Země se otřásá, všude šlehají plameny. Je slyšet křik umírajících až nakonec ztichne i ten poslední hlásek. Život na zemi skončil. Lidstvo bylo smeteno z jeho povrchu a s ním i všechen ostatní život. Jsou to hrozby pohádkářů nebo reálný scénář?
Mnoho lidí věří, že svět se chýlí ke konci. Dnes většinou vzhlíží k 21. prosinci 2012, kdy má skončit mayský kalendář. Ale konec světa byl očekáván již v roce 2000 i před více než tisíci lety na přelomu prvního milénia. Celou lidskou historii poznamenává víra v konec světa a lidé spekulují, jakým způsobem se to stane. EPOCHA pro vás vybrala osm kontroverzních apokalyptických teorií.
1. Největší sopečná erupce v dějinách
Co: výbuch supervulkánu
Nebezpečnost: střední
Už několik dní se v americkém Yellowstonském národním parku, na území států Wyoming, Montana a Idaho, silně otřásá zem. Intervaly mezi jednotlivými záchvěvy se stále zkracují a jednotlivé otřesy sílí. Když tu najednou všechno utichne. A vtom se roztrhne zem a nastane peklo. Do ovzduší tryská mohutný oblak žhavého plynu a popela, který nemilosrdně pálí vše, co mu přijde do cesty. Do ovzduší se dostávají stovky kilometrů popela, které pokrývají celou západní polovinu Spojených států. Lidé a zvířata umírají v krutých bolestech na popálené plíce a rostliny hynou pod kyselými dešti.
Yellowstone se probouzí
Na celém světě existuje přibližně 500 aktivních sopek. Mnohem nebezpečnější jsou však supervulkány, které dokážou vychrlit do vzduchu více než 240 krychlových kilometrů materiálu. Jejich erupce dosahují stupně 8 na stupnici VEI (Volcanic Explosivity Index, zavedena v roce 1981 pro jednodušší orientaci v síle výbuchů). To je tisíckrát víc než dosahuje většina sopečných erupcí. Jen v USA jsou tři takové supervulkány, včetně Yellowstonu. Další jsou jezera Toba v Indonésii, Taupo na Novém Zélandu a kaldera (geologický útvar v podobě kotle) Aira v Japonsku. Právě v Yellowstonu, který je největším supervulkánem na severoamerickém kontinentě, je podle geologů erupce nejpravděpodobnější. Naznačují to pohyby půdy, náhlé erupce tepla a sopečných plynů a častá zemětřesení. Ta jsou hlavním indikátorem, že se sopka chystá k erupci.V oblasti yellowstonské kaldery je jich každoročně zaznamenáno víc než 1500!
Nukleární zima a hladomory
Yellowstone vybuchl naposledy před 640 000 lety. Jeho dnešní erupce by zničila polovinu USA a na mnoho let by změnila celosvětové klima. Zbytky popela v atmosféře stejně jako dvě miliardy tun kyseliny sýrové, které by Yellowstone mohl vyvrhnout, by způsobila na řadu let ekvivalent nukleární zimy. Ta by zničila celosvětové zemědělství a narušila dodávky potravin. Následným hladomorům by podlehly stovky milionů lidí.
2. Černá smrt současnosti
Co: smrtelná pandemie
Nebezpečnost: střední
Na palubě letadla ze Singapuru do Los Angeles dvě hodiny po startu náhle umírá 18letá dívka na dosud neznámý agresivní druh chřipky. Reakce amerického Centra pro prevenci a kontrolu chorob na sebe nenechává dlouho čekat. Letadlo je nad Tichým oceánem, když zazní kategorický příkaz: „Letadlo musí být izolováno! Cestující musí do karantény, dokud nebudeme vědět, co je to za nemoc!“ Po přistání stojí stroj na odlehlém konci letiště. Všude se pohybují lékaři v ochranných oblecích a oblast střeží ozbrojení vojáci. Přesto se dvěma pasažérům daří uniknout a virus se začíná rychle šíři. Po týdnu už jsou tisíce nakažených, za měsíc statisíce. Většina z nich umírá v krutých bolestech. Zní to jako scénář katastrofického filmu, ale může to být skutečnost!
Kandidátem je obyčejná chřipka
Chřipka může být podle vědců infekčním onemocněním, které způsobí příští obří pandemii. Nemusí to být ani ptačí nebo prasečí chřipka, ale obyčejná chřipka, která zmutuje. Poslední skutečně obrovská pandemie byla španělská chřipka z let 1918–1920. Vědci odhadují, že si vyžádala 50 – 100 milionů obětí. Dýmějový mor (1300–1400), tyfus (1501–1587), SARS (2002), opakující se epidemie spály, tyfu a žluté zimnice (1865–1873), HIV (1980 až současnost) – to jsou jen některé z infekčních nemocí, které v minulosti vyvolaly epidemii nebo pandemii. Ačkoli většinu epidemií způsobují infekční organismy, může se jednat i o propuknutí chronického onemocnění, jako je rakovina nebo nemoci srdce.
