Už několik volebních modelů za sebou potvrzuje slábnoucí zájem voličů o koalici Spolu, a především vládního lídra ODS. Podle posledního průzkumu agentury STEM by občanští demokraté dokonce nyní skončili až třetí, před ně by se totiž dostalo SPD Tomia Okamury, zatímco pohodlný náskok si udržuje stále hnutí ANO. Podle expertů se zřetelně projevuje frustrace z vleklé krize a neschopnosti premiéra Petra Fialy na ni adekvátně reagovat. Čím dál tím více lidí tak zvažuje, že nepůjde volit vůbec.
V listopadu by podle STEM sněmovní volby vyhrálo opoziční hnutí ANO se ziskem 33,2 procenta hlasů. Dlouhodobě druhá Občanská demokratická strana by pak skončila se ziskem 11,6 procenta až na třetím místě za SPD, které by dalo hlas 12 procent voličů.
Lidé nevědí, co se svými hlasy
Do jisté míry tak sílí problém, který musí nejsilnější vládní strana řešit. Dříve totiž šlo o to, že Fialovi voliči přecházeli spíše k opozičním nebo alternativním subjektům. „Jde primárně o bývalé voliče ODS, mezi nimi je odliv mimo vládní blok jasně nejsilnější. A rozprchávají se do několika směrů – k ANO, někteří k SPD, Svobodným, Přísaze a podobně. Působí to na mě tak, jako by tito lidé nevěděli, co si se svým hlasem v současné konstelaci počít a hledali akceptovatelnou alternativu,“ sdělil redakci dříve sociolog společnosti Kantar Pavel Ranocha.
Teď ovšem bezradnost spíše vede lidi k tomu, že k urnám nechtějí vůbec, případně se zdráhají říci, koho by volili. „Situace je taková, že lidé deklarují slabší ochotu jít volit. Typický volič ODS byl v minulosti ochoten k volbám jít, a teď si začíná být nejistý. My pak stanovujeme pravděpodobnost, s jakou ten člověk půjde volit a vidíme, že ti voliči zjednodušeně odcházejí mezi nevoliče,“ uvedl pro Echo24 ředitel STEM Martin Buchtík.
„Jsou znechuceni a jednoznačně říkají, že nepůjdou volit, protože nemají alternativu,“ dodává s tím, že agentura se rozhodla volební účast pro svůj model simulovat na ne závratně vysokých 58 procentech. „Ve volbách by to asi bylo jinak. Emoce by navýšily volební účast,“ myslí si Buchtík. Současně ale míní, že propad u ODS není zase tak závratný. Strana u STEM měla na jaře 14,6 procenta, v září pak 13,1 a nyní 11,6.
STEM má za to, že ubývají skalní voliči stran, naopak se zpestřuje nabídka politických stran a hnutí a častěji dochází k přelivům voličské podpory. „Zesiluje fluktuace mezi voliči a nevoliči a dynamicky tak roste podíl těch, kteří se o tom, zda a koho budou volit, rozhodují až krátce před volbami. Dosavadním vrcholem těchto jevů byly minulé sněmovní volby, kdy půl roku před volbami neměla o účasti či straně jasno třetina možných voličů,“ uvedli sociologové agentury ve zprávě k průzkumu.
Podle ní se pětina až čtvrtina veřejnosti řadí mezi obvyklé nevoliče, dvě pětiny až polovina naopak obvykle volí a má zpravidla jasno, koho podpoří. Zbylá třetina si svojí volební účastí není jista, váhá nad svou účastí nebo nemá jasno ve výběru strany.
K podobnému závěru došla při svém nedávném výzkumu agentura Median. „Oproti minulému volebnímu modelu pozorujeme výrazný pokles ochoty zúčastnit se voleb, a to souhrnně o 5 procentních bodů,“ uvádí Median. „Změny v podpoře jednotlivých stran lze vysvětlit zejména nižší ochotou zúčastnit se voleb i nižší ochotou sdělit volenou stranou u voličů stran vládní koalice,“ doplnila.
Virtuální svět Petra Fialy
Podle politologa Jana Kubáčka začíná být situace pro šéfa ODS velmi hraniční. „Ukazuje se, že Petr Fiala se dnes dostává u svých voličů do výrazné defenzívy,“ sdělil redakci.
