Behaviorista James Clear má zato, že lidé, kteří usilují o dosažení jakési rovnováhy a pocitu životního úspěchu, by v praxi neměli jít cestou stanovování cílů. Jakýkoli cíl jim přinese jen neštěstí a komplexy.
My všichni máme v životě nějaký cíl. Chceme být v lepší formě, úspěšně podnikat, mít skvělou rodinu, napsat bestseller, vyhrát na mistrovství atd. Pro většinu z nás cesta vždycky začíná stanovením cíle a úkolů. Shodit 10 kilo. Uzavřít výhodný obchod.
Když ale dojde na praktické naplnění, ukáže se, že nám tyto cíle nic nepřinášejí. Jestli jich dosáhneme nebo ne nezáleží na tom, co se nám zpočátku zdálo reálné, ani na tom, jaké jednotlivé milníky jsme si vytýčili v hlavě. Musí existovat efektivnější způsob.
Clear, jak se zdá, na něj přišel. Navrhuje nestanovit si cíl, ale vypracovat systém, jehož dodržováním dosáhneme maximálních možných výsledků. Máte-li dobrý systém a víte, že se pohybujete správným směrem a v optimálním tempu, nemá smysl trápit se kvůli cíli. Není důvod se stresovat a znepokojovat. Není třeba zbytečně přemýšlet. Všechno je jasné a vy jste šťastní.
Pokud jste basketbalový trenér, nemá smysl si denodenně připomínat, že musíte vyhrát mistrovství. Smysl má soustředit se na komplexní systém přípravy hráčů, efektivnější, než mají jiní. Je-li vaším cílem vybudování podniku v hodnotě miliónu dolarů, nemá smysl vypracovávat předem byznysplán skládající se z jednotlivých cílů. Daleko lepší je soustředit se na maximálně efektivní využití těch zdrojů, které vaše společnost má.
Mým osobním cílem například nikdy nebylo psaní knihy. Ale za posledních 12 měsíců jsem napsal 115 tisíc slov. Průměrná kniha má 500-600 tisíc slov. Nekladu si rozsáhlé cíle, ale vím, že jeden článek musím napsat každé pondělí a druhý každý čtvrtek. Za rok tak dosáhnu slušného výsledku.
Máte přinejmenším tři důvody následovat můj příklad:
1. Cíle snižují úroveň štěstí
Když si stanovíte nějaký cíl, ve skutečnosti si tím říkáte, že momentálně není všechno tak dobré, jak byste si přáli. A s tímto přesvědčením pak žijete, dokud nedosáhnete svého. Jenže vaše radost nebude dlouhá, vždyž na místě původního cíle záhy vyvstane nový. Vzniká tak uzavřený kruh nekonečných, nervózních očekávání.
Řešení: soustřeďte se na postup, nikoli na cíl. Když si stanovím jako cíl napsat ročně 500 tisíc slov, nepodaří se mi to. Ten cíl mě bude děsit. Ale jestliže si vytvořím systém, jehož pravidelné dodržování mě přivede k tomu, oč usiluji, bude všechno mnohem jednodušší. A v mém životě nebude přítomen zbytečný stres.
2. Cíle škodí dlouhodobému postupu
Možná se vám zdá, že existence životního cíle vás bude motivovat. Mám však obavu, že hovoříme-li o ambiciózních cílech a dlouhých termínech, nic z toho nebude. Budete vyčerpáni mnohem dříve, než dosáhnete plánované úrovně.
Řekněme, že jste si jako svůj cíl stanovili běžet maraton. Budete se na to usilovně připravovat. Až maraton uběhnete, nebude už nic, co by vás nutilo jít dál. Bude-li však váš cíl spočívat v každodenním ranním běhu pět dnů do týdne, budete v tom pokračovat i po maratonu. A budete silnější a zdravější.
3. Cíle nám poskytují falešný pocit kontroly
Naše cíle téměř vždy ignorují realitu. Nikdo nedokáže předvídat budoucnost. Těžko se vám povede zdvojnásobit meziroční obrat ve svém podniku, panují-li v ekonomice deprese a úpadek. A protože vnější okolnosti nás ovlivňují vždycky, nemá smysl upínat se na plány.
Cíle vám poskytují falešný pocit kontroly nad tím, co se děje, ale je z toho víc škody než užitku.
Náhradou za ně vám navrhuji zamilovat se do systémů. Přinutí vás vítězit. Soustřeďte se na to, jak má vypadat váš ideální pracovní nebo volný den. A pokoušejte se ho realizovat každodenně. Nevyšlo to dneska? Zkuste to zítra znovu. Podařilo se? Tak zítra nanovo to samé. Už vás to omrzelo? Zintenzivněte náplň dne. Tato strategie vás zbaví stavu stálé úzkosti, udělá z vás šťastného a výkonného člověka.
James Clear
Překlad článku Forget Setting Goals.
