27.9.2013 – Slovenská média o košické manifestaci tvrdí, že jde o největší masovou demonstraci od listopadu 1989. Až sto tisíc lidí se vydalo do košických ulic manifestovat za právo na lidský život.
Čeští konzervativci nevěřícně zírají a mluví takřka o zázraku. Slovenská církev, která za organizací manifestace stojí, tak proazuje odvahu a odhodlání, které je v českých poměrech takřka nepředstavitelné – představitelé české římskokatolické církve, povětšinou liberálové, by si měli vzít příklad. Jejich podpora pro-life aktivitám je v Česku téměř bez efektu.
Slováci však mají jasno. O víkendu vyrazili demonstrovat za právo lidské bytosti na důstojný život od početí do přirozené smrti, ale i za právo dítěte na otce a matku a rodinnou výchovu, stejně jako za požadavek na manželství jako partnerství muže a ženy.
Jde o podobné spontánní hnutí, jako je francouzský odpor proti homosexuálním “manželstvím”. A podobně jako ve Francii i slovenská média se snaží Slovákům nasadit psí hlavu extrémistů.
Jenže říci o sto tisících lidí, že jsou extrémisté, je poněkud těžké i pro masová média. A tak protesty ve svých relacích spíše ignorují. Liberální česká společnost pak o “zázraku” v Košicích raději úplně mlčí.
Národní pochod za život, jak se akce jmenovala, překonala veškerá očekávání. “Průvod byl tak dlouhý, že se vůbec nevešel na dvou a půl kilometrovou trasu, kterou měl projít. Když se čelo dostalo ke konci, zadní řady ještě ani nenastoupily,” informuje o akci Erika Hájková v magazínu Protiproud, který jako jeden z mála českých serverů událost zaznamenal a pochvalně komentoval.
Pochod zorganizovala Konference biskupů Slovenska. Financován byl ze soukromých zdrojů, mj. prostřednictvím veřejné sbírky.
„Národním pochodem za život chceme podpořit změny ve společnosti, které povedou k ochraně práva na život a důstojnost pro každého člověka (…) potřebu těchto změn pociťujeme především v oblasti lidských práv, legislativy, školství, zdravotnictví a médií,” stálo v memorandu účastníků pochodu, který byl v úvodu akce přečten.
“Sešli se lidé z celé země, někteří přijeli i z Polska a Čech. Vzrušená atmosféra, která podle jedné z účastnic připomínala rok 1989, podle jiných pak návštěvu papeže Jana Pavla II. v Košicích, byla plná volání po změně společenského prostředí a po obnovení nedotknutelnosti důstojnosti lidských bytostí. Lidé, kteří o sobě věděli jen to, že jim dar života není lhostejný, se se slzami v očích objímali: Odskud jste? Ze Zvolena? Vítejte v Košicích!” popsala dojmy Hájková, která si všímá i jistéo paradoxu, že pro mnohá slovenská média hlavního proudu byla stotisícová demonstrace “nezajímavá”, zatímco pochod homosexuálů v Bratislavě, který se konal o den dříve za účasti jen pár stovek lidí, svoje místo v médiích obdržel.
(převzato – prvnízprávy )
