Znám celou řadu lidí, kteří mají ve svých obydlích různé problémy s bytostmi duchovního světa. Zbavit se těchto problémů je většinou nad naše síly. Nejlépe je spojit se s odborníkem na tuto problematiku. Jedním takovým je Milan Doležal, který žije na severu Čech a měl jsem s ním dobrou osobní zkušenost, je to opravdu odborník.
Na svém blogu zveřejnil otázky, které často dostává, možná odpovědi na tyto otázky budou i pro Vás zajímavé.
Chtěla bych se zeptat, jak mohu na sobě, nebo na někom z rodiny rozpoznat, že se stal obětí prokletí?
„V první části se vám začne zhoršovat zdravotní stav. Bolesti břicha, kloubů, zad a bolesti za očima. Tomu však nepřikládáme žádný význam, protože jsme v běžném životě často unavení a také podléháme běžným onemocněním, jako je chřipka apod. Proto nám to nepřijde vlastně ani divné. K tomu se však připojují potíže se spánkem, nesoustředěnost, malátnost a přecitlivělost – vše nás rychleji rozladí. V další části nás začne sužovat nezdar a to například v oblasti práce, financí, partnerské apod. Ztrácíme přátele, rodina nám přestává rozumět, vzdalujeme se svému okolí a nic se nám nedaří. Vše se jen hromadí a nic nedokážeme vyřešit a dokončit dobře. Je to začarovaný kruh, který končí většinou tragicky. Spousty takto postižených lidí často musí trpět po zbytek života, anebo dokonce spáchají sebevraždu, nevidí-li naději, že by se jejich stav mohl zlepšit. Nejzávažnější formy kletby jsou ty, které plodí opravdová a čirá bezcharakternost, jako když rodič prokleje své dítě. Po osvobození zůstane v člověku jakési vakuum. Proto je vždy dobré, celý proces ukončit prosbou, aby Bůh naplnil ono prázdné místo Duchem svatým. Což je také jedna ze součástí následné ochrany člověka proti zlu.“
Je složité někoho zničit prokletím?
„ Popravdě řečeno vlastně není. Je děsivé, že je to docela snadné. Zlo, které v někom dřímá stačí uvolnit s konkrétním přáním. Kolem nás chodí spousty lidí, které formou prokletí, či černých mší někoho zničil. Je to hrozné a neodpustitelné. Ti co proklínají se však stávají jak služebníky, tak i obětí Krále hrůzy. Budou za to potrestání. Ale těmto lidem je to vlastně jedno. Jediné, co je zajímá, je někomu ublížit ať ze zlosti, msty, zášti, žárlivosti, závisti, odmítnutí atd. Nejčastěji jsou to lidé, které známe, třeba z rodiny, okruhu přátel, kolegové z práce apod. Ale existují i skupiny, které se tomu věnují a můžete si je na tuto ohavnou práci najmout. V České republice je několik podobných skupin například v Brně či Českých Budějovicích. Tito lidé mají uzavřenu „smlouvu“ s temnotou a nemají vlastně žádné svědomí.“
Můžeme prokletím někoho připravit dokonce i o život?
„Ano, formou prokletí či černé magie můžete jinému člověku vzít život a to hned v několika rovinách. Buď mu přivodíte vážné onemocnění, kterému nakonec podlehne. Nebo přivodíte stav, kdy se mu něco tragického přihodí, dopravní nehoda, pracovní úraz, pád, atd. V jiné formě jej prokletí donutí spáchat například sebevraždu. Ty bývají často zahaleny řadou nejasností a pochyb. Řidič nečekaně strhne řízení a narazí do sloupu, mladá dívka najednou vypadne z okna apod. I tyto případy se stávají. Je nutné však dodat, že provedení není zas tak jednoduché, jak se může na první pohled zdát.“
Pokud jsem se stala obětí prokletí, je nutné jej nechat odstranit a očistit se tak?
„Nutné to není. Nic vlastně není nutné. Je to jen na vašem osobním rozhodnutí a uvážení. Přesto se to doporučuje. Myslím, že mi dáte za pravdu, že žít život plný nezdarů a ztrát není to pravé, co by jste si přála. Nejhorší na tom všem je, že se to samo neurovná. Je moudré to začít řešit a hledat cestu, duchovní očistu a pomoc. Dobré je, se obrátit o radu na kněze, aby vám poskytl onu svátost a pomoc. Už to je řešení, které vás může osvobodit. Prokletí existuje, tak jako existuje síla požehnání, které nám vnáší do života dobro. Ve stejném smyslu prokletí přivádí do života člověka jen zlo, utrpení a bolest, a to s odvoláním na říši zla. Bohužel rostoucí počty případů nám ukazují, že zla je v lidech stále více a více.“
Existuje možnost prokletí, která si neseme z předcházejících životů? Jaký je na to váš názor?
