Kudy z Matrixu, aneb kdo skutečně řídí svět?

Připravte si cigaretu a v klidu si vychutnejte slova, která přesně a stručně odhalí skutečného vládce tohoto světa. Možná si taky nalijte skleničku dobrého pití a pojďme na to. Velmi zajímavým příměrem k podivnosti politického hospodaření s „lidskými zdroji“ se stal filmový titul Matrix.

Systém správy lidí představil jako počítačový program, který jsme všichni nuceni sdílet, pokud se nerozhodneme osvobodit, dokud se nestaneme každý svým vlastním Neem, hrdinou svého života. Příměr Matrixu je nádhernou iluzí, která se snaží divákovi tentokráte už zcela otevřeně vnutit myšlenku, že iluzí není filmová projekce, ale skutečně život každého z nás, kdož obýváme tento svět. Také my tedy nežijeme v reálném světě, ale máme zde svůj plácek, který můžeme nazvat českým Matrixem? Do jaké míry „žijeme“ ve skupinové iluzi – snu,  integrováni v multidimenzionálním programu – Matrix a můžeme jej změnit našim uvažováním, osvobodit se od vnucovaného systému bytí?

Pojďme si nejprve říci, zda pravidla pro život v komunitě určují duchovní hodnoty, či dokonce duchovní vůle nějaké vyšší – Božské autority. Moc v politickém systému vychází z exaktních předpisů, zákonů. Není projevem žádné svobodné soutěže myšlenek, ani vyšší moci.  Naopak jde o systém ovládání „lidských zdrojů“, či „pracovní síly“, jak nám politická správa pěkně říká. Politická správa probíhá prostřednictvím nikoliv programu, či prostřednictvím vyšších duchovních sil, ale naopak prostřednictvím právního systému. Účast občana je vynucována právními předpisy – zákony a vyhláškami, velmi pragmaticky – systémem trestů za nedodržování „pravidel“ hry – zákonných norem.

Základním pilířem funkčnosti – existence politického systému je vynucená víra občana právě v mravní či dokonce Boží princip zákonodárství. Můžeme rozlišit dva druhy ovládání lidí – otroctví.  První je otevřená diktatura, kdy lidé mají zjevného nepřítele – vládu, která je více méně otevřeně zneužívá pro požitky a blahobyt, vlastní obchodní zájmy, zájmy obchodních partnerů a různé „sociální“ experimenty právě tlakem „práva“ a jeho vynucování systémem trestním.

Druhou podobou otroctví je systém, který se nejčastěji nazývá demokracie a pracuje s totožnými atributy zákonodárného a trestního systému, nicméně podmínky pro život v takto spravované komunitě jsou pro občana příjemnější. Více lidí má zajištěn relativní blahobyt a služby, mohou otevřeně kritizovat vládu a často se domnívají, že tento „demokratický“ politický systém je v podstatě správný, zohledňuje jejich potřeby a na rozdíl od diktatury mu důvěřují.

Tento systém duální manipulace se potom v časových obdobích střídá, kdy politická správa země se po určitý čas chová jako moc diktátorská, absolutistická a po sléze je „svrhnuta“, aby jí nahradila „demokracie“, která se má dále zlepšovat až k dokonalému modelu lidské vlády, který přinese prosperitu každému.

Názorným příkladem jsou Spojené státy americké, které byly často naším vzorem v době komunismu a které po „pádu“ komunismu se dnes stávají absolutistickou diktaturou komunistického typu, kde za nevhodný názor, či dokonce jen podezření na nevhodný názor vůči vládě můžete být internováni, vězněni a mučeni zcela stejně, jako „komunismu“ a jiných typech diktatur.

Ať už diktatura, nebo demokracie, každý politický systém je držen v povědomí lidí mediální manipulací, která u té části lidí, kterou si systém udržuje pro svou propagandu – umělci, novináři, byrokracie či pro vynucování poslušnosti – armáda, policie navodí stav náboženské víry.

„Věřím v to, že demokracie je správný, spravedlivý model politické správy i když má své chyby!“

„Věřím v to, že komunismus je správný, spravedlivý model politické správy i když má své chyby!“

A přidejme ještě třetí prvek politické – otrokářské správy – monarchie:

„Věřím králi (císaři, panu generálovi) a jeho parlamentu, či poradcům, že jsou osvíceni a jejich kroky vedou nás občany ke správnému cíli“.

Často se vlády ještě dovolávají toho, že vládnou Božím jménem, tedy v souladu s vůlí stvořitele, kterou zázračným způsobem umí vnímat.

Jak současný papež, který započal svou kariéru v Hitlerjugend, tak i militantní monarcha George Bush jsou podle svých vyhlášení přesvědčeni, že činí Boží vůli. Že stvořitel skrze ně ukazuje, co je pro nás všechny dobré. Dějiny tohoto konání se ale jako v bludném kruhu vrací zpět a zpět.

Porovnáme-li „práci“ starověkých římských senátorů s dnešními senátory českými, zjistíme, že se jedná o stále stejný model, který pouze využívá modernější technologie k manipulaci a ovládání podaných – otroků.

Další, velmi zdrcující rozdíl „současné“ politické státosprávy je ten, že nejen lidské oběti přinášíme systémům, ale také planeta země už je skutečně vydrancována téměř beze zbytku. Bez sebemenšího přehánění můžeme přirovnat dnešní dění světové politiky ke Kocourkovu, kde alespoň tamní fiktivní obyvatelé tohoto pohádkového příběhu byli pro své nápady nadšeni, na rozdíl od otroků dnešních politických systémů, nás všech. Začali jsme u zdravé vody, končíme u katastrofálního nedostatku pitné vody i v rozvinutých „civilizacích“. Začali jsme už nádherné, rozmanité flory a fauny a končíme u zdevastované přírody, vymírajících živočišných druhů a geneticky manipulovaných obilnin i živočišných produktů.

Pokud tedy skutečně jsou jednotlivé vlády spojovány Božím zájmem o opuštěný lid, je zjevné, že Bohu nejde o nic jiného, než o urychlené zničení planety a naprostou degeneraci života na ní. Současná světová politiky přináší stejný obraz jako starověký Řím, snad ještě zvrácenější. Přináší stejný obraz jako Adolf Hitler s jeho vizí o „superstátu“ a tisícileté germánské říši.  Přináší právní stav ve kterém prakticky nejde prosadit už jedinou rozumnou myšlenku.

Miliardy lidí jsou ve zcela iracionálním systému sestěhovány do velkých měst, odloučeni od soběstačnosti – přírody, nuceni neustále se pohybovat – pracovat, vyplňovat zcela šílené formuláře, dodržovat normy – zákony a podle těch „žít“ přesněji existovat v podobě pracovní síly pro koho? Neutěšená situace politických systémů bičuje lidskou fantazii.

Z dosahu idiocie, iraconality a marnosti otrokářských systému unikáme jak to jen jde. Od zahrádkaření, přes drogové závislosti, víry v nejrůznější možnosti „individuálního“ osvobození se až po přijetí iluze, že se nám všem vlastně tento svět jen zdá, že se na něm aktivně podílíme vlastním myšlením a skrze ně se také můžeme ze světa „dostat“.

Přece to není možné (?), když skoro všichni občané se shodnou na tom, že ať už se politický systém jmenuje jakkoliv, tak slouží jen vrcholovému managementu, vládě a jejím obchodním partnerům, nesmyslným válkám a přerozdělování, že by to byl skutečný svět.

Proč ve světě vládne tak nezměrná idiocie, sadismus a pohrdání životem, jako je představují naše vlády?

