Nedávno jste si zde mohli přečíst hned dva články, které se týkají v Kanadě uvalených „klimatických lockdownů,“ jak nařízení nazývají místní.
Nařízení zakazuje vstup do lesů pod velmi vysokou pokutou. Když se jistý Kanaďan rozhodl vydat na výlet do přírody, byla mu uložena pokuta ve výší 28 0000 dolarů.
Tyto vysoké pokuty mají tedy za cíl předem odradit Kanaďany od vycházek do lesa, kam bude umožněn vstup až za několik měsíců.
Lesy byly uzavřeny pod záminkou jejich ochrany, zejména před požáry, které však byly problémem v jiných částech země, než kde k uzavření došlo.
Jak se však nyní ukazuje, tak kanadské vládě zrovna o blaho přírody a lidí nejde. Ve skutečnosti jsou lesy tráveny chemikáliemi.
Jde o herbicidy, jejichž základem je glyfosát. Někde jsou již zakázané, ale například u nás se stále v hojné míře používají. Jak se mi podařilo zjistit, tak dokonce i naše lesy bývají těmito jedy stříkány, což zřejmě mnoho lidí netuší.
Dále se dozvíte nejen o tom, jak proti používání těchto škodlivých herbicidů Kanaďané bojují, ale i to, jaké mohou mít účinky na vaše zdraví.
Připomínám, že zmíněný Roundup je původně produktem Monsanta – dnes Bayer. Tato firma má v Bruselu silnou lobby, což je zřejmě důvod, proč se tyto jedy v EU stále používají.
Zatímco místní matky a vlastníci půdy bojují proti postřikům na zemi, mezinárodní vědci bijí na poplach před hlubšími a dlouhodobými hrozbami glyfosátu.
Dr. Stephanie Seneff – vedoucí výzkumná pracovnice MIT
Glyfosát byl středem zájmu rozsáhlého výzkumu Dr. Stephanie Seneffové, vedoucí vědecké pracovnice na MIT s několika doktoráty. V roce 2021 nadace RAIR Foundation vedla rozhovor s Dr. Seneffovou o jejích alarmujících zjištěních.
Tvrdí, že expozice glyfosátu a injekce mRNA proti COVIDu mohou vyvolat podobné biologické účinky, což vede k onemocněním podobným prionům, jako je Creutzfeldt-Jakobova nemoc (nemoc šílených krav), a neurodegenerativním stavům, jako je Parkinsonova choroba.
Ve svém rozhovoru s Dr. Josephem Mercolou v roce 2021 popsala Dr. Stephanie Seneffová glyfosát jako „pomalu zabíjející“ chemickou látku.
Působí tiše, narušuje střevní mikroby, odstraňuje životně důležité minerály a dokonce napodobuje aminokyselinu glycin v bílkovinách. To podle ní poškozuje enzymy, oslabuje kolagen a podkopává přirozenou obranyschopnost těla.
Seneffová poznamenala, že Kanada provedla více testů než Spojené státy. Výsledky, řekla, ukazují glyfosát na překvapivých místech. Mezitím spotřeba v USA explodovala na více než 100 000 tun ročně.
Poukázala také na silnou korelaci mezi postřikem glyfosátu na pšenici a nárůstem celiakie. Nesnášenlivost lepku, tvrdila, není náhodná. Její výskyt se objevil až v souvislosti s expozici chemikáliím.
Její varování nemůže být jasnější: glyfosát již naplňuje potravní řetězec. Nyní ho Ontario vyhazuje z vrtulníků do lesů a poblíž měst. Díky tomu je expozice kumulativní, složená a nebezpečná – ale stále ji lze zastavit.
Hlasy z okresu Renfrew – Donna Burnsová, Charity Parisian, Stacy Foleyová, spolu s mezinárodními experty, jako je Stephanie Seneffová – se shodují na stejné pravdě: glyfosát není bezpečný, není nezbytný a nemělo by být zákonné jej rozprašovat na půdu a lidi.
Ať už prostřednictvím jídla, vody nebo letecké aplikace, jed prosakuje do všeho, na čem jsme závislí: do půdy, lesů, zvířat a samotného lidského zdraví.
Quebec již ukázal, že tlak veřejnosti může tuto praxi ukončit. Ontario může udělat totéž. K tomu však dojde pouze tehdy, pokud obyčejní občané odmítnou mlčet, postaví se při sobě a budou požadovat ukončení chemické války maskované jako „lesní hospodářství.“
Nejde jen o lesy. Je to o suverenitě, přežití a právu žít bez státem nařízených toxinů na našich potravinách a na našich pozemcích. Ontario musí následovat příkladu Quebecu: zastavit postřiky, chránit půdu, chránit lidi a chránit budoucnost.
Tolik tedy zpráva z Kanady.
Problém, který nyní řeší Ontario, se vůbec neřeší v Evropě, kde velká moc korporátní lobby taktéž umožňuje tyto jedy i nadále používat.
Kolik lidí je asi pomalu, ale jistě, s posvěcením státu tráveno u nás?