V mládí nám denně vypadne asi sto až tři sta vlasů, postupně ale zase dorostou. Okolo padesátky to u mužů s dorůstáním přestává být slavné a mnohým se začnou na čele tvořit kouty a mnozí jsme tak dobří, že začneme nosit svatozář. Čeká to asi polovinu z nás.
Odborníci o tom neradi mluví česky a počínající plešatosti říkají alopecie. Zní to možná líp, ale ve skutečnosti jde o odvozeninu slova alopekia a to v řečtině znamená lišku s prašivinou. U lidské olysalosti je v horším případě na vině lues, což není nic jiného, než syfilis. Proto není na škodu, když nám pokryv začne z hlavy mizet kvapem, zaskočit si na ambulanci nechat vyšetřit krev na přítomnost protilátek proti mršce z kmene spirochét – baktérii Treponema pallidum. S velkou pravděpodobností nám nic nenajdou a tak naše počínající koleno by nám mělo začít být ukradené. Naše lysiny jsou pohlavně nepřeenosné ale jde jen o hormonální záležitost se kterou toho moc stejně nenaděláme. Kolečko i přehnaně inteligentní, dozadu ustupující čelo, jsou nejčastěji dílem genetiky. I když jde tento obor dopředu mílovými kroky, genetické hrátky s geny na plešatost zatím nikdo neprovozoval. Geny si prosazují zjemnění a řídnutím vlasů prostřednictvím androgenů. Právě ty zkracují dobu růstové fáze vlasového cyklu a progresivně ničí terminální vlasové folikuly. Pokud je naše psychické trauma z řídnutí vlasů a změny vizáže větší, než trauma ze ztenčující se hotovosti, můžeme zkusit zázrak a v kosmetickém nebo hair studiu si nechat doporučit nějakou z vodiček, mastiček či potravních doplňků. Z metod, které přece mají šanci nějak razantněji přispět ke zlepšení tristního olysalého stavu, stojí za zmínku tři.
Změna hormonálních poměrů
Nadějnou se v tommto směru ukázala látka, kterou již delší dobu lékaři dělají přítrž zvětšující se předstojné žláze (prostatě). Přišli na to při pokusech na dvojčatech, jimž podávali látku dutasterid. Z mužů v pokusu jedno z dvojčat vždy dostávalo 0,5mg dutasteridu, druhé jen placebo. Pokus trval rok. Už v půl roce bylo jasné, že u těch, kteří dostávali dutasterid, se nejen zastavilo padaní vlasů, ale že došlo k zvratu a vlasy, místo toho, aby ubývaly, začaly růst a houstnout. Tím, že pokus probíhal na identických (jednovaječných) dvojčatech, lze hovořit o skutečném důkazu účinnosti přípravku.
Bujná kštice místo vysokého čela je jistě bezvadná věc. Než ale s hormonální léčbou svého začínajícího kolena začnete, bude dobré abyste své partnerce řekli, že obojí mít nemůže. Mezi vedlejší účinky dutasteridu totiž patří občasná impotence, snížené libido, poruchy ejakulace, snížení počtu spermií i jejich pohyblivosti. Zkrátka, snížení mužské fertility
Přesazování – alotransplantace
Mezi trvalejší řešení problému s aerodynamickou hlavou patří vlasová transplantace. Nejde o přenos od nějakého dárce, slovo alotransplantace znamená, že sami sobě jsme dárci. Vlasy z míst, kde nám jich přebývá, nejčastěji z týlu a plošek nad ušima se přenáší na místa holá. Při jednom sezení nám z kůže vyřežou okolo jednoho a půl tisíce štěpů a tyto „sazenice“ o vícero vlasových folikulech se po rozcupování, kdy z původního počtu už je čtyři tisíce menších „sazeniček“, se provede osázení předem vyhloubených děr. Zákrok se provádí s místním umrtvením, celkovou anestezii volí jen slabší povahy. Jak už jsme na Oslovi psali, americká FDA dala dobrozdání na používání robotického zařízení ARTAS System a ten umí vykrajovat do kůže na hlavě dírky mnohem efektivněji, než když to provádí chirurg pomocí rotační frézky s jednou vrtací hlavou.
