Hrozba, která děsí celý svět!

Ty by se projevily ve zvýšení kriminality, zvýšeném počtu úmrtí, obrovském množství dopravních nehod, leteckých katastrof a podle ročního období i nemalých ztrát na majetku v důsledku velkého horka či zimy. SVĚT NA DLANI se zblízka podíval na katastrofický scénář, který by nás po rozsáhlém blackoutu čekal.

USA NA POKRAJI KOLAPSU
Je 14. srpna roku 2003 deset minut po čtvrté odpoledne a operátor státní rozvodné sítě v New Yorku zaznamenává značné přepětí v síti vedoucí do kanadského Ontaria. O pár minut později začínají kolabovat sítě v Clevelandu, Toledu, Newarku, New Jersey i v New Yorku. Výpadek se jako lavina šíří Kanadou a severem Spojených států jako lavina tzv. dominovým efektem. Záložní sítě se nedaří spustit. Bez proudu zůstávají desítky milionů lidí a nastává chaos. Přetížené telefonní sítě kolabují jedna za druhou. Zpočátku sice ještě vysílá televize, ale jak docházejí zásoby pohonných hmot pro generátory, odpadávají jedna za druhou. Čerpací stanice jsou zavřeny, protože bez proudu nemohou pracovat. Přestává téct voda, zastavuje se veřejná doprava. Kolabují vlaky, metro i letecká doprava. Nefunguje samozřejmě ani internet a lidé vytahují ze zásuvek stará tranzistorová rádia a nastává hon na baterie. Do ulic vyrážejí bandy rabujících a berou útokem obchody s nejrůznějším zbožím.

4 DNY V TEMNOTĚ
Část Kanady a celý sever Spojených států se ponořily do tmy. Blackout se šíří jako chapadla chobotnice a rychle zasahuje většinu energetických zdrojů v řadě států. 256 elektráren je odstaveno a některé oblasti zůstanou bez proudu až do 18. srpna. Venku panují tropická vedra, teploty se pohybují kolem 33 °C. Nikde nefunguje klimatizace a ke katastrofickým situacím dochází v nemocnicích, kterým dochází nafta pro záložní generátory. Zkáze rychle podléhají krevní konzervy a množství léků, uchovávaných v chladu. Odkládají se i nutné operace a nemocnice připomínají spíše polní lazarety. Sanitky přivážejí množství zraněných po pádech ve tmě, oběti násilí i popálené lidi. Jen v New Yorku totiž vzniklo více než 3000 požárů od svíček, kterými si lidé svítí. Stovky zraněných si vyžádají také dopravní nehody, protože přestaly fungovat semafory. Nejméně 11 lidí přijde o život. Zastavilo se více než 800 výtahů plných lidí, tisíce pasažérů uvízly v metru. Pro velké vedro nevydrží Newyorčané spát doma a přespávají v parcích. Nefunguje kanalizace a města začínají zapáchat. Život se vrátil nejméně o sto let zpátky.

JAK VZNIKNE BLACKOUT?
Příčin vzniku takto masivního výpadku proudu může být celá řada. Může jej způsobit úder blesku, geomagnetická bouře v důsledku velké sluneční erupce, požár generátoru v elektrárně či zcela prostá lidská chyba. A právě ta stála, podle závěrů vyšetřování, i za tímto obřím blackoutem v USA a Kanadě. Všechno začíná už krátce po 12. hodině onoho osudného 14. srpna 2003. Přístroje ve státní energetické ústředně v Indianě ukazují nesprávné údaje. Chybu se podaří zakrátko opravit, ale technik zapomene restartovat systém pro monitorování sítě. Zakrátko přestane pracovat jedna z elektráren v Ohiu a selže jedna z větví nadzemního vedení vysokého napětí. Další napojené elektrárny mají náhle přebytek energie, kterou nikdo neodebírá a hroutí se jedna po druhé. Monitorovací systém, který nikdo nezapnul, neukazuje žádné potíže a elektrárny naplno dodávají proud, přestože přenosová soustava už kolabuje. Vysoce citlivý systém se hroutí zmíněným dominovým efektem a tuto pohromu už nelze nijak zastavit.

MŮŽE NASTAT PODOBNÁ KATASTROFA I U NÁS?
Jednoznačná odpověď zní: Může! Již několikrát jsme od typického blackoutu byli jen krůček. Velké problémy měla česká energetika v červenci roku 2006, kdy došlo k velkému přetížení sítí v sousedních státech. Prudce se změnil objem toku energie a provozovatel české energetické přenosové soustavy ČEPS musel vyhlásit nouzový stav. Několik přenosových tras bylo zrovna mimo provoz. Navíc vypadla velká rozvodna ve Slovinsku a ve směru od nás do Rakouska došlo k přetížení sítě. Následoval dominový efekt, postihující další části energetické sítě. Pomocí vyhlášených regulačních stupňů se však podařilo situaci vcelku rychle stabilizovat.

