JAPONSKO A JEHO FINANČNÍ KONTROLA…
Benjamin Fulford je člověk, který se rozpovídal o Japonsku. Jako kanadský novinář tam dlouho zastupoval časopis Forbes, mapující bohatství bohatých. Naučil se japonsky, bohatí mu říkali všechno možné, Fulford se začal dozvídat i věci které neměl. Tak dalece, že rozkryl korupční charakter celé japonské ekonomiky a de facto zločinnost japonských elit, tedy politických stran, vlád a hlavních bank. Když se chystal tuto věc publikovat, vnučka dynastie Mejdži s ním udělala malý obchod. Výměnou za to, že o Japonsku psát nebude mu rozkryla, jak funguje korupce světová.
Fulford se ozval hned druhý den po zemětřesení v Japonsku z 11. března letošního roku. Neboť si vzpomněl na málo pravděpodobnou část svého rozhovoru s bývalým japonským ministrem financí Heizo Takenakou. Ptal se jej, proč jako ministr financí defacto prodal celý finanční systém Japonska Západu. Takenaka mu tehdy odpověděl: dali jsme přednost ekologickému hledisku. Fulford, co to znamená? Takenaka, oni nám vyhrožovali, že pokud se nepodvolíme, zasáhnou nás HAARPEM. Fulford: co by to znamenalo? Takenaka: Zemětřesení. Tento výrok zní českému čtenáři asi dost fantasticky, pro začátek se ale domluvme, že tuto pasáž si nevymyslel ani Fulford (existuje záznam) a japonský ministr financí by si něco tak silného také netroufl vymýšlet.
Na počátku byl Marco Polo
Vezměme ale celý příběh od začátku. Na začátku stojí britská koloniální správa Indie. Když se Britům podařilo zjistit, jaké obchodní výhody má hašiš, hledali pro něj optimální odbyt. Což je ekonomicky racionální krok. Optimální odbyt opia se ukázal být na čínském trhu. Zakládali proto kuřárny opia, kde kuřákům nabízeli celé řady výhod, včetně noclehu, půjček na opium apod. Čínské království s dvěmi miliony závislých narkomanů začínalo kolabovat. Čínský císař nechal v roce 1799 uzavřít přístavy pro import opia a zakázal výsadbu máku. Britská vláda, tedy britští penězotvůrci, kteří vládu ovládali, zareagovali také racionálně. Znovu otevřít trh znamenalo čínské přístavy v roce 1839 vojensky dobýt, zemi uvrhnout do politického marasmu, otevřít trh pro své zboží, opium do Číny prodávat v neomezeném množství, nechat si z čínských státních peněz zaplatit obrovské peníze za ušlé zisky. Z někdejší Říše středu udělaly západní zbraně a peníze de facto bezmocnou kolonii. Tato historie je stará sto padesát let, v zásadě však ukazuje, že u dobrých historek je stáří relativní, protože dobré historky jsou nadčasové. To jsme v Číně. A na tomto příběhu si ukazujeme přístup Evropanů k Dálnému Východu.
Admirál Perry
Pojďme se podívat přes průliv, do Japonska. V roce 1852 se zde stejná historie v podstatě zopakovala, jejími aktéry nebyli tentokrát Evropané, ale Američané. Admirál Perry pod hrozbou dělostřelecké devastace země Japonsku vnutil obchodní podmínky, jejichž součástí byl neomezený import západního zboží. Po Američanech si stejné podmínky vymohli Britové, Holanďané a Rusové. Japonsko se dostalo do sféry vlivu Rothschildova finančního impéria, stalo se nepřímou kolonii Západu. Umělé vyvolání občanské války dovolilo obrovský export amerických zbraní, zlikvidování domácích řemeslníků přineslo zemi chudobu. Evropané instalovali svého vlastního císaře, založili dodnes formálně vládnoucí dynastii Mejdži.
Japonská agrese
Japoncům dovolilo spojení s Evropany přechod na evropské vojenské technologie. Převzatá filozofie expanze jim dovolila vtrhnout do Ruska. Získat Koreu, část Číny a Tchai-Wan. Spojení s Rothschildovým chráněncem Hitlerem dovolilo Japonsku hrát ještě vyšší hru. Pustit se do svých někdejších pokořitelů. Nicméně Hitler byl převálcován Rockefellerovými penězi a schopnostmi. Stejně jako další důležitou evropskou skupinou, která měla podle Rotschildových plánů s Hitlerem spolupracovat. Ruskými bolševiky. Namísto společného rozdělení Evropy se do sebe chlapci zakousli. Druhou světovou válku tak vyhráli Rotschildovi komunisté a Rockeffelerovi Američané. Japonsko se ocitlo v nezáviděníhodné pozici a v podstatě je dodnes válečným vazalem Spojených států, platícím nepřímou formou každoroční tributy.