Letecká doprava urychluje šíření nákazy
Výzvy po sanitárních reformách a rozvoj nových očkovacích látek na konci 19. století ukončil rychlé šíření epidemií. V posledních 100 letech však počet případů infekčních onemocnění opět roste. Napomáhá tomu prudký rozmach letecké dopravy, který rychlost šíření nemocí zjednodušil a zrychlil. Zabránit vzniku nové smrtelné choroby nemůžeme, ale můžeme hygienickými opatřeními minimálně zpomalit její postup, abychom získali více času na vývoj protilátky.
3. Válka, která možná už začala
Co: 3. světová válka
Nebezpečnost: střední
Los Angeles a San Francisco jsou v plamenech. Z budov zbyly jen trosky. Ti, co přežili, bloudí v troskách, popálení a slepí. Na města dopadly severokorejské jaderné střely. „Pane prezidente, musíme provést odvetný úder. Nesmíme projevit slabost,“ naléhá šéf štábu na prezidenta, aby nařídil vypustit jaderné střely proti severokorejským raketovým základnám a hlavnímu městu Pchjongjangu. Ve stejné době však severokorejské dělostřelectvo ostřeluje jihokorejský Soul a hranice demilitarizované zóny překračují první obrněné divize. Náhle se na obzoru objeví mohutný atomový hřib a za ním další a další. Na Severní Koreu dopadají americké odvetné střely. Severokorejský vůdce naléhavě žádá o pomoc čínské spojence a sud s prachem je zažehnut!
První fáze další světové války?
Světová válka obecně zahrnuje více než dva kontinenty a nejméně 20 velkých zemí, zapojených do útoku proti společnému nepříteli. Nejblíže k 3. světové válce byl svět v době kubánské raketové krize v roce 1962. Mnozí teoretici však tvrdí, že začátkem 3. světové války byl již teroristický útok na Světové obchodní centrum v New Yorku z 11. září 2001 a následné invaze do Afghánistánu a Iráku. Dalšími místy, kde by mohl vzniknout nový velký konflikt, je Írán a Severní Korea, kterým se již podařilo jaderné zbraně vyrobit nebo o to usilují. Teoreticky jsme dnes více než kdy jindy na pokraji dalšího globálního konfliktu. Zničení Země jadernými střelami je však velice nepravděpodobné.
4. Nebezpečí přichází z vesmíru
Co: pád obřího asteroidu
Nebezpečnost: nízká
Obyvatelé předměstí Paříže v panice vybíhají ze svých domovů a s hrůzou v očích pozorují, jak se od západu řítí s ohlušujícím rachotem k zemi obrovská ohnivá koule. „Co to, proboha, je?“ křičí. Po nárazu vytváří rozžhavená hornina a plyny gigantickou kouli, která v řádech sekund doslova ugriluje vše v širokém okolí. Obrovská tlaková vlna, která následuje, láme stromy jako párátka a ničí všechny stavby jako domečky z karet. Komu se nepodaří ukrýt, umírá. Ale ani ti, kteří přežili, nemají vyhráno. Prach v atmosféře zastíní slunce a nastává nukleární zima a hlad.
Historie se opakuje
Mohla by tak nastat podobná událost jako před 65 miliony lety, kdy v oblasti mexického poloostrova Yucatán dopadlo velké kosmické těleso. Síla výbuchu dosáhla 100 kvadrilionů tun trinitrotoluenu, což je jako miliarda atomových bomb, které byly svrženy na Hirošimu. Přitom byl vytvořen kráter o průměru 180 kilometrů. Následky srážky byly pro tehdejší život katastrofické. Vyhynula více než polovina živočišných druhů, především dinosaurů, pterosaurů (okřídlení ještěři), většiny mořských plazů, ale i některých hlavonožců. Pro savce a tedy i pro člověka však byl tento pád meteoritu požehnáním, protože obsadili pozice po vyhynulých druzích. Ukončí vládu člověka na Zemi další asteroid?
Astronomové uklidňují
Podle astronomů však minimálně v příštích 100 letech srážka Země s vesmírným tělesem takových rozměrů, které by mohly ohrozit život na naší planetě, nehrozí. Lidstvo tak má podle nich dost času se připravit a případné srážce zabránit. Řada lidí však tvrdí, že se tak stane již příští rok! Peklo na Zemi má nastat v pátek, 21. prosince 2012, kdy doběhne i třináctý poslední cyklus mayského kalendáře a údajně zanikne svět.
