Archeologické objevy po celém světě dokazují, že naše současná populace není tak vysoká, jak by se mohlo zdát. Nálezy obřích kosterních pozůstatků naznačují existenci děsuplně přerostlých jedinců. Bizarní exempláře staré údajně až miliony let by mohly potvrdit, že obři obývali Zemi ještě před příchodem nám známých druhů člověka. Přední kryptozoologové přinášejí nová vzrušující svědectví!
Jednoho parného dne v létě roku 1877 dochází v Nevadské poušti (USA) k podivné události. Skupina horníků v místních dolech bohatých na drahé kameny doluje zlatou rudu. Náhle si jeden ze zlatokopů všimne, že v jednom místě trčí ze skály cosi nepřirozeného. Jeho obličej ustrne v úžasu. To, co vyčnívá ze skály, je totiž obří lidská holenní kost! Spolu s kolegy nález vyseká z kamene a odevzdá v blízkém městě Eureka. Zkamenělé kosti uvězněné v křemenném masivu jeví známky značného stáří. Zbytek zlomené nohy putuje posléze do rukou odborníků. Lékaři potvrdí, že zkamenělé kosti patří nade všechny pochybnosti skutečně člověku. Ale jakému!? Noha měří jen od země ke koleni celý metr! Podle výpočtů je muž s takovou končetinou za svého života nejméně 3,5 metru vysoký! Antropologické testy později ještě prohloubí záhadu podivné končetiny. Stáří křemene kolem kosti totiž prozradí, že starobylá hornina setrvává na svém místě více než 150 milionů let! První člověk se však na naší planetě objevuje zhruba před 2,5 milionu let. Obývala snad Zemi ještě dříve nějaká neznámá rasa obrů?
Na počátku všeho živé kolosy?
Gigantické bytosti jsou součástí řady mytologií mnoha národů, a dokonce i Bible. Nejčastěji se obři vyskytují v řeckých a severských bájích, přičemž jejich role jsou často nejednoznačné. Obě dávné civilizace spojují existenci obrů s božími stvořiteli. Norští Vikingové se dokonce domnívají, že obři jsou autory pozemského světa a existují ještě dříve než bohové samotní. Lidé jsou však zvyklí vnímat tyto kolosy jako něco nehmotného, či jen jako součást světa fantazie. Díky dlouholetému bádání ale tyto domněnky berou pomalu za své. Ukazuje se totiž, že na Zemi tito přerostlí tvorové možná skutečně existovali! Důkazem mají být nové archeologické objevy. Platí však domněnka, že obří rasa již dávno vyhynula? „Pro současné kryptozoology (badatele, kteří zkoumají živočichy, o kterých neexistující nezvratné důkazy – pozn. red.) by to byla tragédie, neboť obři představují jednu z nejpůsobivějších větví hominidů, a také fascinující biologický hlavolam,“ uvádějí členové Londýnské kryptozoologické společnosti. Zároveň však doufají, že obři nezmizeli definitivně!
Žádní obři, ale vážně nemocní
Podle kryptozoologů se může v případě nálezů pozůstatků tajemných obrů jednat o skutečnou rasu a nikoliv jen o patologickou poruchu, tzv. gigantismus, kterým jsou podobné nálezy nejčastěji vysvětlovány. Gigantismus je porucha, při níž standardně nedochází k uzávěru růstových štěrbin, což má za následek nezastavitelný růst kostí. Mezi takto postižené lidi patří například nejvyšší muž světa Robert Pershing Wadlow (1918–1940), který dorůstá do výšky neuvěřitelných 272 centimetrů! Jeho růst se nezastaví až do okamžiku jeho předčasné smrti. Je tedy pravděpodobné, že pokud by Wadlow nezemřel, jeho výška by byla ještě větší! Není možné, že nálezy obrovitých kostí jsou prehistorické pozůstatky lidí trpících gigantismem? Jak ale potom vysvětlit fakt, že nálezy těchto kostí se často datují do období, kdy ještě žádní lidé nežijí?
Amerika plná přerostlých nebožtíků
Teorii přerostlých příslušníků lidské populace částečně vyvrací spousta nálezů z minulosti. Dech beroucí svědectví v sobě ukrývají především listy z amerických kronik. V roce 1821 jsou údajně ve státě Tennessee nalezeny trosky kamenného zdiva, pod nímž leží ukryté dvě kostry abnormálních rozměrů. Americký historik John Haywood (1762–1826) tento nález popisuje ve svém díle The Natural and Aboriginal History of Tennessee (Přírodní a domorodá historie státu Tennessee) takto: „Velmi velké, ba obří kosti pohřbené v kamení našli jsme ve Williamson County roku 1821. Ve staré pevnosti ležely kostry gigantických postav v průměru nejméně sedm stop (217 cm) na délku.“ O tisíc kilometrů dále ve Wisconsinu během výstavby zemědělské budovy nacházejí zedníci v roce 1879 páteř s obratli, kosti a lebku naprosto „nepochopitelných“ velikostí. Dokonce deset obřích koster obojího pohlaví má být roku 1883 vytaženo z hromadného hrobu u města Warren ve státě Minnesota. Jsou snad všechny tyto objevy jen podvrhy?
Existovali rudí ďábelští giganti?
