Zkratka UFO pochází z anglických slov “neidentifikovatelné létající předměty”. Většina lidí si pod ní dnes představí disk, v němž sedí malí šikmoocí mimozemšťané. Svá UFO ale mělo už 19. století – jen s tím rozdílem, že je většinou řídili zneuznaní šílení vynálezci verneovského typu a že vypadala jako vzducholodě, které tehdy právě začínaly dobývat oblohu.
Roku 1868 údajně spatřil záhadnou vzducholoď inžených Frederick Birmingham v australském Novém Jižním Wallesu. Dokonce prý mluvil s jedním členem posádky, který mu ukázal plány vzdušného plavidla. Podobné zprávy se zachovaly i z Velké Británie, kde svědci zase většinou soudili, že jde o německé špionážní aktivity. Skutečná horečka tajemných vzducholodí však koncem “století páry a elektřiny” vypukla v USA a v ničem si nezadala s psychózou UFO z poloviny 20. století.
“Hledám člověka!”
První zpráva o záhadném létajícím objektu pochází z listopadu 1896, kdy jakýsi Charles Lusk ze Sacramenta popsal jasné světlo putující mezi oblaky, které několikrát změnilo směr. Pak z něj vyšlehl soustředěný kužel ohmatávající zemi i mraky až nakonec jev zmizel za obzorem. Lusk ještě nemluvil přímo o vzducholodi, naznačil ale, že za světlem tušil stín podlouhlého tělesa. Další svědkové však již vypovídali konkrétněji.
Ještě téhož dne viděli podivné světlo i další občané Sacramenta. Podle nich vycházelo z velkého doutníkovitého tělesa se zavěšenou kabinou a dvěma vrtulemi, či lopatkovými koly na bocích. V noci pak kdosi zahlédl velkou stříbrnou vzducholoď mířící k San Francisku a 18. listopadu už záhadný stroj skutečně manévroval nad městem.
obr: Koncem 19. století děsily Američany záhadné vzducholodě
Foto: archiv
O svědky tentokrát nebyla nouze – viděly ho davy lidí na chodnících, ustal provoz, koně v ulicích se plašili. Světlo vycházející ze záhadné vzdušné lodi bylo údajně tak silné, že věci v jeho kuželu vrhaly stín. Dvě vrtule na bocích potvrdilo mnoho pozorovatelů, nikdo však neslyšel hluk motoru, přestože těleso plulo v poměrně nevelké výšce.
Se zprávami o záhadné vzducholodi se vzápětí roztrhl pytel. Byly mezi nimi prosté údaje o přeletu, ale také celá řada výpovědí zavánějících touhou po senzaci. Americký tisk dal tajemné vzdušné lodi jméno: Bloudivé zjevení. Místní plátky dokázaly zprávy opepřit podivuhodnými podrobnostmi.
Tu a tam se po spatření vzducholodě nalezl na zemi dopis tvrdící, že další lodě tohoto typu už jsou ve výstavbě, že objev bude brzy patentován a zveřejněn, či drobná literární dílka nadepsaná titulky typu “Na palubě vzducholodi Pegas”, či “Zpráva C. L. Harrise, elektrikáře vzducholodi No.3”.
Jistý list dokonce sarkasticky odhalil, že světlo způsobuje Diogénův duch, který se stále ještě snaží naplnit svůj slavný citát, který kdysi pronesl s lucernou v ruce: “Hledám člověka”.
Nebyl to Robur Dobyvatel?
Navzdory zesměšňování se přízrak objevoval dál. V následujících týdnech stroj křižoval nad západním pobřežím Spojených států, později zamířil na Středozápad, kde jej rovněž viděly zástupy lidí v mnoha městech.
obr: Vzducholoď Freda Marriota. Ve skutečnosti to byl jen funkční model. Navzdory úspěšným testům ke stavbě skutečné lodi nedošlo.
Teprve v dubnu 1897 zprávy pozvolna ustaly. Pak se přivalily další události a na Bloudivé zjevení se pomalu zapomnělo. Přesto podivná svědectví dodnes vzbuzují řadu otazníků.
Především mají všechny serióznější zprávy překvapivě mnoho společných bodů. Téměř shodně popisují stříbrné doutníkovité plavidlo s gondolou a dvěma či čtyřmi vrtulemi na bocích, s krátkými křídly a ocasními plochami. V noci loď používala silný reflektor. Pokud došlo k setkání s posádkou, téměř vždy svědkové mluví o normálních pozemšťanech používajících angličtinu.
Zajímavé je, že roku 1869 jakýsi Fred Marriot právě v San Francisku zkoušel vzducholoď, která se Bloudivému zjevení velmi podobala – s tím rozdílem, že do jeho vzduchoplaveckých výkonů měla velmi daleko. Navíc mezi jejím sestrojením a tajemným přízrakem leželo třicet dlouhých let.
Pokračoval někdo tajně v Marriotově práci, nebo zprávy o něm spustily překvapivě opožděnou davovou psychózu? Nelze také vyloučit, že na obloze docházelo k neobvyklým meteorologickým nebo jiným jevům a zmatení svědci si za mlhavá zjevení dosadili jediný létající stroj, který znali – Marriotovu vzducholoď.
Vyskytly se i názory, že psychózu spustil román Julese Verna Robur Dobyvatel. Úvodní líčení podivných jevů na obloze se událostem z USA skutečně nápadně podobá – jenže pravý opak je pravdou. Robur Dobyvatel vyšel později a Verne o amerických zjeveních téměř jistě věděl. Vědeckofantastické romány totiž psal mimo jiné i na základě pečlivě vedeného výstřižkového archivu.
V druhé polovině 20. století si Bloudivé zjevení přisvojili ufologové, kteří v něm většinou vidí jednu z aktivit mimozemšťanů na naší planetě. Jisté je ale jen to, že záplavu záhadných svědectví z USA konce 19. století zatím nikdo nedokázal přesvědčivě objasnit.
Jan A. Novák
obr: Jedno z dobových vyobrazení “Bloudivého zjevení”.
Novakoviny.eu
Napsat komentář
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.