O slavném renesančním umělci se tvrdí leccos. Leonardo da Vinci byl nejen vynikajícím malířem, ale také architektem a konstruktérem, v jeho pozůstalosti se ostatně našly mimo jiné nákresy válečných strojů, ponorek i létajících strojů. Podle všeho byl také strážcem nejednoho tajemství, záhadologové se jen nemohou shodnout, ke kterému z tajných společenství vlastně patřil.
O jeho podobě se dohadujeme už několik století: možná se dokonce skrývá v portrétu slavné Mony Lisy. (Mimochodem: jeden z údajných autoportrétů můžeme až do poloviny března vidět na výstavě o templářích, která probíhá na zámku ve středočeském Zbirohu.) Váhá se i nad umělcovou sexuální orientací, vše nasvědčuje tomu, že když už nebyl homosexuál, tak bisexuál určitě. Odpovědi na všechny uvedené otázky se hledají v jeho obrazech i korespondenci. Ale ne vše, co da Vinci dal lidstvu, bylo z jeho hlavy, a stejně jako mnoho geniálních lidí dokázal šikovně využít toho, co už vymyslel někdo před ním.
Už ve starověku odvozoval architekt Vitruvius ze Zlatého řezu délkové jednotky: čtyři dlaně byla jedna stola, 24 dlaní, tj. šest stop je rovno výšce muže apod. Zlatý řez údajně najdeme nejenom v číslech a rozměrech, ale také ve zvucích, krajinách, časech a místech a vůbec v každé formě energie.
Možná znáte slavnou da Vinciho kresbu muže v kruhu, respektive muže ve čtverci, který je v kruhu. Podle této kresby se dodnes učí tzv. Zlatý řez, ideální průměr všech proporcí. Ten vznikne rozdělením úsečky na dvě části tak, že poměr větší části k menší je stejný jako poměr celé úsečky k větší části. Už ve starověku odvozoval architekt Vitruvius ze Zlatého řezu délkové jednotky: čtyři dlaně byla jedna stola, 24 dlaní, tj. šest stop je rovno výšce muže apod. Zlatý řez údajně najdeme nejenom v číslech a rozměrech, ale také ve zvucích, krajinách, časech a místech a vůbec v každé formě energie. Zmiňovaná umělcova kresba je sice na první pohled nenápadná, ale patří k těm, které bývají považovány za ty magické. Čtverec obklopující mužské tělo je symbolem Země, kružnice kolem čtverce a postavy je zase symbolem božského principu.
Teď se ukázalo, že da Vinci se u Vitruvia inspiroval nejen, co se myšlenky na ideální lidskou postavu týče, ale někde objevil zřejmě i kresbu velmi podobnou té své, která by měla ovšem pocházet přímo od Vitruvia. Skalní příznivci italského génia teď musí vášnivě obhajovat čest svého oblíbence, protože mnozí odborníci jej obviňují z plagiátorství. Zapomínají ovšem na to, že ještě v 18. století se na duševní vlastnictví moc nehrálo, například hudební skladatelé jako Mozart nebo Beethoven si bez uzardění „půjčovali“ nápady od kolegů a nikdo jim to neměl za zlé.
Je takřka naprosto jisté, že Leonardo, který žil na přelomu 15. a 16. století, si nejspíš vůbec nedělal hlavu s tím, že by „vykradl“ antického kolegu. Prostě se mu jeho myšlenky i dílo líbily, a tak se inspiroval v míře, kterou by ovšem dnešní právníci kategorizovali minimálně jako závažný přečin. Selský rozum nám ale velí, že drobná „duševní krádež“, při které byl umělec načapán, genialitu da Vinciho rozhodně nesnižuje. Spíše bychom ho měli obdivovat za jeho rozhled a znalost všech tehdy dostupných, a nám dnes už často neznámých, písemností.
http://procproto.cz/zahady/konspirace/leonardo-da-vinci-genius-nebo-podvodnik/