„Krásně to dokumentuje aktuální náladu, kdy ho mnozí už neberou vážně. Nadávají na jeho komentáře, nebo je vnímají opačně. (…) Myslím, že se dostává do situace, kdy začíná být voličům směšný. Vnímají ho, jako kdyby žil ve svém virtuálním světě, v jiných podmínkách a ekonomické realitě,“ rozvádí Kubáček.
Největší problém ODS je podle něj nyní vnímání Petra Fialy veřejností a také ztráta zdání kompetence. „V minulosti platilo, že voliči vždy brali ekonomickou kompetenci, kterou ODS už ale poztrácela, a obecně přestává být vnímána jako kompetentní strana schopných lidí s řešeními,“ dodal.
Průzkum STEM
Čtvrtou nejsilnější stranou by podle čerstvého průzkumu byli Piráti se ziskem 10,2 procenta. Starostové by měli 6,4 procenta, TOP 09 by podpořilo 5,2 procenta voličů. Žádná další strana by se podle modelu do Sněmovny zřejmě nedostala. Nejblíž by k tomu měli sociální demokraté (SOCDEM) se ziskem 4,5 procenta hlasů.
Vládním lidovcům model přisuzuje 3,5 procenta. V případě KDU-ČSL se jedná o výrazný propad, protože předchozí volební model hovořil o získání pěti procent. Kolem tří procent by nyní mohli dostat komunisté a Přísaha.
Aktuální výsledky volebního modelu potvrzují podle jeho tvůrců dominanci hnutí ANO. Také hnutí SPD zaznamenalo od posledního modelu nárůst podpory.
„Tady je zřejmé, že strategie SPD a ANO se liší, tolik si navzájem nekonkurují a mají šance získávat jiné voliče. Zatímco ANO směřuje svou kritiku ke kompetentnosti vlády a jejich opatření, SPD se zaměřuje na voliče, pro které jsou klíčovými tématy migrace nebo konflikt na Ukrajině. Zároveň je potřeba mít neustále na paměti, že přesuny mezi koalicí a opozicí nejsou procentuálně nijak velké, strany mají svá pevná jádra, a bude to stav ekonomiky a výkon vlády ke konci jejího funkčního období, který volby pravděpodobně budou rozhodovat,“ soudí politolog Roman Chytilek z brněnské Masarykovy univerzity.
Data pro model sbírala agentura STEM v období od 2. do 14. listopadu, tedy v době, kdy veřejné debatě dominovaly ceny energií, zejména možné zdražení regulované části elektřiny. Zároveň byl už známý pondělní termín a důvody protestů a stávky odborů proti krokům vlády. Do průzkumu se zapojilo 1097 občanů starších 18 let.
Češi pomalu nemají co jíst, podniky krachují, lidé se bouří. Vláda právě schválila 215,8 miliard korun na rozvoj nadzvukového letectva
Na udržení a rozvoj českého nadzvukového letectva bude do roku 2036 vyčleněno 215,8 miliardy korun. Program, který obsahuje vyčíslení výdajů na letectvo na příštích 13 let, dnes schválila vláda. Kromě nákupu 24 letounů páté generace F-35 za 150 miliard korun, který vláda schválila na konci září, částka zahrnuje například náklady na pronájem nyní používaných gripenů. ČTK o tom informovalo ministerstvo obrany.
Program „Udržení a rozvoj schopností nadzvukového letectva II“ definuje maximální rámec pro plánované výdaje na české nadzvukové letectvo do roku 2036, částka 215,8 miliardy korun zahrnuje pronájem gripenů do roku 2035, nákup 24 letounů F-35 nebo výdaje na výstavbu nemovité infrastruktury. Podstatnou část tvoří podle ministerstva také rezerva pro kurzové výkyvy a jiná finanční a věcná rizika. Celková částka nesmí být překročena, nemusí být ale celá vyčerpána.
Nákup 24 letounů s celkovými náklady 150 miliard korun schválila vláda na základě vojenského doporučení na konci září. Částka podle dřívějšího vyjádření ministryně obrany Jany Černochové (ODS) obsahuje i veškeré výdaje na přípravu provozu v Česku, například na infrastrukturu, palivo nebo přípravu personálu.
Americké bojové letouny nahradí 14 pronajatých stíhaček JAS-39 Gripen a do budoucna i 24 letounů L-159. Celkové náklady na pořízení a provoz stíhaček F-35 do konce jejich životnosti v roce 2069 odhaduje ministerstvo obrany na 322 miliard korun. První stíhačky F-35 mají být hotové v roce 2029, všech 24 strojů bude v ČR do roku 2035. Česko zároveň jedná se Švédskem o prodloužení pronájmu 14 gripenů na přechodné období do roku 2035, jejich pronájem za 1,7 miliardy ročně končí v roce 2027.
