Projekt Camelot- Tajemství křišťálové lebky
 Bill Homann: Fascinuje mne technologie, pomocí které byly vytvořené křišťálové lebky. Mnoho let se zabývám jejich studie a nejsem sám. V poslední době bylo dosaženo neuvěřitelných výsledků na tomto poli bádání. Tyto výsledky nás výrazným krokem přiblížily k pochopení něčeho skutečně mysteriózního.
Kerry Cassidy: Proč si myslíte, že jde o zvláštní technologii? Mohl byste nám to trochu více přiblížit? Bill Homann: Ano, jde tu o technologii… Kerry Cassidy: Myslíte, že bychom za pomocí současných prostředků byli schopni podobnou věc vytvořit, kdybychom měli k dispozici podobně velký krystal? Bill Homann: Ano i ne. Obrovský problém by byl s vytvořením čelisti a to velmi vzrušuje současné vědce. Oni chtějí přijít na to, jakým způsobem dokázali naší předci vymodelovat čelist. Na toto téma se již učinilo velké množství testů, ale bohužel bez výsledků. Ovšem když „Dorland“ praskl zub, podařilo se týmu Hewletta Packarda vyrobit náhradu. Zároveň pomocí speciálních testů bylo zjištěno, že horní část lebky a spodní čelist jsou z jednoho kusu krystalu. Kerry Cassidy: Dobře. Bill Homann: Ovšem to důležité teprve přichází. Dodnes nevíme, jakým způsobem byli schopni oddělit horní a dolní část lebky. Další záhadou je jakým způsobem se jim podařilo vložit do nitra lebky hranoly uvnitř očních důlků suplující oční čočky. Dnes by to bylo snad možné v totálním stavu beztíže, ale nemyslím si, že by se to někomu podařilo. Zodpovězení otázky jakým způsobem to udělali, činí lebku bezesporu nesmírně zajímavou. A další faktor se týká pocitů, které zasahují vaše vědomí, jste-li v její blízkosti. Lidé hovoří o nějaké zvláštní energii.
Kerry Cassidy: Dobře, ale dnes se všeobecně ví, že krystaly vyzařují energii. Vezmete-li do ruky například ametyst, jasně cítíte tuto energii. Bill Homann: Ano, ale v našem případě to je jiné. Vůbec nemusíte být rukama ve spojení s lebkou, a přesto zřetelně cítíte jakési vlnění.
Kerry Cassidy: Tak to je skutečně neobvyklé. Jste přesvědčen o tom, že tento jev není dílem pouze toho, že lebka je vyrobená z krystalu? Jak dlouho již s touto lebkou pracujete? Bill Homann: Ano jsem o tom přesvědčen. Tuto křišťálovou lebku zkoumám bezmála 12 let. Bill Homann: Jednoznačně. V mnoha oblastech. Můj život teče jako velmi rychlá řeka. Věci se zrychlují. Ano, vím, že to je všeobecný trend, ale já to vnímám obzvlášť intenzivně. Jen v měsíci srpnu jsem navštívil Německo, Švýcarsko a Rakousko. Potkal jsem velké množství lidí na svých přednáškách. Zase naopak za mnou přijeli badatelé z Anglie a Itálie. V závěru měsíce jsem ještě stihl navštívit s přednáškovou akcí Sedonu a Scottsdale. A když se vrátím z cest, opět se vnořím do výzkumu. (smích) Kerry Cassidy: Takže to vypadá, že jste ve spojení s mnohými lidmi na naší planetě? Bill Homann: Ano. Když mne výzkum začne unavovat, seberu se jedu mezi lidi. Navštěvuji úžasná místa a města a komunikuji se skvělými lidmi. Tato změna mi pomáhá načerpat energii pro další práci. Křišťálová lebka silně pracuje se srdeční čakrou – otevírá srdce k univerzální lásce. Takže sdílení této energie je zcela přirozené. Nikdo z nás netuší, k čemu byly křišťálové lebky vytvořené. Jaké mají poslání a účel. Hodně se v poslední době hovoří o roku 2012 a je možné, že tyto tajemné předměty budou na měnící se energie planetárního typu nějak reagovat, a možná se již tak děje v současné době. Kerry Cassidy: Navštívil jste například Stonehenge a egyptské pyramidy? Bill Homann: S lebkou jsem navštívil Stonehenge. Ale chystám se v současné době do Egypta k pyramidám.
