Německý novinář španělského původu Juan Moreno popsal v týdeníku Der Spiegeljeden ze svých dojmů z návštěvy původní vlasti takto (převzato ze serveru Presseurop): 

clanok_foto_365„Po chvíli sledování zpráv ve Španělsku pochopíte, proč je polovina vysílacího času věnována sportu. Kdyby tomu tak nebylo, lidé by se zbláznili. Všechno se točí kolem krize. Opravdu všechno. Hypermarket s potřebami pro kutily nabízí 200 pracovních míst a dostane 12 000 žádostí o zaměstnání. Vysokoškoláci tají své tituly, aby mohli konkurovat lidem s nižší kvalifikací. V Asturii dochází k pouličním střetům stávkujících horníků s policií. Rostou prodeje trezorů. To nejsou zprávy. To je teror.“

Nevím, jestli to je ten pravý důvod, proč pravicová vláda premiéra Rajoye začala dělat čistky ve španělské veřejnoprávní televizi a přinutila elitní moderátorku Anu Pastor dát demonstrativně výpověď (kritizovala vládu za úsporná opatření). „Chtějí se mne zbavit, protože dělám novinařinu,“ řekla deníku Financial Times.

Vlády, které si po svém nástupu k moci podmaňují státní média, jsou nejen špatné, ale i hloupé. Ostatně, stejně se chová na Slovensku i nová vláda Roberta Fica – v mžiku vyměnila ředitelku televize a rozhlasu (stačila jí k tomu parlamentní většina). Špatné jsou proto, že neuznávají právo médií na nezávislost a hloupé jsou proto, že si myslí, že když ovládnou jednu státní televizi, něco tím dosáhnou. Zvláště slovenskou vládu to usvědčuje z až komické hlouposti – státní televizi a zejména její zprávy už téměř nikdo nesleduje.

Problém však není jen ve vládách, ale i v médiích. Propast mezi tím, co vidím v televizi a čtu v novinách a tím, co vidím, když se projdu po městě nebo vyrazím na venkov, se stále zvětšuje. Krize, o které média píší a mluví, je volným okem stěží viditelná. Zároveň ale, když mluvím s lidmi, oni mluví jako ta média! Krize ovládla jejich mysl a strach z budoucnosti ochromil jejich myšlení.

Jsem ten poslední, kdo by vinil média z šíření paniky, ostatně já sám o krizi píši dost. Zjevně se však médiím nedaří popsat realitu tak, aby měl člověk pocit, že se kryje s tím, co vidí na vlastní oči. Nebo že by byl problém v samotné realitě? Je tak mnohovrstevnatá, natolik se v ní prolíná klidný povrch s naším niterným neklidem, že ji nelze uchopit?

Obávám se, že pravdu o skutečném stavu věcí včetně stavu naší masové psychiky se dozvíme, až se všechno slije dohromady a vyplave na viditelný povrch. Jenže to by nebyl vůbec pěkný pohled a to bychom možná na dnešní stav nejistoty vzpomínali ještě velmi rádi. Tak si ho tedy raději ponechme i v jeho nedokonalosti.

Zdroj: http://respekt.ihned.cz/ost-blog/c1-56990970-krize-v-hlave

Foto: blog idnes