Modernizace Japonska
To, že Západ Číně a Japonsku drsným způsobem ublížil, se stalo počátkem modernizace obou zemí. A počátkem dlouhého pochodu k dnešnímu úspěchu. Krádeže a loupeže soukromých organizací, posvěcené západními vládami, nastartovaly heroické úsilí japonského i čínského národa. Úsilí vedlo k jejich enormním obchodním přebytkům ve dvacátém století. Západ, kontrolovaný bankovními domy, se podle všeho těchto obchodních přebytků (rozuměj peněz) bojí. A tak vymýšlí stále nové cesty, jak Číňany i Japonce o jejich vydělané peníze připravit. Protože ponechat jim jejich peníze, Západ ztratí své globální prvenství. Bankovní domy vědí, že je jedno kdo vládne. Vládne ten, kdo kontroluje peníze. Jednou z hlavních možností, jak dostat hodně a poskytnout málo, je obchodovat s Asií v dolarech. Američané – jak známo – tisknou dolary ve dne v noci na tiskařských strojích, ve svých bankách přihazují k účtům nuly a roztáčejí celosvětovou inflaci. Od Japonců i Číňanů dostávají enormní množství zboží v podstatě zadarmo, protože za ně vracejí pouhé potisknuté papírky, jejichž hodnota není podložená vůbec ničím. Nelze z toho vinit americkou vládu, nelze z toho vinit americký národ. Protože vláda je jak známo v područí tzv. Federal Reserve Board, původně státní, posléze však soukromé organizace navázané právě na rodinu Rockefellerů.
Všechno funguje dokud
Dokud se obchoduje v dolarech, náš svět funguje, jak jej známe. V okamžiku, kdy se Čína a Japonsko rozhodnou obchodovat v jiné měně, Američané končí. A Japonci se právě o tom měli s Číňany během letošního února domlouvat. Pokud to udělají, nebude jasné, za co si budou Američané kupovat nejenže ropu, ale i auta, plechovky s kukuřicí a vůbec. William Engdahl uváděl řed pěti lety, že už v roce 2002 měly obchodní přebytky Číny vůči USA každoročně hodnotu ca. 100 mld. dolarů ročně. Japonsko 70 mld., Kanada 48 mld., Mexiko 37 mld. a Německo 36 mld. Nejsem ekonom, ale dejte si to dohromady s tím, že Spojené státy každý rok končí s deficitem někde mezi bilionem a půl druhým bilionem dolarů. V podstatě jsou závislí na tom, zda je ostatní země podrží, skrze obchodování s jejich vlastní měnou. Až na to, že ostatní země nemají žádný důvod to dělat. Žádný jiný důvod kromě strachu. Například ze zemětřesení. Viz perex tohoto článku. Když obchodujete s někým, kdo drží polovinu celého vojenského arzenálu na planetě a ve vaší vlastní zemi má 68 vojenských zařízení s 36 tisíci vojáky, když nepočítáme navíc dalších pět tisíc us zaměstnanců. A vy mu každoročně za to ještě platíte 2 miliardy dolarů jako tzv. “sympathy budget”, příspěvek z lásky.
Pochopení jako východisko
Nemíním svými články štvát někoho proti někomu. Pachatelé nejsou paušálně ani Američané, ani Britové, ani Židé. Tyto skvělé národy jsou primárně oběťmi parazitického finančního mechanismu. Nemíním šířit strach, ve strachu naopak zůstáváme, pokud se pravdě nedokážeme podívat do očí. Jistý můj učitel říkal „pravda vás osvobodí“ a já s ním souhlasím. Já to nebyl, kdo prodával opium Číňanům, já to nebyl, kdo Japonce vydíral, já to nejsem, kdo vydávám bezcenné papíry a tvrdím o nich, že to jsou peníze. Říkám pouze nahlas to, co při troše štěstí bude za čas vědět každý. I Vy, kteří máte s mými řádky velký problém.
Nobelova cena za mír
Pokud chceme západ zachránit před naprostým úpadkem, jako že na šikmé dráze úpadku jsme se jako Unie zjevně ocitli, měli bychom začít hrát s otevřenými kartami. Věřím,že Respekt k pravdě máme jako Češi zakořenen hluboko v genech. Informační embargo zatím nedovoluje okolnosti světových procesů prezentovat do konvenčních médií, protože koho chleba jíš, toho píseň zpívej. A tak Světové obchodní centrum shodil i po deseti letech zlý Usáma, Írán ohrožuje světový mír, Barack Obama likvidující chudáky v horách Af-Paku z bezpilotních letadel dostává Nobelovu cenu míru etc. Dobré ráno, přátelé.
Zdrojový materiál:
Project Camelot: Přepis rozhovoru s Fulfordem 1., 2., 3.
Video s rozhovorem s Fulfordem, české titulky
Zdroj: http://baudysjr.blog.respekt.ihned.cz/c1-51138330-japonsko-a-financni-kontrola