Bill Homann: Ano, bytostně cítím, že by měl navštívit mnohá pyramidální pole na naší planetě. A nejen to. Potřebuji navštívit jedno velmi energetické místo ve Španělsku, Théby. Ve hře jsou ještě další velmi specifické energie. Kerry Cassidy: Jaká je historie vaší křišťálové lebky? Bill Homann: Objekt byl nalezen v roce 1927 F. A. Mitchell Hedges a to díky poměrně zajímavým informacím od Mayů. Kerry Cassidy: Ale lebku prý nalezla nějaká báječná mladá dívka? Bill Homan: Ano. To byla jeho adoptovaná dcera Anna. Našli jí společně.
Kerry Cassidy: Hmmm… Bill Homann: Hedges vlastnil lebku až do své smrti v roce 1959. Poté se vrátila k Anně a ta jí měla v držení až do roku 2007. Kerry Cassidy: Opravdu! Bill Homann: Ano v roce 2007. Dalším faktem je, že jsem se s touto ženou setkal. V životě Anny a Mitchella – Hedgesa se stalo mnoho věcí, které jsou společné s mým životem. Navštívil jsem stejně tak jako oni Panamu a navštívil stejná místa jako oni. Když jsem se setkal s lebkou, zaplavily mou mysl tajemné obrazy a k tomu samému došlo u nich. Poprvé jsem se s touto ženou setkal v roce 1981 a stali jsme se skutečnými přáteli. Často cestuji s ní na její přednášky a zase na oplátku jsem jí vzal na cestu kolem světa. Zavedl jsem jí na velmi důležitá místa – duchovní místa. Je úžasnou a velmi čistou osobou.
Kerry Cassidy: Ona je stále ještě naživu? Bill Homann: Není. Víte, ona vždy velmi cestovala. Speciálně střídavě trávila svůj život v Kanadě a Anglii. Střídavě se stěhovala sem a tam. Byla prostě neustále v pohybu. Život stále v jiných domech a tak. Kerry Cassidy: Aha… Bill Homann: Pak na počátku roku 2000 se vrátila do Kanady a byla velmi nemocná. Hovořil jsem s ní po telefonu, ale nikdo v tu dobu nebyl vedle ní, aby jí pomohl. A tak jsem jí navrhl, aby se pokusila přijet do Indiany s tím, že se o ni budu starat. A ona to udělala. Posledních osm let svého života strávila se mnou a já se o ni staral. Zároveň mne učila jakým způsobem pracovat s lebkou, jak jí ovládat a jak s ní komunikovat. Těsně před smrtí jsem jí musel dát své slovo, že až zemře, učiním vše proto, aby ona křišťálová lebka mohla být dostupná širší veřejnosti. Ne každý je schopen respektovat její energie, ale je mnoho těch, pro které je a bude velkým přínosem, A to je to, co dnes činím. Plním slovo, které jsem Anně dal. Fascinuje mne technologie, pomocí které byly vytvořené křišťálové lebky. Mnoho let se zabývám jejich studie a nejsem sám. V poslední době bylo dosaženo neuvěřitelných výsledků na tomto poli bádání. Tyto výsledky nás výrazným krokem přiblížily k pochopení něčeho skutečně mysteriózního, říká badatel a výzkumník Bill Homann se kterým byl uskutečněn v rámci Projektu Camelot velmi zajímavý rozhovor. Křišťálová lebka je skutečně fenomén, bohužel široká veřejnost o všech aspektech velmi intenzivního výzkumu tohoto mysteriózního předmětu není dostatečně informována. Možná i právě proto, abychom alespoň částečně napravili tento dluh, přináší nezávislý internetový