Známe to všichni. Od narození do dospělosti uběhne z našeho pohledu strašně mnoho času. Nyní vědci objevili důkaz, že počátky takto neobvykle dlouhého dospívání se poprvé objevují již před 160 000 lety. Ve srovnání s lidmi mají ostatní primáti kratší těhotenství, rychlejší vyzrávání a kratší dětství, nižší věk první reprodukce, a celkově kratší délku života. Nebylo však dlouho jasné, kdy se přesně během 6 až 7 milionů let od rozchodu primátů s neprimáty měnila délka jednotlivých období lidského života. Spojené vědecké týmy evolučních antropologů z Institutu Maxe Plancka v Lipsku a ESRF (Evropského synchrotronového centra) ve francouzském Grenoblu nyní zjistili pomocí nových zobrazovacích metod, kdy lidé „přemluvili“ přírodu, a dostali tak v živočišné říši neobvyklý odklad dospělosti.
Růst zubů a věk, kdy se prořezávají moláry (stoličky savců, název je odvozený z latinského mola, mlýnský kámen), představuje jednu z nejlepších možností, jak rekonstruovat proces vývoje a stáří u fosilních lidských nálezů.
Pomocí postupného tvoření růstových linií v zubech, podobně jako letokruhů ve dřevě, může být přesně určena rychlost vývoje a věk v okamžiku úmrtí i miliony let po smrti. Výzkum v průběhu posledních dvou desetiletí ukázal, že fosilní nálezy australopitéků a prvních zástupců Homo dokumentují krátké období dětství, kterým byli více blízcí současným šimpanzům, než dnešním lidem.
Zatímco archeologické nálezy skládají poměrně dobře složitou mozaiku příběhu našeho afrického předka z doby kamenné, není téměř nic známo o tom, jak se měnilo načasování lidského vývoje, reprodukční plánování či délka života.
Proč se vyvinulo dětství dlouhé?
Rodný list v zubech
S novou vědeckou metodou mikrotomografií s vysokým rozlišením (průchodem rentgenových paprsků získává informace, jež následně matematicky zpracovává a převádí do 3D obrazu), a vývojové analýzy, rekonstruovali vědci růst zubů a jejich prořezávání u 160 000 let starých fosilních pozůstatků dítěte z Jebel Irhoud v Maroku (archeologické naleziště v jeskyni asi 100 km západně od Marakéše).
Tato technika představuje první nedestruktivní přístup a způsob, jak určit vývoj chrupu s vysokou přesností. Snímky odhalují mikroskopický růst vnitřních linií zubů bez poškození vzácného fosilního materiálu.
Nejvděčnějším materiálem ke čtení jsou moláry, stoličky, ale pravidlo platí pro všechny zuby. „Naše první moláry obsahují malý „rodný list“ a linie vznikající v zubu během růstu umožňují vědcům vypočítat přesně, jak staré bylo dítě v okamžiku smrti,“ upřesňuje profesorka Tanya M. Smithová.
Primitivní strategie „žij rychle“
Tým vedený profesorkou Smithovou zjistil, že prehistorické dítě z Maroka zemřelo ve stáří necelých 8 let a má rovnocenný stupeň vývoje zubů jako dnešní děti ve stejném věku. To spolu s dalšími nálezy naznačuje, že se moderní biologické a kulturní charakteristiky objevily poměrně pozdě, v posledních 6 000 000 let evoluce člověka.
„Tyto nové metody představují jedinečnou příležitost pochopit původ výhradně lidské strategie: výhodný posun od primitivního „žít rychle a umřít mladý“ ke strategii „žít pomalu, zmoudřet a zestárnout“. Tedy strategii, která vedla k tomu, aby se lidé stali jedním z nejúspěšnějších organismů na planetě,“ shrnuje profesorka Smithová.
Prodloužené dospívání člověka může mít tedy jednu zásadní příčinu – vytvořilo prostor pro další vzdělávání a komplexní poznání. Časným Homo sapiens dalo možností učit se, a získat tak výhodu třeba proti svým nenadertálským bratránkům.
