Vstup do uplynulého týdne výrazně ovlivnila zpráva, že Španělsko oficiálně požádá o finanční pomoc na podporu tamním bankám. Prvotní informace hovořily o injekci v hodnotě zhruba 100 miliard eur. Tato informace se v pondělí dopoledne pozitivně odrazila na obchodování na finančních trzích, avšak již během odpoledne začal investory optimismus opouštět.
Na půjčku se totiž váže spousta komplikací, ať již to, že zemi výrazně vzroste veřejný dluh, nebo že částka nemusí nakonec vůbec stačit. Tvrdý úder Španělsku následně zasadila agentura Moody‘s, která zemi snížila rating jen jeden stupeň nad spekulativní pásmo.
Sílící obavy investorů o osud Španělska se v týdnu odrazily především na obchodování s dluhopisy. Výnos desetiletého španělského bondu se na sekundárním trhu přehoupl přes hranici sedmi procent a náklady na financování dluhu citelně vzrostly i v případě další ohrožené země – Itálie.
Klesnou úrokové sazby?
Ze zámoří pokračoval příliv nepříliš pozitivních dat. Výrazně se tím zvýšila šance, že americká centrální banka přistoupí k dalšímu kolu kvantitativního uvolňování (QE III). Otázkou již není, zda se tak stane, ale kdy. Vzhledem k tomu, že ekonomické statistiky doznaly v posledním měsíci výrazného zhoršení, může to být již na červnovém zasedání. To by korespondovalo i s aktuálním děním na finančních trzích.
Americkému dolaru se příliš nedařilo – ztrácel jak vůči komoditním měnám, tak k euru. Sázka proti dolaru se však nemusí vyplatit, protože již tento víkend se uskuteční volby v Řecku, jejichž výsledek může s trhy pěkně zahýbat.
Ekonomickému kalendáři v Evropě, v USA i v České republice dominovala statistika spotřebitelských cen. Míra inflace ubírá na intenzitě. Domácí údaj nepřekvapil – v květnu spotřebitelské ceny vzrostly meziročně „jen“ o 3,2 procenta, zatímco ještě v březnu byl nárůst téměř čtyřprocentní. V USA květnová dynamika inflace zpomalila na 1,7 procenta a na stejné úrovni 2,4 procenta zůstala v květnu jen v eurozóně.
Při detailnějším pohledu na ceny však dostaneme trochu jiný obrázek. V případě těch domácích hraje klíčovou roli zvýšení nepřímých daní a podobně jsou na tom i další státy. Poptávkově tažená inflace v Evropě téměř neexistuje a vyšší ceny tak připadají na vrub téměř výhradně daňovým úpravám a vyšší ceně pohonných hmot. To, co sužuje Evropu, totiž není inflace, ale akutní hrozba deflace. A až na výjimky trápí i české centrální bankéře. Na příštím měnovém zasedání (28. června) tak ČNB pravděpodobně rozhodne o dalším poklesu úrokových sazeb.
Koruna zůstala pod vlivem zahraničních nálad a událostí. Vůči euru nejprve z pondělních ranních hodnot nad hladinou 25,20 Kč zamířila otestovat červnová minima. Ve druhé polovině týdne se její vývoj stabilizoval a obchodovalo se převážně v blízkosti úrovně 25,50 koruny.
Vůči dolaru sice koruna hned zkraje týdne výrazně oslabila, ale v dalších dnech se postupně vracela k hranici 20 Kč. Napjatá atmosféra na finančních trzích české měně obecně nesvědčí, a proto je i v dalších týdnech nutné počítat se slabší a rozkolísanou korunou.
http://www.ceskapozice.cz/byznys/finance/evropu-trapi-dobre-maskovana-deflace