magazín Matrix 2001 svým věrným čtenářům exkluzivní rozhovor s Billem Homannem na téma nejnovějších poznatků z výzkumu té nejznámější křišťálové lebky. Osobně jsem velmi rád, že se toto téma opět po delší době může objevit na mých stránkách a věřím, že bude příjemným osvěžením především těm, kteří se touto problematikou zabývají do větší hloubky. Kerry: Dobře. Měla lebka pro Annu nějaký náboženský význam? Bill Homann: Lebka? Anna a já jsme v tomto ohledu byli podobní. Víte, jsem velmi duchovně orientovaná osoba a stejně tak byla i Anna. Každý den se cítím být ve spojení s Bohem. Ale na druhé straně jsem nikdy nevěřil v náboženská dogmata. Jsem přesvědčen o tom, že skutečné náboženství se nachází uvnitř každého z nás a křišťálová lebka je jistým prostředkem, jakýmsi generátorem, který spouští právě onen pravá a hlavně skutečný potenciál duchovnosti v našem lidském prostředí. Mayové byly přesvědčení o tom, že prostředky křišťálových lebek jím byly seslány samotným Bohem a že jsou nástrojem, který může otevřít srdce každého z nás univerzální lásce. Víte, lebka byla od nepaměti nesmírně závažným a uctívaným archetypem lidské společnosti a doposud nevíme z jakého důvodu i když názory na tuto problematiku jsou různé. Křišťálová lebka je prostě záhadou. Kerry: Věřila Anna více v onu přirozené duchovní stránku věci anebo jí byla bližší více ortodoxně náboženská stránka věci. Vím, že už jste před chvíli něco naznačil, ale mohl byste být v odpovědi jednoznačnější? Bill Homann: Anna byla přirozeně velmi duchovním člověkem. Kerry: O.K. Bill Homann: Víte velmi dobře, že jsme byli velmi dobří přátelé. Nevím však, zda víte o tom, že Anna byla po jistou dobu sekretářkou Matky Terezy. Osobně s ní spolupracovala. Když se Matka Tereza poprvé setkala s Annou, sdělila, že má stejnou vibraci jako ona. Anna, stejně jako Matka Tereza byli lidmi, se kterými když jste se poprvé setkali, měli jste pocit, že znáte velmi, velmi dlouhou dobu. Není to úžasné.
Kerry: Výborně Bill Homann: V poslední fázi jejího života jsem cítil kolem ní neuvěřitelné množství různých duchovních sil. Někdy to bylo až neuvěřitelně mystické. Jakoby se kolem ní rozprostíral závoj mezi touto a jinou realitou. Takže ano, byla velmi duchovní osobou a velmi zvláštní. Kerry: Hovořila někdy o bytostech, které jsou spojené s křišťálovou lebkou? Bill Hamonn: Ano. Cítila je. Bylo mi sděleno, že energoinformační pole křišťálové lebky je ve spojení s různými bytostmi. V tomto ohledu ví velmi hodně Mayové kmene Lubaatun. Tento kmen má neuvěřitelně úzké a pevné spojení s polem lebek. Oni nejsou klasickými současnými Mayi. Vím o tom, že jsou ve spojení s ET. Lubaatum jsou v mnohém velkou záhadou. Kerry: A vy víte o jaká ET jde? Bill Hamonn: Indiáni kmene Lubaatum stejně jako Anna často hovořili o bytostech z Plejád. Kerry: Opravdu? Bill Hamonn: Skutečně Kerry: To znamená vysoké blond bytosti? Bill Hamonn: Ano, přesně tak. Víte, život s křišťálovou lebkou je neuvěřitelné dobrodružství.
