Události ve světě financí se vyvíjí stále dynamičtěji. Jeden skandál následuje druhý. Obzvláště vysoká koncentrace finančních skandálů je v Americe. Ještě neskončilo pravidelné divadlo s názvem „Navýšení limitu amerického státního dluhu“ a média již přehodila výhybku a přišla se skandálními informacemi o aktivitách největší banky Wall Street – J.P. Morgan Chase. Velikostí svých aktiv (2,3 bil. dolarů) je tato banka druhou největší na světě (za britskou HSBC) a má pobočky a dceřiné společnosti v 60 zemích. Jak uvádí stránka této banky, jejím klientem je každý šestý Američan.
V září 2013 skončila soudní a mimosoudní řízení s J.P. Morgan Chase (dále jen Chase) vedená americkými a britskými finančními regulátory. Zjistilo se, že v r. 2012 Chase dělala totéž, co v minulém desetileté dělala známá skandální banka Lehman Brothers. A ta se, jak je známo, zabývala zatajováním svých ztrát, umělým navyšováním zisků, a nakonec podváděním klientů, partnerů a finančních regulátorů. Celkově dokázali tradeři Lehman Brothers zamaskovat ztráty ve výši 50 miliard dolarů. Tato banka před pěti lety zkrachovala, což vyvolalo v Americe obrovskou vlnu finanční krize, která se přelila do celého světa.
Američtí a britští finanční regulátoři obvinili Chase z nedostatečné kontroly práce svých zaměstnanců a ze zveřejňování podvodných informací o obchodních transakcích v r. 2012. Soudní proces s bankou Chase dostal název „Případ londýnské velryby“. Tradeři londýnské pobočky banky zapříčinili ztráty ve výši 6,2 mld dolarů, přičemž je dokázali zamaskovat tím, že navýšili portfolio úvěrových derivátů. K tomuto podvodu došlo v pobočce, které již jednou bylo nařízeno snížit rizika banky a zlepšit kontrolu nad vklady. Operace s deriváty londýnské pobočky, které přinesly miliardové ztráty, byly prováděny údajně s cílem zajistit společnost před riziky. Britská pobočka Chase nakoupila značný balík nelikvidních derivátů, za což hlavní dealer Bruno Ixil získal přezdívku „londýnská velryba“, kalící vody na trhu. Banka později přiznala, že londýnští tradeři při svých hrátkách rádi využívali při svých operacích státem pojištěné bankovní vklady. Chase souhlasila zaplatit pěti finančním regulátorům jako kompenzaci a pokuty celkem více než 1 miliardu dolarů, včetně (v mil. dolarů):
- Americké komisi pro cenné papíry – 200;
- Inspekci provádění kontroly nad finančními organizacemi Británie – 220;
- Americkému Úřadu dozoru nad měnou – 300;
- Americkým Federálním rezervám – 200;
- Americké Federální komisi pro obchodování s futures – 100.
Samozřejmě, že tyto kompenzace, pokuty a soudní výlohy nevypadají na pozadí astronomických finančních ukazatelů (obratu, hrubého a čistého zisku) jako velká čísla, ale samotné soudní a mimosoudní spory se negativně odráží na ratingu banky a způsobují ji špatně kompenzovatelné ztráty. Dokonce i oficiální zisky banky jsou s ohledem na evidentní machinace „nafouklé“. Kde je záruka, že se machinace banky omezují jen na „londýnskou velrybu“? Je možné, že ve skutečnosti banka žádné zisky nemá, ale má ztráty? Chase je typickým představitelem bankovní komunity Wall Street. Detonátorem bankovní a finanční krize může být jakýkoliv příslušník Wall Street, dokonce i když je považován za číslo 1.
