Výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagarde varuje před situací na Ukrajině, která by mohla mít rozsáhlejší důsledky, pokud se to nezvládne.
Churavějící ukrajinská ekonomika v kombinaci s čerstvým geopolitickým napětím na Krymu a sankcemi vedené USA proti Rusku má Lagarde obavy, že důsledky nebudou jen regionálního charakteru, nýbrž mohou mít vliv na globální ekonomiku. “Situace na Ukrajině, pokud nebude dobře řízena, by mohla mít širší dominový dopad”, řekla Lagardeová na setkání se studenty před jarním zasedání MMF.
Vyhlídky ukrajinské ekonomiky v roce 2014 jsou na 3 %, neboť se bude zotavovat z bouřlivého roku, který již téměř zničil její trh s vládními dluhopisy emitovanými v eurech, měnu a národní rezervy. Očekává se, že inflace nadále poroste na 12 % v roce 2014.
V roce 2013 vláda předpovídala růst 3,4 %, ale ekonomika vykázala nulový růst.
Instituce se sídlem ve Washingtonu se dohodli 26. března, že půjčí Ukrajině mezi 14 a 18 miliardami dolarů, aby se vyhnula bankrotu. Celkově Ukrajina obdrží 27 miliard dolarů od různých mezinárodních věřitelů.
Světová banka rovněž zvažuje, že by Ukrajině mohla půjčit 1 až 3 miliardy dolarů; Kanada, Japonsko a Polsko také uvažují o finanční výpomoci.
Před tím než přišel MMF s půjčkou, ratingová agentura Standard & Poor uvedla, že by Ukrajina mohla do konce roku nezaplatit včas své závazky.
Od ledna ukrajinská hřivna oslabila o 27 % a ukrajinská centrální banka utratila miliardy na měnové intervence, když se snažila odvrátit znehodnocení hřivny.
MMF a centrální banka se dohodly na plně flexibilním měnovém kurzu, což znamená, že hřivna ztratí více v tomto roce a může oslabit na 12,50 ke konci roku, podle odhadu Royal Bank of Scotland. Ve středu se hřivna obchodovala na 11,3 ku dolaru.
MMF připraví balík ekonomických reforem, z nichž některé mohou být pro Ukrajince bolestivé. Věřitelé budou trvat na snížení dotací plynu, což by mohlo vyšponovat účty za plyn na více než 50 %, dále pak na úsporném programu, zmrazení platů, zavedení nové daně z příjmu stejně jako omezení výplaty důchodů.
Svržený prezident Viktor Yanukovich odmítl záchranný plán MMF loni v srpnu, když se obával, že podmínky fondu jsou příliš kruté pro ukrajinskou zchátralou ekonomiku.
“Past nízkého růstu”
Celkový celosvětový odhad růstu pro rok 2014 byl zvýšen Světovou bankou na 3,2 % a Christine Lagarde varuje, že by globální ekonomika mohla směřovat k delšímu období nižšího růstu. “Důležité pro růst v roce 2014 bude oživení eurozóny”, řekla Lagardeová.
Po ekonomické krizi celého kontinentu se zdá být zotavení na obzoru, ale je velmi křehké. Inflace v eurozóně stále nebezpečně balancuje směrem k deflaci, což přivádí ECB k tomu, aby zvážila přijetí neortodoxních opatření stimulace ekonomiky včetně kvantitativního uvolňování podle vzoru USA.
Inflace v EU je v současné době na polovině 2% cíle. Lagardeová už dříve varovala, že by nízká inflace mohla vykolejit oživení eurozóny.
Mezinárodní měnový fond byl vytvořen po druhé světové válce na základě Bretton-Woodské dohody, aby poskytoval peníze problémovým vládám ke splacení jejich dluhům, nyní má 188 členů.
Zdroj: RT
Je pěkné, že nás MMF varuje před dopadem krize na Ukrajině, ale zkoušeli jste se někdy zamyslet nad tím, proč byl tento fond vůbec založen a zda jeho přínos je takový, jak se hlavy pomazané dušují? Mně se zdá, že byl Mezinárodní měnový fond spíše vytvořen k tomu, aby prohluboval dál dluhy zkorumpovaných vlád a zotročoval obyvatele těchto zemí a nyní už má 188 příživníků!