„V tomto směru vám nedokáži moc uspokojivě odpovědět. Zde se názory a výklady všeobecně různí. Osobně se domnívám, že to nebude zas tak horké. Pokud nyní připustíme teorii minulých životů, tak si představte, že každý z nás mohl v průměru prožít například tři desítky životů. I kdyby jen v polovině z nich nás někdo proklel, tak si neseme do současného života takovou zátěž, že by nás to zlomilo již v prvních letech našeho života. Tím nechci říci, že to není možné, ale sám za sebe se k této možnosti nepřikláním.“
Co říkáte na možnost rodinných prokletí? Je to vážný problém?
„Již několikrát jsem se ve své praxi setkal při snímání prokletí, že bylo uvaleno ponejvíce na ženy na několik generací. Třeba před 70 lety mohl někdo proklít vaši prababičku s přáním, aby všechny ženy v jejím rodě potkalo neštěstí. Pamatuji se na opravdu hluboce bolestný případ jedné rodiny, kde všem ženám vždy zemřely prvorozené děti. Jejich babičku kdysi dávno proklel jeden muž, protože jej odmítla a vzala si jiného.Rodinná prokletí existují a mají vliv na další pokolení“.
Kde bych se dozvěděl mnohem více informací o démonech, ale i o andělech a také o osvobozujících rituálech? Je nějaká opravdu odborná literatura, která by to vše vysvětlila? V obchodech se dají koupit jen obsahově nezajímavé knihy. Nejsem jediný, kdo by se chtěl o této sféře dozvědět více.
„Máte pravdu. Je opravdu složité dnes v tom množství knih najít ty, které by vám pomohly vše objasnit. Doporučuji proto knihu Il Dito Di dio e il Potere di Satana -l´Esorcismo.
Statuta Ecclesiae Latinae – což je sbírka obsahující exorcistické formule.
Doporučuji i sbírku rituálů známou jako De Exorcismis Et Supplicationibus Quibusdam. Tato kniha obsahuje přesný postup při rituálu.
Tertulián píše o démonech ve své Apologii
Tomáš Akvinský v Summa Theologica.
Další vynikající knihou je Possessioni diaboliche ed esorcismo. Nebo také kniha Flagellum daemonum obsahující sedm modliteb exorcismu a rozpoznání démonů.
Jezuita Peter Thyraeus ve svém díle Daemoniaci, hoc est: de obsessis spiritibus daemoniorum hominibus stanovuje rozpoznávání démonů a stavy postižení člověka jejich vlivem.
Kniha Jubilejí a první kniha Henochova obsahují dokonce rodokmeny padlých andělů.
Řadu opravdu důležitých informací získáte například v knize Enchiridion, Levitius, Numeri, Deuteronomium, ve druhé knize Samuelovi, ve spisechIzajáše, Henocha, Ozeáše, Jeremijáše či Ezachiela, ale i v listech Efezským, Koloským, Korintským, v prvním a druhém listu Tesalonickým. Justin Mučedník, jeden z prvních křesťanských teologů, ve svém Diaologu s židem Tryfónem píše o démonech a jak je porazit jménem Syna Božího.“
Existuje li několik nebeských kategorií, je něco podobného i v říši démonů?
„Je zmiňováno celkem devět řádů andělů – serafové, cherubové, trůnové, vlády, síly, mocnosti, panstva, archandělé a andělé. Proti této sestavené hierarchii se však staví například Irenej z Lyonu, stejně jako sv. Augustin. Nejde podle nich jasně určit jak se od sebe liší. Podle Tomáše Akvinského se nebeské bytosti liší jen stupněm své dokonalosti. Ať tak či tak. Existenci nebeských bytostí potvrzuje řada biblických pasáží. Svatý Pavel píše v listech Koloským….v Kristu bylo stvořeno všechno na nebi i na zemi – svět viditelný i neviditelný, jak nebeské trůny, tak i panstva, vlády a mocnosti – a všechno je stvořeno skrze něho a pro něho.