17. října média sdělila, že J.P. Morgan Chase zavádí pro své korporátní klienty limity pro výběry hotovosti a zakázala převody prostředků mimo zemi. Vedení banky bylo nuceno tyto novinky potvrdit… Podle oznámení, která banka začala rozesílat klientům asi před týdnem, byl limit pro operace s hotovostí na účtech stanoven na 50,000 dolarů za zúčtovací období, tedy za měsíc. Rozumí se tím „celková částka“ vkladů v hotovosti a výběrů hotovosti z účtu na pobočkách banky nebo v bankomatech.
Tato opatření, oznámená bankou, budou mít silný dopad především na malé a střední podnikání v USA. Pro spoustu společností bude nyní výraznější nákup akcií v zahraničí nemožným. Na bolehlav se přemění také vyplácení mezd zaměstnancům. Někteří komentátoři si již pospíšili s předpovědí, že malé a střední podnikání je pouhým začátkem. Chase a další banky Wall Street se prý brzy vrhnou i na velké korporace.
Důvody zavedení nových omezení se ve sdělení neuvádí. V bance se odvolávají na „nové zákonné požadavky“ v USA a říkají, že je začínají dodržovat jako „první v zemi“. Vzniká otázka: o jakých „nových zákonných požadavcích“ vedení Chase mluví? Pokud je známo, žádné „nové zákonné požadavky“ v tomto ohledu v Americe neexistují. Někteří komentátoři se domnívají, že Chase začala zavádět do praxe nějaké nové zákonné požadavky týkající se omezení vývozu kapitálu ze země. I tomu je těžké uvěřit. Aby omezily vývoz kapitálu do zahraničí, tak se v USA doposud vyhýbali používání administrativních metod a používali metody nepřímého charakteru. Zákon FACTA (zákon o zdanění zahraničních účtů), přijatý v r. 2010, lze považovat za prostředek omezování vývozu kapitálu, protože tento zákon snižuje atraktivnost zahraničních investic pro americké podniky. USA se během několika desítek let pokoušely vývoz kapitálu nějak omezovat, ale vždy používaly měkké metody omezování – založené především na dodatečném zdaňování zahraničních investic.
U těchto událostí mám dvě verze. První verze je postavena na faktu, že Chase byla právě silně potrestána pěti finančními regulátory najednou. Po „opaření“ skočila banka do „ledové vody“. Začala všemožným způsobem demonstrovat svoji schopnost a přání vyplnit všechny pokyny finančních regulátorů. Všechny ty dokumenty jsou velmi tlusté a velmi spletité, jejich cíle jsou velmi různé – boj s praním špinavých peněz, zamezování finančnímu terorismu, zamezování korupce, bránění daňovým únikům atd. atp. Aby v očích regulátorů vypadala bezúhonně, nemusí banka provádět hotovostní operace a peněžní převody. Nevylučuji, že právě takovou „přísnost“ se při plnění nařízení banka rozhodla dodržovat. Možná proto, aby nedošlo k novým prověřováním ze strany finančních regulátorů a aby se jejich energie přesměrovala na jiné banky.
Nicméně pravděpodobnější se mi jeví druhá verze: banka se připravuje na krizi. A bankovní krize znamená nájezdy klientů, kteří si chtějí vybrat své peníze v hotovostní formě. I když je Chase na Wall Street číslem 1, nejsem přesvědčen, že pro ni vše dobře skončí. Historie Lehman Brothers ukázala, že heslo bankovního světa „příliš velká na krach“ může mít vyjímky. Chase se poučila ze zkušeností Kypru. Připomínám, že pro záchranu bank na tomto ostrově nařídila kyperská centrální banka bankám zavést tvrdá omezení pro výběr hotovosti na přepážkách a v bankomatech, a také zakázala vyvádění prostředků z bank do zahraničí. Chase možná na nějaká nařízení shora nečeká a začíná zavádět ochranná opatření nezávisle sama. A pokud bankovní krize začne, tak bude zcela jistě využit na Kypru odzkoušený scénář konfiskace bankovních vkladů. A tak si Chase snaží udržet to, co bude pak potřebovat pro konfiskaci.
Chase zde působí jako zvěstovatel blížící se bankovní krize Ameriky.
