U jezera Nyos v africkém Kamerunu došlo v roce 1986 k tragédii. Obyvatelé údolí pod jezerem zaslechnou 21. srpna zvláštní hřmění, přesto jdou ale toho večera klidně spát. Následující ráno je 1746 lidí, kteří zde žili, záhadně po smrti. Za velice zvláštních okolností ve vesnicích Cha, Subum a Nyos pomřelo téměř všechno obyvatelstvo i dobytek. Někteří přeživší viní z neštěstí jakousi záhadnou zlou sílu z jezera a zdá se, že nemluví tak úplně z cesty…
Děsivě mrtvolné ticho, zvířata v celých stádech zhroucená bez dechu na zemi, lidé bezvládně ležící ve svých domovech a všudypřítomná atmosféra smrti. Takový je pohled na vesnice Cha, Subum a Nyos 22. srpna 1986 ráno. V noci totiž zdejší kraj navštívil tichý zabiják, kterého nikdo nečekal. Z nějakého na první pohled záhadného důvodu se zde toho dne probudí jen pár lidí. Ostatní jsou mrtví, a to bez ohledu na věk, zdravotní stav a další faktory, kterými by se dala záhadná smrt tolika lidí vysvětlit. Nebyli nemocní a vyloučit lze i nějakou rychlou epidemii. Těla nenesou stopy jakéhokoliv násilí, nebo boje o život. Přesto si jediná zdánlivě klidná noc vyžádala celkem 1746 obětí. Neoficiální odhady ale hovoří i o daleko děsivějších číslech, protože mrtví byli z obav před nemocemi urychleně pohřbíváni do masových hrobů. Pomřela i všechna zvířata, odhadem až na 8000 kusů dobytka. Co se vlastně v africkém Kamerunu stalo?
Konec přišel ve spánku
„Nemohl jsem mluvit, byl jsem jakoby v bezvědomí, nemohl jsem ani otevřít ústa. Uslyšel jsem svou dceru, jak divně dýchá v posteli. Šel jsem k ní, ale upadl jsem. (…) Pak jsem usnul a vzbudil se až odpoledne. Dcera byla už mrtvá, všichni sousedé také. Ač jsem byl totálně zesláblý, vzal jsem motorku a jel do města Wum. Cestou jsem nezahlédl nic živého,“ vypráví nezapomenutelné zážitky z osudného srpna 1986 Joseph Mkwain z vesnice Subum. O zdejší podivné tragédii se vinou izolovanosti oblasti svět dozví až o několik dní později. Není divu, vždyť není nikdo, kdo by zavolal pomoc. Třeba ve vesnici Nyos se údajně rána dočkala jen jedna žena zasi osmi set obyvatel. Šťastlivce, kteří přežili, ještě dlouho ochromuje pološílená letargie a mučeni žalem z nepochopitelné ztráty svých blízkých nejsou schopni vnímat okolní svět. Ačkoliv tento příběh zní poměrně děsivě, má reálné vysvětlení. Nebylo však jednoduché jej odhalit. Odpověď se totiž nachází několik kilometrů od téměř vylidněných vesnic. Mezi divokými africkými pláněmi a horami je tady sevřené tajemně krásné jezero Nyos. V jeho hlubokých vodách se ale skrývá smrt!
Časovaná bomba u dna
Když vědci z celého světa pátrají po příčině tragédie, jsou dlouho naprosto bezradní. Pak ale dorazí k břehům jezera a naskytne se jim ojedinělý pohled. Za normálních okolností temně modrá hladina klidného Nyosu je zbarvena do hnědočervena a jindy čistá voda je nápadně zakalená. Na základě tohoto jevu je provedena řada testů a z jejich výsledků odborníkům dochází, kolik uhodilo. Jezero Nyos je v podstatě starý vulkanický kráter naplněný vodou. Sopka pod ním ale stále ještě vypouští zdánlivě neškodný, ale ve skutečnosti velice nebezpečný a zákeřný oxid uhličitý, který se ve vodě jezera rozpouští a nasycuje ji. Voda v Nyosu je díky tomu pomyslně rozdělena do dvou vrstev dle hustoty a teploty. Kapalina blíž ke dnu je teplá a nasycená plynem unikajícím ze sopky. Tuto směs pak jako přirozená zátka drží dole svou hustotou horní vrstva studené vody.
Rudé varování
V okolí jsou ale časté změny seismické aktivity a zdánlivě neškodné otřesy v tomto případě mohou namíchat doslova smrtící koktejl. Ona červená barva jezera je pak jasným vodítkem k tomu, že došlo ke smísení vodních vrstev v Nyosu a železitými sloučeninami zabarvená voda z místy až dvousetmetrové hloubky se dostala na povrch. „Spodní vody obsahovaly velmi vysokou koncentraci železa.Dissolved iron. Když se pak plyn dostal na povrch, spojil se s kyslíkem a vznikl hydroxid železa, v podstatě rez,“ vysvětluje nápadnou změnu barvy jezera americký ekolog Georg Kling. Jenže s neškodnými chemickými sloučeninami železa se na povrch dostalo i něco mnohem nebezpečnějšího.