Kerry: Vaše dobrodružná cesta tedy začala již před rokem 2007? Bill Hamonn: Ne. U mne to podstatné začalo ve chvíli, co Anna zemřela. Zemřela o mých narozeninách v roce 2007. Je zvláštní, že křišťálovou lebku Anna získala během svých sedmnáctých narozenin. Kerry: Skutečně!! Bill Hamonn: Ano. A předala mi jí o mých narozeninách těsně před tím než zemřela. Pouze mi nebylo sedmnáct? (smích). Kerry: Tak to je skutečně překvapení! Bill Hamon: Je to zvláštní, že?
Kerry: V každém z nás je kousek dobrodruha. Sama jsem byla nesmírně zvědavá na “Crystal Boy” (název pro křišťálovou lebku). Zajímají mne informace i o dalších podobných artefaktech. Ovšem nejvíce by mne zajímalo co je z toho všeho pro vás nejdůležitější? Bill Homann: Víte, tato křišťálová lebka je pouze jedna velmi malá část velké mozaiky, která se začíná pomalinku skládat dohromady. “Crystal Boy” je samozřejmě důležitý, ale pro mne je nejpodstatnější složit celý komplex dohromady. Z toho co říkám, je zjevné, že existuje více takových artefaktů, ale nejsem si jist, zda je lidstvo v současné době připravené pochopit tuto hádanku. Kerry: Ale máte k dispozici informace o tom, kde se nachází další podobné objekty? Bill Homann: Ano, mám k dispozici nějaké inspirace, ale jak jsem již naznačil, nevím, zda je právě v této chvíli ten správný čas otevírat tuto “Pandořinu Skřínku”. Ve hře jsou jisté energie. Člověk, který chce vědomě pracovat s takovým nástrojem, musí disponovat určitou energetickou připraveností. Kerry: Takže jde o jisté zcela konkrétní energie? Bill Homann: Ano, tak tomu je. Já s křišťálovou lebkou medituji, ale to je tak všechno co mohu s tímto mocným nástrojem dělat. Někdy jsou i meditace tak silné, že je musím přerušit. Ani já nejsem energeticky připraven pracovat s tímto předmětem. Anna mi ho darovala. Vlastně mne požádala, abych se o křišťálovou lebku postaral. Kerry: Ale máte přece nějaký plán do budoucnosti? Bill Homann: Ano, to mám. Byl bych velmi rád, kdybyste mne na některé z mých budoucích cest za křišťálovými lebkami doprovázeli se svým týmem. Kerry: Tak to je velmi vážná nabídka. Určitě jste se setkali s mnoha lidmi, kteří naopak se snažili k vám připojit. Pokud tedy chcete, abychom vás na vaší budoucí cestě doprovázeli s kamerami, jsme připraveni tak učinit. Byla by to pro nás obrovská výsada. Před nedávnem jsme realizovali rozhovor s velmi zajímavou ženou, která se jmenuje Miriam Delicado. Mluvila o proroctvích a o zcela nových vizích, které nezávisle na sobě přijali domorodci kmene Hopi a dnešní potomci Mayů. Zajímáte se o kmen jménem Hopi? Bill Homann: Jsem velmi dobrým přítelem člověka, jehož dědeček je starší kmene Hopi a je jedním z mnoha proroků tohoto obdivuhodného indiánského kmene. Kerry: Výborně. Bill Homann: Díky tomuto přátelství jsem se setkal s mnoha lidmi kmene Hopi. Věřím tomu, co dělají a věřím v to co říkají. Jsou to mnohdy velmi vážné informace. Především v této době. Kerry: Ukázal jste jim někdy křišťálovou lebku? Bill Homann: Ano. Poprvé před rokem. A na posledy před dvěma týdny. Jejich lidé mi předali velmi důležité informace týkající se tohoto předmětu. Ovšem o mnohých z nich nejsem ještě v současné