Vlády, které už nepokrytě nazývají obyvatele „pracovní“ silou, či dokonce „lidskými“ zdroji. Které nás laskavě zaměstnávají = levně dodávají obchodním přátelům jako pracovní jednotku, sílu do jejich továren a společností.

Vlády, které umožňují mezinárodním bankéřským kruhům, aby zotročovali jejich vlastní občany lichvou, která je založena na neexistujících penězích, které ale vynucují skutečný úrok. Na fiktivních číslech, které Vám kdosi připíše na váš účet, který ale ručíte konkrétním majetkem, vaší prací a svobodou.

Vraťme se k Matrixu

Také film Matrix je, stejně jako 90% Hoolywoodské produkce bezchybnou reklamou na tabákové výrobky. Je také bezchybnou sugescí, vyjádřením názoru, že vlastně tento svět ani neexistuje, jinak, než v naší mysli. Vytváří chybný předpoklad, že se ze skutečnosti můžeme „vyvázat“ jejím nevnímáním, či přechodem do „jiné“ často mystické dimenze bytí.

Myslím, že pro jakoukoliv vládu není nic lepšího, než občan, který rezignuje na své postavení ve společnosti a vytváří si iluzi o tom, že se vlastně v iluzi pohybuje. Je to stav pochopitelný, ale ukazuje se, že právě v podstatě náboženská VÍRA v politický systém přináší utrpení, které více či méně jako citliví, empatičtí lidé sdílíme.

Kdo řídí Matrix?

Často slýchám neuvěřitelnou lež: „Jaké si to uděláš, takové to máš“, která, domnívám si je základním pilířem současného stavu společnosti.

Nevím jak Vy, ale já ani nepíšu zákony, ani si neumím sebevětší pílí změnit svět kolem mne a už vůbec nevím, jak s touto otázkou předstoupit před stovky milionu skutečně trpících lidí.

Trpících hlady, týráním, nedostatkem v místech, kam se ještě „civilizace“ nedostala. V místech, kde už mají světové firmy často na staletí dopředu nakontrahovány nerostné suroviny a bohatství.

V místech, kde pár „šťastlivců“ bude moci pomáhat při těžbě nerostných surovin, nafty pro bohaté koncerny, které ale ani nehnou prstem k tomu, aby se obyvatelům v „rozvojových“ zemích zlepšila jejich „životní“ situace.

Po patnácti letech bádání a výzkumu jsem našel Matrix.

Zní to hrdě, ale je to tak. Dovolím si Vám nabídnout shrnutí mé práce a poprosit Vás o pomoc, nabídnout výchozí bod z Matrixu, který neexistuje jako nějaká vícedimenzionální počítačová hra pro nás všechny, ale jako velmi praktický politický, obchodní teror politiků, obchodníků – otrokářů vůči podaným – otrokům.

Pokud zákonodárství navozuje neutěšený stav společnosti a umožňuje přetváření svobodných lidí na otrockou pracovní sílu, je nutné zjistit si, kdo skutečně zákony předepisuje a co tím sleduje. Proč zcela minoritní skupina lidí prosazuje psané normy, které drtivé většině lidí znemožňují rozumnou existenci a spokojený život?

Zákonodárství české země má totiž jeden základní prvek, který je společný také nejméně dalším 90 ekonomikám, státům světa.

Zde je odpověď na otázku, kdo řídí Matrix a také východisko.

Takzvanou demokracii vymysleli shodou okolnosti otrokáři. Obchodníci s tabákem ve Spojených státech. První prezidenti spojených států se rekrutovali z otrokářů, obchodníků s tabákem a podnes je hlavním sponzorem obou politických „soutěžících“ stran tabákové impérium.

Abychom zjistili, proč skrze politickou vládu mohou procházet další zdraví a život na zemi likvidující zákony, zákony omezující a sužující lidi, musíme se podívat, kde nechal tesař díru?

Tabákové výrobky jsou spravovány ve většině zemí v kapitole „Potraviny a tabákové výrobky“.  Zatímco potraviny jsou k životu bezpodmínečně nutné, tak tabákové výrobky zabíjí denně ve světě nejméně 40 000 lidí na více než miliardu závislých.  Podle vědců při neřešení situace zemře na tabákové výrobky k polovině tohoto století už miliarda lidí na asi tři miliardy nemocných, závislých kuřáků.

Přesto nejen českou politiku plně (!) ovládá tabákový průmysl.  Phillip Morris povinně vzdělává nejen učitele, lékaře a právníky, ale  také děti na základních školách a to k většímu sociálnímu a právnímu cítění!  V naši zemi se program jmenuje „Dokážu to“, a podobně jako v dalších devadesáti zemích světa slouží k výrobě nových otroků do politického systému.

V naší zemi je tak úspěšný, že se za posledních šest let nejen zdvojnásobil počet dětských kuřáků a jejich spotřeba tabáku, ale také snížil věk vstupu do této závislosti z 12 na 9 let.  V Praze dnes už začínají děti vstupovat do Matrixu (tabákové závislosti – nemoce a iluzí) v 9 letech! Tabákoví producenti ovládli nejen právní „řád“ naší země, ale také zdravotně ochranné instituce a organizace.

Když se v padesátých letech minulého století zjistilo, že tabák způsobuje rakovinu, (Od té doby vědecky více než 100 000 násobně prokázány likvidační účinky tabáku na lidský organismus!) tabákové firmy posílily svůj už tak dominantní vliv v politice, filmovém a zpravodajském průmyslu do nevídané podoby.

Cíleně infiltrovali a k dnešku zcela (!) ovládly instituce od kterých pochopitelně očekávali největší útok – instituce zdravotní. Phillip Morris stál nejen u zrodu nezávislé epidemilogie, která vyučuje lékaře, že pasivní kouření neškodí lidskému organismu, ale také u zrodu největšího nebezpečí dnešní doby „národních“ hygienických centrál.

Jenže jejich „dílo“ mělo jednu skulinku. Tou skulinkou byly žaloby ze strany pozůstalých po kuřácích, či od samotných nemocných – poškozených kuřáků.

Řešení je neuvěřitelně zvrácené, ale bezchyně fungující.

Kdo ovládá zákonodárství, ovládá zprostředkovaně celý systém. Pokud politickým systémem „pronášíte“ iracionální, likvidační drogu na úrovni chráněné potraviny, musí Vám systém beze zbytku patřit.

Všechny „civilizované“ státy musely prostřednictvím ministerstev zdravotnictví uzákoňovat povinné nápisy na obalech tabákových výrobků – Kouření může zabíjet.

Zamyslíme-li se nad tímto vzkazem od ministerstva „zdravotnictví“, je nejen velmi arogantní, ale také zcela iracionální. Proč ministerstva zdravotnictví tisknou na výrobky soukromých firem nápis, že právě tyto výrobky mohou zabíjet?

Samozřejmě „varovné“ nápisy ministerstev zdravotnictví neřeší závislost na tabáku, která je silnější než heroinová, dokonce silnější než pud sebezáchovy! Proč pouze informují prostřednictvím obalů tabákových drog o zlomku nemocí, které tabákové drogy působí a proč přikazují nejčastěji užívaný nápis – Kouření může zabíjet?

Stejně jako nesmyslné hony na kuřáky, „protikuřácká“ tažení, neřešení z hlediska postiženého kuřáka tyto nápisy vůbec nic. Kouření není věcí svobodné volby. Vždyť přestat kouřit se povede jen dvěma ze sta rozhodnutých kuřáků a to jen na statisticky sledovanou dobu, nejčastěji jeden rok.

Proč tedy „varovné“ nápisy?

