Petr Hájek si všímá přebalování masek našich domácích Mimozemšťanů, kteří po převratu v impériu rychle nabývají různých nových podob, aby si uchovali moc nad zotročenou částí veřejnosti, která jim má pomoci zůstat u bohatých koryt

Možná si na ně někteří ještě pamatují, byl to docela populární film: Muži v dobře padnoucích černých oblecích, kteří sice vypadají jako běžní „manažeři“, ale ve skutečnosti pracují pro galaktickou velmoc. V běžně vypadajícím newyorském mrakodrapu je současně přestupní stanice pro nejrůznější zrůdy a zrůdičky valící se na Zemi ze všech koutů mimozemského prostoru.

V sázce je definitvní zničení našeho „starého“ světa. A když se k tomu některý z Pozemšťanů řízením osudu dostane poblíž a zahlédne utajovanou realitu – vymažou mu paměť. Taková parodie na sci-fi třeštění. Občas i veselá.

Tak pozor, oni se tu fakt objevili. Hle:

Nedejme se zmást tím, že jeden z nich (dosti neúspěšně) předstírá ženskou. Jen není jasné, je-li mezi nim skutečný „muž v černém“, nebo jsou to jen do lidské podoby zamaskované ony „zrůdičky odnikud“. Co je však jisté, že pracují pro cizí velmoc. A ve smutečním jsou proto, že v jejich „impériu“ převzal (či za pár týdnů převezme) moc jiný šéf, jemuž zrovna věrnost nepřísahali. Naopak po něm plivali a uráželi ho. Takže budou mít potíže.

Dva nejzkušenější „překabátníci“ už startují k dalším proměnám: Jeden má kravatu zatím jen kdesi mezi modrou (barva poražené baby-jagy, jíž se ještě včera plazili u nohou) a vítěznou červenou. Druhý chameleon se již červená naplno. A zbylí tři? Ve své přímo galakticky bezrozměrné tuposti ještě zůstávají v pohřebním. Sešli se, aby se poradili, co s tím. A někdo je vyfotil. Má to krycí název „setkání nejvyšších ústavních činitelů“. Větší výsměch si stěží představit.

Tak pravil nábytek

První tři (bráno na fotce odleva) mechanicky dál pokračují ve hře na český stát a vládnutí v jedné z institucí prolezlé zrůdami a zrůdičkami cizích zájmů s krycím názvem parlamentní Sněmovna. Právě tam na sílu prosadili normu, která má způsobit, že poddaní budou bez nároku na penzi otročit až do vysokého věku (pokud se ho navzdory injekcím z mRNA svinstev dožijí – jestliže se podvolili a nechali se napíchnout).

Pro případ, že pracují v profesích, které organismus nejvíce a nejrychleji opotřebovávají, jim původně slibovali malou formální úlitbu. Ani tu však nakonec nedostanou. Zasáhl nábytek (ve světě Mužů v černém nic zvláštního). Drží si již asi sto let podobu věčného poslance za ODS Marka Bendy. Za ta desetiletí srůstání s parlamentními lavicemi (vlastně od dětství) si na nehorázných příjmech nahrabal dost, aby se o nějakou svou penzi nemusel starat. Skoro stejně tolik, jako zrůdy a zrůdičky s astronomickými platy v bruselské instituci, jež se s maskováním za parlamentní těleso už ani nenamáhá.

Ostatně ani s tím optickým maskováním Bendy za Pozemšťana se nikdo zjevně moc nenamáhal. O to snadněji mohl projít jeho „pozměňující návrh“ již tak vražedné „důchodové reformy“, který do kategorie „otrokem až do hrobu“ přesunul dalších pár desítek tisíc kandidátů „roboty bez penze“.

Velký B se usmál

Aby hra na demokracii a maskování jejích institucí mohla alespoň ještě chvíli pokračovat, musejí vytvářet představu, že o něco jde. Že v parlamentních lavicích nesedí jen s nábytkem srostlí Mimozemšťané, či zcela bezduché organismy na bázi měňavek vyplavených z pekelných par zemského nitra.

Proto někteří muži v černém předstírají takzvanou opozici. Momentálně je nejznámější a nejúspěšnější ten se jmenovkou Velký B. Významně se z nejvyšších vládních postů podílel na covidistické tyranii – a pak byl odstraněn. To proto, že jiné zrůdičky kryté lidskou podobou (a mocně vydělávající miliardy na spolupráci se shora zmíněnou babou-jagou v různých podobách od Clintona přes Obamu až po Bidena) zjistily, že jim jde po byznysu (proto akce s naoko pozemským krycím názvem Čapí hnízdo).