době schopen hovořit. Kerry: Navštívil jste někdy Sedonu? Bill Homann: Byl jsem několikrát v Sedoně. Místo kde se nachází, je skutečně zvláštní. Křišťálová lebka zde reaguje vždy velmi podivně. Před určitou dobou jsem zde měl dokonce i přednášku. Nyní mne napadá?.. viděla jste někdy opravdovou křišťálovou kouli Kerry: Ne, ne Bill Homann: Křišťálová koule je velmi zvláštní věc. Jednu z nejpodivuhodnějších a uměle vyrobených nalezl zhruba před třiceti lety během potápění blízko ostrova Biminy badatel Ray Brown. Kerry: Slyšela jsem tento příběh. Ano, je neuvěřitelný. Bill Homann: Základní pointou tohoto příběhu je fakt, že ona křišťálová koule byla nalezena v hloubce pod mořskou hladinou uvnitř jedné z mnoha pyramid, které se nachází na tomto místě. Bohužel příběh má i své dramatické pokračování. Záhy po tomto nálezu všichni dobří přátelé tohoto muže byli za dosud nevyjasněných okolností zabiti. Sám Ray Brown zůstal opuštěný. Nález později předal jednomu ze svých učitelů. Když jsem se s Brownem setkal poprvé, pověděl jsem mu o křišťálové kouli. Domluvili jsme se, že jí příště vezmu sebou. Za nějakou dobu se tak skutečně stalo. Přitom se však stala těžko uvěřitelná věc. Oba dva jsme cítili, jak se oba dva artefakty začaly silným magnetickým proudem energie k sobě přitahovat. Všude jsme vnímali zvýšení energie, radikální zvýšení energie Kerry: Četla jsem o této kouli v jedné z knih o bermudském trojúhelníku od Charlese Berlitze, ale je tomu již několik let. Již v tu dobu jsem si říkala, že jde o něco velmi důležitého a mimořádného. Bill Homann: Křišťálová koule, o které hovoříme, byla vyrobena v pradávných dobách, které jsme v současné době jen stěží schopni určit. Panuje přesvědčení, že jejími tvůrci byli Atlanťané. Poté co jsem měl možnost zažít onu neuvěřitelnou pulzaci energie mezi křišťálovou lebkou a křišťálovou koulí jsem přesvědčen o tom, že oba dva artefakty jsou dílem Atlantské civilizace. Koule je “jin” a “lebka” je jang. Patří k sobě. Tvoří dohromady zcela precizní monadický energetický útvar. Kerry: Je křišťálová lebka a křišťálová koule pouze doménou západního světa anebo existují nějaké artefakty anebo alespoň informace o těchto předmětech na Východě. Mám nyní na mysli Tibet a tak. Bill Homann: Jse přesvědčen o tom, že ano. Dostaly se dokonce i do Austrálie. Mám na mysli Aborigince, kteří zcela jistě vlastní množství křišťálových lebek. Jsem přesvědčen o tom, že přijde doba, kdy pochopíme skutečný význam těchto artefaktů. Jsem také přesvědčen o tom, že v onu správnou chvíli dojde ke shromáždění těchto podivuhodných energetických nástrojů na jednom místě. Kerry: Díky za velmi inspirativní rozhovor.
Převzato: www.matrix-2001.cz
Chybí vám Detektor? Křišťálové lebky Křišťálové lebky z Jižní Ameriky, vybroušené každá z jednoho velkého krystalu křišťálu. Práce to byla nesmírně dlouhodobá. Když skončil otec, nastoupil jeho syn, pak další a další. Nebo to bylo jinak? Zhotovili je obyvatelé Atlantidy? Nebo dokonce mimozemšťané?
Kolem lebek je řada nevyřešených otázek, záhad a spekulací. Přesně se o nich nevyjádřil ani A. C. Clarke. Můžeme k nim přistupovat jako záhadologové, nebo jako skeptici. 