Tabákovým firmám nehrozí od států, které fakticky – prostřednictvím právních systémů – ovládají, naprosto nic!  Jenže nemohly zcela ovlivnit všechny soudy, tak se stávalo, že když se nějaký soudce „upamatoval“ a tabákové hydře se postavil, padaly v této věci vysoké finanční postihy. Jak se ale domoci v soudní při náhrady škody po zavedení „varovných“ nápisů, kterými ministerstvo zdravotnictví vystavuje tabákovému průmyslu faktické povolení k zabíjení, zotročování dětí?

Výhradně (!) díky ministerstvu zdravotnictví u soudu mohou argumentovat právníci tabákového průmyslu tím, že spotřebitel věděl o tom, že jej produkt „může zabít“ a tedy tabáková firma nemá v této věci právní odpovědnost!

Ministerstva zdravotnictví tak nejen, že situaci v této věci neřešila ve prospěch trpících, či prevence tohoto „podnikání“, ale navíc zamezila jak právnímu narovnání v poškození zdraví, zničení života tabákem, tak i mediálnímu otevření tématu, protože sériové žaloby v případě vysouzení nároků oprávněných poškozených a jejich rodin by nebraly konce, naopak vzalo by jej toto zločinné společní proti lidem na zemi.

Ministerstva zdravotnictví a jejich „varovné“ nápisy jsou jediným (!) důvodem, proč tabákové podnikání není už desítky let v bankrotu skrze právní pře s postiženými spotřebiteli, či jejich rodinnými příslušníky.

I jednoduchá úvaha nás přivede k tomu, že pokud chcete nechat v systému jako nejúspěšnější tržní zboží pomalou, dominantně dětskou (!) rituální sebevraždu velmi kontroverzní tabákovou drogou, navíc v systému, který deklaruje, že ochrana zdraví občanů, dětí je na pro něj na prvním místě, musíte ten systém zcela (!) ovládat.

Tabáková směs je jako droga navíc velmi neefektivní, protože kvůli základní návykové látce nikotinu inhaluje kuřák ještě tisíce dalších chemikálií, také dehet, radioaktivní látky – daleko „zdravější“ je prakticky jakákoliv jiná droga v čisté formě, než se invalidizovat, likvidovat zaživa a nakonec udusit kvůli „vytěžení“ psychoaktivního nikotinu.

„Naši“ zákonodárci to vyřešili po svém. Nikotin nezapsali na rozdíl od vědeckých, řádně zapsaných zjištění, ani na seznam psychotropních a návykových látek a podřídili mu celou (!) legislativu.

Prakticky všechny (!) ostatní drogy, či jejich obchodování postavili mimo zákon. Tak se tabákový průmysl (jeho politická reprezentace) vyrovnal s konkurencí.

Užívání tabákových drog je dnes v podstatě jediná legální činnost a zcela jistě jediná legální droga k neomezenému užívání dětem! Tabákové firmy musí získat dětského kuřáka ještě ve věku, kdy neumí rozumně vyhodnotit skutečnou „hodnotu“ podbízené drogy, kdy nekriticky napodobuje své „kouřící“ vzory.

Každý den tabák zabije v naší zemi nejméně 60 lidí, často po nepopsatelném předchozím utrpení, denně (!) způsobí desítky nových nádorů, nemocí, amputací, slepoty, ztráty plodu, úmrtí novorozence – to vše je řádně a mnohanásobně vědecky zadokumentováno, prokázáno.

Denně také začne v naší zemi nejméně 140 dětí. Devět z deseti nových kuřáků získají tabákoví producenti mezi dětmi, ve stále více se snižujícím věku, dnes mezi 9-10 rokem dítěte.

Přesto tabákové drogy koupíte v každých potravinách, videotéce, kdekoliv. Tabák snad jako jediné zboží nejen, že má vlastní výpočet daní, zcela nesystémový, ale také jej koupíte na každém prodejním místě za stejnou cenu! Pokud dříve si člověk drogu odepřel, když mu došla, protože u benzinových pump, či v restauracích byla výrazně dražší, než v prodejnách s tabákem, tak dnes už tento problém tabákový průmysl, díky zákonu (!) neřeší.

Cigareta je politickým výnosem jediné (!) „spotřební zboží“ s pevnou cenou na všech prodejních místech!

To se mě netýká?

Možná si řeknete, že podobné věci by se daly napsat o řadě produktů. Jenže to tak není. Pokud nahlásíte kdekoliv v provozovně, restauraci, prodejně potravin, hraček zdravotně závadné zboží, během pár hodin je toto staženo z oběhu a televize nás počastují zpravodajstvím o dalším úspěchu systémové ochrany zdraví obyvatel.

V případě tabáku nelze udělat vůbec nic! Prodává se prakticky na všech místech od potravinových obchodů až po videotéky. Nemůže na něj ani zdravotní, ani hygienická inspekce, na tabákové výrobky nemůže zkrátka NIKDO. Proč?

Hygienici, potravinářská, obchodní inspekce, policisté, lékaři, my všichni zřejmě musíme přihlížet tomu, jak se na českých ulicích zplynovává každý den nejméně 600 000 dětí o kterých ale politický systém tvrdí, že jsou naší budoucností a jak o jejich zdraví a budoucnost pečuje.

Tabákové firmy vládnou v prvé řadě nad nekuřáky! Kdyby totiž neobsadily zákonodárný systém, tak by skrze politické systémy nemohly proniknout další zcela nelidské, sadistické zákony, kterým všichni otročíme.

Pokud by tabákové firmy zcela neovládly politické systémy „kontroly“ zdraví, těžko by procházely další zdravotně závadné produkty a také zákony, které „obhospodařují“ občany jako pracovní jednotky bez citů a emocí, nároku na rozumný život.

Pokud základním, nevyhnutelným předpokladem vysoké politické funkce je protěžování nemocí a utrpení zdravotních i sociálních ve spravované komunitě, pak zcela zákonitě zde vznikne nepřirozená selekce, tedy negativní výběr v politické „soutěži“.

Co očekávat od politického systému, kterému nevadí podnikatelé, kteří mu invalidizují a zabíjí děti – výhradně klamavou reklamou a manipulací do závislosti na tabáku?

Politik, který nechá dětem k užívání takto zničující drogu a na všech úrovních jí obhajuje jako potravinu, navíc potravinu, která nemusí splňovat na rozdíl od všech (!) ostatních splňovat normy na zdravotní nezávadnost totiž musí být buď zcela sadistický, nebo zcela zkorumpovaný a jistě mimo zdravý úsudek.

Základním posláním politické správy je totiž vytvoření vhodných podmínek tabákovým firmám, které potom ve spojení s farmaceutickými zkoumají na lidech nejrůznější léčiva, ve stejném duchu, jako to prováděli nacističtí „vědci“.

Politici jdou ale ještě dále!

V naší zemi podle velmi precizního výpočtu vědecké rady České lékařské komory doplácíme státním rozpočtem tabákovým podnikatelům 40 miliard (!) korun ročně na zdravotní, sociální důsledky a pohřebné, které si vynucuje tabákové podnikání .

Roční ztráta státního rozpočtu z tabákového podnikání, jeho politické podpory je 80 miliard (!) korun. Daňové výtěžky z tabákových drog jsou ovšem jen 40 miliard (!) korun.

Občané České republiky tedy dotují podnikání tabákových firem, které jim invalidizují a zabíjí děti od nejútlejšího věku částkou 40 miliard korun ročně!

Položte si prosím otázku, co už by mělo být pro politika lepším počinem, než ušetřit desítky miliard korun státnímu rozpočtu tím, že zamezí tabákovým firmám nábor dalších, dětských kuřáků?

