Dopis panu Fialovi ke Dni osvobození 9. května 2025

Pane Fialo,
byl jste zvolen premiérem České republiky, sice s pomocí slepence nesourodých stran, s vydatným přispěním prapodivného legislativního voškolobrtu Ústavního soudu a především díky abnormálnímu počtu propadnutých hlasů. Neobdrželi jste přesto většinu hlasů lidu věřícího, že volby jsou skutečně demokratický nástroj k řízení státu. Tím spíše by zvolení představitelé měli přistupovat k vládnutí s pokorou a vnímat, že ve státě žijí i lidé s odlišnými názory, než jsou oficiální vládní. Jsou tu dny, kdy si připomínáme 80. výročí osvobození od okupace nacistickým Německem, které nepokrytě vyjadřovalo ústy svých představitelů záměr poněmčit vše, co je v Protektorátu poněmčitelné a zbytek buď vyhladit nebo odsunout na otrockou práci na Východ, kde se měla rozkládat surovinová a výrobní základna budoucí Tisícileté říše.

V těchto dnech, zřejmě jakýmsi nedopatřením, dost možná i dýpfejkem z dílny nějakého dezoláta nepřejícího vaší vládě budoucnost, došlo k vypuštění videa označeného jako oficiální vládní video z dílny útvaru Strategického komunikace vedeného osobitě plukovníkem Otakarem Foltýnem, který snad podle ověřených zjištění není ani zaměstnancem Úřadu vlády a nadále podléhá jako zaměstnanec Kanceláři prezidenta republiky. Pan plukovník je oficiálně titulován jako Koordinátor strategické komunikace vlády, což si s dovolením v následujícím textu zkrátím na Kostrakov. To video musel vyrobit člověk buď velmi nenávistný, zlostný, se sklony k šovinismu hrubého zrna, případně člověk rozumu mdlého, v lepším případě novodobý Pepek Vyskoč, v horším případě Bretschneider dnešní doby. Nechce se mi věřit, že by ať už v Kanceláři prezidenta nebo na Úřadu vlády bylo zaměstnanecké místo pro takového Kostrakova, a že by obě tyto vrcholné instituce státu Česká republika člověka s tolika charakterovými vadami zaměstnávaly.

Každý soudný člověk, který dosud nepodlehl davové hysterii nenávisti vůči všemu ruskému, musí dojít k závěru, že se jedná o podvrh, který má za cíl vládu, premiéra i prezidenta poškodit. Video totiž obsahuje zjevné lži, např. o okupaci sovětskou armádou, která zapomněla po květnu 1945 odejít, ačkoliv je prokazatelným a snadno ověřitelným faktem, že jak americká, tak sovětská armáda do konce roku 1945 území Československa opustily. Sovětská armáda musela dokonce vést další pozemní boje v Mandžusku s Japonskem. Jak jistě jako politolog víte, porážka japonské kuantungské armády byla jedním z rozhodujících faktorů pro bezpodmínečnou kapitulaci Japonska. Nechci se pouštět do hlubokých rozborů historických událostí, protože se jedná o velmi komplikované děje a jejich počátky bychom museli společně hledat až v antice, kdy člověk začal proces vytěsnění ducha a zmateriálnění naprosto všeho. V novodobé éře tento proces utvrdila renesance, jejíž významnou charakteristikou je, že podpis umělce na díle začal být cennější než dílo samo. Materiálno a proces odduchovnění kodifikovalo definitivně osvícenství a strašidelný teror Velké francouzské revoluce a všeho, co ji následovalo. Každopádně není pochyb o tom, že jsme dnes svědky snahy o kompletní přepsání historie, přičemž ani to předchozí pojetí samozřejmě nebylo úplné.

Historii píší vždy vítězové a jedinými nezpochybnitelnými vítězi II. světové války byly USA a SSSR. Poněkud složitější pohled by se nám již naskytnul, pokud bychom pátrali po příčinách II. světové války, sledovali linii, která spojuje I. a II. světovou válku a mění ji prakticky ve druhou Třicetiletou válku na evropském kontinentu. Velmocenské soupeření je trvalou součástí lidských dějin. V novodobých dějinách dostala Velkou Británii na piedestal námořní supervelmoci Sedmiletá válka v polovině 18. století, zásadním mezníkem byl vznik USA a jejich vliv na zmiňovanou francouzskou revoluci s následnými Napoleonskými válkami. Dělba koloniálního vlivu v Africe, uspořádání Evropy po Prusko-francouzských válkách ovlivnilo vznik I. světové války, které ale impuls a finance dodaly USA s nově vytvořenou soukromou společností FED budící dojem centrální národní banky. Vším se jako červená nit táhne snaha o ovládnutí centrálního prostoru Eurasie známá jako Drang nach Osten. Jde o letitou doktrínu praktikovanou každou mocností, která má příslušné parametry velmoci, protože ovládnutí prostoru s nejvíce surovinovými zdroji a potenciálem lidské pracovní síly je klíčem k vládě nad nám známým materiálním světem.

