„Francis Drake byl námořník z pohádek,“ píše v minulém století francouzský historik André Maurois a dodává, že „byl až opovážlivě odvážný“. Ve službách anglické královny podniká pirátské nájezdy na španělské kolonie v Americe. V Lamanšském průlivu rozdrtí obávané španělské loďstvo! Není však pouze válečníkem, ale i objevitelem. Jako druhému na světě se mu podaří obeplout Zemi!
Celý život anglický korzár Francis Drake (1540–1596) zarputile bojuje proti Španělům. Podle všeho se mstí za proradnost, které se vůči Angličanům dopustili v roce 1568. Mladý Drake tehdy velí jedné z lodí ve flotile svého vzdáleného bratrance admirála Johna Hawkinse (1532–1595). 15. září připlouvá ke španělské pevnosti San Juan de Ulúa, u dnešního mexického města Veracruz. Chce tu obchodovat a doplnit zásoby. Ačkoli Hawkins obdrží od zdejšího místokrále Martína Enríqueze de Almanzy (†1583) písemné ujištění, že „nastane velké přátelství mezi jejich flotilami“, Španělé se přesto připravují na boj. Tajně umístí vojáky na nákladní loď, kotvící poblíž cizinců. Nad ránem 23. září odtud zahájí útok, podporovaný pevnostními děly. V nastalém masakru zemře většina Angličanů. Hawkinsova flotila ztratí 5 ze 7 lodí i s cenným nákladem! Na takovou zradu se nezapomíná…
Tuny stříbra míří do Anglie
Bohatství ze španělských kolonií v Peru a Chile putuje do Evropy přes Panamskou šíji. Lodě naložené poklady Inků vyloží svůj náklad v tichomořském přístavu Panama. Náklad je pak naložen na muly, které jej donesou na pobřeží Atlantiku do přístavu Nombre de Dios. Právě tuto oblast si v roce 1572 vybere Drake jako vhodnou pro svoje loupežné přepady. Nedbá na to, že Anglie zatím není se Španělskem ve válce, a přesto ho postupně připraví o 15 tun stříbrných prutů a 50 tun stříbrných mincí! „Jen mince by představovaly podle dnešních měřítek okolo 25 milionů dolarů,“ upřesňuje český spisovatel Ivan Brož (*1938). Královna Anglie a Irska Alžběta I. (1533–1603) Drakeovy činy nepotrestá. Vždyť má z kořisti tučný podíl! Aby využila korzárovy neobyčejné schopnosti, pověří ho roku 1577 vedením tajné mise, během které Drake obepluje celou zeměkouli!
Objevy úzkostlivě tají
Výprava překoná Atlantský oceán, obepluje Jižní Ameriku a po jejím západním pobřeží se plaví na sever. Tady na královnino přání přepadá španělské obchodní lodě a přístavy. Ukradených cenností je tolik, že je Drakeova galeona Golden Hind (Zlatá laň) ani nemůže uvést! Podél pobřeží se anglický korzár doplaví až do míst, kde dnes leží kanadský Vancouver. Co v těchto pustinách hledá? Zřejmě tu pátrá po severním průlivu mezi Pacifikem a Atlantikem! Tento tajný úkol však Angličané ze strategických důvodů tají. Mapy pořízené během expedice proto dokonce obsahují úmyslné chyby. Některé ostrovy jsou na nich například záměrně zakresleny až o 1000 kilometrů jižněji! „Detaily na těchto mapách jsou jasně záležitostmi, určenými k zašifrování, jsou zaměřeny na utajení skutečného obsahu Drakeových objevů,“ tvrdí současný kanadský spisovatel Samuel Bawlf.
Z kostelů se stanou jatka!
Obeplutí světa završují Angličané cestou do Indonésie a dále kolem Afriky do Evropy. Tento úspěch však Drakeovi nestačí. Žene se proto do dalších dobrodružství. V Karibiku se mu podaří obsadit hlavní španělskou baštu, město Santo Domingo na ostrově Hispaniola (dnešní Dominikánská republika). Na jeho obránce vyzraje tím, že zaútočí z vnitrozemí, které je na rozdíl od pobřeží špatně opevněné. Ve městě se dobyvatelé neubrání rabování. Prý „dokonce otvírali hroby a vhazovali do nich odpadky a zbytky zvířat porážených v kostelech, které tak proměňovaly v jatka,“ dovídáme se z pramenů. Chytrou strategií porazí Drake v Lamanšském průlivu obrovské španělské loďstvo, chystající se roku 1588 na invazi do Anglie. Zkázu do řad nepřítele vnesou zejména zápalné lodě, které anglický velitel vyšle na španělskou flotilu. Osudnou se nakonec Drakeovi nestává bitva, ale úplavice. Přemůže ho 28. ledna 1596 na pobřeží Panamy.
Vojtěch Poláček
