14Jeden z nejvzdělanějších renesančních učenců 16. století, matematik, fyzik, lékař, astrolog a filosof Jeroným Cardan, vynalezl nový způsob šifrování pomocí šifrovací mřížky. Šifrovací mřížka byla destička tvaru čtverce, ve které byly na určených místech vyřezány otvory. Mřížka se přiložila na papír a do průřezů se napsal zvolený text. Poté byla mřížka odstraněna a text libovolně doplněn náhodně zvolenými písmeny nebo symboly. Pouze příjemce, který vlastnil identickou kódovací mřížku, byl schopen jejím přiložením na šifrovaný text zprávu dekódovat.

Tento klíč, dnes nazývaný Cardanova mřížka, byl v průběhu historie dále zdokonalován. Na jejím zdokonalení se podepsali Hindenburg de Presse, rakouský plukovník Fleissner von Wostrowitz a dále například důstojník námořnictva Francie Marquis de Viaris a další.

Původní verze mřížky byla stabilní, její zdokonalenou formou je mřížka otočná, která zpravidla šifruje zprávu otáčením kódovací tabulky do čtyř různých poloh za současného vpisování textu, takto vznikne zakódovaná zpráva ve tvaru čtverce. K jejímu dekódování je zapotřebí vlastnit stejnou otočnou kódovací mřížku, jako je ta, která zprávu zakódovala.

Postup výroby otočné mřížky

25Vystřihneme okénko a označíme hvězdičkou všechny jeho další polohy, které zaujme, při otočení mřížky.
Mřížka musí být čtvercová a osově symetrická, má 8 x 8, tj. 64 políček (okének). Protože se šifrovaný text vypisuje do mřížky ve čtyřech polohách, pokaždé pootočených o 90°, zabere každé políčko mřížky čtyři znaky. Vystřižená políčka se v žádné další poloze nesmějí překrývat, když jedno okénko vystřihneme, označíme hvězdičkou všechny jeho další polohy, které zaujme při otočení mřížky.

V mřížce tedy musí být výsledně vyplněno 64 znaků. Při každé poloze musí být vypsáno 16 znaků, tedy mřížka bude mít 16 vystřihnutých okének, jejichž poloha se čtyřikrát změní, ale v žádné poloze se nepřekrývá s pozicí jiného okénka. Bíle vybarvená okénka vystřihneme a získáme tak otočnou šifrovací mřížku.

Postup šifrování

3416 vystřihnutých okének, jejichž poloha se čtyřikrát změní, ale nikdy se nepřekrývá s jinou. 

Postup šifrování je již jednoduchý. Mřížku přiložíme k ploše, na kterou chceme napsat zašifrovaný vzkaz. Vyplníme všech 16 políček zleva doprava nebo druhým způsobem shora dolů, zvoleným textem. Poté mřížku otočíme o 90° podle jejího geometrického středu zvoleným směrem a postup opakujeme. Takto pokračujeme v jednom směru otáčení, až vznikne čtverec o šedesáti čtyřech  znacích. Postup dešifrování je analogický.

Je to zřejmě nejelegantnější a nejrychlejší způsob šifrování textu, přičemž síla šifry je poměrně dobrá a není až tak snadno prolomitelná. Pokud si necháte takovou mřížku vyrobit, nebo se sami pustíte do její vlastnoruční výroby, stane se určitě, alespoň na několik okamžiků něčím, co jistě zaujme vaši pozornost. Ale jak jsem již zmínil na začátku tohoto šifrovacího seriálu, daleko jednodušší je říkat věci na rovinu a přímo, ušetří vám to spoustu komplikací a času s šifrováním.

Zdroj: http://www.velkaepocha.sk/200807295638/Tajemstvi-sifer-po-stopach-kryptografie-a-steganografie-V.html