Vám jako politologovi nemusím jistě sdělovat, že z dějin byla zcela vymazána téměř jakákoliv zmínka o mohutné intervenci 27 států do SSSR v letech bezprostředně následujících po oficiálním ukončení I. světové války. Toto období, které skončilo až v roce 1923 je prezentováno prakticky výhradně jen jako občanská válka v SSSR mezi bílými a rudými. Je zcela zamlčováno, že bílí měli podporu mnoha intervenčních armád, a že jedním z cílů I. Světové války bylo právě ovládnutí Ruska prostřednictvím vnitřního rozkladu bolševickou revolucí a útoku zvenčí intervenčními silami. V tomto smyslu působil i V. I. Lenin vypravený do Ruska ze Západu, leč nepočítalo se s hodně silným drcnutím Stalina do rozjetého vlaku. Naplněn byl tak pouze jeden ze dvou hlavních cílů I. světové války, totiž rozklad Evropy prostřednictvím rozvalu tehdejších centrálních mocností Německa a Rakousko-Uherska. Jedna část intervence do nově vzniklého SSSR se podle dnes aktuálního narativu (módní slovo) nazývá ukrajinsko-sovětská válka. Na straně Ukrajiny je zmiňováno Polsko reprezentované maršálem Pilsudskym, který nahradil parlamentní demokracii diktaturou a jako první z evropských státníků uzavřel v roce 1934 za Polsko smlouvu o neútočení s Hitlerovským Německem (pakt Hitler – Pilsudski).

Jako politolog jistě musíte vnímat snahu o přepsání historických faktů ohledně zahájení II. světové války. Dnes je v médiích i na sociálních sítích rozšířen leitmotiv rozpoutání II. světové války Hitlerem (již se prakticky neuvádí Německo) a SSSR, kteří téměř současně napadly Polsko. Víte jistě dobře sám, že tento příběh je hrubě neúplný a nejen ohlodaný na kost, ale ještě ke všemu nebezpečně otočený. Jistě jako politolog a rektor Masarykovy university víte, že smlouvy s Hitlerovským Německem podepsal SSSR až jako poslední z důležitých evropských států. Jistě víte, že po Pilsudského Polsku podepsala smlouvu s Hitlerem v září 1938 Anglie (Velká Británie), v prosinci 1938 Francie, a v červnu 1939 Estonsko a Lotyšsko. Nemusíme si vyprávět o tom, že po celých těchto pět let 1934 – 1939 vyvíjeli Molotov a Litvinovenormní diplomatické úsilí ve smyslu vytvoření společného paktu proti Hitlerovi s Anglií a Francií. Zvítězila ale politika nulové spolupráce se SSSR a teprve v létě 1939 byl do SSSR na jednání vyslán lord Halifax, ovšem bez odpovídajících kompetencí a nota bene lodí.

Teprve na základě marnosti snah o vytvoření kolektivní bezpečnosti v Evropě proti Hitlerovskému Německu uzavřel SSSR smlouvu s nacistickým Německem, ovšem s vědomím, že bude zcela jistě napaden a potřebuje čas na vybudování obrany. Do Polska vstoupil SSSR s pragmatickým cílem vybudovat předpolí pro obranu před německým vpádem a nemusím vám zajisté říkat, že SSSR došel na tzv. Curzonovulinii, která byla vytyčena jako hranice Versaillskou mírovou smlouvou, a která nebyla aplikována po porážce Tuchačevského u Varšavy a následném podpisu Rižského míru 1921, kdy SSSR akceptoval zabrání západní Ukrajiny a Běloruska Polskem. Pakt Molotov-Ribbentrop nebyl žádným padáním si do náruče s německým nacismem, byl to důsledek politiky západních velmocí a pragmatické získání času ze strany SSSR. Kdo hledá v krocích velmocí ctnost a obhajobu ušlechtilých hodnot, ten by se měl věnovat četbě pohádek a nikoliv studiu historie. Zajímavou četbou pro začátečníka by mohlo být období Podivné války, čili etapy po napadení Polska Německem a vyhlášení války Německu ze strany Anglie a Francie. V tomto období nepadnul na obou stranách ani jeden voják, který nota bene zahynul u zcela neválečné činnosti, a piloti letadel při přeletech nad “nepřátelskými” liniemi zdravili protivníka máváním křídly.