 Mayská města, podle některých vliv Atlantidy
Mitchell-Hedges
Anna Mitchell-Hedgesová
Lebka z Lubaantumu
Lebku zkoumali i v laboratoři firmy Hewlett-Packard
Lebka ze Smithsonian Institutu
Uzavřeniny v krystalu prokazují původ
Stopa po řezání moderním nástrojem
Stopy po broušení moderním nástrojem
Časopis MAN
Burneyova lebka je totožná s lebkou Mitchell-Hedgesové
Lebky stále budí zájem
A stále se získávají nové informace
Záhady postupně mizí
Stopy po řezání
– a po broušení
Na této lebce má být vidět kosmická loď
Současný majitel tvrdí, že lebka není padělek
Žádná fakta víru v lebku neoslabí
Záhadologové trvají na svém
A stále tvrdí, že lebky jsou mimozemského původu
A skeptici tvrdí, že jde o padělky První lebku nalezl v roce 1927 při archeologických výzkumech Mitchell-Hedges při archeologických výzkumech mayského města Lubaantum v dnešním Hondurasu (údajně se snažil doložit, že stará města ve střední Americe jsou pozůstatky civilizace bájné Atlantidy). Přesněji – lebku prý nalezla jeho adoptivní dcera Anna. Ani o archeologické výzkumy vlastně nešlo. Kopat jen za účelem získání prodejných předmětů, bez jakékoliv dokumentace a při tom používat k otvírání pyramid dynamit má k archeologii hodně daleko. Britský archeolog Norman Hammond o lebce pochybuje. Prohlásil o ní: „To není Maya. Neexistuje žádný důvod, proč by to vůbec mělo pocházet z předkolumbovského období Ameriky. Podle mého názoru nemáme k dispozici vůbec žádný důkaz o tom, že se tato lebka vůbec někdy nacházela poblíž Lubaantunu nebo ve Střední Americe. Mayové horský křišťál nepoužívali“. Americký restaurátor a konzervátor Frank Borland o lebce soudí: Pokud vyloučíme působení nadpřirozených sil, pak museli Mayové svou křišťálovou lebku vyrobit ručním leštěním. Je to nepředstavitelná práce, která by trvala celá staletí.“ Jak asi dlouho odhadli jiní. Výroba lebky by trvala sedm miliónů pracovních hodin, to odpovídá 800 letům nepřetržité práce. To je ovšem něco naprosto nepředstavitelného. Je tu ovšem ještě jedna možnost. Indiáni z Jižní Ameriky údajně znali záhadnou rostlinu, která obsahovala šťávu změkčující kameny. Pal by ovšem výroba lebek byla stejně snadná, jako jejich modelování z plastelíny. Lebku Mitchell-Hedgesové zkoumali v laboratoři firmy Hewlett-Packard. Nedokázali však objasnit, jak, kým a kdy byla lebka vyrobena. Psychotronici a média pociťují sílu těchto lebek. Další objevili jejich léčivé vlastnosti. Jiní tvrdí, že Mayové používali lebky k seslání smrti na určité lidi. Lebka Mitchell-Hedgesové není jediná. Jedna je v Muzeu člověka v Londýně, další mají v Paříži, poslední získalo Smithsonian Museum v USA. Existuje sekta, která tvrdí, že lebek bylo původně 13. Přinesli je mimozemští návštěvníci. Až se lebky shromáždí na jednom místě, budou lidem předány důležité informace o vesmíru. Datum je známo – rok 2012. Máme tedy 4 možnosti, jak lebky vznikly: 1. Jde o výrobek neznámé civilizace, Atlantidy nebo jiné dosud neobjevené kultury. 2. Je to výrobek Mayů, případně Aztéků 3. Je to dar mimozemské civilizace 4. Jde o novodobý padělek Určit pravost by pomohlo, kdybychom věděli, jak jsou lebky staré. Neznáme však metodu, jak určit stáří opracování krystalu křemene. Nezbývá nic jiného, než hledat alespoň nepřímé důkazy. Podobné, i když menší lebky se vyráběly v 15. století v Itálii a v Jižní Americe. To ovšem zdaleka není důkaz. Mitchell-Hedges o lebce z Lubaantumu ve své autobiografii napsal jen několik řádek. K okolnostem nálezu se nevyjadřuje: Jak se lebka dostala do mého vlastnictví objasňovat nebudu a mám k tomu dobré důvody.