Podobný systém existuje také na opačné straně. Démoni nejvyššího postavení, tedy knížata, mají často biblická jména jako je Satan, Belzebub, Pasuzo, Asmodeo, Zebulun, Zebuin, Meridiano, Lucifer, Astarot, Agaliarept, Fleurety, Sargatanas, Nebiros, Marbas, Pursan, Loray, Valefar, Nuberus atd.. Ti nižší, v tomto případdě legie se pak zaměřují na ovládnutí člověka. Klíčem k rozlišení mezi různými typy démonů je úroveň jejich inteligence. Démoni nižšího řádu poslouchají ty silnější ne z úcty, ale jen ze strachu. Jsou to otroci zla. Silnější démon může také zabránit tomu slabšímu, aby při exorcii opustil svou oběť , i když mu to působí obrovskou bolest. Někdy démoni vystupují i proti sobě. Jindy si naopak pomáhají v ovládnutí člověka.“
Chtěl bych se zeptat, jak přišel ďábel ke svému jménu Satan? Hodně se o tom vedou na internetu spory. Ale nenašel jsem nic konkrétního.
„Výraz ďábel pochází z řeckého duabolos, což znamená „způsobit zkázu“. Když byla hebrejská Bible – Septuaginta překládána do řečtiny v roce 200 před. Kr. Bylo převzato hebrejské označené Satan (žalobce). Satanovo jméno bývá ovšem často zaměňováno se jménem Lucifer (Éósforos). Toto jméno bylo však převzato z verše knihy Izajáš…jak jsi spadl z nebe, Lucifere, jitřenky synu… Ďábel dostává vlastní jméno Satan až ve Vulgátě svatého Jeronýma, asi kolem roku 400 po Kr. Do té doby bylo jeho jméno jiné a doufejme, že pro mnohé také již zapomenuté. Dnes se raději nevyslovuje, což je také jen dobře.“
Jak mohu poznat, že je v mé blízkosti démon?
„Schopnost rozpoznat, že je nějaký duch kolem vás, a nemusí jít hned přímo o démona, je velkým duchovním darem. Je pravdou, že některým to jako dar nemusí připadat. Lidé vnímají přítomnost zlých sil různě. Někomu mohou vstávat chlupy na rukách, jiní cítí mrazení, ledový závan vzduchu, či cítí zápach. Je to u každého různé. Někteří lidé je mohou dokonce i na okamžik zahlédnout. Neexistuje jednotná manifestace těchto sil a jednotné určení, zda jsou v ten okamžik kolem nás. Je to vždy osobité. Je to také něco neobvyklého, co nás upozorňuje, že se kolem nás něco děje. To se týká i lidí, ze kterých nemáte dobrý pocit. Vždy vás vnitřní pocit varuje na nebezpečí. Je dobré této intuici naslouchat a dávat si pozor.“
Dá se rozpoznat i totožnost démona či ducha?
„To je již mnohem složitější. Dar rozlišování je hodně spojen s dary Ducha svatého. Démoni si velice úzkostně chrání svou identitu. Oobčas, jeli právě přítomen anděl smrti, člověk ztuhne, zejména v oblasti prstů a šíje. Někteří démoni se dají rozpoznat podle toho, jakou nemoc způsobují. Nebo, jakým způsobem pokoušejí či ničí člověka. Démon zla, démon nenávisti, hádky, závisti, hněvu, touhy, sebevraždy, apod. Raději neuvedu jména, aby někoho nenapadlo je skrze ně přivolávat. Pokud to dokážete rozpoznat, dokážete i zjistit, jak do postiženého člověka vstoupil. Poznáte li ducha zármutku nebo úzkosti, bude potřeba vnitřního uzdravení, aby se zahojila traumata a bolest. Vždy je ovšem nutné započít s přijetí Duchem svatým, protože jeho moc napomáhá s vyháněním zlých duchů. Úryvkem, který démonický svět zvlášť znepokojuje, je hymnus z listu Filipanům 2,6-11, zvláště pak jeho závěr. Je zajímavé, že tato část má vliv i na lidi, kteří páchají zlo formou černých mší, prokletí, uhranutí a pod. Jména démonů nejsou přímo osobní, ale poukazují k lidským nemocem, slabostem, hříchům a neřestem. K nim nás tyto bytosti svádějí a ponoukají a na těchto našich slabostech se poté přiživují a mají radost. Prostě je těší, že sužují lidi a berou jim tak jejich svobodu. Například démoni traumatu na nás útočí pro vnitřní citová zranění způsobená v našem životě. Například chováním rodičů.“
Vnímají duše mrtvých naši bolest a smutek?