Musíte určitě vědět, že každá rodina v SSSR ztratila ve válce otce, syna, dědečka, strýce, bratrance – nebylo prakticky rodiny, která by neztratila muže ze svého středu, a i ženy nesly velkou tíhu a to nejen ve výrobě, ale i v samotných bojových akcích. Z mužských ročníků 1920 – 1921 přežilo válku pouze 5% chlapců, 95% padlo ve válce s nacisty. 140 000 Rudoarmějců padlo při osvobozování Československa. Tohle všechno by měl Kostrakov zohledňovat ve své komunikaci, která má být z podstaty věci objektivní a založená na faktech. Udělat z těch většinou mladých chlapců a mužů imperátory, dobyvatele a okupanty, ačkoliv dost možná i lidé pracující v celém útvaru Strategické komunikace Úřadu vlády by bez obětí těchto vojáků nebyli, neměli by co komunikovat a nadále by tu vládla nacistická propaganda, je hanebné. Na druhou stranu stojí za pozornost, že komunikace Kostrakova a celého Stratkomu se propagandě oné doby začíná nebezpečně podobat.

A tady byste měl zakročit pane Fialo. Jako premiér jste za to přímo odpovědný a jak jsem postřehnul z vašich signálů, velmi si zakládáte na slušnosti. Dokonce to vypadá, že pro slušnost byste šel i na barikády stejně jako kvůli zvyšování daní. S daněmi se to sice nepovedlo dodržet – covid, válka, podpora Ukrajiny, nové stíhačky, které dorazí snad za 10 let – ale slušnost, na tu by neměl mít covid, válka, Ukrajina, ani nové stíhačky vliv. Slušnost bychom měli držet a ta produkce Kostrakova a Stratkomu je nejen neslušná, ale je i amorální a ubohá. Teda vlastně – komunikace těch, co se za ně vydávají. Já chci pořád ještě věřit tomu, že to je dýpfejk a ne oficiální komunikace vlády, která se vašimi ústy pyšní tím, jak pro Česko vydobyla ve světě respekt a úctu. Někdy mám ovšem dojem, že s novým vyprávěním moderních dějin souhlasíte i vy. Je možné, že člověka ovlivní prostředí, lidé, že vaše dlouhé působení v Panevropská unii mnohé předznamenalo, byl jste dlouhé roky předsedou moravského zemského výboru české sekce Panevropské unie, v níž má významné slovo Bernd Posselt. Lze pochopit, že země jako Česká republika to nemá snadné a její představitelé mohou být snadným terčem výpadů některých bruselských politiků viz výstup GuyVerhofstadta vůči vám v evropském parlamentu – to mi bylo opravdu líto, jak tam musíte sedět a poslouchat bez jediného slova odporu. Je jasné, že vydobýt si ten respekt a úctu stojí nějaké to sebezapření.

Pane Fialo, kvůli úctě k historické pravdě, kvůli dobré výchově mladé generace, kvůli nelhaní sobě do kapsy a kvůli prospěchu budoucích generací obyvatel České republiky – usměrněte prosím Kostrakova a Strakom – a pokud to není jejich práce, ale dýpfejk, vydejte k tomu prosím oficiální prohlášení. Vždyť tady nejde o podporu Ruska, Putina, ani o hybridní válku prokremelské svoloče, ani o činnost sviní, které by podle plukovníka měly být odděleny hlubokým příkopem. Tady jde o uctění památky těch mladých i starších mužů i žen, které v uniformách – a někdy i bez nich – padly na našem území i při celé té cestě hrůzy z východu až k Berlínu, aby porazily zločinný režim, který by zřejmě zvítězil nebýt právě jejich odhodlání a schopnosti bránit svoji zem. Ten způsob, kterým ji bránili byl totiž možný jen jim a bez nich by tu ten zločinný režim, který chtěl vyhladit obyvatelstvo považované za méněcenné, vládnul možná do dnes.

Děkuji a přeji 9. květen jakožto den osvobození Prahy a den úplného ukončení války v Evropě plný úcty, respektu a slušnosti.

S pozdravem míru zdar!
Jan Nevrkla, Náčelník