„Podle mého názoru, i přes časté odkazy na obry v antické mytologii a četné překlady Bible, neexistuje žádný všeobecně uznávaný vědecký nebo historický důkaz, že takové bytosti vlastně někdy existovaly,“ pochybuje současný americký spisovatel a filozof David Emery. A mnoho skeptiků z řad odborníků mu dává za pravdu. Jenže „obří“ kauza je možná zamotanější, než by se mohlo zdát. V roce 1890 na blíže neupřesněném místě údajně otevírají egyptští archeologové kamenný sarkofág zasypaný hlínou. Posvátná hrobka má prý ukrývat dvoumetrové mumie žen a přerostlých dětí! Tyto mumie s přívlastkem „ďábelské“ se diametrálně liší od starověkých egyptských mumií, které jsou, co do vzrůstu, zpravidla podprůměrné. Jiné pozůstatky prazvláštních rodin obrů s červenými vlasy jsou prý objeveny roku 1911 v jeskyni nedaleko města Lovelock v americké Nevadě. Ženské ostatky mají měřit přes dva metry a mužské téměř tři metry! Legendy místních indiánů přitom hovoří o „obřích lidech“. Jsou nálezy potvrzením pravdivosti starých příběhů? Příkazem z vyšších míst jsou však údajně všechna těla zničena a zachrání se pouze jedna lebka.
Obři a Anunnaki. Najdeme spojitost?
Výzkum místa původu gigantických bytostí se podle některých odborníků nemusí omezovat jen na tradiční oblasti. „Fenoménu obřích pralidí můžeme dát také mimozemský rozměr, když v souladu se známými badateli budeme považovat bohy za bytosti z vesmíru. Obři by tak mohli být potomky bohů Elohim s lidskými ženami. V Bibli jsou nazýváni Nefilim,“ říká současný český badatel Ladislav Zelinka. Americký spisovatel a záhadolog Zecharia Sitchin (1920–2010) dává dokonce v tomto smyslu obří jedince do souvislosti s bájným mimozemským národem Anunnaki! Příslušníci této domnělé civilizace mají být rovněž potomky božími. Ale jaké v tom případě máme najít styčné body mezi mimozemskými jedinci a obřími bytostmi na naší zeměkouli?
Megastopy v Británii
Londýnská kryptozoologická společnost (LKS) se od roku 1949 pyšní dvěma dokumenty, které mají podle všeho dokazovat existenci obrů a jejich pronásledování. První z listin obsahuje mapu výskytu gigantických bytostí na Britských ostrovech. Druhý dokument plní funkci jakési rukověti k předchozímu nákresu. Samotná LKS si není jistá autentičností obou dokumentů, ale ve svých oficiálních materiálech tuto drahocenně vykoupenou památku stále uvádí. Mnohem hmatatelnější upomínkou na svět obřích bytostí může být monstrózní rytina tzv. Wilmingtonského dlouhého muže. Téměř 70 metrů vysoký obrazec muže s upaženýma rukama se nachází v hrabství Sussex v jižní Anglii. Původ a stáří tohoto podivného portrétu se přes všechnu snahu archeologů a geologů stále nedaří zjistit. Má snad rytina naznačovat, že obři v minulosti skutečně existovali?
Klouby, srdce… A co dál?
Mnozí badatelé namítají, že pokud obři snad někdy běhali po Zemi, mohli zajít na vlastní neduhy. Přesněji řečeno doplatit na své kolosální rozměry. Tělesná schránka obrů se podle všeho významně liší od běžného člověka. Nezanedbatelným problémem může být už samotná výška a váha, při níž jsou extrémně zatěžovány klouby. Mohutné tělo musí mít také dozajista problém s rovnoměrným oběhem krve. „Obři mají obrovská srdce, ale mají také četné sekundární ‚čerpací stanice‘ rozmístěné po těle a systém jednosměrných chlopní, které brání krvi proudit nesprávným směrem,“ tvrdí zástupci LKS. Důkazy pro svá tvrzení ale nemají. Bude možné podobná tvrzení doložit pod tíhou dalších často podceňovaných či skrývaných objevů? „Jisté je, že obřích nálezů bude přibývat, a je otázkou času, kdy se jeden z nich dostane na oči médiím a dozví se o něm celý svět. Tím bude vyvolán skandál, který již nepůjde zastavit. Po něm budou následovat další a lidé se dozvědí pravdu,“ uvádí mnohoznačně badatel Zelinka.
Poslední výstřel z gruzínské jeskyně
Jeden z posledních archeologických objevů lidských kostí neobvykle velkých rozměrů pochází z Gruzie. V jeskyni poblíž města Bordžomi se v roce 2008 zřejmě daří odkrýt velmi staré kosti obra. A pravděpodobně to není náhoda! Lidé v místním kraji Samcche-Džavachetie si z generace na generaci předávají příběhy o tajemných velikánech žijících kdesi ve skalách. Veškeré ostatky odhaleného exempláře se zdají několikrát větší, než jsou běžné lidské rozměry. Jeho výška je odhadována na úctyhodné tři metry! Pokud se podezření archeologů potvrdí, existuje možnost, že i jiné na první pohled neuvěřitelné historky o obrech mohou být skutečné! Proč ovšem všichni gigantičtí lidé zmizeli? Může za to nějaká přírodní katastrofa? Byli vyvražděni běžnou a početnější populací? Anebo doplatili na svou vlastní velikost?
Zdeněk Pospíšil