„Duše vnímá vzpomínky a zármutek těch, které miloval. Vaše bolest se tak přenáší i na ni a způsobuje ji rovněž bolest.Často se pak stává, že bolest matky nad ztrátou milovaného dítěte mu nedovolí odejít do světla a je touto bolestí k matce připoutáno a velice se trápí. Někdy se stane, že ztráta milované bytosti nás v bolesti a soužení přinutí k sebevraždě ve víře, že se opět setkáme. Výsledek je však úplně jiný. Namísto sblížení, se se od sebe vzdálí a nebudou spolu.“
Má člověk právo rozhodovat o svém vlastním životě. Myslím tím například to, zda smí dobrovolně spáchat sebevraždu?
„Nikoliv. Jedině Bůh má toto právo rozhodování. Záměrná sebevražda je pak porušením tohoto zákona a je neodpustitelná. Je však třeba připomenout, že není sebevražda, jako sebevražda. Někdy k ní můžete být donuceni vlivem prokletí. Bůh pomáhá těm, kteří trpí a nikoliv těm, kteří to vzdají. Vždy existuje řešení i cesta k vysvobození. Například tím, že požádáme o pomoc. Ti, kteří jiného člověka přivedli k sebevraždě se budou později zodpovídat jako za vraždu. Špatně se povede i těm, kteří se k vám obrátí zády, když žádáte o pomoc.“
Jak si člověk dnešní doby může být jistý, že jsou démoni reálnými bytostmi? Jsem vůči těmto věcem skeptik, už jen proto, kolik zla dokázalo napáchat samotné náboženství – ve jménu Boha.
„Démoni jsou stejně reální jako vy nebo já. Je to jen otázka vnímání a vašeho duchovního náhledu. To, že něco běžně nevidíte ještě neznamená, že to neexistuje. Vzduch také dýcháte a přesto jej nevidíte. Démoni jsou zástupci zla ve všech jeho podobách a tvarech. Zlo je jejich jedinou podstatou a nenávidí lidi. Co se týče závěru vaši otázky. Samo náboženství nic zlého nenapáchalo, to jen my lidé. Lidé, kteří přilnou ke špatnosti, špatnost kolem sebe dále šíři. V tomto směru Bůh za nic nemůže. Nám lidem dal přece svobodu rozhodování. Proto se ve světě po celé generace děje to, co se děje. Nemusí jít ale jen o války, ale i o běžný život kolem nás. Vždyť se podívejte kolem sebe, jak si lidé škodí byť jen slovně. Jak bolí, když vás někdo ponižuje, šikanuje, uráží a pošlapává vaši důstojnost.“
Na internetu jsem našel návod, jak si vyvolat vlastního démona, kterému budu dávat úkoly. Je to bezpečné? Prý mi na mou žádost sdělí své jméno a bude mi věrně sloužit. Jediné, co člověk musí umět ovládat, je svůj vlastní strach. Co si o tom myslíte?
„Zde bych každého důrazně varoval před podobným experimentováním. Na internetu naleznete spousty rad, jak vyvolat démona. Řada z nich jsou hloupé rady. Přesto. K přivolání konkrétní podobné bytosti potřebujete znát spousty důležitých informací. Nejen jeho vyvolávací a tzv. zapovídací znak, ale přesnou hodinu a den, kdy je možné jej přivolat. Musíte dodržet přísná opatření, co se týče vaši bezpečnosti, aby Vás případný démon nemohl napadnout a musíte i vědět, jak s nim komunikovat. Rovněž je dobré celý prostor energeticky vyčistit, a to jak speciálním vykuřovadlem, exorcistickou solí, svěcenou vodou a posvěceným olejem. Co se týče jména, to se Vám démon bude zdráhat za všech okolností prozradit, proto bude lhát a mlžit. Pokud nad ním nezískáte sto procentní kontrolu, nic Vám o sobě neřekne. K tomu potřebujete ovšem znát například texty, které předepisuje tzv. Rituale romanum, nebo vzývat konkrétní svatá jména. Můžete rovněž použít exorcii Lva XIII. Se vztekem a odporem poté démon odpoví.
Pokud budete chtít, aby Vám něco splnil, vždy za to něco požaduje. Odměnou jste vy. Takže je to cesta do záhuby.“
Slyšel jsem, že se dá vyvolat démon času. Můžete mi o něm povědět něco více?
„Ano, je určitá skupina těchto bytostí, které mají jistý vliv na čas kolem nás. Většinou je tato role přisuzována bytostem zvaných Grigoriové, (padlí grigorivé a jejich vůdce Gabreel jsou uvězněni v nebi. Nejde o klasické démony). Proti nim ovšem stojí andělské bytosti jako je Galgaliel a Geniel. I jim je přikládán vliv nad časem a jeho plynutím.“
Zajímalo by mě, zda do nás mohou démoni vstupovat přes televizi, prostřednictvím nějakého krvelačného filmu, hororu, apod.
