Německo se i nadále potápí a s plánovaným deficitem, který zařídila ještě minulá politická sebranka těsně před svým odchodem, půjde i nadále jen směrem dolů.
Směřování Německa je pro nás velmi důležité. Jde totiž o zemi, na které máme vybudovánu velmi silnou závislost, což logicky znamená, že nás dřív či později stáhne s sebou.
Zajímavé je, že nikdo z těch, kteří umí pojmenovat problém, už nejde k základním příčinám: ničivá energetická politika založená na klimatickém podvodu a bezpočet regulací z EU.
Německo se připravuje na pokračující nárůst velkých insolvencí v roce 2025 a dokonce i v roce 2026, podle nedávné analýzy úvěrové pojišťovny Allianz Trade.
To vše přichází po katastrofálním roce 2024, kdy byl v zemi zaznamenán rekordní počet bankrotů.
Allianz Trade předpovídá v letošním roce celkový nárůst firemních insolvencí v Německu o 11 procent a dosáhne přibližně 24 400 případů. V roce 2026 se očekává další nárůst o 3 procenta na 25 050 případů.
Tyto platební neschopnosti ohrožují odhadem 210 000 pracovních míst v celém Německu.
V prvním čtvrtletí letošního roku podalo 16 velkých německých společností – ty s tržbami 50 milionů eur a více – insolvenci. I když se jedná o mírný pokles o tři případy ve srovnání se stejným obdobím loňského roku, je to dvojnásobek počtu zaznamenaného v prvním čtvrtletí roku 2023.
Milo Bogaerts, generální ředitel Allianz Trade v Německu, Rakousku a Švýcarsku, vyjádřil znepokojení nad přetrvávajícím vysokým počtem velkých insolvencí a částečně to připsal celní politice amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Varoval, že se neočekává žádný oddech, a to ani po roce 2024, který byl rekordně negativním rokem pro insolvence.
„Vzhledem k bezútěšným ekonomickým vyhlídkám jak v Německu, tak v globálním obchodu a mnoha nejistotám způsobeným celní bouří očekáváme, že v roce 2025 bude pokračovat mnoho velkých insolvencí, a tedy i značné ztráty,“ uvedl Bogaerts.
Dodal, že tyto rozsáhlé insolvence budou mít pravděpodobně dominový efekt na dodavatelské společnosti, potenciálně vytvoří „obzvláště velké díry v jejich pokladnách“ a ovlivní dodavatelské řetězce.
Po celé zemi však zvoní poplašné zvony. Spolkový svaz německého průmyslu (BDI) zveřejnil na začátku dubna prohlášení více než 100 spolků, ve kterém se přímo obrátily na vládnoucí CDU a SPD. V té době stále pracovali na koaliční dohodě.
BDI uvedl: „V posledních několika týdnech se ekonomická situace dramaticky zhoršila. Fakta jsou nepopiratelná. Německo se nachází ve vážné hospodářské krizi. Srovnání s jinými zeměmi ukazuje, že tato krize je především domácí záležitostí.“
BDI je také zjevně nespokojená s podrobnostmi koalice o daňové politice.
„Z hlediska daňové politiky koalice zaostává za tím, co je potřeba. V budoucnu musí být využity všechny možnosti k odlehčení společností, aby se daňové břemeno rychle stalo mezinárodně konkurenceschopným,“ řekla Tanja Gönner, generální ředitelka BDI.
„Smlouva správně formuluje ambiciózní modernizační agendu pro stát a státní správu, po které nyní musí následovat i odhodlaná realizace… Podstatné je, že federální vládu budeme měřit podle toho, zda učiní stát efektivnějším a modernizovanějším.“
Mezi zvláště postižená odvětví patří maloobchod související s textilem, dodavatelský průmysl pro automobilový průmysl a zdravotnictví.
Jen v prvním čtvrtletí roku 2025 vyhlásily insolvenci tři německé nemocnice a tři velké textilní společnosti, dva dodavatelé automobilového průmyslu a dvě chemické společnosti.
V roce 2024 zaznamenalo Německo negativní bilanci 87 velkých insolvencí, což je o 36 procent více než v předchozím roce. Kombinovaný obrat těchto postižených společností dosáhl 17,4 miliardy eur, což představuje 55procentní skok ve srovnání s rokem 2023.
V článku pro Tagesschau reportéři hovořili s Jürgenem Philippim, veřejně jmenovaným dražebníkem, který také píše soudní zprávy pro konkurzní poradce. V oboru pracuje již 30 let.
„Ve finanční krizi v roce 2008 a v následujících letech se toho dělo hodně. Ale teď je to horší. Postiženo je stále více průmyslových odvětví. To jsem ještě neviděl,“ řekl Philippi, který je tak přetížený bankroty, že odmítl mnoho klientů.
Říká také, že je stále méně kupujících, kteří jsou ochotni pokusit se společnosti změnit.
„Stále častěji pozoruji, že generální ředitelé nechtějí pokračovat ve svých otlučených společnostech, i když stále existují tržní příležitosti. Jejich zdůvodnění? Příliš vysoké daně, příliš mnoho byrokracie,“ řekl Philippi.
„‚Už to nechci dělat,‘ slyším to stále častěji,“ dodal.
