1. Nepominutelná církev
2. Světlo v temnotách
3. Jak mniši zachránili civilizaci
4. Církev a univerzita
5. Církev a věda
6. Umění, architektura a církev
7. Původ mezinárodního práva
8. Církev a ekonomie
9. Jak katolická charita zachránila svět
10. Církev a západní morálka
11. Svět bez boha
Většina lidí si představuje, že prvních 1000 let před renesancí bylo obdobím ignorance a intelektuálního útlaku. Příkladem je kniha Christohera Knighta a Roberta Lomase – Druhý Mesiáš z roku 2001, kde se píše:
“Vznik pořímštělé křesťanské éry znamená počátek temného věku, období západních dějin, kdy zhasla světla nad veškerou vzdělaností a poznání nahradila pověra. To trvalo až do chvíle, kdy moc římské církve byla podryta reformací.”
Opak je pravdou. Následují výpisy z nahoře uvedené knihy Thomase Woodse, která dokládá stěžejní význam církve pro západní civilizaci.
Obecně, ať se přinese sebevíc důkazů pro opak, pořád se věří, že středověk byl intelektuálně pustý a Církev nedokázala Západu nic než represe. Katolická církev odkázala Západu univerzitní systém, za vědeckou revoluci vděčíme Církvi. Kněz Nicolas Steno je často označován za otce geologie, otcem egyptologie byl kněz Athanasius Kircher, Jan Řehoř Mendel byl mnich, zakladatel genetiky a opat augustiniánského kláštera na Starém Brně. Jezuité jsou zakladateli seismologie, 35 kráterů na Měsíci se jmenuje po jezuitských přírodovědcích a matematicích.
Kláštery byly centrem vzdělanosti, byly ničeny ale znovu obnovovány. Klášter Monte Cassino, mateřský dům benediktínů, byl roku 589 dobyt Lombardy, roku 884 byl zničen Saracény, roku 1799 byl vypleněn Francouzi, v roce 1944 byl vybombardován a dobyt spojenci. Opat benediktínů na Monte Cassino jménem Desiderius, když se stal později papežem Viktorem III, dohlížel na opisování významných děl starověku (Seneka, Horatius, Cicero, Platon, Vergilius), což napomohlo jejich dochování pro současnost. Klášter Vivarium v jižní Itálii byl vlastně v 6. století jedinou knihovnou a opisováním knih se podílel na záchraně křesťanských rukopisů. V klášteře svatého Begina v Dijonu přednášeli mniši medicínu. Klášter Sankt Gallen měl školu malířství, v některých německých klášterech se přednášelo řecky, hebrejsky a arabsky.
Karel Veliký prostřednictvím osvíceného teologa Alkuina napomohl ke shromáždění a opisování starověkých spisů. Karolínská renesance přinesla podstatné zlepšení písma – karolínská minuskule začala používat malá písmena a došlo k praktickému sjednocení latinského písma, takže bylo dobře čitelné v různých zemích. Karolinských sedm svobodných umění byly astronomie, hudba, aritmetika, geometrie, logika, gramatika a rétorika. Mniši jako opisovači se věnovali opisování bible. Mniši učili číst a psát, napomohli přenesení antických vědomostí přes dobu barbarskou, nedošlo k úplné době temna, jak známe z řecké historie, kdy od 12. stol. př. n. l. prodělali Řekové katastrofu spojenou s vpádem Dórů. Úplná negramotnost trvala následně tři století.
Gerbert z Aurillaku, pozdější papež Silvestr II., si oblíbil starověké spisy Horatia a Vergilia, podílel se na zavedení desetinného pozičního systému v matematice roku 1002.
Galileo Galilei – neměl dost důkazů pro koperníkovskou teorii, zvláště chybělo pozorování paralaxy, to je elipsy, která by měla být pozorována jako průmět blízké hvězdy proti vzdálenému pozadí. Církev a osvícený papež Urban VIII. požadovali pouze to, aby heliocentrickou soustavu uvedl jako jednu z hypotéz. Galileova myšlenka, že příliv a odliv souvisí s oběhem Země kolem Slunce, nebyla správná. Galileo trval na tom, že jeho názor na Koperníkovu soustavu je jediný správný a dopustil se chyby, když se dostal do sporu s teology o výklad bible. Jezuité nebyli odpůrci Koperníkova systému, který jednodušeji odpovídal pozorování.
Johannes Kepler, tvůrce zákonů pohybu planet, se dostal do nouze a jezuité mu dopomohli k dalekohledu.
Benediktini jsou zakladateli evropského zemědělství. Zvláště odvodňovali bažiny, které byly ve středověku považovány za zdroj nemocí. Existují zápisy ze 7. století o neutěšené bažinaté krajině poblíž Southamptonu v Anglii. Za pět set potom popis téže krajiny uvádí, že nikde není neobdělaného kousku půdy. Podobné zápisy existují i v Německu. Benediktíni kupovali levné nevyužité pozemky a přeměňovali je na úrodná pole. Všude, kam se dostali, přinášeli pěstování obilí, chov dobytka, včel, zakládali manufaktury. Mniši byli průkopníky vinařství a vynalezli šampaňské víno. Cisterciáci odvození od benediktínů využívali pokrokové technologie a vodní sílu a výrobu železa ve střední Anglii. Jindřich VII. kolem roku 1530 omezil kláštery a přestože tím vývoj technologií ustrnul, předpokládá se, že pozdější průmyslová revoluce v Anglii vycházela z technických tradic objevených mnichy. Došlo však ke zdržení o 250 let. Jezuité byli přírodovědci, v USA založili síť seismologických stanic na počátku 20. století.
Podstatný byl a je vliv církve na morálku a vztah k sexu. Ve starém Římě byla rozšířena promiskuita, císař Augustus se pokusil omezit nemorálnost zákonem. Možná k tomu měl osobní důvody – je pravděpodobné, že skutečným otcem jeho syna Commoda byl gladiátor. Tacitus ve 2. století tvrdil, že cudná manželka je vzácným jevem. Důstojnost manželství obnovili křesťané. Ve 2. století řecký lékař Galén popsal křesťany jako “tak pokročilé v sebekázni a… v touze dosáhnout morální dokonalosti, že nikterak nezaostávají za pravými filosofy”. Víra přitahovala ženy, protože posvěcovala svátost manželství, zakazovala rozvod, ženy nalézaly v učení církve ochranu a přenášely církevní morálku na své děti.
Nejsem zrovna křesťanský filosof, a tak jsem vybral ze závěru uvedené knihy pár podstatných vět místo mého závěru:
Bůh je jeden. Bůh je absolutně svrchovaný. Bůh je transcendentní, stojí nad svým stvořením, nenachází se na žádném fyzickém místě, není přímo spojen s předměty svého uctívání, jako je tomu u přírodních bohů. Bůh je dobrý a chce dobro člověka. Bůh se od starozákonního judaismu odlišuje vtělením do Ježíše Krista. Díky jeho pobytu na zemi nehledá Bůh jen uctívání, ale také přátelství člověka. Hledá naši lásku ne tak, aby nás ohromoval svým majestátem, ale snižuje se na naši úroveň, když vzal na sebe lidské tělo.
Nakonec ještě jednou – katolická církev nejen přispěla západní civilizaci – ona ji vybudovala