„Abych řekl pravdu, nevím zda je to možné a zda se tak někdy stalo. Osobně se domnívám, že ne. Ale neznám všechno. Ale je nutné také říci, že strach a úzkost, které prožíváte při sledování podobných případů, jsou ideálním lákadlem pro negativní bytosti a nemusí jít jen o démony. Takže se kolem vás mohou „slétávat“ entity, které jsou živeny vašim strachem.“
Došlo u mě ke změnění vědomí a jednu dobu jsem byla schopna vidět démony skrze jejich oči, alespoň jsem o tom přesvědčena. Měli místo očí jen bělmo, které nebylo bílé, ale mělo barvu, kterou ani nedokážu popsat. Ať už to bylo cokoliv, vstupovalo to výhradně jen do neznámých mužů. Můžete i popsat, o co se tenkrát mohlo jednat?
„Podle mého osobního názoru se Vám podařilo něco, co je docela vzácné a týká se to jen malého okruhu lidí. Na určité okamžiky jste schopna nahlédnout do jiné reality, do jiné sféry a poodhalit onu roušku, která nám zabraňuje spatřovat pravou podstatu podob a dějů kolem nás. Je to hodně vyčerpávající a pokud si tyto bytosti všimnou, že je dokážete běžně vidět, mohou Vás začít pronásledovat. Tato schopnost většinou časem odezní. Je to náročné hodně po psychické stránce a přináší lidem neklid a strach.“
Mohu si i já osobně naprogramovat nějaký osobní amulet proti negativním silám. Můžete mi poradit, jak? Pomůže mi vizualizace?
„Tady vás asi zklamu. Naprogramovávání amuletů apod. je tak trochu zbytečné a ne moc účinné. Mnohem účelnější je vytvořit si svou vlastní ochranu. Vytvořit si rituální štít, který vás bude vždy chránit. To je mé doporučení. Vizualizace není špatná cesta, ale velice riskantní, protože jen trochu zkušený necroman se vám na ni může snadno napojit a tím vás velice ohrozit.“
Keď nasypete na dno okien soľ, môže duch/démon vniknúť dovnútra? Platí to aj pre železo? Niekde som počula, že démoni nedokážu cez neho prejsť.„Sůl pomáhá vyhánět démony a chrání místa od jejich působení. Proto ji exorcisté umísťují na práh domu, do všech čtyř rohů pokoje, který je zřejmě pod vlivem ďábla. Pro vykuřování se používá posvěcené kadidlo a pro větší účinnost exorcismů mohou být využita například posvěcená štola příslušné barvy. Co se týče železa, tak to mu nezabrání při vstupu do domu. Jen stříbro má určitou moc vás ochránit, to ano.“
Chcela by som sa opýtať, či čierni mágovia alebo ľudia, ktorí ovládajú čiernu mágiu, sú spojení s démonmi. Alebo sa to tvrdilo len v stredoveku? Chápem to tak, že človek môže uzavrieť dohodu s démonom, pričom však, samozrejme, platí niečo za niečo. Znamená to teda, že človek nemôže s démonom vychádzať len tak – bez toho, že by od neho démon vyžadoval napríklad vykonanie nejakej pomsty? Môžu sa démoni medzi nami prechádzať v ľudskej podobe?
„Odpopvěď je celkem jednoduchá. Ano, člověk, který praktikuje černou magii je ve spojení s démony. Jde o jistou formu spolupráce. Při praktikování tzv. černé magie totiž tvoříte a používáte k dosažení svého cíle, a to většinou vůči někomu jinému, zlo. Zlo je prazáklad podstaty všech démonických bytostí. Tím, že jdete po stejné „cestě“ se dobrovolně stáváte jejich spojenci a oni vám pomáhají k dosažení vytčeného cíle. Ne proto, že by démony k tomu popouzela touha dělat dobré skutky, ale jen proto, že tím se jim vydáváte v šanc. S démony nelze uzavřít přátelství ani nijakou dohodu. Jde o to, že vy něco chcete, oni vám pomohou k dosažení přání, ale pak si berou, a to vás. To jim stačí. Démoni se mohu mezi námi pohybovat v lidské podobě, ale je to velice vzácné.
Velice se zajímám o astrální larvy. Jak zjistím, že je okolo sebe nemám? A jak se v případě pozitivního výsledku mohu bránit na astrální úrovni? Je třeba provést nějaký rituál?