Co si myslet o politickém sboru, který deklaruje zájem o zdraví dětí a společnosti, když při tom desítkami miliard dotuje a zákony chrání tabákové podnikání, které společnost skrze nejzranitelnější její prvek – děti – likviduje od A až po Z.

Co si myslet o politickém sboru, který prostřednictvím ministerstva školství nechává tabákovou firmu české děti „vzdělávat“ a prostřednictvím ministerstva zdravotnictví vytváří tabákovým firmám bezchybnou právní ochranu pro jejich „podnikání“ tedy invalidizaci a zabíjení statisíců českých dětí?

Přitom všem stejný politický sbor tak „dramaticky“ hledá úspory ve zdravotnictví, ale miliardové dotace tabákovému „podnikání“ formou ztrát státního rozpočtu mu taky nevadí, když už na dětském zdraví a životech našim politikům nezáleží?

V podstatě jediným požadavkem na vrcholového politika je tolerance, nejlépe aktivní podpora tabákového podnikání, které prostřednictvím nejzranitelnějšího prvku komunit – dětí – likviduje a zabíjí život na zemi.

Tabákové drogy generují nepřirozenou závislost na „zdravotním“ systému, stejně jako bezpočet halucinačních stavů – Matrixu – neboť tabák je drogou šamanskou, způsobuje halucinace a změnu vědomí, mění také DNA a choroby z tabáku jsou přenosné nejméně čtyřgeneračně.

Dalším z důkazů absolutní vlády tabákových firem nad politickým, zdravotním systémem je „ptačí chřipka“.

Přesně napsáno – rozdíl v přístupu k neexistující – latentní chorobě a v přístupu k jasně vědecky popsané chorobě a její příčině – dětskému kuřáctví.

Na ptačí chřipku zemře ve světě denně O,1 člověka – (vždy naprostým selháním hygienických podmínek v pěstírnách) na minimum nemocných, zatímco na tabákové drogy zemře denně nejméně 40 000 lidí (!) na více než miliardu postižených – závislých kuřáků!

Mezi nimi bezpočet dětí, pasivních kuřáků a to statistika ještě zdaleka (!) neumí zohlednit kompletní počty potratů, ztrátu impotence a všechny „dary“, které tabák přináší. Není měsíc, aby vědci nedoložili další negativní výsledky tabákového „podnikání“ na ani jeden (!) popsaný klad.

Pojďme si porovnat přístup hygienických centrál k latentnímu ohrožení „ptačí chřipkou“ , na kterou u nás ještě nezemřela ani jedna oběť (!), není zde ani jeden nemocný (k datu napsání článku) a k tabáku, který denně u nás zabije 60 lidí a ve velmi útrpné a nákladné nemocnosti drží více než dva miliony čechů!

(Kupříkladu hygienici vůbec neuvádí ve zprávách o respiračních chorobách milion (!) českých občanů, kteří mají z kouření rozedmu plic – CHOPN v některém z jeho stádií, tedy neléčitelnou, smrtelnou obstrukční chorobu plicní.)

Kouření je v naší zemi rozvinuto v pandemické formě – ptačí chřipka – ani jeden případ nemoci!

Přesto na prevenci ptačí chřipky vydává nejmocnější muž ve státě (!) hlavní hygienik, (který jako jediný, nikoliv náhodou, drží na ministestvu navzdory „střídáním“ vlád), stamiliony korun na neověřenou vakcínu Tamiflu, kterou shodou okolností obchoduje spolu s partnery Donald Rumsfeld, držitel patentu a vysoký manager nejprve farmaceutických firem, později americké vlády!

Kvůli ptačí chřipce vidíme exhibici skutečné moci v našem státě.

Vojáci jako na povel vyjedou likvidovat podezřelé chovy, neopomenou zabít i papouška nevinné stařence a všichni zíráme na tuto psychologickou, manipulativní akci.

Kvůli neexistující epidemii „ptačí chřipky“ hygienici vypracovávají pandemické plány, ale existující, skutečná epidemie dominantně dětské nemoci závislost na tabákových výrobcíh (dg: F 17.2 MKN) jim nevadí?

Hygienické centrály (mezinárodně řízeny a propojovány právě tabákovým průmyslem) demonstrují jejich neobyčejnou moc, kdy z jejich výroku nastoupí armáda, policie a provedou masakr celých chovů. Na základě (!) podezření a zprávy často z jediné akreditované laboratoře.

Stejný hlavní hygienik, stejné ministerstvo ale neučiní jediný krok (!), přes bezpočet proseb od lékařů i obyvatel na ochranu dětí před tabákovými výrobky, na ochranu od zdrcující a velmi reálně existující smrtící epidemie dětského kuřáctví.

Podle údajů WHO začne denně ve světě kouřit 80 000 až 100 000 dětí.

V naší zemi je to asi 140 dětí denně, které vstoupí do návyku kouření a upíší „svůj život“ k této droze. Na jejich ochranu, prevenci by stačil jeden výnos, jedna vyhláška, ale samozřejmě ji politická reprezentace NIKDY z výše popsaných důvodů nevydá, ačkoliv po ochraně dětí volá i drtivá většina rodičů kuřáků, právě pro svou nemoc, tragickou zkušenost z užívání této drogy. Na každém spotřebním produktu, od léčiv po potraviny, všude (!) existuje zákonná povinnost na zdravotní nezávodnost, dále povinnost uvádět sožení produktu a návod k použití. Pouze tabákový průmysl má výjimku a složení tabákové směsi, včetně stovek dodávaných chemických látek – není uvedeno NIKDE. Ani kuřák, ani lékař, nikdo neví co v tabáku všechno inhaluje.

Proč ten nejničivější produkt, podle našich politiků tedy potravina, neobsahuje popis těch 4 000 chemických látek, stovek dodávaných aditiv – přísad od tabákových koncernů, aby děti měly rychleji strukturovanou závislost, proč tento seznam nemusí tabákoví producenti zveřejňovat?

Opravdu stačí ochranný nápis ministerstva, že „Kouření může zabíjet“, abychom my všichni vzali na vědomí, že na tabákové drogy prostě musí vymírat další generace, protože politici z toho mají teplá místa a profit?

Pokud zemi řídí, její zákonodárství určuje tabákový průmysl jako nejsilnější „partner“ vlády a politických stran, jak potom můžeme od takové vládní a politické reprezentace očekávat v čemkoliv jiném jediné (!) rozumné a život podporující rozhodnutí?

Proč ministerstvo zdravotnictví tuto epidemii, pandemii neřeší? Vždyť devět z deseti nových kuřáků jsou děti, navíc v čím dále tím nižším věku?

Proč se omezuje a to výhradně pod tlakem veřejnosti na šikanu již nemocných kuřáků? Zákaz kouření naprosto neřeší nástup nových generací dětí kuřáků.

Proč přijímáme nejrůznější „protikuřácké“ dny a akce, když proti kuřákovi je samotná droga, kterou nedobrovolně (!) užívá, proč neobrátíme svou pozornost od šikanování obětí k příčině současného stavu politického systému – tabákovým producentům?

Současná politika je plně v rukách tabákových producentů a jejich farmaceutických firem. Tato hydra vede neúprosný boj s rozumností, s životem na této planetě.

Místo programů na ochranu zdravé přírody a rozumné správy země není politický sbor ničím jiným (!) než všehoschopným dealerem tabákových drog, na které planeta skutečně umírá, zatímco nešťastní lidé fetují tabák, často právě z výše popsaného tlaku, kdy idiocie politiky dotváří současnou tvář světa k naprosté devastaci životních hodnot.