5. Severní pól je jižní a jižní severní
Co: přehození zemských magnetických pólů
Nebezpečnost: nízká
Magnetické pole kolem Země kolabuje a s ním i elektrická síť! Nefungují výtahy, nesvítí světla semaforů. Nemocnice jedou na dieselové agregáty a svět se vrací do středověku. Všude je panika. V ulicích se rabuje a vlády vyhlašují stanné právo. Vojáci v ulicích střílejí bez vyzvání. Všude je slyšet křik a pláč. Lidé se vraždí na ulicích. Ženy jsou znásilňovány za bílého dne. „Tak to je konec civilizace. Stala se z nás zvířata,“ smutně si povzdychne starý muž, který to vše pozoruje. „Skutečně to muselo dojít tak daleko?“
Magnetické pole rychle klesá
Podle amerického geologa Gregga Bradena je zhroucení magnetického pole a prohození pólů nevyhnutelné. Tvrdí, že geomagnetické pole země za posledních 2000 let pokleslo o 38 procent, tedy v průměru o 1,9 procenta za století. Zároveň však varuje, že tempo poklesu se stále zrychluje a v minulém století vzrostlo již na šest procent. Není známo, zda se bude pokles magnetického pole i nadále zrychlovat a kdy bude dosaženo bodu nula. V průběhu historie Země totiž pole kolísá. Naposledy se magnetické póly prohodily před 780 000 lety, ale intervaly, v jakých se póly prohazovaly, nebyly vždy stejné. Mohlo to být několik tisíc let, ale i 35 milionů let.
Zemětřesení, nebo rakovina?
Důsledky takového zvratu je těžké předvídat. Může to mít zničující účinky na techniku a na elektrickou síť. Další teorie počítají s tím, že změny v magnetismu planety vyvolají silná zemětřesení. Další teorie tvrdí, že v přechodném období, kdy bude docházet ke změně magnetických pólů, nebude Země schopná účinně se bránit kosmickému záření, které zabije část obyvatel planety. Podle optimistů nebude mít změna žádný vliv na živé bytosti.
6. Poslední boj dobra a zla
Co: apokalypsa podle Bible
Nebezpečnost: nulová
„Tu vzal anděl kadidelnici, nahrnul do ní oheň z oltáře, vrhl ji dolů na zem a nastalo burácení, hřímání, blesky a zemětřesení. A sedm andělů s polnicemi se připravilo, aby začali troubit. Zatroubil první anděl: Nastalo krupobití a na zem začal padat oheň smíšený s krví. Třetina země, třetina stromoví a veškerá zeleň byla sežehnuta. Zatroubil druhý anděl; a jakoby mohutná hora hořící ohněm byla vržena do moře. Třetina moře se obrátila v krev a zahynula třetina mořských tvorů a byla zničena třetina lodí. Zatroubil třetí anděl, a zřítila se z nebe veliká hvězda hořící jako pochodeň, padla na třetinu řek a na prameny vod. Jméno té hvězdy je Pelyněk. Třetina vod se změnila v pelyněk a množství lidí umřelo z těch vod, protože byly otráveny.“
Seskupení pohrom
Tak popisuje poslední z knih Bible Zjevení svatého Jana, co se bude odehrávat při zániku světa. Země bude čelit devastaci v mnoha podobách – budou tu požáry, zemětřesení, mor, hladomor, krupobití a další pohromy. Po nich získá vládu nad světem Antikrist a vše vyvrcholí v poslední gigantické bitvě Armagedonu mezi silami zla (Antikrist) a silami dobra (Ježíš Kristus), ve které Ježíš převládne.
Boží hněv, nebo pád asteroidu?
Není jasné, kdy by k této apokalypse mělo dojít. Bible sama o sobě nedává konkrétní data, ale všechna proroctví jsou spojena s důležitými časovými milníky, jako je třeba přelom milénia. Podle všeobecného výkladu však není zjevení popisem žádné historické události v minulosti ani v budoucnosti, ale je pouze symbolickým obrazem neustálého boje mezi dobrem a zlem. Existují však výklady, podle kterých k události dojde na konci času, kdy Bůh potrestá lidstvo za jeho hříchy. Podle některých moderních interpretací popisuje Jan ve svém zjevení celosvětovou ekologickou katastrofu nebo pád neznámé planety nebo obřího asteroidu, který na Zemi vyhubí život.
Pavel Škopek EPOCHA
Katastrofické filmy lákají už 110 let
– Lidi od nepaměti přitahují katastrofy všeho druhu. Není proto divu, že se žánr katastrofických filmů, který zachycuje velké požáry, zemětřesení, výbuchy sopek, ztroskotání lodí nebo srážku vesmírného tělesa se Zemí, objevil záhy po vynalezení filmu (1895).
– Jeden z prvních katastrofických filmů se jmenoval Fire! (Oheň!). V roce 1901 ho natočil skotský režisér James Williamson. Němý film zachycoval požár domu a hasiče, kteří přijeli uhasit plameny a zachránit obyvatele domu.
– Dalšími ranými katastrofickými filmy byly například Night and Ice (Noc a led) (1912) o potopení Titaniku, King Kong (1933) nebo The last Days of Pompeii (Poslední dny Pompejí) (1935) o výbuchu Vesuvu v roce 79 n. l.
– Různé katastrofické prvky využívaly i vědeckofantastické filmy z 50. a 60. let. Největší rozmach žánru nastává až po roce 1970, kdy byl na plátna kin uveden film Airport (Letiště) podle stejnojmenné předlohy Arthura Haileyho (1920–2004). Vydělal více než 100 milionů dolarů a byl nominován na deset Oscarů. Slunce usmaží satelity i rozvodné sítě
