foto1_31292Bůh stvoří prvního muže a ženu k obrazu svému. Postaví je do zahrady Eden, aby v ní žili, avšak zakáže jim jíst plody ze stromu poznání uprostřed zahrady. Jenže jejich poslušnost zmaří had, který Evu přelstí, a ona jeden plod utrhne. Podle většinové představy je oním ovocem jablko. Co když ale na stromě poznání rostlo něco docela jiného?

Dvě nahé postavy stojí u stromu ověšeného ovocem a žena podává muži jablko. Nacházíme se v biblickém Ráji a právě dochází k prvotnímu hříchu. Příběh o Adamovi a Evě, kteří zhřešili a byli vykázáni z Edenu, zná snad každý. „Jablko sváru“ se stalo již ustáleným slovním spojením pro příčinu sporu. Jenže podle jistých informací to vůbec nemuselo být jablko, co Eva utrhla. V náboženských textech se o druhu ovoce buďto vůbec nehovoří, anebo najdeme jen nejasnou zmínku, avšak v žádném případě není řeč o jablku.

 

Kdo říkal něco o jablku?
„Z každého stromu rajského svobodně jísti budeš; Ale z stromu vědění dobrého a zlého nikoli nejez; nebo v který bys koli den z něho jedl, smrtí umřeš,“ (Gen, 2:16, 17). Tak je v Bibli popsáno Boží zapovězení stromu, jehož ovoce se nesmí Adam a Eva ani dotknout. Ani zde, ani v dalších pasážích Písma se však nehovoří o jablkách! Proč se tedy ustálí domněnka, že právě ona na stromě rostla? Podle některých výkladů za to může překlad. Ve zmiňované pasáži je obrat „zlého nikoli nejez“, přičemž pro slovo „zlého“ se v latině používá výraz „mălum“. Jenže to se velmi podobá latinskému slovíčku „mālum“, což znamená právě „jablko“! Došlo snad k fatální záměně, která zapříčinila osudovou představu hříšného jablka? To, že se nejednalo o tento plod, je nasnadě i z geografického hlediska. Na Blízkém východě, kde se odehrávají biblické příběhy, nejsou totiž dříve jabloně právě obvyklé. O jakých plodech tedy Bible hovoří?

foto2_31292Což takhle dát si fík?
Odpovědí na palčivou otázku, co rostlo na stromě poznání, je celá řada. První prý můžeme nalézt už v samotné Bibli. Poté, co Adam a Eva pojí ovoce, zjistí, že jsou nazí a zakryjí se fíkovým listím. Z toho někteří badatelé vyvozují, že oním zapovězeným stromem mohl být právě fíkovník. Tato představa je poměrně oblíbená. Fík místo jablka namaloval například ve scéně vyhnání z ráje i Michelangelo Buonarroti (1475–1564) na strop Sixtinské kaple. A jinak bychom zase problém řešili s pomocí Talmudu (jeden z nejvýznamnějších židovských spisů – pozn. red.). Slavný rabi Meir zde prosazuje názor, že zakázaným ovocem byly hrozny. Oporou pro tuto teorii je navíc další biblický příběh o Noemovi. Poté, co praotec Noe přežije potopu světa, vysadí vinici a pěstuje víno. Z něj se ale později opije a zapříčiní tak rozkol své rodiny. Badatele proto napadá otázka: Není réva symbolem sváru v celém Písmu? Co když měli Adam a Eva pojíst právě z hroznu? Otázku řeší mnoho odborníků a přinášejí různé návrhy. Například litevský historik a religionista rabi Louis Ginzberg (1873–1953) se domnívá, že ovocem byl fík, hrozen, nebo dokonce cedrát!

Nepřeberně kandidátů
Cedrát je druh citrusu podobný citronu. Ve starověkém Řecku je pravděpodobně nazýván asyrským nebo zlatým jablkem. Podle jednoho midraše (židovský výklad Písma) je prvotním ovocem právě cedrát. Pokud bychom se zase nechali přesvědčit názvem, zcela logickým zástupcem jablka by bylo rajče, tedy rajské jablko. Stejně tak bychom ale mohli uvažovat o broskvi, jež byla ve starověkém Římě nazývána perským jablkem. Mezi další návrhy patří rovněž granátové jablko, nebo prudce jedovatý durman obecný, jehož plody jsou nazývány jablíčka lásky. Ať již bylo zakázaným ovocem cokoliv, poselství zapovězeného plodu (a zakázané přece chutná nejvíce) v každém případě přetrvá.

Michaela Vondrušková

http://enigma.rf-hobby.cz/index.php?locales=2&id_page=178&id_previous_page=257&nocache=1337418017.7224&inq=a98c170162507c275beb189d5214ffbb&ida=0&id_art=31292&sta=0&cislo=0&sea=0&=0&fid=0&nsrd=1&kty=0&checksum=edac7b7e64dd9594b88b29b09ee6f1a5