Ten svět je skutečný, nejedná se o žádný Matrix!  Vyhradila si jej pro sebe ale skupina „vyvolených“. Tabákové firmy spojené v neskutečně silná nadnárodní podnik nemusí kontrolovat občany a dobře to ví. Kontrolují zákonnou moc nad občany.

Kontrolují svůj otrokářský systém a po „svém“ vzdělávají nejen naše děti ve spolupráci s ministerstvem školství, ale také právníky, lékaře, přesně tak, jako to dělají jejich výrobky. Nejsou schopni empatie, jinak by nemohly podnikat v tak zničujícím odvětví jako je šíření nemoci a smrti klamem, výhradně prostřednictvím nejzranitelnější části společnosti – dětí!

Jaký je další krok tabákové hydry – politického systému?

Tabákové výrobky nemají prvenství jen v iniciaci, či spoluiniciaci chorob, předčasných úmrtí, změně DNA, potratech, úmrtích novorozenců, ale mají i další prvenství.

Jsou hlavní příčinou požáru na světě a tedy i úmrtí při nich. Je neuvěřitelné, že politické reprezentace neřeší příčinu patologizace, zmarnění světa – tabákovou vládu nad systémy, ale velmi pragmaticky řeší jen věci – majetek. Tomu „rozumí“. Statisíce vědeckých informací o zničujícím důsledku tabákového podnikání „moudré“ politiky naprosto nezajímají.

Místo omezení tabákového podnikání a ochrany dětského zdraví, životů nás všech se po celém světě nyní uzákoňují „samozhášecí“ cigarety.

V praxi tedy cigarety, součástí jejichž obalu – cigaretového papírku – jsou „retardéry“, tedy několik proužků a mnoho další chemie v obalu cigarety, které způsobí uhašení cigarety, pokud ji kuřák opomene uhasit. Lidské zdraví politiky nezajímá, škody z požárů ano.

Obdobné je to i u řízení automobilu. I zde tabák obsadil čelní místo při nehodovosti – manipulace s hořící cigaretou – i zde je ale cigareta za volantem dále povolena.

Pro dokreslení skutečného Matrixu – vlády tabákových producentů nad lidmi jen dodáme, že po událostech z 11. září roku 2001 přijaly nejen americké aerolinie opatření, kdy se na palubu letadel nesmí nosit dokonce ani mateřské mléko – aby v něm nebyla ukryta trhavina (!), nicméně čtvery sirky a dva zapalovače na cestujícího jsou povoleny!

Samozřejmě tabák je Matrix.

Jak patrno z výše uvedeného tabákoví producenti kolonizují svět. Nejedná se o fiktivní svět, ale skutečné místo našeho přebývání a řízená genocida tabákového průmyslu zasahuje naprosto všechny.

Jednak přímo – působením svého výrobku a nepřímo působením ovládnutí politických systémů, které jsou zde výhradně (!) pro správu tabákových firem.

Vše (!) v politice se dnes děje k odvrácení pozornosti od skutečného nebezpečí, zbytečného umírání, nemocnosti – praxi tabákového podnikání. Politici nás musí velmi zaměstnat, zabavit, abychom nevnímali skutečnou tvář politiky. Jejího skutečného tvůrce – tabáková impéria.

Tabákové firmy totiž vychází z předpokladu, že každý na zemi je jejich otrok, potenciální zločinec a tak připravují ONY (!) nový světový řád. Řád kontroly nad každým jednotlivcem. Svět vypadá přesně podle toho, kdo nad ním má moc.

Aby situace byla ještě horší, tak kolem tabákových pěstitelů vznikají nejrůznější pseudospiritistická uskupení, která se domnívají, že tabákové drogy jsou nutností, jakousi stratégií „boha“ pro vyřešení situace na zemi.

Tento „rozhněvaný“ bůh v terminologii nejrůznějších „zednářských loží“ a „iluminátů“ dostal „nebeskou“ moc nad „neposlušnými“ lidmi, dokud se mu nepodrobí všechny národy země. Tato fantasmagorická pseudoliturgie se táhne už od dob zakladatelů USA – tabákových baronů až po dnešek.

Vliv tabákových firem ja natolik vyšinutý a iracionální, že vyšší důstojníci tajných služeb jsou školeni o tom, že tabák je nadále „strategická“ surovina, která je TABU, na školách pro experty FBI se dále prokazatelně vyučuje, že skrze tuto strategickou surovinu budou jednou Spojené státy ovládat celý svět.

Jenže ony ho tabákové firmy už ovládají a to velmi nelidským, sadistickým způsobem. Zjevně se řídí tím, že poctivého „nepálí“ a slušným lidem tabák neublíží. Faktem je ale pravý opak. Při důkadnějším zkoumání původních šamanských rituálu zjistíme, že kouření v komunitě nebylo běžné. Tabák užíval pouze šaman, který mu také zasvětil svůj život a skrze kontrolovaný změněný stav „vědomí“ se spojoval s „duchy“ zemřelých a podsvětím, aby prováděl něco jako duchovní, léčitelskou službu svému kmeni.

Kouření byl posvátný rituál, nikoliv „běžná“ droga pro příslušníky kmene. Šamani obětovali kouření nejen vlastní zdraví, ale také hlas, existenci, velmi často také zrak skrze nemoc – tabákovou amblyopatii – stále žili na hraně šílenství a pokud přestali drogu, její užívání kontrolovat – skončili opravdu v hrozných mukách duše a těla.

To hovoříme o přírodním tabáku, nikoliv o dnešním, kdy kupříkladu 98% tabáku na trhu EU doplňují tabákoví pěstitelé o stovky aditiv – přídavných chemických látek – o kterých NIKDO neví co s uživatelem přesně dělají. Z druhé strany tabákového spektra máme věrohodné informace, že velmi prakticky navyšují závislost a používají se v době „zdražování“ tabákových výrobků, stejně jako v době, kdy už spotřebitelé v různých obdobích vykazují menší stupeň závislosti, tedy vyšší stupeň degenerace (!) pro udržení drogy a jejích vysokých cen.

Dotkněme se zdražování tabákových drog!

Hygienické centrály se všem občanům snaží namluvit, že „zdražování“ tabáku je vlastně „léčbou“ postižených. To je stejný nesmysl, jako kdyby Vám heroinový dealer zdražil dávku s tím, že si přeje, abyste se ze závislosti vyléčili.

Ve světě není popsán jediný (!) případ uzdravení z drogové závislosti zdražením drogy. Současné zdražování tabáku jen mírně snižuje (!) prodělek státního – rozuměj tabákového rozpočtu z této drogové závislosti a velmi přesně kopíruje sílu závislosti „konzumentů“, tedy v praxi kolik je možno z nemocných lidí ještě za tabákové drogy vytáhnout peněz.

Aby zdražení mělo skutečně nikoliv léčebný, ale vysoce preventivní účinek, motivaci k léčbě, musely by tabákové drogy zdražit na násobky ceny. Jenže to by otevřelo diskusi k tématu, proč vlastně „Kouření může zabíjet“, proč je v systému jako vysoce protěžovaná potravina, proč děti mohou kouřit a do kouření být denně náborovány…

To si „správci“ civilizovaného světa rozhodně nepřejí. Nebylo by to ani dobrým řešením, protože nemocný kuřák drogu potřebuje a jediná (!) cesta k zástavě této drogové závislosti je v ochraně ještě nekouřících dětí, aby do závislosti vůbec nemohly vstoupit.

Děje se ale pravý opak a mrtvé kuřáky nahrazují dětští v drtivé míře, dětské kuřáctví prožívá neskutečný nárůst a prosperitu.

Jak to dopadne?

