Gen podává obraz o Evropanovi z dob 7000 př.n.l.

Progrese skic nám ukazuje, jak za pomoci lebky jsou postupně evidentní genetické změny

při porovnání lovce-sběrače z doby 7000 př. n. l. oproti dnešnímu člověku.

Kosti 7000 let starého muže, které byly nalezeny v jedné z jeskyní ve Španělsku, nám o tomto muži dávají díky rozboru DNA a počítačovým simulacím velmi věrohodný obrázek, jak asi tento muž tehdy vypadal. Vyznačuje se tmavou pletí typickou pro negroidní rasu, ale také modrýma očima, která je zase typická pro obyvatele severských zemí, především Skandinávského poloostrova. Byl to lovec-sběrač, který nebyl schopen strávit jídlo s vyšším obsahem škrobu a už vůbec nedokázal strávit mléko. Právě tyto dvě informace vybočují z doposud uznávaných teorií o tom, že již kolem roku 10 000 př. n. l. přešli tehdejší pralidé právě od lovu-sběru k zemědělství a neměli by mít tudíž ani tyto problémy, co se jídelníčku týče. Imunitní systém tohoto pračlověka byl teprve v zárodku příprav na tento nový životní styl.

Všechny tyto informace vědci nezískali pouze z lékařských záznamů nebo detailním studiem mužových očí nebo kůže, ale pouze z analýzy DNA extrahované z jednoho z mužových zubů.

Vědecká studie o tomto muži byla publikována online v neděli 26. ledna 2014 v časopise Nature a píše se v ní, že se jedná o první získaný genom Evropana lovce-sběrače z přechodného historického období známého jako mezolit, který trval mezi 10 000 – 5000 př. n. l. Jedná se o období, kdy se životní styl lovce-sběrače začal postupně měnit na usedlejšího charakteru. Ke konci období pak již existují i farmy, chová se dobytek a vznikají městská sídla.

Pozůstatky muže z doby mezolitu dostaly přezdívku „La Braňa 1“ podle jeskynního komplexu La Braňa-Arintero v severozápadním Španělsku. K objevu lidských ostatků došlo v roce 2006. Dále se pak v časopise Nature píše, jak vědci izolovali pravěkou DNA, vyčlenili genom a zkoumali jeho klíčové oblasti spojené s fyzikálními vlastnostmi – včetně intolerance laktózy, trávení bramborového škrobu a imunity.

Největším překvapením pro ně byl fakt, že geny související s pigmentací kůže odkazují spíše na africké varianty, než na ty evropské, které jsou doposud známy. To znamená, že muž měl tmavou pleť, „ačkoliv nemůžeme znát její přesný odstín,“ uvedl v tiskové zprávě Carles-Lalueza Fox, člen výzkumného týmu při Spanish National Research Council. A navíc má genom tohoto pravěkého muže v sobě genetické variace, které jsou důvodem modrých očí u dnešních Evropanů.

Tato kombinace (tmavá pleť, modré oči) je velice neobvyklá, co se genetického profilu týče. Ale je i možné, že v době mezolitu tomu tak nebylo a byla tato kombinace více běžná než dnes. Chceme-li to zjistit, musíme analyzovat další genomy z této doby. Konkrétně se jedná o kosterní ostatky druhého muže s označením La Braňa 2, které byly nalezeny ve stejné jeskyni jako u prvního muže.

Kostra muže známého jako La Braňa 1 leží ve španělské jeskyni ihned po jeho objevení v roce 2006.

Zdroj: nbcnews.com

Fotky: J.M. Vidal Encina

Autor: Alan Boyle, Science Editor NBC News, Jan 26, 2014

Překlad: Marek Pernica