Vylepšením zevnějšku budete překvapeni. Několik dnů bude k nepoznání, otečete od kořene nosu, přes spojivky až po bradu. Až po pár dnech se to začne lepšit, ale na skvělý nový sebevědomý pocit si bude muset ještě počkat. Přesazené folikuly začnou vystrkovat růžky až po třech měsících. Zbývá už jen dodat, že žádoucích výsledků se dosahuje až v dalších kolech. A tak než se rozhodnete pro první zákrok, je dobré podívat se, zda na vaší hlavě je dost místa, kde bude co brát i na dalších sezeních, to první s transplantací zhruba tisíce folikulů, na bujarou kštici nestačí.
Pěstování z kmenových buněk
V tomto případě ještě nejde o klinický pokus, je však proveden na lidských buňkách a tak jeho zavedení do kliniky toho moc nebrání. Z Japonska přichází zpráva, že lidské vlasy umí množit. Zatím snahy jiných pracovišť, získat dostatek uměle vypěstovaných vlasových „sazeniček“ vhodných na přenášení, narážely na celou řadu problémů. Kmenovým buňkám se do převtělování do tohoto typu buněk moc nechce. Občas nám to pro radost udělají, ale na rutinní „množení“ vlasů to z důvodu nestandardnosti nikdo do praxe zavést nemohl. Ikdyž zájem o to byl velký. Takashi Tsuji z Tokyo University of Science zřejmě dosavadní nezdary překonal. Svět obletěla zpráva, že vlasové folikuly pěstuje z kmenových buněk. Jenže taková informace je poněkud zavádějící. Vypěstovat vlas zvládlo již několik pracovišť. Autor publikace Tsui, ale dosáhl něčeho mnohem významnějšího. Už nejde o jednotlivost, která se mu někdy podaří a desetkrát ne. Jde o metodu, která dovoluje pracovat standardně a „ve velkém“. Úspěch se dostavil až když Japonci začali brát více v potaz přírodu. Většina orgánů, včetně zubů, slinných žláz i vlasových váčků se totiž při vývoji zárodku vyvíjí při vzájemné interakci epiteliálních a mezenchymálních buněk. Je proto logické, že i pro vývoj vlasových folikulů nestačí vzít jen kmenové buňky ale že ke zdárnému vývoji jsou potřeba druhy dva – epiteliální a mezenchymální. Po bitvě je každý generálem a proto to nyní připadá tak snadné. Jenže právě na tom dosavadní pokusy mnoha týmů skončily – ke své smůle ke klonování braly pouze buňky z jedné vrstvy kůže.
Technika se pohnula dál až když Japonce napadlo, že by mohlo být dobré dát dohromady buňky jak z míst, kde se nachází kožní kmenové buňky, tak z mnohem spodnější vrstvy, mezenchymální, na níž vlasová papila dosedá. Pokus společné kultivace těchto dvou druhů buněk jim dal za pravdu. Aby zjistili, zda z takto získaných „sazeniček“ lze vypěstovat plnohodnotý vlas, přenesli je do kůže geneticky upravených myší, které lidské buňky neodhojují. Pro jistotu jim je transplantovali do míst, kde se myši nemohou pacičkou poškrábat. Zhruba po měsíci se z kultivovaných směsných sazeniček vytvořených z namnožených epiteliálních kmenových buněk a mezenchymálních nediferencovaných buněk začaly dobývat tenké chloupky. Jejich skladba a průřez se prakticky nelišil od normálního lidského vlasu. Postupně vlásky sílily a vyvíjely v plnohodnotný vlas.
Z toho plyne, že už nás nemusí trápit zda k transplantacím vlasů budeme mít za ušima dostatek sazeniček, kterým bude možno změnit místo pobytu. Pohled do zrcadla s tristním zjištěním, že lysina je větší než to zbylé ochlupené vzadu, již nic neznamená. I s malým kožním kouskem půjde zahrát velké divadlo a v laboratoři z něj namnožit základ mnoha folikulů, které pujde transplantovat. Umělecké háro půjde vracet i těm, kterým vzadu zbyl z původního porostu trapný okrsek. Jen k tomu zbývá poslední krok. Japonskou kultivaci spojit s technickým zázrakem firmy Robotics Inc. Jejich vlasový robot zvládá udělat mnoho děr do hlavy než bys řekl švec. Během chvilky z nás zase mohou být kluci o desítky let krásnější. Chce to jen kuráž a správnou kreditní kartu.