Není to stvořitel, ani Vy nebo já, ani občané – jsou to tabákoví producenti, kteří generují, vytváří politiku – politické prostředí, které neúprosně vede zemi a lidstvo ke zničení lidí.

Tabákoví „baroni“ nemají nějaké „duchovní“ cíle, mají moc, zprostředkovanou moc. Mají dnes absolutní (!) moc ve všech známých, popsaných státoprávních systémech – vyjma budhistický stát Bhútán, kde je obchodování a prodej tabáku zakázan. Ve všech ostatních popsaných státech je dětské kuřáctví legální (!), státem dotovanou a chráněnou drogovou závislostí.

Jak se tabák k lidem dostal?

Možná už nám ani nepřijde divné, že známe jméno kdejakého herce, spíše pseudonym. Známe dokonale repliky z různých filmů. Pokud na ulici se zabíjí děti tabákem, neřešíme to, pokud přijede celebrita na filmový festival, jsou toho plné noviny. Hollywood táhne.

Závislost, nemoc je vynikající obchod. Za druhé světové války měli tabákoví producenti odklad vojenské služby a prezident Roosevelt vyhlásil tabák za „strategickou“ plodinu. Bylo to v době, kdy už se nejméně dvě desetiletí vědělo o šílených účincích této likvidační drogy.

Tehdy tabákoví producenti vymysleli „geniální“, strategický tah. Přiznali válečným invalidům trafiky. Toto úsloví ostatně zdomácnělo podnes!  Kdo by nepodporoval válečné veterány? Kdo by zpochybnil, kromě těch šťouravých vědců (!), tabákové výrobky, když je prodávali hrdinové z druhé světové války.  Navíc proti tabáku prý bojoval Hitler! Tabákový průmysl je opravdu ne o krok, ale o svět napřed, Bohužel o ten náš!

Kupříkladu mylná fikce o tom, že Hitler byl nekuřák se traduje v Německu podnes.  Proto prý německé úřady jsou k tabáku tolerantní, protože Hitler ho chtěl zakázat.. Jenže Hitler byl vášnivý kuřák, svůj Mein Kampf napsal zcela pod halucinačním vlivem tabáku, kdy ve vězení mu byl tabák jediným partnerem.

Jako řada dalších politiků, ale i umělců právě pod neznalým užíváním této drogy podlehl iluzi, že může ovládnout, sjednotit svět pod svou „božskou“ kontrolu!  Netušil, podobně jako řada z nás, že nikoliv my ovládneme tabák skrze svět, ale tabák – tato zničující droga, ovládne svět skrze nás, pokud se staneme jejími služebníky ať už jako kuřáci, nebo distributoři!

Teprve později začal abstinovat a podobně jako se z ultralevičáka stal ultrapravicový rétorik, stal se s vášnivého kuřáka radikální nekuřák, který ve své zrůdné šílenosti posloužil jako loutka pro vyvolání válečného konfliktu. Tabákoví producenti později záměrně „představili“ Hitlera jako odpůrce kouření – pravý opak je ale pravdou.

Hitler rozhodně nebojoval proti kouření, byl to jen nemocný šílenec a charismatický rétorik, který se naprosto nelišil od dnešních politiků ani ve své propagandě, ani ve své vizi – sjednoceného světa, který zničí individualitu, rozumnost a z lidí udělá stroje, kteří budou rodit – zásobovat otroky vůdce sjednoceného světa.

To se také děje ovšem právě zásluhou tabákových producentů, kteří se ovládnutím národních legislativ „stali“ nadlidmi, přesně jak o to usiloval Hitler.

Děti

Dokážete si představit, že děti uprostřed hry napadne usušit si tabákové listy, zabalit je do papírového svitku a začít kouřit?

To by byla složitá a nesmyslná konstrukce. Závislost na tabáku je čímkoliv jiným, než svobodnou volbou, či spontání hrou dětí. Stejně je lživý i argument, že děti „napodobují“ závislost svých rodičů. V pubertálním období, kdy se děti promyšlenou strategií a marketingem tabákových firem dostávají do této závislosti, se naopak vůči svým rodičům vymezují.

Tento problém vyřešil filmový průmysl!

Podle rozsáhlého vědeckého výzkumu je filmový průmysl, zejména Hollywoodská studia, marketingovým pracovištěm tabákového průmyslu, který také filmová studia ovládá.  Ostatně také Matrix je skvělou propagací tabákového průmyslu, možná si vzpomenete na vědmu, která věděla vše dopředu a to samozřejmě díky cigaretám, které kouřila o sto šest.

Hoolywoodská studia jsou marketingovým pracovištěm tabákových firem. Propagaci tabákových výrobků naleznete v osmi až devíti z deseti celovčerních filmů. Novinkou posledních deseti let je zjištění, že také 80 a více procent filmů pro děti od 12 let jsou v podstatě velmi atraktivním návodem ke kouření!

Filmoví producenti se někdy obhajují tím, že jejich filmy reflektují skutečnost. Proto tam to kouření musí být, filmaři přece musí „reflektovat“ realitu. Ovšem nebyly tu nejprve stovky milionu kouřících dětí a žen, také muži kouřili neporovnatelně méně. Samozřejmě je to obráceně.

Filmový průmysl není továrnou na sny. Je instruktorem kouření a instruktáž pečlivě plánoval a plánuje. Zneužitím výzkumů v oblasti psychologie, psychoanalýzy podsouvá do mužských, později ženských úst a dnes dětských tu nejničivější zbraň lidské historie. Tabákovou drogu.

Pokud jste nebyl kuřák, nedostal jste v Hollywoodu roli. A tak se dámy učily kouřit. Nejprve umělkyně, herečky a od nich bezpočty lidí po celém světě. Jenže nikoliv skutečnost, ale film je fikce. Má ale natolik sugestivní zobrazení, že podle svých „hvězd“ se chováme více či méně všichni. Natož děti. Aby děti překonaly vrozené tělesné instinkty, kdy se organismus a psychika brání vstupu do kouření ať už zvracením, motáním hlavy a silnými příznaky tohoto šamanského vstupního rituálu, musí mít nesmírně silnou motivaci – víru – že to stojí za to, překonat ty hrozné příznaky a stát se „svobodným“, nezávislým kuřákem.

Díky sugestivnímu působení filmu a vynikající „práci“ marketingových pracovníků tabákových firem, které byly sponzorem a dnes už jsou často i vlastníkem vlivných filmových, později televizních studií i médií obecně, jsme se přiklonili od skutečnosti k fikci.

Filmový průmysl zásadně představuje cigeretu, doutník jako životního partnera od sexuálního až společenský kontext. Mezi velmi podobně prozkoumanými filmy nenaleznete jediný snímek, který by – jak říkají filmový manageři – reflektoval realitu, tedy skutečné důsledky užívání tabákových drog. Ve filmu jsou kuřáci od těch nekonformních vyšetřovatelů a detektivů (kteří tak úspěšně stíhají drogové dealery konkurenčních dorg – postavených mimo zákon) až po svůdné krásky vždy představováni jako svobodní, originální a většinou velmi krásní, charismatičtí lidé.

Proto je také děti napodobují. Netuší, že by filmový průmysl mohl vědomě páchat ten nejohavnější zločin lidské historie. A ono to tak opravdu je. Dosvědčil to mimo jiné autor velmi úspěšného detektivního filmu „Basic instict“ Joe Esterhas, který propagoval kouření prakticky ve všech filmech – dokud nedostal rakovinu hrtanu.

