Lidské ostatky nalezené nedávno ve Spojených arabských emirátech mají stáří 100 000 let, to podle archeologů znamená, že moderní lidé začali opouštět Afriku už někdy před 125 000 lety, což je dvakrát tak dlouho, než se dosud myslelo.
Na druhou stranu to potvrzuje jiné nálezy z oblasti Perského zálivu, který byl kdysi úrodnou nížinou a také zdejší objevy naznačují, že lidský rod se na cestu z Afriky vydal mnohem dříve a lidská historie je tak mnohem delší. (Více si přečtěte v článku Co skrývá Perský záliv?)
Nalezené nástroje posouvají dějiny lidské expanze z Afriky
Proti nálezům pěstních klínů, které údajně nemohly být výtvory starších neandertálců, stojí genetika, podle které neopustili lidé Afriku dříve než před 60 000 lety. Oba důkazy nemusí být nutně v rozporu, mimo jiné se dá spekulovat o tom, že jsme potomky nějaké mladší vlny. Co se ale stalo s tou starší vlnou? Za 40 až 60 tisíc let se toho dá stihnout hodně.
Paleontologové však zároveň upozorňují na to, že data zjišťovaná z genetického výzkumu nejsou příliš spolehlivá. Například stáří domestikovaných psů se odhadovalo podle DNA na 120 000 let, ovšem po čase byla provedena revize a nyní se soudí, že ochočení psovitých šelem proběhlo až mnohem později, někdy před 20 000 lety.
Nicméně zatím neexistuje mnoho nálezů, které by posouvání lidského šíření potvrzovaly. Řečí kriminalistů – jde většinou o důkazy nepřímé. Větší množství kosterních ostatků a lidských sídlišť i ve větším geografickém rozptylu zatím chybí. Archeologové nicméně s jistotou tvrdí, že nalezené nástroje jsou dílem lidských rukou.
Paleontolog Tony Mark vysvětluje, že takové nástroje musely být vyrobeny buď velmi starou místní populací, která by zanechala ve svém okolí plno takových nástrojů. Nebo je vyrobili lidé, kteří do oblasti přišli. Ovšem v jihovýchodní Arábii nejsou žádné známky staršího osídlení. Nebylo tu nic. Hominidé byli jen před půl milionem let v západní Arábii, ale pak nastává časová propast 400 tisíc let. Takže nástroje museli sebou přinést nově příchozí.
Tvar nástrojů pak odpovídá těm, které byly nalezeny ve východní Africe. Jejich podoba také neodpovídá neandertálské produkci. Navíc neandertálci osidlovali oblasti mírného pásu. A jejich výskyt víc na jih není doložen.
Doba možného posunutého počátku šíření lidí na dobu před 125 000 lety má i svou logiku. Moderní člověk se objevil někdy před 200 tisíci lety. Až do období před 130 000 lety trvala doba ledová, které vázala obrovské masy vody v ledovcích a hladina oceánu byla velmi nízko a převládalo suché podnebí. To stimulovalo podle odborníka na klima Adriana Parkera expanzi pouští, které zřejmě izolovaly první lidi ve východní Africe.
Před 130 000 lety se však situace změnila. Začala teplejší meziledová doba. Posunul se monzunový systém, který přinesl bohatší srážky i nad Arabský poloostrov. Poušť vystřídaly savany, protkané řekami a jezery. Zároveň je pravděpodobné, že hladina oceánu byla po nějakou dobu stále nižší – až 100 metrů pod současnou úrovní. Rudé moře pak nebylo takovou překážkou na cestě z východní Afriky.
Kromě posunutí datování počátku lidské migrace se mění i jiné hledisko a sice to, že hlavním impulsem pro expanzi z Afriky byla změna klimatu a ne snad kulturní a technologický vývoj prvních lidí. Nicméně historie evoluce moderních lidí se může dočkat i dalších překvapení. Nedávno dokonce oznámili Izraelci nalezení lidského zubu se stářím 400 tisíc let. Většina odborníků však toto prohlášení označila za předčasné a unáhlené.
Zdroj: http://www.national-geographic.cz/2011/01/28/expanze-lidskeho-rodu-starne/
