Dne 28. června roku 1914 byl arcivévoda a následník rakousko-uherského trůnu František Ferdinand d´Este zastřelen bosenským Srbem Gavrilo Principem, který byl členem radikálního hnutí Mladá Bosna, jejímž cílem bylo sjednocení jižních Slovanů a zajištění nezávislosti na Rakousku-Uhersku. Atentát proběhl v srbském městě Sarajevo. První světová válka vypukla o třicet sedm dní později a měla za následek smrt dvaceti milionů vojáků a civilistů. Nebudu přehánět, pokud zmíním, že dopad tohoto prvně evropského, později i celosvětového, konfliktu byl na vývoj lidských dějin devastující. Jak si letošní rok připomínáme stoleté výročí vypuknutí první světové války, myslím, že je užitečné prozkoumat základní čtyři možné chyby, ze kterých by se mohly poučit i dnešní investoři.
Vyhněte se velkým sázkám tam, kde je pravděpodobnost neúspěchu neznámá
Po atentátu na Františka Ferdinanda d´Este, rakousko-uherští velitelé a mocnáři vydali Srbsku tvrdé ultimátum, které muselo Srbsko přijmout, nebo by čelilo válce. Berouce na vědomí, že ani jedna strana nehodlá ustoupit, francouzský diplomat napsal:
On both sides they imagined ‘bluffing’ would suffice to achieve success. None of the players thought that it would be necessary to go all the way. The tragic poker game had begun.
Záměr Rakouska-Uherska byl jasný. Provést temperamentní a intuitivní krok v zájmu ochrany budoucnosti své velmoci. Představitelé věděli, že touto politikou a ultimáty riskují širší otevřenou evropskou válku. Nicméně i přesto zvolili razantní nátlakovou politiku, i když výsledek případné války byl zcela nejistý. Jak už nyní víme, první světová válka přinesla naprosté zhroucení Rakouska-Uherska, stejně tak jako zánik německého a ruského impéria.
V průběhu nedávné finanční krize, kterou vyhnala do globálního měřítka nemovitostní bublina na americkém hypotečním trhu, jsme byli svědky podobně nezodpovědného chování. Hlavní účetní a stejně tak divize řízení rizik firem jako Lehman Brothers a pojišťovny AIG příliš riskovali velkými expozicemi do cenných papírů souvisejících zejména se subprime hypotékami a dalšími deriváty typu CDO a MBS. Jak vyšetřovací komise finanční krize vtipně dodala: „Jako Ikarus se snažili létat stále blíže slunci.“ Samozřejmě, že na vině jsou i obyčejní Američané, kteří prohráli už před krizí, když si v honbě za americkým snem nasmlouvaly více dluhů, než byli později při změně úrokových sazeb schopni unést.
Jako obecné pravidlo platí, že individuální investoři a instituce by se měly vyhnout investičním rozhodnutím, kde je pravděpodobnost katastrofálního výsledku reálná, ale neznámá. Porušení tohoto pravidla je jedna z největších chyb ze strany rozhodujícího velení jednotlivých států v předehře první světové války v červenci roku 1914.
Systémové riziko je těžké posoudit a obtížné řídit
Podle mnohých historiků v létě roku 1914 nebyla válka nevyhnutelná. Mezinárodní diplomatický systém čelil podobným krizím už v minulosti a bylo tedy rozumné očekávat, že tento spor bude nakonec vyřešen mírovou cestou. Nicméně v červenci mezinárodní diplomatický systém zcela zklamal a válka byla na spadnutí. Není překvapením, že válka chytla finanční trhy totálně nepřipravené. Ve dnech po rakouském ultimátu panika vyvrcholila a mezinárodní finanční systém byl paralyzován. Do konce prvního týdne srpna 2014 téměř většina světových burz s cennými papíry byla zavřená. London Stock Exchange, která nebyla do té doby nikdy zavřená, pozastavila obchodování až do ledna 1915. Americká New York Stock Exchange byla zavřená od srpna do prosince 1914.
