Mysl touží po klidu, je to její přirozený stav. Existuje však spousta rušivých momentů a tužeb, které mohou naši klidnou přirozenost zatemnit. Charakteristickou vlastností naší doby je rychlost všedního života, platí to zejména na Západě. Všechno žije ve shonu. Meditace nás může zpomalit a umožnit nám tak dotknout se naší pravé podstaty. Každá meditace nám pomůže, předmětem našeho rozjímání může být květina, náboženský obraz či pozitivní pocit. Nebo naše vlastní tělo.
Meditovat o těle je zvlášť vhodný způsob, jak rozvíjet klidnou mysl. Takovou meditací přispíváme k pohodě celé naší bytosti.
Prostřednictvím meditace se můžeme naučit, jak v těle vytvořit pocit klidu. Může to být velmi jednoduché, stačí se uvolnit a říct si: „Ať je teď moje tělo klidné a pokojné“. Měli bychom skutečně cítit, jak se to děje. Takový je začátek meditace – a rovněž cesty k moudrosti.
Popsaný přístup připomíná návrat domů. Znovu se představujeme svému tělu a navazujeme pozitivní spojení mezi myslí a tělem. Poměrně často se stává, že máme ke svému tělu napjatý a odtažitý vztah. Myslíme si o něm, že je nepřitažlivé či ošklivé nebo nemocné. Své tělo však můžeme mít rádi, pečovat o ně a posilovat tužby s tělem související. Ale přestože tělo opatrujeme s láskou, trápíme se pomyšlením, že by mohlo být lepší, nebo se bojíme, že onemocní a zestárne. Žijeme tedy v konfliktu a rozpolcenosti. Tělo se stává předmětem úzkosti.
Meditace uvedené v této knize nám pomohou přistupovat k tělu realisticky, přijímat je takové, jaké je. Potom se naučíme, jak vnímat tělo jako něco velmi klidného, tělo, naplněné světlem a teplem. Tělo může trpět mnoha mentálními a fyzickými postiženími a meditace přispívá k jeho zdárnému léčení.
Mysl a tělo jsou intimně spojeny a vztah mysli k tělu při meditaci je velmi zajímavý. Jestliže své tělo vnímáme jako mocné a krásné, kdo nebo co je za těmito pocity? Je to mysl; a pocity klidu a míru, které v těle vytváří, prostupují i ji samu. A tak přestože je tělo předmětem, který má být léčen, stává se zároveň prostředkem léčení mysli – což je nejvyšší cíl meditace.
Jestliže je naše mysl při meditaci klidná, neexistuje pro ni v té chvíli žádný jiný možný stav. I když později pocit klidu vymizí, dosažením stavu klidu mysli jsme udělali krok k tomu, aby se klid stal pro naši mysl zvykem. Naše mysl si začne zvykat na svou pravou podstatu. Všechno se skutečně vrací k mysli. Tam je naše opravdové štěstí. Buddha řekl:
Mysl je hlavním faktorem a předchůdcem všech činů.
Každý, kdo jedná nebo mluví s čistou myslí,
pocítí štěstí.
Buddhismus zahajuje léčení mentálních, emocionálních a fyzických potíží určením jejich příčiny, postupuje tedy stejně jako lékař při určování pacientovy diagnózy.
V našem světě neustálých změn mívá mysl sklon lpět na všech možných iluzorních touhách a přáních. V tom je kořen našeho utrpení. Musíme se léčit, abychom se zbavili tohoto lpění.
Tibetská medicína se začala používat v devátém století a tehdy se mělo za to, že lidské tělo je složeno ze čtyř živlů – země, vody, ohně a vzduchu – a že má horkou a studenou povahu. Západní moderní medicína nám poskytla úžasně podrobné poznatky o lidském těle a o tom, jak funguje. Můžeme a musíme jich využít. Přesto i dnes je starý tibetský obraz těla velmi užitečný. Slouží jednak jako pomůcka k meditaci, ale i jako cesta k pochopení různých vlastností mysli.
Podle tohoto obrazu je podmínkou přirozeného zdravého stavu rovnováha všech čtyř živlů. Jakmile mezi nimi dojde k disharmonii, může duševní nebo tělesná nemoc v těle zapustit kořeny a rozvíjet se. Třetí Dodrupčhen píše:
„Staří mistři tvrdili, že pokud člověk nebude podporovat myšlenky nelibosti a smutku, v jeho mysli nemůže vzniknout zmatek. Při klidné mysli (energii těla) není narušen vzduch. Nenarušený vzduch zajišťuje, že ani ostatní tělesné živly nepociťují disharmonii. Živly v harmonické rovnováze pomáhají mysli udržet se ve stavu klidu a vyhnout se zmatku. Za takového stavu se kolo radosti bude stále otáčet…“
Pravé léčení a pohoda se projevují v radosti z vědomí klidu, nejvyššího míru existence. Mysl není pasivní v tom smyslu, že by napůl spala. Naopak je otevřená myšlence a pocitu naprostého klidu…
Základní technikou je představit si tělo naplněné světlem, které vyzařuje do vesmíru. Představa těla jako něčeho neomezeného, nekonečného může být velmi pozitivní. Pomůže uvolnit sevření mysli….
Cestou k opravdovému léčení života je probudit se tak, abychom vnímali prosté radosti a přijali otevřený a vřelý postoj ke všem činnostem a setkáním s jinými lidmi. Měli byste se dobře bavit a plně se zapojit do všeho, co děláte.
Jestliže si uvědomujete klid, má šanci stát se součástí vašeho života.
Tulku Thondup Rinpočhe: Léčba bez hranic
Vydalo nakladatelství Alternativa
Zdroj: http://www.jitrnizeme.cz/view.php?nazevclanku=leceni-mysli-a-tela&cisloclanku=2012120001
Napsat komentář
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.