Teď je Velký B na cestě zpátky – a po převratu v impériu rozhodně nemusí držet smutek. A tak nábytku vzkázal, že stejně celou „důchodovou reformu“ (jednu z operací na zisk dalších miliard pro americké zbrojovky, Zelenského černou díru či bruselské zadlužování ČR) v okamžiku návratu do Strakovky hodí do koše. Zaplať Pán Bůh? Jistě. Jenže on to nahradí něčím jiným, nějak jinak, co na pohled nebude zotročené tak bolet – a především provokovat.

Protože jednou z nejhorších vlastností příšer (aktuálně ve smutku) je, že nejen „žerou, ale ještě při tom mlaskají“ – jak napsal již za Masarykovy První republiky klasik na adresu příšer tehdejších. A tohle velký B neudělá. Jen se usměje. Protože je nebetyčně chytřejší a zkušenější. Pravý muž v černém. Neboť dokáže dokonale ovládat i malinký přístroj na vymazání paměti.

Konec sezóny?

Pokud jde o houbařskou určitě. Poslední hřib, který se v tom přízračném hemžení kreatur „odkudsi“ právě vynořil, je Hřib. Pirátský. Vystřídal na postu šéfa bruselské strany revolučního násilí svého dredovaného předchůdce, který se natolik zkompromitoval, že s tím musel praštit. Obecně se soudí, že důvodem byly vyhozené stamiliony, ba miliardy, za „zpackaný“ systém elektronických ponížených žádostí úřadů o stavební povolení. Kdepak vyhozené! Rozdané kámošům!

Ještě donedávna to ale pětici chameleonů (na obrázku výše) nevadilo. Vždyť dělají totéž – jen ve větším. Viz. baba-jaga Černochová a její americké jaderné bombardéry za stamiliardy, které – možná naštěstí – nikdy neuvidíme. Nebo bilióny Američanům (přes Jihokorejce) za „dostavbu“ jaderných elektráren. S nimi to dopadne stejně jako s bombardéry – což nás ovšem energeticky definitivně potopí (již za dva roky začneme – my vždy vývozci! – muset elektřinu dovážet). A to vše nejen kvůli definitivnímu přivázání nás k bruselskému chomoutu a řetězům – ale současně jako báječné „všimné“, ulité za stamilionové provize přes deset kolen kdovíkde.

V tom by problém s Piráty nebyl. Mohli přece, co chtěli. Založit si poslanecký klub (a mít všechny jeho prebendy, přestože je to při počtu jejich poslanců protizákonné). Pamatuje si to ještě někdo? Ani to, jak zaseli desítky svých neschopných zrůdiček, v pozici „volebně propadlých“ kámošů na všechna ministerstva a správní rady (ke žraní a mlaskání)? Ne, všechno je zapomenuto. Měli, cokoli chtěli. Jenže natolik propadli při několika posledních volbách, že se před těmi blížícími začali stávat pro větší galaktické zrůdy přítěží.

Jde o paměť

A tak se urodil Hřib. Už sice po sezóně (aktuálně docela mrzne, typický projev klimatické změny), ale přece. Znám lidi, které to zděsilo. Zvláště pokud bydlí v Praze a užívají si již po leta skvělých výkonů této zrůdičky maskované lidskou tváří na pražském magistrátu. Dařilo se jí, na co sáhla. Totálně (pro auta) neprůjezdným hlavním městem. Kopáním (v pravidelných jedno až dvouletých intervalech) na ulicích, chodnících a silnicích – protože „všimné“ (o Václavském náměstí raději nemluvit).

To má mít teď ještě navíc punc šéfa strany? Jenže zděšení myslím v tomto případě není na místě. Jde pouze o doklad definitivního zániku téhle vychlípeniny z „galaktického nádraží“ mužů v černém. Prostě se to podařilo. A jejich místo tak může zaujmout nějaká vychlípenina nová či staronová. Jestli uspěje? Klidně.

Ten základní trik mužů v černém – pro ty, kdo nahlédnou za kulisy toho nechutného představení – je přece vždy stejný: Bliknou vám do očí speciálním světýlkem, po němž definitivně ztratíte paměť. Uvidíme za rok při volbách.

Mnohým spoluobčanům pro totální politickou amnézii ani blikat do očí nemusejí.

AUTOR: Petr Hájek

ZDROJ