„Co se týče astrálních larev, zde je to trochu složitější. Poznat to můžete na sobě tak, že si sednete a začnete sám sebe studovat. Tedy přesněji, začnete sám v sobě vypočítávat své negace a různé závislosti – žárlivost, kouření, alkohol, vztek, pomlouvání, lži atd. Larva je totiž tvořena vaší psychikou a podporuje právě jednotlivé negace ve vás. Larva je parazit a potřebuje vaše slabosti k tomu, aby mohla existovat a růst. Čím více roste, tím více vás ovládá třeba ve vzteku, či alkoholu, drogách atd. Sejmout larvu můžete buď rituálně a „rozpustit“ ji, nebo tím, že ovládnete sám sebe a přestanete ji živit tím, po čem nejvíce touží, tedy, že ovládnete svůj vztek, přestanete kouřit, přestanete závidět jiným lidem, přestanete druhým škodit, povyšovat se atd.“
Může nás démon ovládnout?
„Ano. Démoni mají tu vlastnost a také cíl, nám neustále škodit, pokoušet nás, ovládat nás, ale třeba i dle plánu zničit. Všechny podoby zla jsou vlastně zaměřeny proti nám lidem. Proto se může stát, že démonická bytost ovládne naši duši, doslova ji zotročí, dostane se do našeho těla a ovládá jej. Nemusí být ovšem vždy přímo v těle samotném, stačí mu, když je na těle jakoby přisát a i tak může svou oběť ovládat a soustavně ničit. Člověk se pak rychle změní k horšímu. Změny chování, agrese, zuřivost, apatie, střídání nálad, hysterie, alkohol, drogy, výbuchy emocí, nekontrolovatelný třes, vyhrožování, neúcta, rouhání, stavy úzkosti, zhoršení zdravotního stavu, atd.. .Za svou praxi jsem zažil několik podobných případů. Často to jsou lidské tragédie a horory. Život s posednutým není prakticky možný. Stává se pozvolna nebezpečným sobě i okolí. Člověk je najednou jak v jiném světě, jako by se probudil do děsivého snu.“
Jak démon do člověka vstupuje?
„Nejčastěji ústy, dechem, potom skrze krev, například při poranění – to je však méně časté. Nejvíce však svobodným rozhodnutím člověka jako takového. Tedy když člověk souhlasí s tím, aby mu démon s něčím konkrétním pomohl, splnil jeho zlé přání atd. Jde o hroznou a trvalou úmluvu. Třeba když si přejete, aby se někomu jinému stalo něco špatného.“
Může do nás vstoupit sám Satan, vládce temnoty?
„Čas od času se setkám s příběhem člověka, který tvrdí, že do něj vstoupil sám Ďábel. Osobně to považuji tak trochu za nemožné. Jeho energie a zlo je tak obrovské, že by to lidské tělo nebylo schopno vydržet. Je to asi takové, jako, kdyby jste chtěli dostat do krabičky od sirek velké dopravní letadlo. Vstupovat do nás za určitých okolností mohou ovšem samotní démoni.“
Mohu si démona najmout, aby někoho jiného zničil?
„Podobné smlouvě se říká sanctum regnum nebo také pacta conventa daemoniarum. Je- li to vaše rozhodnutí a vaše touha i nenávist je tak velká, je možné v rámci paktu démona žádat o splnění úkolu. Pokud člověk ví jak, tak může takovou bytost zaúkolovat zničením jiné osoby. Onen pakt je ovšem zničující i pro toho, kdo démona žádá o splnění takového úkolu. Upsání se znamená zkázu a věčné zavržení a zatracení. To je ovšem podobným lidem jedno, nehledí na to. Zajímá je pouze zničení jiného člověka či naplnění svého pochybného cíle. Démon to učiní se zvrhlou radostí, protože tím pokoří člověka, který je jeho nepřítel a z hlouby své podstaty jej nenávidí. Člověk totiž stál na počátku pádu těchto bytostí. Bylo to tisíce andělů, kteří se postavili na počátků věků po boku Lucifera proti Bohu, bylo to i 200 strážců Země, kteří pod vedením Semjaza zanechali svých dozorčích povinností nad Zemí a postavili se proti Bohu a tím i proti člověku. Za to je stihl trest a to nám nemohou odpustit. Tím, že se rozhodnete konat něco zlého, stačí i v soustředěných myšlenkách, je uzavřena nepsaná „smlouva“. Je to stygma, které máte v sobě po zbytek života vypálené. V okamžiku smrti vás prozradí. Nelze to smazat ani zatajit. Něco jiného je, když si během života plně uvědomíte své špatné chování a začnete toho litovat a snažíte se to napravit. Chybovat totiž může každý z nás, ale je důležité své činy včas napravovat. “
Jaké úkoly mohou démoni plnit?
