Potemnělou pražskou ulicí se prochází mladík. Přemýšlí, jak by si v těžké době vydělal nějaký ten peníz. Miluje tiskařskou práci, stále ale dumá nad tím, jak z tohoto řemesla vytěžit co nejvíc. A najednou mu po rtech přelétne úsměv. „Už to mám, vydám Bibli! To je přece záruka výdělku,“ volá radostí. Jak to ale hodlá mladý Jiří Melantrich provést, když král Ferdinand I. Habsburský zakazuje tisk knih?
Jiří Melantrich (asi 1511–1580) patří k těm nejuznávanějším tiskařům všech dob. Přestože zpočátku nemá na růžích ustláno, dokáže během své kariéry vydat více než 200 titulů knih! „Jeho tiskárna disponovala 30 druhy písma a byla schopna tisku knih v češtině, němčině, latině i řečtině,“ zmiňuje se český historik Libor Vykoupil (*1956). A co víc, Melantrich dokonce získává privilegium na tisk a výsadní prodej Bible. Ze své maličké tiskárny tak dokáže vybudovat nakladatelský podnik špičkové mezinárodní úrovně. Jak se mu to jen podaří?
První tiskárna zkrachuje!
Cesta na výsluní vede přes řadu překážek. Melantrich totiž pochází z nezámožné rodiny, která ho v podnikání nemůže podporovat. Přesto tvrdohlavě touží po vlastní tiskárně, i když tuší, že bude muset začít doslova od píky. „Odkoupil některé pomůcky a materiál od tiskaře Pavla Severýna. Ten byl v té době donucen po třicetileté činnosti svoji tiskárnu rozprodat…,“ popisuje současný spisovatel Radko Kynčl. A toho Melantrich využívá. Jeho první pokus o založení tiskárny ale končí nezdarem. Rozběh všech dosavadních dílen totiž ničí zákaz tisku knih, který vydává český král Ferdinand I. Habsburský (1503–1564).
Využije stárnoucího katolíka
Doba to opravdu není jednoduchá a mladý Jiří si láme hlavu nad tím, jak obejít krále. „Jak jen můžu podnikat a vydávat své knihy, když se ruší jedna tiskárna za druhou?“ přemýšlí. A dumá tak dlouho, až nápad skutečně dostane. Komplikaci řeší jednoduše tím, že vstupuje do podniku stárnoucího katolíka, na něhož se zákaz tisku nevztahuje. „Povolení tisknout dostal pouze pražský tiskař Bartoloměj Netolický,“ přibližuje Kynčl. Melantrich se tak konečně může pustit do tisku vysněné Bible! Získává na její prodej dokonce královské privilegium! V té době ale v Praze funguje několik dalších podobných vydavatelství. Proč tedy panovník uděluje monopol na vydávání Bible právě Melantrichovi?
Obsahuje stovky bludů?
O úspěch se bezesporu postará Melantrichův cit pro risk. Nadějnému nakladateli je jasné, že vydání Bible s sebou nese prakticky jistý zisk, „Zaplať prvotní vklad a uvidíš, že se nám peníze vrátí dvojnásobně,“ přemlouvá proto Netolického. Ten na jeho nápad nakonec kývne a za výsadní prodej Bible se v roce 1549 dokonce přimluví i u krále. Ferdinand ale s výsledkem příliš spokojený není. Nechává se prý slyšet, že Bible „obsahuje několik set omylů a bludů.“ Skutečně se jednalo o tak špatné dílo? Podle dobových kronik určitě ne. Král si tak zřejmě jen paličatě stál za svou touhou omezovat tisk v jakékoliv jeho formě.
Nese jeho jméno
Oblibu Bible potvrzuje i fakt, že ji Melantrich vydává hned sedmkrát, a začíná se jí dokonce říkat „Melantriška“. Na vavřínech ale šibalský podnikatel neusíná a jistí se i na stáří. Podnik totiž hodlá svěřit schopnému nástupci. „Dařilo se mu získávat vlivné příznivce z řad šlechty a spolupracovníky z řad učenců,“ píše Kynčl. Není se tedy čemu divit, když Melantrich svou dceru provdá za profesora Daniela Adama z Veleslavína (1546–1599) a se slovy „ať je vaše manželství šťastné“ mu tiskařství předá. A dělá dobře! Přestože se zpočátku Daniel Adam potýká s provozními problémy, vydavatelství nad vodou udrží. A nejen to, jeho kvalitu časem ještě pozvedá. Očekávání Jiřího Melantricha tak jistě nezklame.
Aneta Bartoníková
