španělů, následující část názvu vždy odkazuje na město, ze kterého vychází. Cenným zdrojem jsou také díla různých kronikářů z 16. století.
Ze 17. století se prakticky žádné prameny nedochovaly. Zájem o ně se znovu rozrostl v 18. a 19. století a pátrání po pramenech se tak výrazně zrychlilo. Kniha Popol Vuh byla přeložena ho francouzštiny a španělštiny.
Ve 20. století se dařilo rozluštit větší část mayského písma, přicházely nové poznatky ohledně tradic, historie a náboženství tohoto kmene.
A konečně v současnosti začali spolupracovat i sami potomci Mayů a podílejí se na sestavování podivuhodného obrazce života svých předků.
SEZNAM BOHŮ:
Quetzalcoatl (někdy se přidává Kon Tikki, opeřený had)– měl podobu bílého vousatého a opeřeného hada. Traduje se, že když přišel dobyvatel Cortéz, Mayové ho považovali právě za ztělesnění boha Quetzalcoatla. Patří i k aztécké mytologii, kde byl uctíván jako odpůrce kultu lidských obětí.
Itzamna – nejdůležitější bůh, stvořitel. Ochránce kněží a obětníků. Podle pověstí stvořil písmo a kalendář.
Ix Chel – bohyně Měsíce, léčitelství a deště, manželka Itzamna. Byla také bohyní porodů a tkaní bavlny. Opatrovala vody jezer a pramenů, její jméno také v překladu znamená Paní duha. Na Yucatánu se pořádaly ženské poutě, které měly za úkol požádat o pomoc bohyně.
Kukulkán – Ah Xoc Kin. Podle některých zdrojů je to jediná mayská varianta aztéckého Quetzalcoatla.
Bulac Chabtan – bůh válek a lidských utrpení
Hun Batz a Hun Chuen – opičí bohové
Bolon Tzaécab, K’awil – bohové tvorby rodokmenů, ohňů a blesků
Hunahpu’ a Xbalanque’, Chaac – bohové deště. Chaac byl hlavním bohem deště, bouří a blesků. Byl uctívaný po mnoho staletí, kulty udržující tuto tradici na některých místech existují i dnes. Pomocí deště ovlivňoval všechny vodní zdroje, byl tudíž i patronem zemědělství. Když se rozzlobil, vyléval na lidi vodu uschovanou ve velkých tykvích. Pokud vody vylil příliš, způsobil tím povodně.
Ah Chicum ‘Ek – bůh severní hvězdy (Polárky)
‘Ik– bůh větru
Hun Ka’, Hunab Ku (jinak také Ah Mun) – bohové kukuřice. Huna Ku je jedním z nejvýznamnějších bohů-stvořitelů, protože stvořil lidi z kukuřice. Spojoval v sobě dva protipóly – zem a oblohu. Jeho symboly byli pták quetzal a chřestýš.
Ah Mak’ik – bůh zemědělství
Kisin – bůh zemětřesení
Itzam Né (plaz) – bůh tvorby
Hum Cimil (neboli Cizin, Yum Cimih či Pán Smrti) – bůh smrti
Kinich Ahau – bůh Slunce neboli Pán slunečního oka. Bývá zobrazován s velkýma šilhavýma očima, opilovanými zuby, vyplazeným jazykem a vystupujícími kančími tesáky, popřípadě v podobě hadího těla. Jeho představiteli jsou jelen, ledňáček, orel a jaguár. K jeho poslům patří straka a papoušek Macav, v nějž se podle legendy bůh Kinich Ahau proměnil při sestupu na zem.
‘Ek Chuah – bůh převozníků
Chokola’j – bůh čokolády
Je Chichéz Itzá místem, odkud se zjeví hrozivý Quetzalcoatl?
Chichén Itzá, staré mayské město, leží na území dnešního Mexika na poloostrově Yucatán. Název města znamená údajně „v ústech studny Itzá“.
Město, hlavně nádherná Kukulkánova pyramida, bylo v roce 2007 zařazeno mezi 7 nových divů světa. Pyramida byla pojmenována podle boha Slunce a nebe Quetzalcoatla (Kukulkána). Je vybudována tak, aby na věčné časy lidem připomínala, co je čeká; v den jarní rovnodennosti se při západu slunce naplno projeví dokonalost stavby a hra světel vytváří dojem dlouhého těla plazícího se po pyramidě. Had – to je podoba Quetzalcoatla, opeřeného boha. Had má v den apokalypsy vylézt z útrob Země na nedalekém hřišti na pelotu (nebo tlachtli). Jeho obrovské zmítající se tělo pokryté lesklými šupinami má nejen zahubit množství lidstva, ale také rozpoutat přesněji neurčenou apokalypsu.
Jak moc doslova máme brát toto divoké proroctví? Je snad možné, že by se skutečně pod městech skrýval obludný had, kterého by z jeho úkrytu vypudily otřesy Země? Nebo je třeba na celé proroctví nahlížet metaforicky – není oním skrytým hadem myšlen například náhle se vzbudivší vulkán chrlící nahromaděné magma?
Nevysvětlitelnou věcí je, proč se proroctví vztahuje právě na město Chichén Itzá. Z dostupných pramenů víme, že toto město nebylo ani největším, ani hlavním městem mayské říše, nemohlo se tedy chlubit žádnou zvláštní výjimečností, ke které by se mohla vztahovat různá božská znamení. Samozřejmě by se většina dotázaných přiklonila na stranu možnosti o vulkanické činnosti. Přímo oblastí Yucatánu však neprochází žádný geologický zlom, který by mohl mít na svědomí probuzení spícího hada. Na části Yucatánu najdeme pozůstatky obřího kráteru po dopadu meteoritu, mohla by snad tento fakt mít nějakou souvislost s proroctvím?
Další drobnou nesrovnalostí s dnešním stavem je, že má had zahubit množství lidstva. Yucatán skutečně není hustě zalidněnou oblastí, území je převážně pokryto tropickým pralesem, a tak v některých částech průměrná hustota zalidnění dosahuje jen 1 ob./km². Koho by tedy had (nebo lává z vulkánu) zahubil? Musel by být skutečně obrovský…
Další symbolika se může vztahovat přímo k lidské společnosti – mohlo by dojít například k válečnému konfliktu, který by byl iniciován z Mexika, tato možnost se však jeví jako téměř nepravděpodobná.