Jak jsem již řekl, jde často o touhu někoho jiného zničit, ale lidé mají různá přání a pohnutky. Pomocí paktu s démonem můžete žádat například peníze, moc, kariéru, slávu, ovládnutí jiné osoby aby vám například sloužila či vás milovala atd. Vždy jde o něco negativního, co nepřináši štěstí a radost jiným, ale jen a jen vám. Vliv démonů je vždy zlý. Tyto zvrhlé bytosti působí na člověka zhoubně.“
Mohou démoni činit radost a pomoci jiným?
„Pokud hovoříme o dobrém úmyslu tak ne. To nikdy nesplní, protože tím by se tzv. vykonal dobrý skutek, což je pro ně něco naprosto nepřijatelného. Jejich cílem je jen a jen škodit a to v různých podobách, formách a skutcích. Démon vám „pomůže“, ale vy za to zaplatíte dvojnásob než žádáte, ale ne v materiální rovině, ale především v té osudové, tedy v zatracení a tím, že se poté propadnete do vlastní temné záhuby. V pohádkách je to přece krásně zobrazeno. Pekelník nechce vaše majetky ani tělo, ale jen vaši duši.“
Proč chtějí vlastně naše duše?
„To je hodně složitá otázka a není jednoduché na ni odpovědět. Ale podstatou je nejen trest za to, co jste provedli za života, ale také v tom, že tyto bytosti potřebují rozšířit své řady. Vše začalo na počátku, kdy se Lucifer a jeho legie andělů postavil proti Bohu, byl však poražen a svržen do nicoty a do „propastí“. Bůh poté nařídil andělům spoutat padlé anděly v hlubinách země na místě odsouzení, ale desetinu z nich nechává, aby podléhala Satanovi zde na Zemi a pokoušela člověka. Zatracené duše lidí se poté mohou stát nižší formou démonů, právě pro své zlé činy protože jsou ve své podstatě příchylné ke zlu a jiným špatnostem. Navíc to je svobodná vůle lidí chtít zlo. Někteří z těchto padlých andělů, z kterých se staly poté démoni, sestupují denně do zásvětí (pekla) a berou s sebou duše zatracených hříšníků, kteří právě zemřeli.“
Mohou se démoni přivolávat kdykoli?
„Ano i ne. Ono to není tak jednoduché. Například démonická bytost Haristum podléhá sluneční sféře. Díky tomu je možné jej přivolávat v neděli o jedné, šesté a desáté hodině. Khil je podřízen planetární sféře Marsu. Zjevuje se v úterý ráno o jedné, třetí a osmé hodině. Surgt je podřízen planetě Venuši. Ten se zjevuje v pátek v noci o půlnoci a ve tři ráno atd.
Těmto bytostem podléhají další démoni a skupiny nižších entit. Je nutné znát jejich tzv. sigilium tedy znak, který je přiřazen k jejich jménu a je nutné jej dokonale ovládat, protože stačí jen malá odchylka, či nepřesnost a může dojít k velkým škodám. Ale protože lidé neznají přesné postupy jak s démony komunikovat, stačí mnohdy jen vaše zhoubná touha v rámci zla a tato touha příslušného démona vždy přivolá a je i vyslyšena. Proto stačí tak málo k tomu, někomu ublížit a být také sám zahuben.“
Jsou i jiné důvody, proč nás démoni napadají?
„Když vynecháme žádost jiného člověka, je tu pak další aspekt, a to ten, že vás některé lidi chtějí zničit pro vaši předurčenost. Tedy, že jsou tu lidé, kteří mají některé schopnosti a vlastnosti, které mohou démonům vadit. Může jít i o to, že jde o osoby, které jsou k něčemu duchovně významnému předurčeni již v době svého narození. Proto se démoni snaží těmto lidem zničit život, aby se nenaplnilo jejich důležité poslání.“
Mají démoni svá jména?
„Všechny bytosti obou světů mají svá jména. Lucifer, Belzebuth, Astarot,Lucifug, Agaliarept, Fleurety, Sargatanas, Nebiros, Marbas, Pursan, Loray, Valefar, Nuberus atd. V rámci samotného oboru démonologie existuje evidence stovek jmen různých démonů. Jen Statan má několik jmen. Lucifer, Elil (kvílící Syn úsvitu). Také se mu říkalo Jitřenka, Žalobce nebo ten, kdo zvěstoval světlo. Má mnoho jmen a mnoho podob.“
Mají tyto bytosti nějakou konkrétní podobu?