Odvody těžařů stoupnou, vláda schválila navýšení úhrad
Odvody těžebních firem v příštích letech o jednotky procent vzrostou. Vláda schválila navýšení úhrad těžařů vydobytých nerostů včetně uhlí. Do veřejných rozpočtů by tak od roku 2025 podle odhadů mělo přibýt kolem 579 milionů korun ročně. Peníze navíc by měly dostat zejména obce a kraje. Po dnešním jednání vlády to oznámilo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Zvýšení poplatků zřejmě navýší koncové ceny pro zákazníky.
„Těžba surovin negativně ovlivňuje okolí dolů. Na nápravu těchto dopadů se využívají odvody z vydobytých nerostů. My nyní tyto kompenzace pro obce a kraje navyšujeme tak, aby tyto prostředky bylo možné využít ať už na rozvoj obcí nebo na realizaci konkrétních opatření na nápravu negativních důsledků těžby,“ řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN).
S nejvyšším navýšením sazeb, ze současných tří na šest procent z tržních cen, musí počítat těžaři u hnědého uhlí dobývaného povrchovým způsobem. Navýšení o dvě procenta se týká těžby ropy, zemního plynu, stavebních surovin, vysokoprocentního vápence a ostatních vápenců a cementářských surovin. Nejméně, tedy o jedno procento, se zvýší úhrady u takzvaných silikátových surovin, mezi které patří například drahé kameny, sádrovec, kaolín, čedič nebo živec.
Hlavním cílem úprav sazeb je navýšení příjmů veřejných rozpočtů. Poplatky těžařů by se tak měly při zachování stávajícího objemu těžby nerostů zvýšit o 579 milionů korun za rok. Největší část by měly dostat obce, a to 280 milionů korun ročně. Do rozpočtu krajů by mělo směřovat přibližně 235 milionů korun za rok navíc, do státního rozpočtu pak asi 64 milionů korun ročně. Navýšení výnosů se však projeví až v roce 2025, kdy se podle nových sazeb zúčtují úhrady za předchozí rok.
Ministerstvo už zároveň v důvodové zprávě připustilo, že zvýšení nákladů těžaři v budoucnu nejspíš promítnou do svých cen pro zákazníky, lze tak počítat s možným zdražením například uhlí pro domácnosti. „V současné době však nelze přesně odhadnout, v jaké výši a do jaké míry k takovémuto promítnutí dojde,“ uvedlo ministerstvo ve zprávě pro vládu.
Nově stanovené sazby ovšem podle MPO představují vyvážený kompromis, který má reflektovat navýšení nákladů na opatření na nápravu negativních důsledků těžby a rovněž má zohledňovat různé energetické náročnosti těžby a úpravy dobývaných nerostů.
Vláda schválila čtyři investiční pobídky za téměř 1,4 miliardy korun
Vláda dnes na svém jednání schválila čtyři investiční pobídky za přibližně 1,4 miliardy korun. Získaly je firmy Onsemi, Lumax Industries Limited, PCE Paragon Solutions a Fielmann AG. Pobídky využijí na rozšíření výroby nebo stavbu nových areálů. Na tiskové konferenci po jednání vlády to oznámili premiér Petr Fiala a ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela. Dnes schválené pobídky podle nich pomohou zvýšit konkurenceschopnost Česka v zahraničí a vytvoří nová pracovní místa.
„Všechny tyto investiční pobídky splňují kritéria, která jsme si pro ně stanovili. To znamená, že podporujeme projekty s vysokou přidanou hodnotou. Nedáváme žádné investice do montoven,“ řekl Fiala.
Investiční pobídku za více než 546 milionů korun americká firma Onsemi využije na rozšíření výroby polovodičových desek ve svém závodu v Rožnově pod Radhoštěm. Jde o rok starou žádost, a ne o aktuálně diskutovanou investici dvou miliard dolarů (asi 44,3 miliardy korun). Tuto pobídku ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) podle Síkely připravuje. „O projektu jednám se zástupci firmy Onsemi od začátku roku 2023, kdy jsme se setkali v americkém Sillicon Valley. A považuji ho za jednu ze svých priorit,“ uvedl. Investovat dvě miliardy dolarů do čipového centra Onsemi zvažuje v Koreji, USA nebo v Rožnově pod Radhoštěm. Firma Onsemi podle Fialy také přislíbila spolupráci s českými univerzitami.
