Vzhledem k tomu, že místní policie není schopna ukončit drogové války v ulicích, není Evropské hlavní město pro slabé povahy.
Brusel už není tím, čím býval. Z rozsáhlého průzkumu, který provedla Vlámská veřejnoprávní televize VRT, vyplývá, že téměř každý pátý obyvatel se ve své čtvrti necítí bezpečně, což je dvakrát více než v celostátním měřítku.
Průzkum, který provedla společnost Security Monitor na obřím reprezentativním vzorku 150 000 Belgických občanů, ukázal, že přibližně 10 % všech Belgičanů se často nebo vždy necítí bezpečně v oblasti, kde žijí. Nejbezpečněji se jeví Vlámsko (s pravicovou vládou), kde obavy uvádí pouze 7 % obyvatel, zatímco ve Valonsku, kde vládnou socialisté, je to 13 %.
Korunu tomu však nasazuje Brusel, kde se 19 % obyvatel necítí ve své čtvrti bezpečně, což je nárůst oproti 16 % od posledního průzkumu Security Monitor zveřejněného v roce 2021. Důvodem, proč se obyvatelé necítí bezpečně, je většinou neustálý nárůst trestných činů souvisejících s drogami.
Tento nárůst o tři procentní body znepokojil nejen místní, ale i federální úřady, přičemž ministr vnitra Bernard Quintin tvrdí, že kriminalita se stala systémovým problémem, na který je třeba systémově reagovat.
„V některých Bruselských čtvrtích se vyskytuje mnoho problémů navrstvených jeden na druhý: nepříjemnosti způsobené drogami, zastrašování na ulicích, poškozování vozidel, odhazování odpadků,“ komentoval zjištění Quintin.
„Potřebujeme na to strukturálně reagovat,“ dodal a znovu vyzval k integraci všech šesti městských policejních okrsků do jedné společné struktury, která by byla schopna řešit problém s „jednou vizí a jednou strategií.“
Ale upřímně řečeno, „nepříjemnosti způsobené drogami“ ve skutečnosti neodrážejí realitu Bruselských ulic, které ovládají soupeřící drogové gangy, většinou Severoafrického původu.
K přestřelkám mezi těmito gangy dochází téměř každý týden, často za bílého dne a někdy i za použití vojenských pušek. Vzájemné bombové útoky pomocí improvizovaných výbušnin také nejsou neobvyklé, stejně jako „civilisté“, kteří se dostanou do křížové palby.
Navzdory alarmujícím trendům se zdá, že policie je bezmocná. Jednou za několik měsíců je vidět, jak uzavře celý blok a provede velkou razii se stovkou policistů, při níž zatkne asi tucet gangsterů, ale jakmile odejdou, jejich místo zaujmou jiní.
Federální vláda se sice domnívá, že sloučení policie by mohlo být schůdným řešením, ale je to jen technická reakce, která nebere v úvahu rychle se měnící etnické složení města.
Ukazuje se, že rozmanitost není silnou stránkou, přinejmenším ne v hlavním městě EU, a může se stát, že se to ještě zhorší, než aby se to zlepšilo.
V současné době se 46 % obyvatel Bruselu narodilo v zahraničí a přibližně 80 % nezletilých do 18 let pochází z přistěhovaleckého prostředí. Zanedlouho už Brusel nebude Belgický a žádné vafle a pivo tomu nepomohou.
Překlad: Aktax