HROZBA OD ALTERNATIVNÍCH ZDROJŮ
Koncem února letošního roku došlo k dalšímu prudkému nárůstu energie v české přenosové soustavě, kterou protékalo čtyřikrát více elektřiny než za normálního stavu. Na vině byly především alternativní zdroje v Německu, ať již solární nebo větrné elektrárny, které přetížily síť. ČEPS uvádí, že byla několikrát překročena bezpečnostní kritéria a ČR se ocitla na pokraji rozsáhlého blackoutu. Technici přesměrovávali proud do méně vytížených oblastí, musela se omezit výroba elektřiny v řadě elektráren. Pokud by došlo k masivnímu blackoutu, ocitli bychom se ve stejné situaci jako Američané v roce 2003. Česká vláda si nechala nedávno vypracovat i studii, na kolik by nás takový blackout přišel, a došla k alarmujícímu číslu až 22 miliard korun.

NEJVĚTŠÍ BLACKOUTY NEDÁVNÉ HISTORIE
1999 Brazílie
2003 severovýchod USA a Kanada
2003 Dánsko a Švédsko
2003 Itálie
2004 Řecko
2005, Bali, Indonésie
2007 Kolumbie

JAK DLOUHO BYCHOM PŘEŽILI BEZ ELEKTŘINY?
1 hodinu po výpadku:
Kolabuje veškerá doprava, zastavují se vlaky, metro i tramvaje. Stovky zraněných a desítky mrtvých při dopravních nehodách. Přestávají fungovat čerpací stanice pohonných hmot.

6 hodin po výpadku
Urychleně jsou stahována ze svých tras všechny letadla, protože hrozí výpadky proudu na letištích fungujících dosud na náhradní zdroje. Z obchodů mizí baterie, svíčky a svítilny.

12 hodin po výpadku
V domácnostech a obchodech se kazí potraviny v lednicích, začínají kolabovat menší náhradní zdroje, v bytech začíná být zima. Ve většině domácností se nedá vařit. Nefungují bankomaty, lidem docházejí hotové peníze. Benzin a nafta se vyvažují na černém trhu zlatem.

24 hodin po výpadku
Byty jsou prochladlé, kazí se potraviny v mrazácích, kolabují další náhradní zdroje. Přestávají fungovat telefony, mobilní sítě, internet. Nefunguje ani online bankovnictví. Protože docházejí pohonné hmoty v agregátech, přestávají vysílat rozhlasové a televizní stanice závislé na náhradních zdrojích. V nemocnicích se ruší náročné operace a poskytuje se jen nejnutnější léčba.

48 hodin po výpadku
Lidem docházejí potraviny a obchody či restaurace jsou zavřené. Začíná rabování a rázem se zvyšuje zločinnost. V oblastech, kde je dodávka vody závislá na elektřině, jsou lidé na suchu. Nejhůře jsou na tom lidé ve městech, kteří nemají vlastní zdroje vody. Armáda zásobuje pohonnými hmotami pro agregáty a vodou především nemocnice a vládní úřady.

72 hodin po výpadku
Totální chaos především ve městech. Nefunguje už vůbec nic. K udržení pořádku je nasazena armáda, ale brzy ztrácí kontrolu nad zločinností. Na vesnicích je klidněji, lidé mají vodu, většinou náhradní topení, mohou i vařit ze zásob. Nikde se nepracuje, ztráty už se počítají na miliardy.

96 hodin po výpadku
Armáda začíná zásobovat obyvatelstvo měst z krizových zásob. Lidé se perou o jídlo i vodu, přibývá mrtvých. Pokud jsou mrazy, rychle narůstají počty umrznutých.

120 hodin po výpadku – ZAČÍNÁ STŘEDOVĚK!

Zdroj: http://svet-na-dlani.rf-hobby.cz/startovacka.php?locales=2&id_page=178&id_previous_page=249&nocache=1361031721.0982&inq=e9d5154db1d163c7599ee5f5f3b69f97&ida=0&id_art=36727&sta=0&cislo=0&sea=0&=0&fid=0&nsrd=0&kty=0&checksum=2b1d2d82ed1dbfd61f20dc52d25ff246