Úzká ulička. Slunce se opírá do vybělených zdí a mračna prachu se zvedají pod koly terénního vozidla s emblémy OSN na dveřích. Ostrá zatáčka a pár desítek metrů k další křižovatce. V ten okamžik ústí uličky zablokuje džíp s ozbrojenými muži uvnitř. Ozve se krátká dávka ze samopalu.
Vítejte v prašném kusu země, který podle mírových jednání připadl židovskému státu Izrael. Píše se rok 1848 a nalézáme se v Jeruzalémě. Nově vzniklý stát samozřejmě nejde pod nos arabskému obyvatelstvu. Než stihne uschnout inkoust na smlouvách, kterými je Izrael založen, znepřátelené strany řeší územní spor pomocí zbraní!
Muž, který má sjednat mír
Naštěstí existují i tací, kterým příliš mnoho zabíjení vadí. Zvlášť, když sotva skončila druhá světová válka, na jejíž oltář padají miliony obětí. Jedním z těch, kterým není násilí po chuti, je potomek švédské panovnické rodiny hrabě Folke Bernadotte z Wisborgu (1895–1948). Je to elegantní muž s protáhlým obličejem a ostře řezanými rysy, s vážnou tváří a moudrýma očima. Klidně by mohl být i králem – kdyby se jeho otec ovšem nevzdal nároků na korunu. Místo toho se může Folke věnovat bohulibějším činnostem.
Kříž proti kříži
Švédsko vyhlašuje hned na začátku druhé světové války svou neutralitu. Díky geografické poloze si to může dovolit. Folke Bernadotte začíná pracovat jako místopředseda červeného kříže. Jako občan neutrálního státu má volné ruce a s trochou nadsázky může pomáhat, kde se mu zlíbí. Nebojí se cestovat po západní Evropě a pomáhá válečným zajatcům a židovským vězňům z koncentračních táborů. Na jeho kontě je 15 000 zářezů – tolik duší zachrání před smrtí v plynových komorách! Působí také jako prostředník ve vyjednávání mezi Němci a Spojenci. Na sklonku války ho můžeme zahlédnout dokonce vedle Říšského vůdce SS, šéfa Gestapa a ministra vnitra v jednom, Heinricha Himmlera (1900–1945). Nacista mu právě předává nabídku separátního míru se Spojenci. Ta však bude odmítnuta a Německo umírá v bolestivých křečích při dobývání jedné berlínské ulice za druhou.
Hozen do jámy lvové
Jeho mise nekončí. Když se na blízkém východě vyhrotí spor mezi arabskými státy a nově vzniklým Izraelem, je jako zkušený vyjednavač poslán právě sem, aby vznikající požár uhasil. Dnes již víme, že jde o úkol nad síly jediného člověka – Bernadotte na to ale přijde až v průběhu své práce. Nabízí znepřáteleným stranám hned dva plány vyrovnání, ale ani jeden není přijat ani jednou ze stran. Izrael se nechce vzdát dobytých území, která draze zaplatí krví svých vojáků. „Židovský stát? Nemyslitelné!“, odmítají na druhé straně Arabové všechna jednání coby absurditu. „Dohoda žádná,“ opakuje si trudomyslně Folke, když marně přemýšlí, jak z patové situace ven. A krev na teče dál…
Židé po boku nacistů?
Do dění v tento okamžik vstupuje organizace Lechi, jejíž členové hodlají prosazovat vznik Izraelského státu silou. Zpočátku jsou jejich akce zaměřeny proti britské nadvládě – militantní a nábožensky nesmiřitelní židé dokonce jednají i s nacistickým Německem o společném boji proti Britům! Přestože Berlín na tuto nabídku neodpovídá, jde o jednu z nejabsurdnějších situací druhé světové války. Bernadotte přestavuje pro Lechi skutečnou hrozbu. Dokázal by smést ze stolu všechno, co organizace vybojovala. „Musí zemřít,“ shodnou se muži z Lechi jednomyslně. Realizací akce je pověřen Jehošua Kohen (1922–1986). Ten si k ruce bere ještě dva dlouholeté členy organizace.
Smrt všem nepřátelům!
Přesně v pět hodin, 17. září 1948, džíp s atentátníky zastavuje vozidlo OSN. Jsme v jeruzalémské čtvrti Katamon. Prastarými zdmi se rozduní ozvěna střelby. Bernadotteho vozidlo s prostřílenými pneumatikami se pokouší ujet, ale to už k automobilu přibíhá Kohen. Do otevřeného okénka strká hlaveň samopalu MP40, který za války používá německá armáda. Vystřelí dlouhou dávku. Řidič i Folke Bernadotte jsou na místě mrtví. A Izrael? Jeho prozatímní vláda prohlašuje okamžitě Lechi za teroristickou organizaci. Stačí ale, podíváte-li se na případ zblízka. Žádný z členů Lechi nebude souzen a mnozí členové se o pár let později objeví na vládních postech…
Míla Linc
______________________________________________________________________________________
Východní fronta západních diplomatů
– V době, kdy v Jeruzalémě působí Bernadotte ve službách OSN, je americkým konzulem Thomas C. Wasson (1896–1948)
– Je zastřelen jen chvíli poté, co navštíví francouzského kolegu. Kulky jej provrtají skrz na skrz, ale stejně trvá celý den, než vydechne naposledy.
– Podle Izraele je zabit arabskými kulkami, podle arabských novin jde o dílo izraelského zabijáka. Jasná odpověď dosud chybí.