Příčina neznámá
Při porušení rovnováhy vodních vrstev jezera dojde k promíchání vody a potažmo k uvolnění nebezpečného plynu, který se v důsledku toho velkou rychlostí vyžene ven z jezera. A právě to se stalo v roce 1986. Vědcům však dodnes není jasné, co zahýbalo se stabilitou vody v Nyosu. Viníkem by teoreticky mohlo být například zemětřesení, jenže v oblasti žádné otřesy zaznamenány nebyly. Spekuluje se tedy o masivním sesuvu půdy do jezera, malé podzemní erupci sopky, či o zřícení uvolněného kusu skály do hlubin. Nebo to bylo úplně jinak? Přesná příčina zůstává dosud neznámá.
Poslední minuty
Tragédie u jezera Nyos je považována za jednu z nejtajemnějších přírodních katastrof současnosti. Jisté je jen to, že po těchto blíže neobjasněných událostech se voda v Nyosu zřejmě promíchala a oxid uhličitý se ode dna jezera bleskově uvolnil do vzduchu, kde se z asi 1,6 milionu tun plynu vytvořil nezastavitelný smrtící mrak. Vzhledem ke struktuře zdejší krajiny je pak katastrofa neodvratná a stovkám nic netušících lidí v přilehlých vesnicích Cha, Subum a Nyos se začínají odpočítávat poslední minuty jejich života. Nebezpečný oblak se totiž dostává nad údolí, v němž tyto vesnice leží, a zde klesá. Během okamžiku je celá oblast do výše neuvěřitelných 100 metrů zamořena nedýchatelným oxidem uhličitým, který vytlačuje veškerý vzduch.
Tichý zabiják
Je právě noc, když se mrak z Nyosu dostane nad vesnice, které se mají brzy černým písmem vepsat do dějin. Ohromný oblak, o jehož existenci zatím nikdo nemá ani ponětí, se bez varování snáší dolů a tady se z něj stává mimořádně tichý a důsledný zabiják. Koncentrovaný oxid uhličitý, z nějž se skládá, u člověka při vdechu způsobuje mdloby a paralýzu dýchacího ústrojí. Zkrátka se vám dostane do krve, omámí vás a vy se udusíte. Mrak navíc obsahuje i jedovaté sloučeniny síry a další životu nebezpečné plynné látky. Vzhledem k tomu, že se tyto události odehrávají v době, kdy všichni spí, není nikoho, kdo by varoval před nenápadnou smrtí, která postupně obchází dům po domu a nemilosrdně kosí spící vesničany. A ten, kdo se náhodou probudí, se stejně nezmůže ani na slovo a za pár vteřin upadá do bezvědomí.
Mohou za to běloši?
Když se zdejší kraj probudí do velmi ponurého rána, je jasné, že už nikdy nic nebude jako dřív. A jak už to tak bývá, je potřeba najít viníka. Někteří hluboce psychicky ranění přeživší se dokonce domnívají, že původcem jejich neštěstí jsou běloši ze Západu, kteří podle nich provádějí u jezera testy neznámých chemických zbraní. Jsou to jen paranoidní představy zmatených a trpících lidí, nebo se snad tato odvážná obvinění zakládají na nějakých utajených faktech? Vzhledem k jednoznačné nebezpečnosti lokality lidé buď sami, nebo z nařízení úřadů oblast kolem jezera Nyos brzy opouštějí. Zdravotní následky mají téměř všichni, kteří o vlásek unikli z této „plynové komory“, v níž se přilehlé vesnice vinou Nyosu v srpnu 1986 proměnily. Z vraždícího jezera mají obyvatelé Kamerunu dodnes respekt. Chudé africké obyvatelstvo sem však táhne úrodná půda, a tak jsou zaznamenávány stále silnější tendence smrtonosné údolí u Nyosu znovu osidlovat. Není to však příliš riskantní?
Podivné příběhy z minulosti
Již krátce po katastrofě hrstka přeživších vesničanů poněkud zmateně, ale přesto přesvědčeně označuje za viníka tragédie jakési záhadné zlo z jezera. Staré místní legendy navíc naznačují, že v roce 1986 to nebylo poprvé, kdy jezero zabíjelo. Domorodci si tady totiž předávají tajemné příběhy o tom, jak kdysi z vodních hlubin vystoupili zlí duchové a zabili všechno živé v okolí. Taková pověst by se jistě v dnešní době dala racionálně interpretovat právě jako výron zabijáckého plynu z Nyosu. Kolikrát už v minulosti k plíživé a nečekané katastrofě došlo? A kdy se něco podobného stane příště? U jezera Nyos by k tomu teoreticky už dojít nemělo. V reakci na hrůznou smrt stovek lidí byla oficiálními orgány učiněna opatření, která zajišťují průběžné uvolňování stále produkovaného oxidu uhličitého z jezera do vzduchu v koncentracích, jež nemohou nikomu ublížit. Přesto však nelze opakování neštěstí z roku 1986 zcela vyloučit, plyn si totiž u dna jezera stále udržuje poměrně vysoký tlak. Někteří skeptičtější odborníci v souvislosti s tím varují, že bezpečnostní pojistky v jezeře jsou nedostatečné a že k dalšímu masivnímu neřízenému uvolnění zásob oxidu uhličitého z Nyosu může dojít prakticky kdykoliv.
Jitka Krulcová