“ Ale – 15. září 1943 toto lebku dražil v Londýně Sydney Burney. Koupil ji za 400 liber Mitchell-Hedges. Mitchell-Hedgesová to vysvětluje tak, že její otec dal lebku do zástavy a když se dostala do dražby, vyplatil ji. S tím však nehraje dřívější vyobrazení lebky v časopise MAN. Trochu světla na problém může vrhnout původ krystalů, ze kterých jsou lebky vyrobeny. Velké krystaly křišťálu se nacházejí v Brazílii a na Madagaskaru. Při podrobném studiu uzavřenin, které byly v krystalech zjištěny, se podařilo prokázat, že stejné mají krystaly z Madagaskaru. Něco se můžeme dovědět i z detailního studia povrchu lebek. Lebka ze Smithsonian Institutu má na svém povrchu zbytky karborunda – tedy moderního brusného materiálu. Vyrábí se synteticky, Mayové něco takového nemohli znát. Lebka Mitchell-Hedgesové má na povrchu stopy po řezném nástroji. Podobné nástroje byly použity i při výrobě lebek uložených v Londýně a v Paříži. Skeptici zase mají navrch. Ale ještě se nemohou radovat. Neznáme přece technologie mimozemských civilizací. Nějaký karborundum brousek pro ně musí být něco úžasně primitivního. Brusné a řezné nástroje také. Doletět si na Madagaskar, sebrat tam pár krystalů a vybrousit z nich lebky pro ně nemůže být problém. A navíc – skeptici (jako obvykle) zatajili ten nejdůležitější fakt. Mimozemšťané tentokrát nic neponechali náhodě a svoje výrobky podepsali. Na lebce Mitchell-Hedgesové se po vyfotografování ukázala ve spodní části kosmická loď. A když lebce zahrajete určitý druh hudby, nebo na ni svítíte vhodně zbarveným světlem, loď se ukáže v holografické projekci. Kolik je těch lebek? National Geographic uvádí čtyři. Protože se snažím k problému přistupovat objektivně, musím konstatovat, že je jich víc. Dokonce není jisté, že vždy jde o lebky lidské. Sarah Moranová se zmiňuje o lebce, vyrobené z ametystu, která má výrazně protaženou mozkovnu a připomíná kresby některých mimozemšťanů. A tak nakonec můžeme konstatovat, že (jak záhadologové často požadují) byly konečně použity nejmodernější vědecké přístroje a byl proveden výzkum, aby se o lebkách získaly všechny dostupné informace. Záhadologové se dokonce výzkumu přímo zúčastnili. A výsledek? Podle vědeckého výzkumu jde o nepochybné padělky. Podle záhadologů to žádné padělky nejsou, lebky léčí, předávají informace a dopravili je sem mimozemšťané. Použitá literatura: Sarah Moranová Simon Welfare, John Fairley Peter Fiebag National Geographic Poznámka: Při zpracování článku jsem navštívil veřejnou knihovnu. Regály naplněné záhadologickou a okultní literaturou mě naplnily bezmezným nadšením. Detektor nikdy nemohu ukončit! Něco o křemeni podle esoteriků Něco o křemeni podle mineralog Převzato: http://kareldrabek.blog.idnes.cz/ http://www.matrix-2012.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=470:projekt-camelot-tajemstvi-kialove-lebky&catid=62:historie&Itemid=86 |
Přeji vám, abyste v životě našli Světlo a Pravdu... j.b. (Q) WWG1WGA
Sociální média
© 2024 KnihyA
Šablonu vytvořil Anders Noren — Nahoru ↑
Napsat komentář
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.