Předvídat kolaps finančního systému není pro individuální investory snadné, vlastně spíše možné. Téměř přes noc mohou být naše portfolia zdecimovaná a náš majetek nám může zmizet před očima. První světová válka, stejně jako 11. září 2001 nebo finanční krize 2008, nám ukazuje, že „Black swan“ události jsou velmi reálné a jen těžko je lze předvídat. Diverzifikace napříč třídami aktiv a dlouhodobý časový horizont jsou jendvě z mnoha možností přístupu a obrany proti systémovému riziku. Historie nás naučila, že investoři musí přijmout fakt, že katastrofické události se mohou stát kdykoliv a mohou znamenat pohromu dokonce i pro velmi dobře řízená portfolia.
Zdánlivě racionální představitelé mohou dělat iracionální rozhodnutí
Těsně před vypuknutím války byla vyřknuta slova, která reflektují šílenství a nadšení kolem rozhodnutí jít do války. Před vypuknutím evropského konfliktu Lord Churchill napsal své ženě:
“Everything tends toward catastrophe & collapse. I am interested, geared-up and happy.”
Vysoce postavení mocnáři a velitelé v roce 1914 nebyli schopni vidět nastalou situaci jasně. Vnímali zabezpečení vlastního národa čistě v zájmu nastavení obranných podmínek, zatímco sledovali své rivaly jako agresory. To umožnilo německému vojenskému vedení myslet na preventivní válku proti Rusku jako perfektní strategii jak vyřadit rychle rostoucího konkurenta. To nakonec vedlo k tomu, že Británie vstoupila do války na straně Francie a Ruska, přestože neměla jasně definovaný zájem na území Balkánu.
Tento typ iracionálního rozhodování vysokého vedení je vždy obrovské riziko pro všechny investory. Jako příklad mohu uvést firmu General Motors a její neschopnost adekvátně se vypořádat s vadnými spínači zapalování, což do důsledků přivedlo firmu k ničivým následkům. Nedávná interní šetření dospěla k závěru, že neschopnost vedení a následně špatně řízeného personálu zajistila jedenácti letý problém se spínači zapalování a stala se tak historicky jedním z nejdéle řešených problémů v moderním byznyse.
Katastrofa může mít dlouhodobé nevypočitatelné účinky
Po vstupu Británie do války s Německem, britský ministr zahraničí sir Edward Grey skvěle poznamenal:
“The lamps are going out all over Europe. We shall not see them lit again in our lifetime.”
Greyova slova byla prorocká. O čtyři roky později, po smrti dvaceti milionů lidí a rozpadu tří říší, zůstal světvelmi nebezpečným místem. Nakonec vzestup Stalina v post-carském Rusku a Hitlera v post-imperiálním Německu měl za následek další globální katastrofu a to pouze jen o dvacet let později. Již více než tři desetiletí byla Evropa zmítána válkami, revolucemi a hospodářskými rozvraty. Mladé domácnosti v Evropě kolem roku 1913 měly velmi chmurnou budoucnost před sebou, bez ohledu na to jak tvrdě pracovaly nebo spořily.
Zejména pak úspěšní investoři mají tendenci být optimističtí ohledně své budoucnosti. V roce 1914 byloNěmecko jednou z nejvyspělejších společností na světě. O tři desetiletí později z něj zbyla doslova zřícenina. A právě před sto lety, Británie byla globálním vůdčí říší. Bohužel jen do té doby než díky válce zaznamenala počátek prvního velkého ekonomického poklesu.
Měli jsme obrovské štěstí, že v posledních letech naše finanční krize nevedla ještě k větší ekonomické afinanční celosvětové těžkosti. I přes po krizovém oživení na akciovém trhu, zůstaly některé ekonomikyse závažnými problémy, zejména pak s dlouhodobě vysokou nezaměstnaností a stagnujícím růstem mezd. Během letošního roku akciové indexy trhají historická maxima, index strachu VIX míří stále na jih a zlato a ostatní drahé kovy se plácají na několikaletých minimech.
V současnosti začínají být akcie velmi drahé a jen proto, že ekonomické a finanční učebnice říkají, že investoři mohou získat 10 % z akcií rok za rokem, neznamená, že je to jistota a vždy tomu tak bude.
http://www.kurzy.cz/zpravy/368954-lekce-z-prvni-svetove-valky-pro-soucasne-investory/
