V naší sluneční soustavě se dodnes skrývají záhady a jedna se možná blíží odhalení. Již dvě století se spekuluje, že tu existuje ještě desátá planeta. V blízkosti Slunce má totiž kroužit zvláštní vesmírné těleso Vulkán, označované za hnědého trpaslíka!
Lidstvo sleduje nebe od počátku věků a postupně objevuje několik planet, které stejně jako Země krouží kolem životodárného Slunce. Nejbližší sousedi – Merkur, Venuše, Mars, Jupiter a Saturn jsou známi již od starověku a dostávají jména po antických bozích. Počet oběžnic však není definitivní. Roku 1781 anglický astronom William Herschel (1738–1822) zamíří na oblohu dalekohled vlastní výroby a objeví sedmou planetu, Uran. Objev osmého Neptuna na sebe nechá čekat do půlky 19. století. A devátý, Pluto, je odhalen dokonce až roku 1930. Už tehdy se ozývají hypotézy, že tu krouží ještě jedna oběžnice. Pluto je nakonec kvůli své malé velikosti ze seznamu planet vyřazeno, takže jich soustava oficiálně čítá jen osm. Ale mnozí astronomové přesto stále hledají tajemnou desátou planetu.
Na počest boha ohně
Roku 1846 francouzský matematik Urbain Le Verrier (1811–1877) přepisuje výpočty, když úspěšně předpoví existenci Neptunu. To mu však nestačí a snaží se odhalit i další neznámou oběžnici. Všiml si totiž nesrovnalostí v oběžné dráze Merkuru, které se snaží vysvětlit přítomností další planety obíhající v blízkosti Slunce. Pro hypotetické těleso navrhuje jméno Vulkán na počest římského boha ohně. Jenže snaha prokázat jeho existenci je bezvýsledná. Až koncem roku 1859 zajásá, když obdrží zprávu od francouzského amatérského astronoma Edmonda Lescarbaulta (1814–1894). Ten prý v březnu toho roku spatřil na Slunci zvláštní tečku. Nešlo podle něj o běžnou sluneční skvrnu, protože se pohybovala, a podle propočtů mohlo jít právě o Vulkán!
Teorie relativity říká ne!
Le Verrier nelení a již 2. ledna 1860 hlásí objev nové planety Vulkán na setkání francouzské Akademie věd. Několik astronomů poté potvrdí, že spatřilo zvláštní skvrnu, která přecházela přes sluneční kotouč. Podle výpočtů by mohlo jít o těleso menší než Merkur, obíhající Slunce zhruba za 18 dní. Drtivá většina pozorování je však odmítnuta s tím, že šlo o běžné sluneční skvrny. Existence Vulkánu není oficiálně uznána. Přesto Le Verrier až do své smrti věří, že objevil novou planetu. Jeho naděje však udusí německý fyzik Albert Einstein (1879–1955), který nesrovnalosti v oběžné dráze Merkuru vysvětlí pomocí své obecné teorie relativity. Na hypotetickou planetu se potom téměř zapomene. Jenže Vulkán ještě neřekl poslední slovo.
Možná je to hnědý trpaslík
Lidstvo zdokonalilo dalekohledy a vyslalo vesmírné sondy, ale po Vulkánu nenalezlo ani stopy. Někteří odborníci přesto věří, že Slunce obíhá neznámé těleso. „Dosud byly k podpoře této teze citovány jenom nepřímé důkazy… Naše zkoumání nakonec vedla ke zjištění orbitálních parametrů Vulkánu,“ tvrdí astronomové Dr. Herbert W. Kuehne a Dr. Barry Warmkessel. Podle nich však nejde o planetu. „Slunce má protějšek – jeho společníkem je hnědá trpasličí hvězda,“ prohlašují. Perioda Vulkánu je prý zhruba 4969 let a odpovídá periodě kometárních rojů. Podle Kuehneho a Warmkessela je proto Země v nebezpečí srážek s kometami. Vysílá tato tělesa naším směrem právě Vulkán? Nebo je to planý poplach, jako už tolikrát předtím?
