coca-200Několik zařízení v peruánském městě Cuzco přišlo s touto iniciativou, aby dokázalo, že posvátná rostlina andských národů nejen že potírá vysokohorskou nemoc a tvoří součást starobylých předkolumbovských rituálů, ale je také poživatelná a lze ji využít v kosmetice i léčení, jež přispívají ke zdravému životu. “Problém není koka, nýbrž její využití,” upozornil majitel obchůdku Coca Shop Christo Deneumostier s poukazem na přebytky z pěstování, které končí v rukou obchodníků s drogami.

Řešení je podle něj v industrializaci a komercializaci rostliny – je nutné využít její vlastnosti skrze výrobu kvalitních výrobků, zdraví prospěšných a pro jazyk vynikajících. Listy koky obsahují 14 alkaloidů, ovšem do zahraničí se vyváží jen jeden – ten, který slouží k výrobě kokainu. Jeho výrobci ale kupují rostlinu na černém trhu. Oněch zbývajících 13 alkaloidů poskytuje vedle jiných základních složek vyvážené diety také bílkoviny, vitamíny, uhlovodany, tuky, vlákninu, kalorie, vápník, fosfor a železo, upozorňují různé vědecké studie. Jednu z nich vypracovala i prestižní Harvardova univerzita ve Spojených státech už v roce 1975. Koka vysušuje dýchací aparát, formuje svalové buňky, předchází vředům a gastritidě, má analgetické účinky, ředí krev, potlačuje horskou nemoc, zlepšuje činnost jater a žlučníku, je močopudná, urychluje trávení, reguluje kožní melanin a brání zubnímu kazu, připomněl doktor Fernando Cabises v časopisu Opción Ecológica.

Coca Shop se zrodil v roce 2004 v Cuzku z iniciativy Christa Deneumostiera, původem Belgičana usazeného v Limě, a Italky Emmy Cucchiové, zakladatelky společnosti Kuychiwasi (v kečuánštině Dům duhy). Za první rok své existence obchod zvýšil příjmy o 75 procent. Podle majitele tkví klíč úspěchu v zaměstnancích, mezi nimiž jsou i invalidé. Zaměstnanci jsou školeni ve znalostech pěstování této rostliny, výrobě derivátů a komercializaci. Kromě toho se zisk znovu investuje. Výsledkem je pult plný potravin vyrobených z lístků koky, včetně čokolády, zmrzliny, ale i zrn místních rostlin jako merlík chilský nebo laskavec ocasatý. To ale v bývalé metropoli Incké říše není všechno. Casa Ecológica (Ekologický dům), která vznikla před dvěma lety, nabízí také chleba, sušenky, mýdla a dokonce i zubní pastu – to všechno je dílo doktorky Maríi Escobedové. Majitelkou je Rina Gutiérrezová, která prozradila, že její mýdla mají peelingové vlastnosti a zubní pasta předchází zubnímu kazu. Hlavními zákazníky těchto obchodů v historickém centru Cuzka jsou turisté, neboť tyto produkty jim pomáhají připravovat organismus na dlouhé túry a výlety po posvátném údolí Inků i andských svazích. K jejich prodeji samozřejmě přispívá i jejich exotická stránka.

Nicméně, jak upozorňuje Gutiérrezová, komercializace kokových lístků má větší smysl než jen prodej originálních produktů – jde také o “zachování starých andských kultur a jejich způsobů života”. Ovšem ekologové, vědci a odborníci bránící koku svůj úkol ještě nedokončili, neboť OSN zatím drží tuto rostlinu na seznamu škodlivých rostlin.

Zdroj: http://drogy.doktorka.cz/koka-neni-jen-surovinou-pro-kokain–je-i-zdrava-a-zasyti/

Kokainovník pravý (Erythroxylon coca) z čeledi rudodřevovité (Erythroxylaceae) je nejrozšířenější a nejznámější rostlina z rodu Erythroxylum. Lidové a slangové názvy: Koka, Kokain, Rudodřev koka, Kokastrauch, Coca, Huanacoblatt, Mamacoca, Coca bush, Cocain tree, Ipatú, Khoka, Pató.

Jedná se o malý strom nebo keř, rostoucí převážně v Jižní Americe. Má prutovité větve kryté červenohnědou borkou (odtud i dřívější český název „rudodřev“), podlouhlé listy měřící 3-6 cm na délku a 0,8-1,2 cm na šířku. Jsou slabě kožovité a mají charakteristickou žilnatinu. Květy tvoří pěticípý kalich a pětilistá koruna. Plod je podlouhle vejcovitá, asi 0,7-1 cm dlouhá jednosemenná peckovice, mající červené zabarvení v době zralosti.

Kokainovník pravý pochází pravděpodobně z vlhkých pralesů na východních svazích bolivijských a peruánských And, roste od 300 m až do výše cca 2000 m. I když největším producentem kokových listů je Jižní Amerika (Kolumbie, Peru, Bolívie a severozápadní Brazílie), pěstuje se omezeně i na Jávě, Srí Lance a v Austrálii.

258px-1Mezi nejstarší způsoby užití patří žvýkání kokových listů s páleným vápnem nebo rostlinným popelem. Coqueros (indiáni žvýkající koku) nosili listy ve vlněných nebo kožených vacích a vápno v malých tykvích. V současné době žvýká koku asi 15 milionů lidí, převážně se jedná o latinskoamerické domorodce. Ti však koku nepoužívají jako drogu, nýbrž jako potravu. V některých oblastech pěstování, např. v Bolívii, se koka legálně prodává porcovaná ve varných sáčcích. Tento čaj je bez vedlejších nebo intoxikačních účinků kokainu, zmenšuje hlavně bolesti hlavy a žaludku, zvyšuje fyzické i duševní síly člověka. V tradiční medicíně se koka používá například proti bolestem hlavy (potírání spánků rozdrcenými listy), na uklidnění žaludku (smíchaná s medem) či k léčbě cukrovky. Nejrozšířenějším způsobem užití je žvýkání listů. Výtažek z listů koky byl do počátku 20. století také jednou ze součástí Coca-Coly.

Wikipedie

Klikni na další článek: koka