Na jižním pobřeží Peru, jedné z nejtajemnějších zemí Jižní Ameriky leží poloostrov Paracas, pokrytý písečnou pouští. Zde v této nehostinné krajině učinil peruánský archeolog Julio Tello jeden z nejzáhadnějších objevů roku 1928. Během vykopávek Tello odkryl pod suchou půdou Paracaské pouště sídliště a kultivované pohřebiště.

V tajemných hrobkách Tello objevil soubory kontroverzních lidských pozůstatků, které navždy změnily náš pohled na naše předky a předchůdce. Těla v hrobkách měla jedny z největších protáhlých lebek, které kdy byly na Zemi objeveny, podle místa nálezu byly nazvány Paracaské lebky. Peruánský archeolog objevil přes 300 těchto záhadných lebek, o kterých se domnívá, že jsou přibližně 3000 let staré.
A jako kdyby tvar lebek nebyl dostatečně záhadný, nedávné analýzy DNA provedené na několika lebkách představily jeden z nejzáhadnějších a nejneuvěřitelnějších výsledků, které zpochybňují vše, co dosud známe o lidském původu, a o lidském evolučním stromu.

Lebeční deformace: dávnověká náboženská praktika

I když některé kultury na Zemi praktikují deformaci (prodloužení) lebek, použité techniky jsou odlišné a tudíž i výsledky jsou jiné. Existují určité jihoamerické kmeny, které používají „ovinování dětských lebek“, aby dosáhly změnu jejich tvaru, a důsledkem je drasticky prodloužená lebka, která připomíná cokoliv, jen ne lebku normálního člověka. Použitím spojených kousků dřeva působících konstantní tlak po dlouhou dobu, dosáhly starověké kmeny lebeční deformaci, která je také nacházena v prastarých afrických kulturách. Avšak zatímco tento typ lebeční deformace mění tvar lebky, nemění její velikost ani váhu, charakteristickou pro obvyklé lidské lebky.

Tady se ovšem detaily Paracaských lebek stávají zajímavými. Jsou všechno jenom ne obyčejné lebky. Mozkovna Paracaských lebek je nejméně o 25% větší a až o 60% těžší než u lebky normální lidské bytosti. Badatelé jsou přesvědčeni, že tyto projevy nemohly být způsobeny pouhým ovinováním, jak někteří vědci předpokládají. Nejen, že se liší váhou, ale Paracaské lebky mají také jinou strukturu a mají jen jednu temenní kostní desku, zatímco normální lidé mají dvě.

Tyto podivné obrazce dále prohloubily desetiletí trvající záhadu, obklopující Paracaské lebky a vědci dosud nemají představu, co znamenaly.

Další testování

Ředitel Paracaského Muzea Historie zaslal 5 vzorků, aby prošly genetickým testováním a výsledky byly vzrušující. Vzorky, které obsahovaly vlasy, kůži, zuby a kousky lebeční kosti přinesly neuvěřitelné detaily, které jen posílily tajemství obklopující tyto nezvyklé lebky. Genetické laboratoře, kterým byly vzorky zaslány, nebyly dopředu informovány o původu lebek, aby se zabránilo „ovlivnění výsledků“.

Mitochondriální DNA, která se dědičně přenáší pouze od matky, překvapivě ukázala mutace, které jsou neznámé pro žádného člověka, primáta nebo zvíře nalezené na planetě Zemi. Mutace přítomné ve vzorcích Paracaských lebek ukazují, že vědci mají co dělat s úplně novou člověku podobnou bytostí, ale velmi odlišnou od člověka Homo sapiens, Neandrtálců nebo lidí zvaných Denisované.

Brien Foerster oznámil následující z genetických zjištění:

Vzorky obsahovaly mitochondriální DNA s mutacemi, až dosud neobjevenými u žádného člověka, primáta nebo zvířete. Ale několik fragmentů, které jsem byl schopen sekvencovat z tohoto vzorku, naznačují, že kdyby tyto mutace pokračovaly, zabývali bychom se úplně novou humanoidní bytostí, kompletně odlišnou od člověka Homo sapiens, Neandrtálců nebo lidí zvaných Denisované.

Podle studie jedinci s Paracaskými lebkami byli tak biologicky odlišní, že bylo nemožné vzájemné křížení mezi nimi a lidmi. „Nejsem si jist, zda by vůbec zapadli do teorie vývoje evolučního stromu původu lidstva“, řekl genetický výzkumník.

Kdo byli tyto záhadné bytosti? Vyvinuli se na Zemi odděleně? Co způsobilo, že jsou tak výrazně odlišní od „normálních lidí? A je možné, že tyto bytosti vůbec nepocházejí ze Země? Všechny tyto možnosti jsou pouze teorie, které nemohou být dokázány současnou vědou. Jedinou věcí, kterou až do teď víme, že je hodně věcí „TAM VENKU“, které jsou daleko za představami badatelů, historiků a vědců. A je docela možné, že otázka, zdali jsme ve vesmíru sami, může být jednou zodpovězena díky Paracaským lebkám.

Zdroje: Ancientexplorers.com, Cs.wikipedia.org

Suenee.cz