Po té se obrátil na světový tisk, aby zveřejnil svůj dopis: „Pomohl jsem Hollywoodu odsoudit miliony dětí na smrt“ ve kterém velmi trefně přirovnal kouření k časované zbrani, kterou filmový průmysl dává do ruky svým věřícím, dětským divákům a která později tyto děti zabije, po té co je před tím přivede do ničemného otroctví, nemoci a záměně přirozených hodnot za „iluze“, jak platí změněný stav vědomí.

Tabákoví producenti neváhali a spolu s produkcí filmu Basic Instinct vypustili na trh i cigarety stejé značky „Basic“. To už přeci jen bylo na některé novináře moc a tak tabákoví producenti tehdy řekli, že je film inspiroval k vypuštění této značky cigaret na světový trh. Kdo trochu zná marketingovou práci, jistě si domyslí jakou náhodou, že se to tabákovým producentům zalíbilo v hereckém výkonu reklamy na cigarety, alias celovečerní detektivce „Basic instinct“!

Scénárista tohoto filmu se obrátil také na Sharone Stone, které vlastní tabáková závislost způsobila tři potraty, aby jí poprosil, zda neupustí od zamýšleného dalšího dílu propagace cigaret Basic. Sharone Stone odmítla a tvrdě využila svůj vliv a kontrakt na oba díly k prosazení natočení dalšího dílu této fantastické reklamy na cigarety.

Celebrity?

Jsme docela vedle z filmových celebrit. Jenže ony se živí invalidizací a smrtí našich dětí. Je to tragický fakt. Navíc vědomě a to je ještě horší.

V minulém roce statisíce dětí v USA, pod patronací státního zdravotního rady Kalifornie napsaly několik set tisíc prosebných dopisů, aby filmová studia přestala propagovat tabákové výrobky dětem. Dopisy dostala každá Hoolywoodská hvězda, všechny produkce, ale odpověď nepřišla od žádné z hvězd.

Pouze Julia Roberts nechala po své asistence jednomu z dětí písemně vzkázat (dokument o tomto počinu naleznete ke ztažení v dokumentaci k článku), že pokud bude dopisy od dětí dále obtěžována, zajistí si právní pomoc.

Fascinující v této věci je také fakt, že politici zákonem zakázali reklamu na tabákové výrobky v televizi. Je to geniální tah. Čím více se lidstvo vzdělává, tím více hrozí to, že by to prostě někomu přišlo divné, že v televizi, či filmu běží reklama na smrtící výrobek. V kině a v televizi je tedy reklama na kouření v „civilizovaných“ zemích zakázána! Nicméně podle vědců je film nejatraktivnější a zdaleka nejúčinnější forma reklamy. Tabákové výrobky jsou tedy propagovány v televizi a v kině NONSTOP. Není žádný jiný spotřební produkt, který by měl masovější propagaci, než právě tabákové produkty.

Filmový průmysl tedy vědomě získává denně nejméně 80 000 dětí do celoživotní nemoci s údajně (!) 50%-ní mortalitou a 100%-ní invalidizací.

Za to (?) film uctíváme, zasunul se nám hluboko do podvědomí, platíme drahé vstupné, abychom sledovali často fantastické příběhy, nádherné, slzíme u filmu, ale není to nic platné. Film je totiž fikce. Je to opravdu jen REKLAMA na tabákové výrobky, doslova instruktáž dětí pro vstup do nemoci kouření!

Vzpomenete si na nějakého detektiva, který by nekouřil? Pokud se pozorněji zadíváte na kterýkoliv film, zjistíte jak precizně je tam dosazen tabákový výrobek.  Brečíme nad filmovými hrdiny, ztotožňujeme se s nimi, prožíváme jejich příběhy, zejména děti a oni odvádí bezchybnou práci, zabíjí nás všechny vysoce sofistikovanou a cílenou propagací nejničivější popsané nemoci lidských dějin – tabakismem. Pokud upozorníte na to, že film je reklama na tabák a řádně to doložíte, nestane se vůbec nic.

Filmaři jsou skvělými služebníky tabákové, politické hydry, obchodu s nemocí, smrtí a iluzí. Pokud si ale film – tabákovou reklamu – neoprávněně zkopírujete, můžete být odsouzeni až na 4 roky vězení. Tak systém chrání sny Hollywoodských producentů, tak systém chrání nemoci a smrt, iluzi – Matrix – na rozdíl od současnosti, skutečnosti.

Kudy z Matrixu?

Pokud budou v politice u moci lidé, kteří likvidují dětské životy, zdraví, celé rodiny a vydávají to za ochranu jejich zdraví a prosperity, Matrix NIKDY nepadne. Pokud si budeme myslet, že kouření se nás netýká, Matrix také nikdy nepadne. Pokud se rozhodnete, že to není v pořádku, když dětem mizí dětská hřiště, protože prý nesplňují hygienické normy zatímco tabákové drogy do nich společnost přímo vetkává, můžete věc změnit. Nejde to ale myšlenkou, pouze jasným činem. Vyjádřením stálého protestu a požadování vysvětlení od ministerstev zdravotnictví školství až po vládu, proč v systému dotuje a chrání tabákové podnikatele místo jejich obětí – dětí.

Zatím tak NIKDO nečiní.

Pokud usvědčíme politickou hydru z její ochrany a vytváření nekonkurenčního prostředí pro tabákové drogy, je velká naděje na vítězství. Klíčem Matrixu je ministerstvo zdravotnictví. To je dceřiná firma Phillipa Morrise od A až po Zet.

Tam se domlouvá ochrana tabákových drog, stejně jako velké obchody pro farmaceutické firmy, které naprosto nic nemají společného s ochranou lidského zdraví! Jde opravdu jen o velmi pragmatický, státem vynucovaný drogový obchod. Bohužel dnes už nejen v případě tabáku, ale i řady „léčiv“, očkování.

Co můžeme čekat od ministerstva zdravotnictví (?), které je na straně tabákových koncernů a tvoří jim právní ochranu jak na úrovni legislativy, kdy epidemii dětského kouření záměrně ignoruje, tak na úrovni možné individuální obrany občanů, marněním civilních žalob díky „varovným“ nápisům, které na obaly tabákových výrobků přikazuje, které prohrávají spory poškozených s tabákovým průmyslem!

Pokud by se našlo byť jen deset lékařů, nebo učitelů, policistů, nebo hasičů, zkrátka lidí, kteří se naopak snaží o kvalitní vzdělání dětí a jejich ochranu a šli by si stoupnout před vládu s žádostí o ukončení státní podpory tabákového podnikání vůči dětem, jakož i hanebného propojení tabákových firem s povinným vzděláním – zachránili by nejen bezpočet dětí, které ještě do kouření nevstoupily, ale také bezpočet životů, zdraví a způsobili by obrat v politice.

Zatím se takových deset lití nenašlo! Snad je to také tím, že tabák je dobrým sponzorem klíčových míst, rád předvádí svou dobročinnost. Na místě je ale otázka co je to za dobročinnost, když ani ne z peněz, které získáte za šíření nemoci, utrpení a smrti, ale pouze z daní si odepíšete něco málo pro dobročinné účely. Jakýkoliv důležitější fond „na pomoc“ dětem, či hned celému česku je obsazen tabákovými donátory jako první. Velmi výmluvná je i adresa: www.dobrocinnyfond.cz

Umíráme, jsme modifikováni tabákovými drogami a zákony, které tato hydra, sžírající nás za živa diktuje.

Naše děti, jejich výchovu i zdraví, život zasvěcujeme tabákovým firmám, které je vzdělávají pro pozici v tomto otrokářském systému, které je učí kouřit, být nemocný pomocí filmových reklam – iluze. Naše děti platí nejvyšší daň tomuto vyšinutému, sadistickému politickému systému. Pokud se budeme hádat mezi sebou a třeba i stokrát nazveme chyby politiků, nic se nezmění. Náš hlas totiž není zákon. A jedině zákon může v lidské společnosti něco změnit. O tom také toto odhalení Matrixu je!