Druhá investiční pobídka 551 milionů korun patří společnosti PCE Paragon Solutions, která je členem skupiny Foxconn. Díky ní bude společnost v pardubickém areálu Foxconnu nově vyrábět elektromechanické sestavy pro montáž do elektromobilů. K tomuto účelu se postaví nová dvoupodlažní budova. Vzniknout by tak mohlo více než 1000 pracovních míst, uvedl Síkela.
Společnosti Fielmann AG, která podniká v optickém průmyslu, vláda schválila investiční pobídku 274 milionů korun. Využije ji na stavbu svého prvního závodu v Česku, stát bude v Chomutově. Firma Lumax Industries Limited pak v pobídce získala 28 milionů korun na vybudování nového technologického centra v Ostravě, uvedlo MPO v tiskové zprávě. Budou se v něm vyvíjet osvětlovací a jiné techniky pro motorová vozidla. Podle MPO pobídka přinese 35 nových kvalifikovaných pracovních pozic.
Nejčastější formou investiční pobídky je v Česku sleva na dani z příjmu po dobu maximálně deseti zdaňovacích období. Investorům stát nabízí také finanční podporu na tvorbu pracovních míst, rekvalifikaci a školení nových zaměstnanců či osvobození od daně z nemovitých věcí po dobu pěti let.
ZDROJ: ČTK
Výcvik ukrajinských vojáků v ČR bude pokračovat i příští rok. Náklady stoupnou více než 4x
Výcvik ukrajinských vojáků v Česku bude pokračovat i v roce 2024. Pokračovat bude i účast českých vojáků ve většině zahraničních misí. Rozhodli o tom poslanci. Zatímco letos jsou náklady na mise letos 24 milionů korun, příští rok to má být 115 milionů korun. Dalších 252 milionů korun poputuje na pobyty ozbrojených sil jiných států v Česku za účelem výcviku ukrajinských vojáků.
Informovalo o tom ministerstvo obrany (MO ČR) na webu.
„Návrh zachovává stávající počty pro pobyt, tedy do 800 osob v jednom okamžiku. Nově se rozšiřuje o instruktory ze států NATO pro výcvik i nad rámec asistenční mise EU pro Ukrajinu,“ uvedla ministryně obrany Jana Černochová (ODS).
Pro pokračování výcviku ukrajinských vojáků zvedlo ruku 129 ze 150 přítomných poslanců.
Doplnila, že se zvýší počet instruktorů Armády ČR, kteří mohou působit na území států EU v rámci asistenční mise EU z dosavadních 55 na 70 osob.
Návrh také umožňuje zapojení do 20 vojenských instruktorů do výcviku ukrajinských vojáků na území států NATO mimo asistenční misi EU.
Více vojáků bude moci působit i pod hlavičkou mise EU Althea v Bosně a Hercegovině. Dosavadní mandát počítal s 8, nový se 12.
V námořní operaci EU Irini ve Středozemním moři se počet osob zvedá z 5 na 10.
Mise v Nigeru nebude prodloužena, a to kvůli tamní situaci po červencovém vojenském převratu.
„Vnitropolitická situace v zemi je složitá a dlouhodobější vývoj lze jen stěží predikovat. Proto jsme v materiálu nežádali o schválení působení v Nigeru v roce 2024,“ řekla Černochová.
Pokud by se podle ní situace v zemi zlepšila, předložil by resort obrany vládě a parlamentu samostatný návrh.
Zatímco letos jsou náklady na mise letos 24 milionů korun, příští rok to má být 115 milionů korun.
Dalších 252 milionů korun poputuje na pobyty ozbrojených sil jiných států v Česku za účelem výcviku ukrajinských vojáků.
Prezident Petr Pavel požaduje, aby Česko dávalo na obranu více než 2 procenta HDP. Řekl to letos v říjnu na College of Europe v Bruggách.
V souladu se závěry červencového summitu Severoatlantické aliance ve Vilniusu Pavel zdůraznil, že velmi pravděpodobně bude nutno jít nad rámec 2 procent výdajů na obranu.
Členské státy NATO se na summitu došly ke shodě, že 2 procenta HDP by měla být považována spíše za spodní hranici, nikoliv za výdajový strop.
Server Politico dále uvedl, že tento cíl plní jen třetina z 31 států aliance.