„Přesná podoba není vždy známá. Démoni mohou na sebe brát rozličné podoby a tvary. Od těch hrůzných až po pro lidské oko či psychiku snadno přijatelné. Jsou známy případy, kdy se démon dal poznat v podobě krásné dívky, či mladého atraktivního muže, či moudrého starce. Jindy na sebe bral podobu ohavné zrůdy, která děsila až k omdlení. Tyto bytosti může provázet i zápach sýry, hniloby či tlející masa a rozkladu. Nebo také kouřového matného světla. Jejich tvar je takřka neuchopitelný a velice různorodý.“
Existují knihy, podle kterých se dají tyto bytosti přivolávat?
Ano. Existují opravdu odborné grimoary, které se dají úspěšně použít. Jde například o Arbatelův grimoár De Magia veterum, De Heptarchia mystica,svazky od Agrippy z Nettesheimu, Clavicula Solomonis, Magia Innaturalis, Sefer raziel haMalach, a v neposlední řadě i Almadenův Lemegeton čiAbanův Heptameron. Knih je řada. Ale je nutné říci, že užívání je velice náročné a vyžaduje velkou znalost a jsou v praxi opravdu velice nebezpečné. Na internetu jsem nalezl řadu odkazů od lidí, kteří toto nebezpečí doslova bagatelizují a navíc ostatní hloupě navádějí k používání magie a čarodějnictví (sortilegia) v reálu. Což rozhodně odsuzuji.
Jsou i jiné knihy, které nás varují před démony? Kde se o nich můžeme dočíst?
Řadu důležitých informací získáte například v knize Enchiridion, Levitius, Numeri, Deuteronomium, ve druhé knize Samuelovi, ve spisech Izajáše, Henocha, Ozeáše, Jeremijáše či Ezachiela, ale i v listech Efezským, Koloským, Korintským, první a druhý list Tesalonickým atd.
Můžeme se vůbec nějak bránit proti těmto bytostem?
„Základní ochrana je ta, že se budeme snažit nežít ve zlu. To je ovšem někdy složité, protože jsme jen lidé. Děláme chyby a někdy nás i dostihnou špatné myšlenky a touhy. Jsme ovládáni světem, tělem i sny. Ale nyní však k praktické rovině. Pokud již dojde k něčemu takovému, a jsme obětí ataku démona, je dobré vyhledat něčí odbornou pomoc a neotálet s tím. Čas vždy hraje proti nám. Je to stejné jak s nemocí. Najděte v sobě víru a lásku, požádejte zástupce církve o pomoc, obraťte se na exorcistu, noste u sebe kříž svatého Benedikta, pomáhá i vykuřování – tedy čistění prostoru.“
Hovořil jste o kříži svatého Benedikta a vykuřování. Popište nám to trošičku.
„Tradičním zapovídacím nekromantickým kuřidlem je pelyněk pravý, laskavec, ločidlo, tis červený, čecheřice vonná, zerav západní a harmala mnohodílná. K vymítacím kuřidlům se řadí ločidlo, yzop, jalovec, vavřín, kapradí, zemědým lékařský, routa a třezalka. Základem je vždy kadidlo jako hlavní pojící medium. Tyto sušené ingredience poté sypete na rozžhavené uhlíky a kouř poté čistí prostor kolem vás.
Co se týče uvedeného kříže, tak ten nese v sobě taxturu Crux sancta sit mihi lux, Non draco sit mihi dux Vade retro satana, Nunquam suade mihi vana, Sunt mala quae libas, Ipse venena bibas. Toto šestiverší se inspiruje evangelním rozhovorem mezi Ježíšem a apoštolem Petrem. Počáteční písmena šestiverší (CSSML NDSMD VRSNSMV SMQLIVB) bývají vyryta kolem kříže, který i já osobně nosím na krku“.
Milan Doležal – exorcie, léčitelství, ochrana před prokletím a černou magií.
Více jak 20 let se zajímá o okultní fenomény, duchy a přízraky. Studuje exorcii a odvádění duší mrtvých i rušení prokletí. Spolupracuje rovněž s církví při řešení některých událostí, které se například týkají přízraků a zjevení. Je členem ekumenické ezoterní skupiny, která se na profesionální úrovni snaží pomáhat lidem nejen v oblasti léčitelství, ale i při snímání uřknutí, rušení negativních zón, odvádění duší mrtvých, v oblasti exorcie a magické ochrany. Věnuje se také přednáškové činnosti.