Pokud politiky usvědčíme z toho, že slouží nemoci a smrti, že jen zprostředkovávají moc tabákovým firmám, máme vyhráno. Matrix je tabák. Matrix je iluze, která obrací vnímání. Nutí nás myslet si, že vlastně nežijeme, že jen sníme a jednou se ze snu probudíme. I kdybychom se ale snažili sebevíc, ten svět tu je a je tu pro nás.  Pokud si myslíte, že se Vám svět jen zdá, uhoďte se do nohy, nebo se opravdu štípněte, přinejmenším bolest je zcela skutečná!

Stejně jako bolest při umírání na rakovinu, nebo bolest ducha při slepotě, ztrátě dítěte, to vše zde tabákové výrobky působí. Hasiči, policisté zachraňují a my jsme na to po právu hrdi, ale co je jejich výkon proti tabákové stvůře (!), která zabíjí a invalidizuje po tisících na každý jeden hrdinský čin policisty, nebo hasiče, lékaře.

Tabák není potravina, je to nejničivější droga všech dob, v systému je uměle udržovaná prostřednictvím ministerstva zdravotnictví, politické reprezentace.  Pokud Ti, co nás „reprezentují“ a chrání se živí obchodem s nemocí a smrtí, tak celá společnost podle toho vypadá.  Vymíráme na tabák a je to skutečnost, ne iluze. Filmové hvězdy, které ho propagují mají krásný život, plný obdivu od fanoušků, dětí, které za to vedou do smrtícího návyku.

Právě pod vedením tabákových baronů, jejich politiků – mizí zdravá voda, soudnost, cit, Láska, protože oni jen obchodují. Nemají cit, nemají nic, jen nenasytné touhy a v prvé řadě touhu ovládat druhé lidi. To jim umožňuje výhradně tabákový průmysl – NIKDO jiný.

Obchodují nemoci a smrt, nepotřebují fungující komunitu a rozumné zákony. Potřebují jen otroky pro své zákony, zneužívají k tomu politiky, policii, hasiče, lékaře, učitele, nás všechny, protože zatímco se snažíme děti vzdělávat a připravovat jim pěkné podmínky pro živo – oni je jen navedou na Matrix – na zničující drogu, která jim vezme vše co mají a uvede je do systémové i zdravotní závislosti, změní jim vědomí i tělesnou schránku.

Vede je skutečně do hrobu marníce tak práci všech od rodičů až po lékaře, tedy pokud jim jde skutečně o zdraví, nikoliv o peníze od farmaceutických firem. Věřme, že jim o zdraví jde a že to, že doposud stávkují jen za své platy neznamená, že si neuvděmují, kdo jim vytváří nejvíce pacientů, nemocí a jak odporným, zavrženíhodným způsobem.

Máme asi 30 000 lékařů. Celá třetina z nich pracuje pro tabákový průmysl zprostředkovaně, stejně tak nejméně třetina léčiv a léčebných kapacit je zde plně ke službě tabákovým firmám, důsledkům jejich „práce“. K tomu ještě tabákovým firmám dopřáváme 40 miliard ze státního rozpočtu. Na tuto válku s tím nejcennějším co máme, s našimi dětmi. Pomožte to prosím zastavit, obracíme se na lékaře, kteří pomáhají v nejsložitjěších chvílích našeho života. Nestálo by za to se pustit do příčiny, než často marně léčit už důsledky nepochopitelné tolerance nás všech k té skutečné teroristické orgnizaci, která nás tady hubí jako škodnou – tabákovému průmyslu?

O tom, že tabák vzdělává i lékaře svědčí i jeden z nejšílenějších a přesto přijímaných tabákových mýtů. Opakovaně můžeme slyšet, že tabák zabije každého druhého svého uživatele! Že jednomu ze dvou kuřáků tabák zkrátí život. Aby platila tato mystifikace, musel by každý druhý člověk být duch, protože tabákové drogy likvidují od cévního systému, přes systém krevní celého člověka. Zabijí tedy každého uživatele, je jen otázkou čas kdy. Podobně jako film se nám i „výuka“ tabákových propagandistů snaží podsunout, že tady na zemi žijí také nějací duchové, kteří defakto ani zdravé tělo nepotřebují. Jenže tak to není, jediným prostředkem ke sdílení, ke všem prožitkům skutečným je lidské tělo.

Nenechme tedy těla našich dětí na pospas tabákové hydře. Denně začne v zemi, která se holedbá tím, jak dbá o zdraví dětí, kouřit nejméně 140 dětí. Zastavit by to šlo jedinou akcí lékařů, nebo učitelů, stejně jako jedinou vyhláškou ministerstva zdravotnictví. Děje se pravý opak a počty dětských kuřáků stoupají, stejně jako se snižuje věk vstupu do této drogové závislosti!

Matrix má jediné zranitelné místo dnes.

Nikdo z politiků, ani hlavní hygienik, NIKDO Vám nemůže vysvětlit, proč se neřeší epidemie dětského kuřáctví, proč státní rozpočet doplácí každým rokem 40 miliard korun tabákovým podnikatelům. Nikdo z politiků nemůže zodpovědět otázku proč spravuje tabákovou drogu jako potravinu. Musí se ovšem najít někdo, kdo ty děti bránit, kdo zorganizuje a zúčastní se protestu před ministerstvem zdravotnicví, či vládou nebo senátem. Nenechme si už dál vemlouvat, že ten kdo poukazuje na tu hroznou praxi, toho molocha, té tabákové stvůry je „bojovník“ proti kouření.

Nikdo zde nebojuje proti kouření a ani to nejde. Naopak tabákové firmy, filmové produkce, politická reprezentace bojuje s námi. Ta válka má spoustu zranění a mrtvých denně, pokud se jí postavíme půjde o obranu před skutečnými zločinci – politickou reprezentací a jejich donátorem a koordinátorem tabákovým prmyslem. Pokud budeme čekat dále, až tabákový průmysl prostřednictvím své dceřiné společnosti ministerstva zdravotnictví vymyslí nějakou další hrozbu typu „ptačí chřipka“, aby nám vzal zbytek práv a svobod, potom už ta možnost nebude. Právě na případě neexistující ptačí chřipky ukazuje ministerstvo zdravotnictví svou skutečnou moc.

Pokud je to třeba, vojáci vyrukují jako jeden muž i policisté, zneužití tím šíleným systémem. Vyrukují, aby tabákové firmy – hygienické centrály předvedly jakou mají moc. Je jen otázkou času, kdy se budou bránit odhalení svého dominantního podílu na tabákovém podnikání vyvoláním další „nutné“ obrany proti třeba prasečímu moru, nebo si vyžádají internaci kohokoliv pod záminkou neznámého viru. Tím virem jsou ale oni samy a pokud to nezměníme, posílí své už tak dosti neotřesitelné postavení v naprosté ovládnutí lidí.

Zákonem a strachem – vymyšlenou nemocí, kterou budou chtít zastřít pravdu o tabáku, o tom, že je absolutním vlastníkem zákonodárců i systému zdravotního, který nás má chránit, ale naopak nás zabíjí!

Podklady: Atraktivní filmové dokumenty i veškeré podklady k tomuto článku naleznete na adrese: www.retezlasky.cz Projektu Tomáše Hanáka a odborných garantů na obranu dětí před tabákovým podnikáním.

Převzato:
www.MATRIX-2001.cz